Psychoanalýza
Psychoanalýza a z ní vycházející směry:
Ego-psychologie
Americká škola objektních vztahů
=
PSYCHODYNAMICKÁ PSYCHOLOGIE
(přednáška č. 3. a 4.)

—Jeden z největších intelektuálů 20. století
—Učitel mnoha významných nástupců-Anny Freudové, C.G. Junga, Alfreda Adlera, Karen Horney, Erich
Fromm..
—Sebrané spisy obsahují 24 svazků (Výklad snů 1900….. Nárys psychoanalýzy 1940)
lNarozen Příbor na Moravě 1856
lVídeň-studia medicíny, život
l1885-6 stáž u Charcota (psychiatr) v Paříži
lPo návratu přechod od neurologie k psychopatologii
l1938 azyl v Anglii-Londýn
—
—
—
AVT_Sigmund-Freud_7309

—DYNAMIKA OSOBNOSTI
—Determinace lidské psychiky-všechny naše myšlenky, činy, emoce mají příčinu-většina je způsobena
neuspokojenými pudy a nevědomými přáními.
—
—Libido (slast)-zdroj energie, je svou povahou sexuální
—Přesouvání energie-nelze ji zničit-budeme ji ventilovat jinak (např. agresivní impuls může být
přesunut do sarkastického smyslu pro humor).Neurotické symptomy, sny-projev přesunuté psychické
energie, která se nemohla ventilovat.

—ZÁKLADNÍ FREUDOVY POSTULÁTY:
lKonstantnost psychické energie-při nahromadění vybití (pocit slasti či úlevy). Zdrojem psychické
energie jsou PUDY. Hlavní dynamickou silou je pud sexuální, libido. Po 1. světové válce se přidává
ještě pud smrti-Thanatos.
lExistence mentálního aparátu (psychické struktury-strukturální model, topografický model).
lPrincip nevědomí. Velká část duševního aparátu funguje nevědomě.

—Publikováno 1905-Tři pojednání k teorii sexuality (publikace).
—Libido prochází složitým vývojem.
—Fáze orální, anální, falická, latence a genitální.
—Korespondují s hlavními erotogenními zónami. 5 stadií, kterými projde člověk od narození do období
dospívání. Sexualita je zde ale pojímána v širokém slova smyslu. Id (hledající slast) se zaměřuje
na určitou oblast těla a činnosti spojené s touto oblastí.
—Orální stadium - kojení a sání zdrojem požitku, odstavení-a růst zoubků. Slast je spojena s ústy.
—Anální stadium - slast spojená s uvolňováním střev-nácvik čistotnosti.
—
—

—Falické stadium - zkoumání vlastního pohlaví, autoerotické chování. Oidipův komplex-zaměření na
matku, otec rival. Kastrační úzkost. Identifikace s otcem. Elektřin komplex u dívek.
—Období latence (7-12 let) - období klidu, děti se méně zaměřují na svoje tělo, ustupují sexuální
impulsy, nutnost zvládat sociální prostředí.
—Genitální stadium — od puberty a adolescence dále-libido propuká s novou silou, fáze dospělých
sexuálních zájmů a slastí.

—Sexuální pud a instinkt je přítomný už u novorozenců-ale
lSexualitou u novorozenců Freud mínil obecnou touhu po rozkoši VŠEHO DRUHU-původně široký sexuální
instinkt se postupně usměrní, v dospělosti se soustředí na genitální sexualitu s partnerem.
lPoruchy psychosexuálního vývoje-
—Fixace na některou z fází infantilní sexuality. Problémy  v některém ze stadií způsobí fixaci ve
stadiu a ovlivnění osobnosti jedince (např. orální fixace (tzv. orální charakter)-nadměrné pití
alkoholu, anální fixace (anální charakter)-šetřivost, přehnaná čistotnost.
—

lDle Freuda nejvýznamější psychologická událost dětského života ve vývoji.
lFalické období, cca  v pěti letech, chlapci.
l„Rivalita chlapce vůči jeho otci v něm vyvolává strach, že si ho silný otec podrobí kastrací.
Chlapec potlačí sexuální pocity k matce a nahradí je pocitem lásky, rivalitu k otci přemění na
stotožnění s ním a s jeho životní rolí“ (Hunt, 2000, upraveno).

