Kdo je veřejný ochránce práv Co od něj můžete očekávat Jedna z mnoha definic •Celkově lze ombudsmana charakterizovat jako orgán (většinou jednu osobu), který je zejména na orgánech výkonné moci nezávislý a odpovídá za svou činnost výlučně jen zákonodárnému sboru (ani jemu však není podřízen). Na základě stížností a podnětů občanů (a to i neformálním způsobem, třeba telefonicky) provádí vlastní šetření a zjistí-li, že práva občanů byla porušena, doporučuje správním orgánům provedení nápravy (Mikule, V. in: Hendrych, D. a kol.: Správní právo – obecná část, C. H. Beck, Praha, 1998 ) Původ a historie instituce •1713 švédský král Karel XII. zřídil úřad královského nejvyššího ombudsmana (zástupce, mluvčí) •1809 je v švédské ústavě zakotven parlamentní ombudsman (justitieombudsman) •1919 vzniká podobná instituce ve Finsku •1963 v Norsku, ale od r. 1952 působil ombudsman pro vojenské záležitosti •1955 Dánsko •1962 Nový Zéland pod vlivem Dánska – počátek procesu nazývaného ombudsmánie •Dnes téměř ve všech státech světa • Různé podoby ombudsmanské instituce •Ombudsman moci zákonodárné – pravý x o. zřízen mocí výkonnou - nepravý •Specializovaní ombudsmani – pro děti, pro armádu, pro menšiny •Skandinávský model – přímý přístup x britský model – poslanecký filtr •Regionální ombudsmani, velká města jako Paříž, Rotterdam Různá pojmenování ombudsmanské instituce •Mediateur de la Republique (Francie a frankofonní země) •Volksanwalt (Rakousko), Avokat i Popullit (Rumunsko) – advokát lidu •Rzecnik praw obywatelskich •Upolnomočennyj po pravam čelověka •Veřejný ochránce práv Vznik instituce v České republice •Debaty o potřebě instituce od počátku devadesátých let •Text návrhu zásad ústavního zákona o ochránci lidských a občanských práv České a Slovenské Federativní republiky •Několik neúspěšných pokusů •Zákon 349/1999 přijat 8. prosince 1999 •Prvním veřejným ochráncem práv zvolen JUDr. Otakar Motejl 12. prosince 2000 •18. prosince 2000 se složením slibu ujal své funkce • • Jaké je poslání ochránce? •Působit k ochraně osob před jednáním úřadů a jiných institucí, které vykonávají veřejnou správu, pokud: •je jejich jednání v rozporu s právem, •neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, •jsou úřady a instituce nečinné, •a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod Co je to nedobrá správa •Dobrá správa x nedobrá správa, špatná správa (maladministration) •Poprvé v českém právním řádu se zákonem o VOP •Nedostatečná nebo chybějící činnost •Nerovný přístup k účastníkům •Diskriminace •Neposkytnutí potřebných informací •Průtahy v řízení •Nepřiměřenost •Nespravedlnost •Svévolnost, hrubé jednání etc. Vůči kterým institucím může ochránce působit? •Všechna ministerstva a správní úřady s působností pro celé území státu a úřady jim podléhající •Česká národní banka •Rada pro rozhlasové a televizní vysílání •Orgány územní samosprávy při výkonu státní správy •Policie České republiky •Armáda ČR a Hradní stráž •Vězeňská služba ČR a zařízení v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení •Zdravotní pojišťovny •Státní správa soudů Co je z působnosti ochránce vyloučeno? •Rozhodovací činnost soudů všech stupňů •Parlament, prezident a vláda •Nejvyšší kontrolní úřad •Zpravodajské služby •Orgány činné v trestním řízení •Státní zastupitelství všech stupňů Kdo se může na ochránce obrátit ? •Fyzická nebo právnická osoba •Poslanec, senátor na podnět voliče •Komora Parlamentu, jíž byl adresován podnět • •Ochránce může šetřit i z vlastní iniciativy Jak je možné se na ochránce obrátit ? •Písemně •Ústně do protokolu v sídle ochránce •Elektronickou poštou