Auguste Comte (1798 – 1857) •Francie v době A. Comta (7 různých politických režimů) •Otázky stability v nové (moderní) společnosti •Vliv osvíceneckýcj myšlenek, Saint-Simona •Plány na organizaci společnosti prostřednictvím vědeckých poznatků, •hlavní dílo: Kurz pozitivní filozofie Hlavní myšlenky A. Comta •Nutnost používat vědeckých postupů v myšlení o společnosti (po vzoru přírodních věd a matematiky) •Pozitivismus ve společenských vědách, používá výraz sociální fyzika •Poprvé použil název „sociologie“ pro novou společenskou vědu Myšlenky A. Comta •Vývoj společnosti: zákon tří stádií (teologická, metafyzická,vědecká-pozitivní) •Sociální statika (rodina, stát, církev), sociální dynamika (vývoj) •Společnost – její vývoj stav souvisí se schopností jejích členů dosahovat souhlas (konsensus), ten podmíněn vědeckým myšlením •Úloha „industrialistů“ ve společnosti Karel Marx (1818 - 1883). https://www.google.cz/search?q=karl+marx&rls=com.microsoft:cs&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=omU1UrK7 KsKxtAbS7IHwCA&ved=0CAkQ_AUoAQ&biw=897&bih=501&dpr=1 Marxovo pojetí moderní společnosti •Německo v 1.polovině 19.století •Historická periodizace dějin: prvobytně pospolná společnost, otrokářská, feudální, kapitalistická, komunistická •Společenská základna (způsob výroby) podmiňuje společenskou nadstavbu (právo, kultura, politika, duchovní vědy, umění) . Historický materialismus. •Konflikt ve společnosti mezi třídami, stále přítomný, konflikty ústí v zásadní srážky, jež posouvají dějiny. •Vyústění v revoluci a vítězství dělnické třídy • Společenská struktura •Třídy: velké skupiny lidí s odlišným vztahem k výrobním prostředkům •Proletariát a kapitalisté. Nevlastníci – vlastníci. •Přivlastňování nadhodnoty vyprodukované dělníky kapitalisty - konflikt Odcizení •Pojem odcizení – vliv Feuerbacha •odcizená práce (jednoduché úkony, extrémní dělba práce podřízená strojům) •odcizený život (nemožnost realizovat lidský potenciál •Dílo: Ekonomicko-filozofické manuskripty • Komunismus •Dílo: Manifest komunistické strany – „proletáři všech zemí, spojte se !“ •Dílo: Kapitál – fungování ekonomiky a společnosti • •REALITA • • • Organizovaná modernita – 19.st •klasická modernita •Firemní kolosy, ovládnutí trhu, význam peněz (2. polovina 19. století). •Vznik politických stran •Vznik odborů •Vznik politických práv •Vznik sociálního státu • Dědictví K. Marxe •Otázky rozdělení společnosti – třídní stratifikace •Otázky sociálních důsledků výrobních a tržních vztahů (sociální nůžky – nesouměřitelnost). •Otázky evoluce – revoluce. •Sociální změna jako důsledek konfliktů. • • • Dědictví K. Marxe •Odcizení (Později existencionalistická filozofie (Albert Camus, Jean Paul Sartre, Simone Beauvoire). •Odcizení v konzumu •Franfurktská škola – Adorno, Eric Fromm (Být nebo mít), • Herbert Spencer (1820 – 1903) https://www.google.cz/search?q=herbert+spencer&rls=com.microsoft:cs&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ei=A2 I1UouuBovGtAbMpICYBQ&ved=0CAkQ_AUoAQ&biw=897&bih=501&dpr=1 Velká Británie v 19. st •Anglie v době královny Viktorie •VB prošla průmyslovou revolucí, relativně blahobytná •Rostoucí síla státu •VB koloniální velmocí • H. Spencer – život • Slabá konstituce . Nechodí do školy ani na univerzitu, učí ho strýc (duchovní) •Strýc mu odkázal jmění (ekonomické zajištění) •liberál •individualismus •Proti socialismu i proti kolonialismu. •Působí v Londýně v časopisu the Economist (asi 5 let) • Myšlenkové podněty •Vliv biologie, evolucionismus, darwinismus. •Charles Darwin: „O vývoji druhů“ 1859 •Spencer a Darwin – v písemném kontaktu, vzájemný respekt •Spencer – vychází z A. Smitha (neviditelná ruka trhu). Konkurence je motor pokroku. Sociální evoluce je produktem soutěže . Přežití těch nezpůsobilejších. • Myšlenkové podněty •Tržní regulace a konkurence jako neúčinnější sociální regulátor. •Omezená role státu. •Spencer proti kolonialismu - národy světa procházejí evolucí. Cíl: institucionální uspořádání viktoriánské Anglie. Koloniální výboje devastují demokracii, zvyšují daňovou zátěž. • Dílo •Social Statics (1850). Teorie státu= akciová společnost zřízená pro ochranu individuí. Manifest politiky laisser faire. •The Principles of Sociology. 1876. Úkolem sociologie je zkoumat faktory, které ovlivňují evoluční vývoj. Studium systémů a podsystémů, které na sebe působí (funkcionalismus). • Dílo •Zájem o studium institucí (rodina, společenské zvyky a rituály, církevní instituce, vnitřní soudržnost společnosti a společenská kontrola. •Industriální společnost – dělba práce (později Durkheim) , sociální koordinace díky svobodné smlouvě mezi lidmi. Stačí slabý stát. • Metodologie •Zakladatel tzv. nehodnotící sociologie •Nezaujaté zkoumání společenských jevů z hlediska funkcí, které naplňují v rámci celku. Vyvarovat se např. politických postojů. • Dědictví H. Spencera •strukturní funkcionalismus. Společnost jako seberegulační systém, analýza vazeb mezi sociálními funkcemi a strukturou. •Liberalismus, individualismus v sociologii