—Ekvivalent Oidipova komplexu u dívek
lZávist penisu, touha po otci
lNakonec ztotožnění s matkou
—Odráží Freudovo pojetí dívky jako „nevydařeného chlapce.“(Kritika ze strany psychoanalytiček-žen).

—Topografický model=tzv. model ledovce (didaktický příměr).
—Vědomí (plně si uvědomujeme)
—Předvědomí (zapomenuté, kdysi uvědomované myšlenky, konflikty, zážitky, lze snadno vybavit)
—Nevědomí (bludiště představ, zkreslené skutečnosti , přání, mimo oblast uvědomění). Nevědomí má
silný vliv na chování!!!!
—Freud byl první, kdo poukázal na obrovský význam nevědomých duševních vlivů na každodenní život
člověka.

—
freud freud


—Libido se uplatňuje v rámci uzavřeného systému osobnosti
—ID-je iracionální.
—Id je nevědomé a primární (novorozenec), funguje na principu slasti.
—Později se vytváří EGO (vlivem výchovy a začleňování do společnosti). Funguje na principu reality.
—Ego-je racionální (princip reality), působí na vědomé úrovni.
—

—Superego-obsahuje omezení a zákazy, chválu za dobré chování, řídí se principem dokonalosti.
lRozvíjí jako následek Oidipovského komplexu- identifikací s příkazy rodiče.
lPříliš rozvinuté superego (perfekcionisté) x málo rozvinuté superego (antisociální chování). Tyto
tři systémy jsou v osobnosti pevně propojeny.
lhttp://www.youtube.com/watch?v=sl8tQtjO7Jk&feature=related
l
—

—Konflikty id x ego=id se dožaduje uspokojení, ego se snaží tento požadavek upravit (chlapec chce
autíčko hned, ego zvažuje zda nebude lépe počkat)
—Konflikt id x superego-dtto, ale superego zakazuje ukrást autíčko, je to špatné
—Ego x superego-etický čin versus zákaz činnost daný výchovou
—U dobře integrované osobnosti si ego udržuje pevnou, ale pružnou kontrolu, vládne princip reality.

—Funkce snů dle S. Freuda:“Strážci spánku, kteří jej chrání před narušením.“
—SEN-manifestní a skrytý (latentní) význam.
—Sny podávají vhled do nevědomých přání osoby.
—V každém snu můžeme rozpoznat pozůstatky uplynulého dne.
—Funkce snů dle S. Freuda:“Strážci spánku, kteří jej chrání před narušením.“
—SEN-manifestní a skrytý (latentní) význam.
—Sny podávají vhled do nevědomých přání osoby.
—V každém snu můžeme rozpoznat pozůstatky uplynulého dne.
—
—

lEgo-struktura u Freuda relativně málo popsána, proto vznik Ego-psychologie.
lAnna Freudová – psychoterpaie dětí, psychoanalytická vývojová psychologie.
lPráce Ego a obranné mechanismy 1936.
lObrany jsou součástí ega. Působí na nevědomé úrovni. Chrání ego před ohrožujícími přáními či
myšlenkami, které vyvolávají úzkost.

—Ego-obranné mechanismy, příklady:
—Vytěsnění-iracionální útěk od nepřijatelných myšlenek a přání. Vytlačení do nevědomí.
—Sublimace-převedení libida od sexuálního uspokojení do činnosti, které si společnost cení-zejména
v oblasti vědy a umění.
—Regrese a fixace-při vystavení silnému tlaku tendence regredovat do nižšího vývojového
stadia-např. do orálního stadia (např. bude se projevovat nadměrným jídlem či pitím). Regrese do
análního stadia se bude např. projevovat zanedbáváním pořádku či hygieny. Regrese je dočasná,
fixace je dlouhodobá (Drapela, 1997, s. 27).
—