Co má podnět ochránci obsahovat? •Jméno, příjmení, bydliště •Označení úřadu, vůči němuž podnět směřuje •Vylíčení podstatných okolností, včetně sdělení, zda a s jakým výsledkem byla věc předložena i jinému orgánu •Doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká byl neúspěšně vyzván k nápravě •Týká-li se podnět vydaného rozhodnutí, jeho kopii •Pokud je podnět podáván za jinou osobu, písemnou plnou moc Jaká oprávnění má ochránce při šetření podnětů? •Může nahlížet do spisů •Klást otázky jednotlivým zaměstnancům úřadu •Rozmlouvat s osobami umístěnými v zařízeních, v nichž se vykonává vazba, výkon trestu etc. •Být přítomen při ústním jednání a provádění důkazů úřady a klást přítomným osobám otázky •Žádat, aby jednotliví zaměstnanci úřadu byli pro účely šetření zproštěni povinnosti mlčenlivosti, je-li jim zákonem uložena • Úřad je na žádost ochránce v lhůtě jím stanovené povinen •Poskytnout informace a vysvětlení •Předložit spisy a jiné písemnosti •Sdělit písemně stanovisko ke skutkovým a právním otázkám •Provést důkazy, které ochránce navrhne •Provést úkony dozoru, k nimž jsou podle zákona oprávněny a které ochránce navrhne Jak může ochránce podněty řešit? •Podnět odloží pro nepůsobnost nebo proto, že se netýká osoby, která podnět podala •Vyzve k doplnění •Podnět neřeší, ale poučí stěžovatele •Zahájí šetření • Co je výsledkem šetření •Ochránce zjistí, že úřad nepochybil, a vyrozumí úřad i stěžovatele •Pokud vyjde najevo pochybení, vyzve ochránce úřad, aby se k němu vyjádřil do 30 dnů •Pokud úřad sdělí, že provedl nebo provádí opatření k nápravě, a ochránce je spokojen, vyrozumí úřad a stěžovatele •Pokud se ochránce s názorem úřadu neztotožní, sdělí úřadu své stanovisko, v němž navrhne opatření k nápravě • • Ochránce může jako opatření k nápravě navrhovat •Zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední pravomoci •Provedení úkonů k odstranění nečinnosti •Zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení •Zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt • Sankce • Nepřijme-li úřad ochráncem navržená opatření k nápravě či neposkytne řádnou součinnost při šetření, může ochránce: •vyrozumět nadřízený úřad (vládu), •informovat veřejnost. Systematické preventivní návštěvy •Nová působnost ochránce •Vztahují se na zařízení, v nichž se nacházejí osoby omezené na svobodě •Mezinárodněprávní závazek (Úmluva proti mučení a jinému krutému či nelidskému zacházení a její opční protokol) •Provedeno zákonem č. 381/2005 Sb. s účinností od 1.1.2006 • • • • Na koho se nová působnost vztahuje •Preventivní systematické návštěvy všech míst za zařízení, v nichž se nacházejí osoby omezené na svobodě: • –a)na základě rozhodnutí či příkazu orgánu veřejné moci (např. soudu) – b)v důsledku faktické situace, v níž se nacházejí(např. zdravotní stav) Typy kontrolovaných zařízení •Vězeňská zařízení •Policejní cely •Zařízení v nichž se vykonává ochranná nebo ústavní výchova (např.dětské domovy, výchovné ústavy) •Zařízení pro zajištění cizinců •Azylová zařízení •Zařízení sociální péče (např. domovy důchodců) •Zdravotnická zařízení •Zařízení sociálně-právní ochrany dětí •Veřejné zařízení pro přežití obyvatelstva v kriz. situacích • Co a jak ochránce zjišťuje – Ochrana před tzv. špatným zacházením •Porušování základních lidských práv a svobod, nedodržování zákonů, podzákonných právních předpisů, standardů kvality zacházení, podpory a péče, dobré praxe – Pravomoc a oprávnění • vstoupit do všech prostor zařízení i bez předchozího ohlášení, hovořit o samotě s osobami, studovat spisy, klást otázky •Zpráva s doporučeními (opatření k nápravě) •