Muzikoterapeutické modely Definice MT modelu n nModelem rozumíme ucelený přístup k diagnostice, terapii a evaluaci, který zahrnuje teoretické principy, klinické indikace a kontraindikace, cíle, metodologická vodítka a charakteristické použití určitých procedurálních seskupení a technik. Akcelerované učení – Georgi Lozanov ♫ nVyužití: v edukačním procesu. n nHudby se využívá v několika souvislostech: n –Při zprostředkovávání informací •K prohloubení koncentrace v důležitých okamžicích, na podporu zapamatování informací. •Výukové imaginativní výlety s hudbou. –K potřebné atmosféře ve třídě •K přivítání, pro zábavu, k aktivizaci, k navázání důvěry a vstřícné interakce, ke strukturování času, k utváření komunity, k porozumění mezi kulturami (jiných studentů). –K osobní reflexi a sebevyjádření žáků •Vyjadřování prostřednictvím hudby n Aktivní a receptivní muzikoterapie Christoph Schwabe ♫ nPoužívá improvizační a interpretační techniky spojené s následnou reflexí . Zahrnuje instrumentální, vokální, pohybové, dramatické i výtvarné prostředky. n nVyužití aktivní formy: –pro děti s poruchami chování, psychotiky a neurotiky, u klientů s poškozením mozku –k navázání komunikace neverbálními prostředky, k umožnění sebevyjádření a přijatelnému uvolnění, pro stabilizaci osobnosti, k překonání patologických postojů n n n Analytická muzikoterapie Mary Priestley * nVyužití: k odstranění překážek, které brání v uvědomování si sebe sama a plnému rozvoji potenciálu osobnosti nVychází z psychoanalýzy nmísto verbálních rozhovorů využívá improvizačních duetů mezi terapeutem a klientem k zpřístupnění vědomých i nevědomých obsahů. nPo improvizaci následuje rozhovor ve dvou krocích: –bezprostřední reakce klienta na improvizace –rozbor nahrávky. nPředpokladem je hudební sluch, inteligence, verbální schopnosti a schopnost symbolického myšlení klienta. nMuzikoterapeut má být schopen: –vcítit se a reflektovat klientovy pocity –kotvit klienta v realitě –podpořit a chránit klienta během celého procesu –nabízet upřímnou odpověď a vlastní názor ve vhodnou dobu –podporovat klientův růst –ustát klientovu stinnou stránku – n*Výcvik je dostupný ve Velké Británii n Antroposofická muzikoterapie Rudolf Steiner nAntroposoficky orientovaní muzikoterapeuti se uplatňují: –ve waldorfských školách –ústavech sociální péče –domovech pro seniory –v sanatoriích a klinikách – nZabývá se vztahy, které vznikají –mezi zvuky a specifickými orgány v lidském těle –hudebními intervaly a tělesnými proporcemi a procesy – nHudební nástroje vytvářejí most mezi „neslyšitelnou hudbou“ lidského těla a „slyšitelnou hudbou“. Tato „slyšitelná hudba“ pak zpětně ovlivňuje člověka až do nitra jeho orgánů. Experimentálně – improvizační terapie Keneth Bruscia ♫ nVyužití: •děti a dospělí s postižením •klienti po traumatickém zážitku •k rozvoji kreativity, sebepoznání, zodpovědnosti, kognitivních schopností a ke svobodnější komunikaci nZákladem modelu je hudební a taneční improvizace, Vybrané téma je improvizováno při společné hudbě i tanci. Na podkladě improvizací a jejich reflexí je téma stále lépe rozvíjeno a zpracováváno. nSleduje se •Integrace – propojení klienta se vznikajícími zvuky a hudbou. •Variabilita a schopnost reagovat na změny. • Tenze – stupeň napětí, které je vždy přítomno a odráží se v improvizaci. •Kongruence - shoda s ostatními ve skupině, shoda s instrukcemi terapeuta. • Salience – výskyt výrazných rysů. •Autonomie – její projevy a vývoj, její zachování ve dvojici či ve skupině n Asthma music Tateno a Suzuki ♫ nVyužití: děti s astmatem, dýchacími a zdravotními obtížemi. n nZákladem techniky je zvládnutí břišního (abdominálního) dýchání. n nPoužívají se k tomu dvě techniky: ntechnika zpěvu s prodlužovanými notami –Spíše pomalá, klidná píseň se rozdělí do několika po sobě jdoucích frází, přičemž poslední slabika fráze se protáhne vždy na několik vteřin (6 – 12). Po ukončení fráze může vzniknout delší pauza. ntechnika zpěvu s ostře vyráženou hláskou s –Po osvojení nějaké rychlé, rytmické a akcentované písně začnou klienti v jejím průběhu místo obvyklých hlásek vyslovovat ostré s. Důležité je natrénovat pocit ovládání bránice. Po zvládnutí obou technik zpívají klienti píseň v originální podobě, nyní ale s břišním dýcháním. – nAbdominální dýchání se tak nacvičí během několika dnů až týdnů. – Improvizační muzikoterapie dospělých Gillian Stephens Langdon ♫ nSlouží k rozvoji: –motorických schopností – emocí –myšlení (kognitivních schopností) –komunikace – n Pracuje ve čtyřech fázích: –Hudební warming-up (uvědomit si sebe sama, sjednotit skupinu) –Verbální rozhovor (pocity a problémy tady a teď – kdo s čím přichází) –Zpracování vybraného tématu hudbou a slovy Ve třetí fázi se využívají nejrůznější improvizační techniky (vedení, modelování, zrcadlení, kotvení, hraní rolí). –Reflexe – nVyužívá se všech druhů improvizace, slovo, pohyb, ticho. n Melodicko-intonační terapie nVyužití: nterapie afázie, u dětí s opožděným vývojem řeči, u balbutiků (koktavost, zadrhávání), u lidí s autismem –Model využívá zpěvu pro výstavbu mluvené řeči. Využívá se melodizace běžně užívaných vět a slov. Nacvičovaný text se podloží známým nebo snadno zapamatovatelným nápěvem. S postupným cvičením dochází k odlučování melodie, až klient příslušnou větu pouze rytmizuje. Nakonec se věta pronáší i bez rytmické opory. nMožný průběh jednotky MIT 1.relaxace hudbou 2.zpěv známých písní (terapeut a klient, sólo klient) 3.aplikace MIT – jednoduché odpovědi na otázky běžného života – nácvik na jednoduché melodie: •Terapeut sedí naproti klientovi tak, aby na něj dobře viděl. •Drží ruku klienta, na jejíž dlaň provádí „tapping“ – vyťukává rytmus slov. •Svou druhou rukou dává terapeut klientovi viditelné pokyny, kdy má začít a kdy tiše čekat. •přechod ze zpívaného na mluvené slovo Metoda dobrého startu n Využití: n podpora vývoje dětí ve věku 5 – 11 let, zvláště: –u dětí se specifickými poruchami učení –u dětí s ADD a ADHD –u dětí s odkladem školní docházky –u dětí minoritních menšin –jako vstupní etapa výuky čtení a psaní –jako diagnostická metoda v rámci poradenské služby v pedagogice – n Průběh: –navázání kontaktu s dítětem –poslech písně, dítě se seznamuje s jejím obsahem a příběhem –dítě reaguje na obsah a děj svými zážitky –poslech a zpěv písně spojený s pohybem –krátká relaxace –reprodukce písně podle připraveného grafického vzoru, korespondujícím s rytmem písně –reflexe dětí – co se podařilo, co by se dalo zlepšit n n nU dětí předškolního věku bez poruch je možno pracovat s dvanáctičlennou skupinou, v ostatních případech se čtyřmi až osmi dětmi. nCvičení mají vysokou efektivitu, pokud jsou prováděna 2-3krát týdně. Metoda kontinuálního uvědomění Edith Hillman Boxill ♫ nVyužití: nklienti s vývojovým postižením n –Vychází z improvizací spojených se zpěvem, hrou na nástroje a pohybem. –Terapeut podporuje klienta/y v