5. Význam zelenì pro tìlesnì postižené Zahradní terapie eleò a prvky zahradní architektury mohou hrát v životì tìlesnì postiženého velmi významnou pozitivní roli. A to pøedevším v pøípadì, kdy se tìlesnì postižená osoba mùže stát pøímo aktivním úèastníkem v prostoru, a to napøíkladZpøi tzv. zahradní terapii, venkovní rehabilitaci nebo speciálnì upravených nauèných zahradách. Samozøejmì i pasivní vnímání zelenì, její vùnì a zvukù pøírody, relaxace. To má nedocenitelný vliv na psychiku tìlesnì postižených. Pokud pøizpùsobíme tìlesnì postiženým zahradní prostøedí a umožníme jim jeho využívání, otevíráme další z bran oddìlující jejich svìt od svìta našeho, další krùèek do bìžného života. Zahradní terapie se rozvíjí ve Spojených státech amerických již od 80. tel 20. století. Je souèástí psychologických metod stejnì jako napø. aromaterapie. Zahradní terapeutové jsou sdruženi v místních organizacích jež zašti uje Americká asociace zahradní terapie - American Horticultural Therapy Association (AHTA). Zahradní terapie je souèástí skupiny pracovních terapií a úspìšnì je využívána nejen u osob tìlesnì postižených, ale i u osob s postižením mentálním èi sociálním. Velmi úspìšná je tato terapie pøedevším u dìtí, u nichž rozvíjí motorické schopnosti i zájem o pøírodu a mnoho dalších pozitivit. Výstava orchieí a skleníkových rostlin v Brnì na Kociánce. Skleníky jsou èásteènì bezbariérové, a tak se na práci v nich podílí i tìlesnì postižené dìti. Péèe o zeleò zde není pouze pracovní terapií, ale je i pøípravou na možné budoucí povolání zahradníkù. Foto autorka, listopad 2004 "People with disabilities and the elderly who have long been kept from access to public gardens, are now able to visit the Sensory Garden and share enjoyable times with others." (Lidé s postižením a lidé starší, kteøí byli dlouho dtženi stranou od veøejných zahrad jsou nyní schopni navštívit Zahradu smyslù a sdílet pøíjemný èas s ostatními) Yoshisuke Miyake o Zahradì smyslù v Osace. 25 22 Zahradní terapie spoèívá v podstatì v zahradnièení, tedy v pìstování rostlin a péèi o nì. Tato èinnost pøináší postiženým nového koníèka, nový zájem, práci a tedy i pocit vlastní potøebnosti. Jsou utváøena speciální zahradnì-terapeutická centra nebo terapie probíhá pøímo na pozemcích ústavù pro TP èi v denních stacionáøích. Je možné pøizpùsobit i nìkteré firmy zabývající se zahradnickou produkcí a vytvoøit tak nìkolik pracovních míst pro TP. V Evropì zatím zahradní terapie jako taková nebyla zcela vyèlenìna. Je obèas (vìtšinou v ústavech) souèástí pracovních terapií, ale ne ve stejné podobì jako v USA. Zahradní terapie se soustøeïuje na pìstování rostlin, vìtšinou ve vyvýšených záhonech. A to pøedevším zeleniny (radost z pøímé konzumace vlastních produktù) a letnièek. Krátkovìké a rychle rostoucí rostliny jsou využívány pøedevším kvùli rychlejšímu pozitivnímu výsledku práce, tedy i vìtší radosti z práce. Záhony jsou vždy uzpùsobené pøímo nárokùm a potøebám pacienta, mnohdy tedy vyvýšené, s vodícími prvky pro slepé apod. Více o zahradní terapii a odkazy na další literaturu o tomto tématu lze nalézt na: http://www.hort.vt.edu/human/HortTher1l.htm l Rehabilitace a rehabilitaèní cvièení je velmi dùležité pro postižení pohybového ústrojí. Pozitiva rehabilitace a cvièení pod otevøeným nebem jsou známa již dlouho, pøedevším pro dìti se tak mnohdy bolestivé a nepohodlné cvièení mùže stát hrou. Velký rozvoj tzv. Fit stezek