Základní pojmy teorie práva
Daniel Bartoň
Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta
Základy práva, 18. září 2013
Přehled přednášky
Základní pojmy teorie práva II
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah
Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Daniel Bartoň Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Právní odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
em interpretace práva
• Výklad práva (právního textu) za účelem objasnění jeho obsahu, smyslu a významu
• Smyslem interpretace práva je zajistit jednotný postup orgánů aplikujících právo (princip právní jistoty)
Dle subjektu interpretace rozlišujeme:
► laický výklad
► doktrinální výklad - prováděný právními odborníky
► výklad orgánu aplikujícího právo (např. soudu) -závazný pro daný případ
► služební výklad - závazný pro podřízené
► autentický výklad - podává ten, kdo předpis vydal
► legální výklad - všeobecně závazný
• Objektem interpretace mohou být například:
normativní texty
► smlouvy, statuty
► rozhodnutí orgánů aplikujících právo
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Predpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahU
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Gramatická (jazyková) metoda
► Zaměřuje se na jazykovou stránku textu
► Spočívá na gramatické a sémantické analýze právního textu
► Zkoumá smysl jednotlivých slov, slovních spojení, složení vět etc.
Některá specifika právního jazyka:
► synonyma v běžném jazyce nemusí být synonymy v právu a naopak
► některé pojmy definovány přímo právními předpisy jiné judikaturou nebo právní teorií
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Systematická metoda
► Studuje umístění právní normy v textu i kontextu
► Hodnotí se např. v jakém předpise se nachází, v jaké části předpisu
► Studuje se také vztah k dalším právním předpisům, postavení těchto předpisů v rámci právního řádu atp.
Logické metody I
► Zaměřují se na (formálně) logickou strukturu textu
► argumentum a contrario (důkaz z opaku) -vylučuje, aby byla platná negace platné normy
► argumentum per eliminationem (důkaz vyloučením) - platí-li něco pro určitý prvek množiny, neplatí to pro ostatní (uplatní se hlavně u taxativních výčtů)
► argumentum per analogiam nebo také agumentum a simili (důkaz podobnosti) - platí-li něco pro určitou skutečnost, platí to i pro skutečnost podobnou (uplatní se především v soukromém právu, slouží k vyplnění nezamýšlených mezer v právu; analogie není možná v případě určování sankcí nebo rozsahu pravomocí orgánů veřejné správy)
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Logické metody II
argumentům a fortiori (důkaz silou, významem) -má dvě podoby:
► a minori ad maius (od menšího k většímu) - platí-li něco pro méně významnou skutečnost, pak to jistě platí i pro skutečnost významnější
► a maiori ad minus (od většího k menšímu) - platí-li něco pro významnější skutečnost, pak to jistě platí i pro skutečnost méně významnou
► argumentům ad absurdum (reductio ad absurdum) - pokud by některý z možných závěrů byl zjevně absurdním, odmítneme jej
► argumentům a silentio legis - jestliže určitá skutečnost není právem upravena, pak pro subjekty práva platí, že co není zákonem zakázáno, je povoleno, a naopak pro státní orgány, že nemají v dané věci pravomoc
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Nadstandardní metody
► Je pro ně charakteristická argumentace e ratione legis- argumentace smyslem (duchem, účelem) zákona; jdou za samotný text zákona, ale neměly by s ním být v rozporu
► Historický výklad - zjišiuje smysl zákona z hlediska úmyslu zákonodárce (k tomu se užívají např. preambule, obecná ustanovení, důvodové zprávy, záznamy rozprav normotvůrce)
► Teleologický výklad - zkoumá, jaký je současný účel a smysl rozebírané právní normy vzhledem k zaměření celého právního předpisu, který ji obsahuje
► Komparativní (srovnávací) výklad - vykládá normu na základě srovnání obdobné úpravy v jiných právních předpisech nebo jiných právních řádech
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Druhy výkladu dle výsledku
► Výklad doslovný (adekvátní) - nejvíce odpovídá textu normy, měl by být základem
► Výklad extenzivní (rozšiřující) - rozsah vykládané právní normy bude širší, než by byl v případě výkladu doslovného
► Výklad restriktivní (zužující) - rozsah vykládané právní normy bude užší, než by byl v případě doslovného výkladu
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Argumentace
► Argumentace znamená uvádění důvodů pro určité tvrzení; rozlišujeme dvě roviny:
skutková (questiones facti) - z faktických poznatků se induktivně vyvozují určité závěry ► právní (questiones iuris) - provádí se podřazení (subsumpce) skutečností pod právní normu (deduktivní postup)
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Právní vztah
► Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě právních norem.
