Pravidla interpunkce 1. Pravidla psaní čárek v souvětí nJednotlivé věty v souvětích oddělujeme čárkami. nVětu poznáme podle přítomnosti slovesa ve tvaru určitém. n n Chirurgové by měli operovat a léčit. n Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit samostatně, všechno se změnilo. Věty hlavní a vedlejší nHlavní věta není závislá na jiné větě. n Odjeli jsme na dovolenou a starosti jsme pustili z hlavy. n nVedlejší věta je závislá na jiné větě a vyjadřuje některý její člen. n Odjeli jsme na dovolenou, na kterou jsme se dlouho těšili. n Není nutné, abys tam šel. n Chtěl jsem vědět, kdo to udělal. nVedlejší věta musí být oddělena čárkami z obou stran. n Odjeli jsme na dovolenou, na kterou jsme se dlouho těšili, a starosti jsme pustili z hlavy. n Závodníci, kteří projeli cílovou páskou, byli uvítáni potleskem. n Kdy čárky mezi větami v souvětích nepíšeme. nMezi hlavními větami (navzájem nezávislými) v poměru slučovacím, spojenými spojkami a, i, ani, nebo. n Noc byla jasná a měsíc svítil. n Můžete po okolí jezdit vlakem nebo si vypůjčit automobil. n nMezi vedlejšími větami závislými na téže větě, spojenými spojkami a, i, ani, nebo. n Putovali přes léto, kdy bylo venku teplo a kdy se dalo spát pod n širým nebem, na zimu se však vraceli do města. n Nové domy, které jsou dostatečně prostorné nebo k nim patří balkón či terasa, se dobře prodávají. n n n Kdy se píše čárka před spojkami a, i, ani, nebo. nJestliže je poměr mezi větami v souvětí jiný než slučovací. n n Poměr mezi větami v souvětí může být: nStupňovací nVýborně jsme si zabruslili, a dokonce jsme si i zalyžovali. nOdporovací nPůjdeme cestou lesem, a ne mezi poli. nVylučovací nV hudební škole si měl zvolit buď hru na kytaru, nebo na housle. nDůsledkový nStrýc sbírá rád houby, a proto si vyšel do lesa. nVečer nás přepadla únava, a tak jsme již do kina nešli. 2. Pravidla psaní čárek v jednoduchých větách. nA. Co všechno v jednoduchých větách oddělujeme čárkou: n 1.Jednotlivé členy několikanásobných větných členů 2.Volný přívlastek 3.Vsuvky 4.Přístavky 5.Oslovení 6.Výraz postavený mimo větu. 7.Vysvětlivky, výčty, volně připojené větné členy n 1. Jednotlivé členy několikanásobných větných členů nPíšeme mezi nimi čárku, npokud nejsou spojeny spojkami na, i, ani, nebo s významem slučovacím. n nNávštěvní dny jsou v pondělí, ve středu a v pátek. nZnáte některé obrazy Alšovy nebo Mánesovy? nByly to ochotné, a proto úspěšné prodavačky. nDozvěděli jsme se zajímavé, a dokonce i nové informace. n n 2. Volný přívlastek nVolný přívlastek oddělujeme čárkou nMůžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty. nO tomto tématu, nyní často probíraném, vám mohu poreferovat. nTěsný přívlastek čárkou neoddělujeme. nPokud bychom jej vynechali, změnil by se smysl věty. nPředpisy používané v silničním provozu lidé často překračují. nOvoce dovezené v nemrazicích kamionech se rychle kazí. n n 3. Vsuvky 4. Přístavky nVsuvka je volně vložena do věty, obsahově s větou souvisí, ale není závislá na žádném jejím členu. nVsuvky oddělujeme čárkami z obou stran. nNěkteré vsuvky, zpravidla vyjádřené jedním slovem, čárkami neoddělujeme. ¨Přihodilo se to, pokud mě paměť neklame, asi před rokem. ¨Přihodilo se to myslím před rokem. ¨Přijdu k vám možná za týden. ¨ nPřístavek blíže určuje větný člen, ke kterému je přistaven, a to pomocí podstatného jména. nPřístavky oddělujeme čárkami z obou stran. ¨Antonín Dvořák, rodák z Nelahozevsi, se ocitl v Americe. n 5. Oslovení 6. Výraz postavený mimo větu. nOslovení je jednočlennou větou, může stát zcela samostatně. Ve větě se odděluje čárkou. nJak se ti ten obraz líbí, Pavle? nPřátelé, dejme se do jídla. nVšichni vás, studenti, srdečně vítáme. n nPodobně je to s výrazy postavenými mimo větu. n Ve větě se oddělují čárkou. nHudbu, tu miloval ze všeho nejvíce. nHaló, slyšíte mě někdo? nBrr, to je zima! n 7. Vysvětlivky, výčty, volně připojené větné členy. nBývají uvedeny výrazy: na to, totiž, to je, zejména, zvláště, jako n nVe městech, zejména velikých, se lidé málo znají. nV kůlně leželo nářadí, jako hrábě, lopaty a rýče. nZe všeho nejraději měl rohlíčky, a to pocukrované. n 2. Pravidla psaní čárek v jednoduchých větách. nB. Kdy se v jednoduchých větách nčárky nepíší n n1. Jsou-li jednotlivé členy několikanásobných větných členů spojeny spojkami a, i, ani, nebo v poměru slučovacím. nNa břehu leželo několik velkých i malých kamenů. nV sadu jsme nenalezli jablka ani hrušky. n n 2. Čárky se nepíší ustálených spojeních: staří mladí hory doly zuby nehty čím dál tím více přišlo pět šest lidí 3. Čárky se nepíší mezi přívlastky postupně se rozvíjející (nelze mezi ně vložit a ) Zpívali jsme naše krásné lidové písně. Ukázali nám opravené městské věžní hodiny. n4. Čárky se nepíší před ani za přívlastek těsný. ¨Pravidla potřebná k silničnímu provozu jsou všeobecně známa. ¨ n5. Čárky se nepíší mezi příslovečná určení, která nejsou souřadně spojena n nV Praze dne 1. září nStalo se to včera ráno nedaleko autobusové zastávky v Novosedlech. nStalo se to včera ráno, ještě za tmy, nedaleko autobusové zastávky v Novosedlech. n 6. Čárky se nepíší před přirovnávacími spojkami n jako, jakožto, než, n uvozují-li jen větný člen, nikoliv celou větu. ¨ Opatroval ji jako oko v hlavě. nOpatroval ji, jako by se předtím nic nestalo. nJe větší než já. nJe větší, než jsem si myslel. n ¨7. Čárky se nepíší před spojkami vyjadřujícími totožnost: ¨ aneb, čili, či, neboli n Byla to báseň s komplikovaným dějem čili epická. Interpunkční znaménka a uvozovky n„Celá věta vložená do uvozovek má interpunkční znaménko též uvnitř uvozovek.“ n „Vše záleží na zájmu rodičů,“ konstatovala učitelka. nPokud se vkládá do uvozovek pouze určité slovní spojení „na konci věty“, píše se interpunkční znaménko až za uvozovkami. n