je dùkazem, že tato forma cvièení je velmi oblíbená. Bohužel speciální rehabilitaèní plochy pøímo urèené pro osoby s tìlesným postižením jsou zatím na pokraji zájmu. Rehabilitace Návrhy rehabilitaèních prvkù pro dìtský ústav Kociánka v Brnì. Pøevzato z diplomové práce Lenky Kuncové 26 23 24 2625 Nepodaøilo se mi nalézt žádný pøíklad specializovaného rehabilitaèního komplexu ani u nás, ani ve svìtì. Èásteènì sem však lze zahrnout stezky zdraví, mnohdy náležící k lázeòským komplexùm (Stezka zdraví v Pieš anech, Slovenko). Je velká škoda, že nebyl ( a to ani èásteènì) realizován projekt z diplomové práce pí. Ing. Kuncové na úpravu areálu brnìnského ústavu Kociánka. Zde navrhovaná rehabilitaèní zaøízení by zajisté mìla úspìch pøi rehabilitaci dìtí. Rehabilitaèní prvky však vùbec nemusí mít podobu velkých konstrukcí. Výborné a snadné je napøíklad využití oblázkù. Tzv. „hraní si“ s oblázky v dlaních má významný vliv na zlepšení jemné motoriky rukou pøedevším u pøípadù obrn, pozitivnì ovlivòuje i soustøedìní a je vhodné i pro osoby s postižením zraku na cvièení a rozvíjení hmatu. Využití by zde mohla najít i tzv. „Feeling path“ (stezka hmatu, citu). Dnes je souèástí nìkterých moderních evropských dìtských høiš . Základní principem je stezka složená z rùzných povrchù, vesmìs sypkých materiálù (oblázky, písek, borka), vzájemnì oddìlených, kde se dìti uèí poznávat materiál bosou nohou. Bezbariérová modifikace této stezky by byla zajímavá nejen pro osoby s postiženým zrakem, ale v rámci použití poznatkù akupresury i pro osoby s postiženým pohybovým ústrojím. Feeling path jako souèást dìtského høištì. Po urèité modifikaci lze podobného prvku použít pøi tvorbì zahrady pro tìlesnì postižené. Speciální zahrada pro nevidomé, arboretum MZLU Brno. Rostliny na vyvýšených záhonech jsou oznaèeny informaèními tabulkami ve slepeckém písmu i latince. Jsou použity aromatické a hmatovì zajímavé rostliny. 27 27 28 Speciální zahrady, kam patøí pøedevším tzv. zahrady slepecké, jsou pravdìpodobnì nejznámìjším pøíkladem tvorby pro tìlesnì postižené. Vyvýšené záhony, v nichž jsou umístìny aromatické èi jinak zajímavé (pro jiné smysly než zrak) rostliny. Vše je doplnìno o informaèní systém v brailovì písmu a latince. Kompoziènì jsou záhony uspoøádány vìtšinou do kruhu, popø. se jedná o obdélníkový, ze všech stran pøístupný záhon. Tyto slepecké zahrady záhony jsou souèástí botanických zahrad nebo veøejných parkù. Slepecké zahrady jsou vìtšinou malé, jen výjimeènì se objevují rozsáhlejší celky. Ty jsou mnohdy souèástí slepeckých ústavù a škol a jsou pro veøejnost uzavøené. Slepecké zahrady slouží nejen k bezprostøednímu kontaktu s rostlinami a uèení a poznávání pøírody (což je neskonale dùležité zejména u dìtí), ale napøíklad i k poøádání rùzných soutìží, které jsou dùležité i pro psychickou pohodu postižených. Vìtšinou se jedná o soutìže znalostního charakteru (poznávací soutìže napø. Brno Tyršovy sady), ale i sportovní soutìže napø. v bìhu (jednoduché a dokonale známé prostøedí zahrady je pro toto vhodné napø. Slepecká zahrada Budapeš ). Slepecké zahrady jsou díky svému bezbariérovému øešení a vyvýšeným záhonùm vhodné i pro vozíèkáøe a díky jednoduchosti a pøehlednosti i pro osoby s postižením sluchu. Slepecká zahrada Budapeš . Zahrada pro tìlesnì postižené, Botanická zahrada Berlín Slepecká zahrada BUGA 2005 Plán slepecké zahrady, Rosental, Lipsko Speciální zahrady 28 29 30 31 32