► Právní vztah má tři znaky:
► subjekty
► objekt
► obsah
Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
► Předpokladem vzniku právního vztahu jsou:
► právní norma
► právní skutečnost - okolnost, se kterou právní norma spojuje vznik, změnu a zánik právního vztahu, tj. subjektivních práv a povinností
► Právní vztah může vzniknout
přímo ze zákona (ex lege) - výjimečné
► na základě právní skutečnosti
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Právní skutečnosti I
► Právními skutečnostmi jsou právní jednání, protiprávní jednání, právní události a protiprávní stavy
► Právní jednání - projev vůle souladný s normami práva; rozlišujeme:
► Právní úkony fyzických a právnických osob -projevy vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku subjektivních práv a právních povinností
► jednostranné, dvoustranné a vícestranné
► verbální (ústní), písemné a konkludentní (mlčky učiněné)
► Individuální právní akty orgánů veřejné moci
► konstitutivní - vytvářejí nové právní poměry, působí exnunc (od nyní)
► deklaratorní - deklarují právní poměry, ale samy je nezakládají (nemají povahu hmotněprávní skutečnosti), působí ex tunc (od tehdy)
Právní skutečnosti II
Základní pojmy teorie práva II
► Protiprávní jednání - projev vůle, kterým je porušena nebo není dodržena právní povinnost; může být
► komisivnf-spočívající v aktivní činnosti delikventa
► omisivní- spočívající v nečinnosti, která je porušením norem práva, aktu aplikace práva nebo smlouvy
Daniel Bartoň Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Právní skutečnosti III
► Právní událost - druh mimovolní právní skutečnosti, která nastává objektivně, přičemž následky, které jsou s ní spojeny, jsou v souladu s normami práva
► důležitou právní událostí je plynutí času; následkem uplynutí času (lhůty) může být:
► promlčení- zánik vymahatelnosti práv a povinností (právo sice trvá, ale nelze se jej dovolat u soudu; vznese-li povinná strana námitku promlčení, pak promlčený vztah trvá pouze v podobě naturální obligace)
► prekluze - úplný zánik práv a povinností
► vydržení práv a povinností- po uplynutí časové lhůty vznikají práva a povinnosti (typicky vlastnické právo k věci)
Právní skutečnosti IV
► Protiprávní stav - objektivně nastalý stav, který je rozporu s právem a nemá povahu projevu vůle Následkem je vznik objektivní odpovědnosti, tedy odpovědnosti, která vzniká někomu, kdo protiprávn stav nezavinil
em právní odpovědnosti
• Právní odpovědnost je zvláštní forma právního vztahu, ve kterém dochází na základě porušení právní povinnosti ke vzniku nové právní povinnosti sankční povahy
• Právními skutečnostmi, jimiž vzniká právní odpovědnost, jsou protiprávní jednání a protiprávní stav
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti
Závěr
Druhy právních následků porušení právní povinnosti
► Trvání původní (primární) povinnosti a možnost vynutit ji právem předvídaným způsobem
► Vznik nové (sekundární) povinnosti
► Další možné následky:
► neplatnost právního úkonu - sankce za to, že není v souladu se zákonem
► zánik práva, které koresponduje s porušenou povinností
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti
Funkce právní odpovědnosti
► Reparační (kompenzační) - může mít dvojí formu:
► naturální restituce - uvedení v předešlý stav
► odškodnění
► Satisfakční - zadostiučinění ve vhodné a účelné formě (typická pro oblast práva na ochranu osobnosti)
► Preventivní - působení na předcházení vzniku porušení právní povinnosti
► Represivní - způsobení újmy tomu, kdo porušil právní povinnost
► Informační - poskytuje informace o následcích protiprávního jednání a protiprávních stavů, charakterizuje určitým způsobem danou společnost
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti
Klasifikace právní odpovědnosti
► V soukromoprávní oblasti vzniká odpovědnostní vztah mezi poškozeným a delikventem; může jít např. o:
► odpovědnost za škodu
► odpovědnost z prodlení
► odpovědnost z bezdůvodného obohacení
► odpovědnost za vadu věci
► odpovědnost za zásah do nehmotného statku (např. cti, důstojnosti, dobrého jména)
► Ve veřejnoprávní oblasti jde typicky o:
► trestní odpovědnost
► správní odpovědnost
► disciplinární odpovědnost
► ústavní odpovědnost
► mezinárodněprávní odpovědnost
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Predpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahU
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti
Právní delikty
► Právním deliktem se rozumí porušení či nesplnění právní povinnosti
► Právní delikty můžeme dělit obdobným způsobem jako druhy právní odpovědnosti
► S jednotlivými druhy právních deliktů se seznámíme v průběhu kurzu: trestné činy, přestupky, správní delikty atp.