emočních projevech a vede k uvědomování si vlastních prožitků. Cílem je tzv. informované vědomí – uvědomování si sebe sama, čímž se zvyšují adaptační schopnosti klienta. – nBoxill vymezila tři základní strategie, které vedou k rozšíření vědomí v MT procesu: nZrcadlení – technika zahrnuje imitaci a synchronizaci, splynutí s pohybem a zvukem klienta. Dochází tak k podpoře jeho cítění a nálady. nIdentifikace – muzikoterapeut poskytuje okamžitou zpětnou vazbu klientovi na jeho hru, rozvíjí se interakce, kdy je jasné, kdo si bere prostor v improvizovaném hudebním dialogu a co koná klient spolu s terapeutem a co nezávisle na terapeutovi. nKontaktní píseň – terapeut rozvíjí téma, které vzešlo ze strany klienta. Orffova muzikoterapie Gertrude Orff ♫ nVyužití: –handicapované děti, děti s vývojovými poruchami nZpůsob práce: –Základem metody je hudební improvizace, která poskytuje pobídky ke kreativitě, vytváří strukturu mezi tichem a zvuky, umožňuje nové vztahy. –Nástroje Orffova instrumentária jsou používané spolu se smyčcovými nástroji, perkusemi. Pracuje se i s míči a loutkami aj. materiály. –Terapeut akceptuje jakoukoliv iniciativu a podněty dítěte a na této úrovni mu odpovídá a rozvíjí interakci – izo princip. –Druhou formou práce je provokace – cílené vnášení nových témat terapeutem. –Základním prostředím je vztah terapeut – dítě či terapeut – skupina. Často se ale v tomto modelu pracuje úzce i s rodiči. Rodiče se učí akceptovat dítě, rozvíjet interakce s ním, učí se rozumět projevům jeho (zvláštního) chování a rozpoznávat možnosti jeho vývoje. nCíle: –vyjadřovací schopnosti, vztah k druhým lidem, koncentrace, sebedůvěra a sebevědomí – rozvoj iniciativy a samostatného jednání Řízená imaginace a hudba Helen L. Bonny ♫ nVyužití: •osobnostní a transpersonální rozvoj •léčba závislostí •lidé s neurózou a psychosomatickými obtížemi •zneužívaní klienti •klienti v terminálním stádiu nemoci nKontraindikace: •lidé s mentálním postižením •lidé s psychózami •lidé s epilepsií • n Pracuje s představami, tělesnými počitky, emocemi,myšlenkami a vzpomínkami, které jsou evokovány při poslechu klasické hudby. n Řízená imaginace nabízí možnost integrovat mentální, emocionální, tělesné a n spirituální roviny člověka a poskytnout uzdravující zážitky. 1.fáze – navázání kontaktu, rozhovor 2.fáze – progresivní relaxace, tělesné a psychické uvolnění 3.fáze – poslech hudby v relaxovaném stavu + slovní vodítko terapeuta 4.fáze – reflexe (verbální či výtvarná), integrace klientových zkušeností, souvislost s denním životem klienta Tomatisův poslechový program Alfred Tomatis * n Využití: klienti s obtíženi v učení a chování n nModel vychází ze zjištění, že mnoho potíží v učení a chování způsobují problémy v naslouchání. Jde o klienty, kteří nemají dobré selektivní slyšení, nejsou schopni rozlišit různé frekvence, z nichž se skládá lidská řeč, a nejsou schopni filtrovat důležité zvuky od nedůležitých. n nV terapii je používáno elektronické zařízení, které se nazývá elektronické ucho. nPomocí speciálního poslechového programu, kde jsou střídavě zesilovány zvuky nízkých a vysokých frekvencí, se slyšení posiluje a upravuje. Průměrná délka programu je 70 hodin. n n* Léčba probíhá pouze v centrech pro Tomatisovu léčbu (např. v Denveru) Vokální psychoterapie Diane Austin ♫ nVyužití: ndospělí s psychickými problémy, s emocionálními traumaty nlidé s mentálním poškozením, které se vyskytlo v raném věku