—Další významní představitelé Ego-psychologie:
—Heinz Hartmann-zakladatel Ego-psychologie
lNa rozdíl od Freuda přepokládal, že se EGO vyvíjí nezávisle na ID. Máme vrozenou matrici pro vývoj
Ega.
lNezabýval se pouze patologií v duševním dění.
l

—Erikson revidoval Freudovu teorii psychosexuálního vývoje. Na vývojová stadia nepohlíží z hlediska
jejich psychosexuálních funkcí, ale chápe je jako psychosociální stadia (důležité jsou vztahy).
—

—Erik Homburger Erikson
—Psychoanalytik
—Teorie „Osm věků člověka“-prodloužení vývojového pohledu na celý život člověka (od kolébky do
smrti).
—Na každém stupni vývoje si jedinec musí vyřešit psychosociální konflikt (krizi). Výsledek této
krize vede jak ke zdravým, tak nezdravým rysům v osobnosti.
—
erikson

—
—běh života člověka .
Erikson8

—Erikson vycházel z předpokladu, že si jedinec musí vyřešit psychosociální konflikt-krizi v každém
jednotlivém „věku“ (tj. vývojové etapě).
—Uspěje-li, může postoupit zdárně dále do dalšího věku.
—K prvním pěti vývojovým stadiím (shodná s Freudem-stadium orální, anální, falické, latentní a
genitální) přidává další 3.

—1. věk (u Freuda orální stadium) 0-1,5 roku
—Důvěra x nejistota - dítě získává pocit základní důvěry, učí se věřit svému sociálnímu okolí
(pečujícím osobám).
—Důležitá je stálost péče a kvalita vztahu matky (pečující osoby).
—Úspěšné překonání-důvěra ve druhé, chuť objevovat okolí.
—Neúspěšné-nedostatečný pocit bezpečí.
—
mimino_ruka

—2. věk (u Freuda anální stadium) 1,5 roku-3 roky
—Autonomie x pocit studu a pochyby
—Úspěšné zvládnutí tohoto období-pocit autonomie, víra ve své schopnosti.
—Neúspěšné-stud, pochyby o sobě.
—
—
74vyska2

—3. věk (u Freuda falické stadium) 3-6/7 let
—Vlastní iniciativa x pocity viny (nad cíly)
—Předškoláci se učí být iniciativní, zahajovat aktivity.
—Vinu mohou pociťovat nad vlastní nezávislou aktivitou.
—
kreativita-deti

—4. věk (u Freuda období latence) -7let až pubescence cca 15 let
—Snaživost x pocit méněcennosti
—Význam nástupu školní docházky.
—Úspěšně zvládnuté období-pocit kompetence, schopnosti rozvíjet svoje dovednosti.
—Neúspěšně zvládnuté období-pocit podřadnosti, méněcennosti-strach ze selhání, neuroticismus.
—
skolak-s-knihami-a-brylemi

—5. věk (u Freuda období genitální) - 15 let, tj. adolescence  až raná dospělost
—Identita x zmatení rolí (nejistota o své roli (kdo jsem).
—V adolescenci dochází k rozvoji vlastní identity-kdo jsem?
—Dle Eriksona je adolescence stadium mezi dětstvím a dospělostí, psychosociální moratorium
—
—
14_year_old_adolescent

—Status identity v 5. věku (rozpracováno Marciou)
—Dosáhnutá identita (achievement) - krize vyřešena-závazky vytvořeny-stabilní, zralá osobnost.
Jednotlivec má svoje názory, zvyky, cíle (relativně stabilní).
—Předčasně řešená identita (foreclosure) – krize nebyla prožita, alternativy nebyly
zvažovány-závazky vytvořeny.
—Difůzní identita (confusion or diffusion)-osobnost chaotická, nepředvídatelná, proměnlivá-jedinec
neprošel krizí.
—Moratorium-období probíhající krize, jedinec hledá alternativy a vytváří stabilní osobnost, zkouší
„být dospělý“.
—

—6. věk  (tj. mladší dospělost) 20.-cca 35 let
—Intimita x izolace
—Intimita ve smyslu vztahu s druhým člověkem, splynutím s ním.
—Izolace-sklon vyhýbat se vztahům.