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr
Konstrukce právních deliktů I
► U právních deliktů rozlišujeme 4 prvky: objektivní stránka, objekt, subjekt, subjektivní stránka
► Objektivní stránka deliktu
► jednání (projev vůle navenek), které způsobuje určitý následek
► mezi jednáním a následkem musí být příčinná souvislost
► Objekt deliktu - právem chráněný zájem, na který delikvent útočí (např. život, majetek, zdraví)
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, zmény a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní Právní delikty
Závěr
Konstrukce právních deliktů II
► Subjekt deliktu
► ten, kdo se dopustí porušení právní povinnosti a kterému právo přiznává způsobilost k protiprávnímu jednání
► musíme se zabývat otázkou, zda se konkrétní (fyzická či právnická) osoba může dopustit daného deliktu
► fyzické osoby mohou nést odpovědnost, pouze pokud dosáhnou určitého věku a pokud jsou schopny rozpoznat následky svého jednání a toto jednání ovládnout
Konstrukce právních deliktů III
► Subjektivní stránka deliktu
► rozhodující složkou je zavinění = vnitřní psychický vztah delikventa k jednání a jeho následku
► u zavinění zkoumáme dvě složky: vedomia vůli
► rozlišujeme následující druhy zavinění:
► přímý úmysl (dolus directus, dolus malus) -delikvent ví, že to, co činí, je protiprávní, a že může způsobit škodlivý následek - a tento následek způsobit chce
► nepřímý úmysl (dolus eventualis) - delikvent ví, že to, co činí, je protiprávní, a že může způsobit škodlivý následek - a pro případ, že se tak stane, je s tím srozuměn
hrubá (vědomá) nedbalost (culpa levis) - delikvent ví, že to, co činí, je protiprávní, a že může způsobit škodlivý následek - a bez přiměřených důvodů se spoléhá na to, že následek nenastane
► lehká (nevědomá) nedbalost (culpa lata) - delikvent neví, že to, co činí, je protiprávní, a že může způsobit škodlivý následek - ačkoliv to vědět měl a mohl
Subjektivní a objektivní odpovědnost
► Subjektivní odpovědnost - předpokládá vždy zaviněné porušení právní povinnosti; uplatní se u ní všechny 4 složky právních deliktů
*■ Objektivní odpovědnost
► odpovědnost za protiprávní stav, za výsledek
► neexistuje u ní subjektivní stránka (neposuzuje se zavinění)
► je u ní obvykle možnost liberace - odpovědnost např. nenastoupí, pokud subjekt prokáže, že by škodlivý následek nastal, i kdyby vyvinul veškeré úsilí, které je po něm možné požadovat
► pokud je možnost liberace vyloučena, jde o absolutní objektivní odpovědnost
Závěr
► Dotazy
► Na příště přečíst nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 3/06 ze dne 6. listopadu 2007
(najdete jej např. na http: //naius .usoud.cz/)
Základní pojmy teorie práva II
Daniel Bartoň
Interpretace práva
Pojem interpretace práva Metody interpretace práva Argumentace v právu
Právní vztahy
Pojem právní vztah Předpoklady vzniku, změny a zániku právních vztahů
Právní
odpovědnost
Koncept právní odpovědnosti Právní delikty
Závěr