nModel používá dechových cvičení, tónování, vokálních improvizací, zpěvu písní a práci s přírodními zvuky. nDýchání nSkrze hluboké dýchání nalézá vztah sám k sobě, zabydluje se ve svém nitru. nDech je životní síla, která propojuje naši mysl, tělo, duši. nPřírodní zvuky nJde o zvuky, které provázejí naše emoce – pláč, smích, překvapení, strach, ospalost. Mohou symbolizovat část osobnosti, kterou jsme potlačili a práce s nimi může vzbuzovat úzkost. Akceptování těchto zvuků a emocí s nimi spojených může pomoci uvědomit si a přijmout sebe sama. nTónování nJde o vědomé používání vokálů k obnovení tělesné rovnováhy. Zvukové vibrace uvolňují zablokovanou energii a rezonují v různých oblastech těla, uvolňují stres, emoce a napětí. nVokální improvizace nPřináší zkušenost s tvořením, nevědomé obsahy našeho nitra, je jazykem komunikace. Dovoluje volné sebevyjádření, odstraňuje blokace. Volná improvizace Juliette Alvin ♫ nVyužití: nrozvoj osobnosti a komunikace u všech skupin klientů n nCentrální úlohu ve volné improvizaci hraje vztah –mezi klientem a terapeutem –mezi klientem a nástrojem –klientem a terapeutovým nástrojem –klientem a ostatními klienty – nPravidla průběhu: –Terapeut se chová spíše nedirektivně, akceptuje hru klienta/klientů a doprovází je. –Klienti mají volnost projevu, na používané nástroje mohou hrát jakýmkoliv způsobem. –Improvizaci nikdo neřídí, terapeut se jí může a nemusí zúčastňovat. Pokud se účastní, může jí částečně ovlivňovat. –Někdy může terapeut určit pro improvizaci téma. –Kdokoliv může improvizaci začít, kdokoliv ji může vést k závěru, kdokoliv do ní může vnášet své nápady, kdokoliv může komunikovat s kýmkoliv. –Po skončení hudební improvizace následuje verbální reflexe. Vývojová muzikoterapie Mary Wood ♫ nDevelopmental Music Therapy - DMT n nVyužití: –děti s vážnými poruchami chování a emočního prožívání – nMuzikoterapeutické techniky se v tomto modelu přizpůsobují zákonitostem vývojové psychologie. Nastavují se tak, aby odpovídaly vývojové fázi dítěte, aby tvořily bezpečný rámec pro osobnostní vzdor, který je žádoucí součástí vývoje a posílily rozvoj praktických dovedností v sociálním kontextu. Tak se u dětí rozvíjejí komunikační schopnosti a nové vzorce chování a prožívání. n nVýběr technik má za úkol: –vyvolávat u dítěte příjemné pocity –umožnit dítěti zažít pocit úspěchu –pomoci k úspěšné a pevné pozici dítěte ve skupině vrstevníků –rozvíjet spolupráci mezi dětmi v prostředí jasných pravidel Vývojová muzikoterapie Mary Wood ♫ nChování, komunikace, socializace a vzdělávání jsou rozvíjeny v rámci následujících stupňů: n nDěti se učí reagovat na zvuky okolí a postupně se rozvíjí důvěra mezi nimi a terapeutem. n nDěti se učí různým jednoduchým hudebním dovednostem. Děti se učí reagovat na vzniklé situace a terapeut jim dává zažít pocit úspěchu. n nDěti se učí pomocí vlastní hry na nástroj komunikovat s terapeutem a s ostatními. nDěti se učí oceňovat výkony vlastní a výkony ostatních. Začínají prožívat pocit sounáležitosti. n nDěti se učí generalizovat své hudební dovednosti v jiných podmínkách. Poskytují jim konzultace a vedou je k tomu, aby se uplatnili v jiných hudebních skupinách, sborech, orchestrech a kapelách. n nJednotlivé stupně terapie zvyšují přizpůsobivost dětí běžným životním podmínkám a jsou schopny obstát v každodenním životě. Použitá literatura nKantor, Jiří; Lipský, Matěj; Weber, Jana: Základy muzikoterapie. nPraha: Grada 2009