poznámky k vývoji k sociální práce , počátky moderní sociální práce



konec 19.stol.


Elisabeth Fryová

-          soc.pracovnice v Londýně v 19.stol

-          předmětem jejího zájmu = ženy

·         vykořisťování žen

·         ženy v prostitucci

·         ty, které byly ve vězení i se svými dětmi

-         uplatňuje individ.práci se ženami a rodinami :

-          učí je hospodařit

-          jak pečovat o děti

-          domácí práce



Octavide Hillová

-         soc.prac.v Londýně

-         považována za zakladatelku komunitní práce (i když není vědecky popsaná)

-         pracovala v dělnických čtvrtích v Londýně

-         pro obyvatele chtěla vytvořit důstojné podmínky , od mecenášů (sponzorů) sehnala peníze a
budovala hřiště pro děti,  klubovny pro ženy (učily se šít na strojích ,  nechala opravovat   byty



počátek 20.století


Jane Adamsová

-         Chicago

-         Založila HULL HOUSE , získávala peníze na provoz

            V tomto domě soustředila soc.pracovníky, kteří pomáhali zejména :

§  Přistěhovalcům

§  Nemocným lidem (v té době tuberkulóza)

§  Nezaměstnaným lidem



-          autorkou  knihy  Demokracie a sociální etika, zdůrazňovala právo na svobodu pro každého
člověka




Mary Richmondová

            zaměřovala se na práci s rodinami, autorka odborných publikací

-         v knize „Co je případová práce ?“  popsala metodiku sociální práce ss klientem, u něhož
došlo k sociálnímu vykolejení

-         při poznávání klienta vycházela z poznatků psychologie a sociologie

-         je zastáncem  dynamického přístupu ( „vykolejení „ klienta v dospělosti je odrazem
negativních zážitků z dětství)

-         vypracovala metodiku tzv. „Anamnestického rozhovoru „ (rozpomínání se)

-         na její práci navázala Marie Krakešová v ČR