—7. věk (tj. střední dospělost) 35let cca 55 let
—Generativita x stagnace
—Generativita ve smyslu péče o potomstvo, ale i v širším přesahu-tvořivost, přínos pro druhé.
—Stagnace – malý nebo žádný zájem na tom přispět svému okolí, vytvářet pro ostatní .
—
2008-12-12-RODINA

—8. věk (pozdní dospělost a stáří)
—Integrita „já“ x zoufalství
—Integrita ve smyslu moudrosti a přijetí vlastního životního příběhu.
—Zoufalství-deprese nad uplynulým životem a úzkost ze smrti.
senior_m

—Margareta Mahlerová (1975) kniha Psychologický zrod dítěte.
—Dle Mahlerové se „já“ rodí právě v rámci interakce matka a dítě. Vývoj sebepojetí dítěte je
závislé na utváření jeho vztahu k matce.
—1. Stadium normálního autismu-novorozenec. Nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí. Redukce
tenze a uspokojení potřeb v rámci autistického světa.
—2. Normální symbióza. 2. -4. měsíc. Dítě neodlišuje sebe od matky, začíná odlišovat okolí.

—3. Období separace-individuace. Od 4. měsíce do 3. let. Má subfáze:
—a/diferenciace (4.-10. měsíc). Začíná odlišovat matku od druhých lidí. Separační úzkost.
—b/procvičování (10. – 16. měsíc). Aktivní vzdalování od matky s návratem k ní (pružné pouto).
Souvisí s vývojem chůze. Nucená separace může vest k regresi či stagnaci vývoje. Krátké separace
pomáhají k odlišení já od matky. Rozvoj hybnosti dává pocit autonomie.
—c/navazování přátelských vztahů (16. -25. měsíc). Odolnější frustraci, navazování vztahů s dalšími
lidmi. Ambivalence k matce-druhý vrchol separační úzkosti, vzdorování a negativní pocity k matce.
—

—d/ individuace (25. – 36. měsíc). Dítě může začít fungovat samostatně, plně individualizováno
(„zrození já)“, obraz matky internalizován. Dítě snese přiměřené separace (MŠ atp.).
—Lze diskutovat o některých bodech této teorie, zejména o vytváření vztahu jen k jedné osobě, v
některých kulturách se dítě začleňuje přímo do malé skupiny lidí. Dle nejnovějších výzkumů si dítě
vytváří více vztahů současně.
—Cenný je popis vývoje dítěte od poloviny druhého roku.

—Významný vliv na naši kulturu (spíše než otázka správnosti či nesprávnosti)
—Poznání že nevědomé procesy hrají významnou roli v chování je všeobecně přijato
—Ale!!!!
—Mnoho psychoanalytických pojmů není zcela definovaných či objektivně měřitelných. Jak změřit
libido? Princip zachování energie libida je tedy jen koncept, předpoklad.
—Freud založil své teorie na pozorování střední vrstvy neurotiků ve viktoriánské Vídni-velmi
limitované.
—
—

—Drapela, V.J. (1997): Přehled teorií osobnosti. Portál. Praha
—Kapitola 2. Psychoanalytická teorie. s. 19-29.
—Hunt, M. (2000):Dějiny psychologie. Portál. Praha. Kapitola 7. Sigmund Freud, badatel v hlubinách
s. 163-198
—Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998): Vývojová psychologie, Grada. Praha. Kapitola IV.  2. Teorie
periodizace duševního vývoje. s. 224-231. (Erikson, Freudova teorie psychosexuálního vývoje).
—Langmeier, J., Krejčířová, D. (1998): Vývojová psychologie, Grada. Praha. S. 63-66 (Teorie
Margarety Mahlerové).
—Plháková, A. (2006): Dějiny psychologie. Grada. Praha. Kapitola 10 Psychodynamická psychologie s.
169-203
—
—
—
—