KŘESŤANSTVÍ Religionistický pohled Místo křesťanství v současném světě I. n odhady ukazují na asi 2 000 000 000 křesťanů, je to přibližně třetina lidstva; n křesťanství je zastoupeno téměř ve všech státech světa, převažuje nebo je silně zastoupeno na dvou světadílech (Evropa a Amerika); Místo křesťanství v současném světě II. n spolu s dvěma příbuznými náboženstvími (judaismem a islámem) představuje polovinu lidstva; n je nejsilněji zastoupeným náboženstvím v Česku Křesťanství na náboženské mapě světa Křesťanství mezi náboženstvími světa Společné prvky křesťanství JEŽÍŠ KRISTUS n Centrální místo Ježíše Krista, tím křesťanství stojí a padá n Ježíš z Nazaretu je Kristem, odtud název křesťanství n Je prostředníkem mezi Bohem a lidmi, knězem, prorokem a králem Společné prvky křesťanství BIBLE – Starý zákon n Ježíš, jeho matka, příbuzní, jeho učedníci byli Židé, jejich Biblí byla židovská Bible, Tóra (obrázek), Proroci (včetně tzv. historických knih) a Spisy Společné prvky křesťanství BIBLE – Nový zákon I. Společné prvky křesťanství BIBLE – Nový zákon II. n Zprávy a úvahy o životě Ježíše Krista nejprve ústně, pak první záznamy n Ve druhé polovině 1. století postupné sepisování čtyř evangelií, knihy Skutky apoštolů, listů (epištol) a knihy Apokalypsa n Od 2. století se ustaluje židovský kánon (pevně daný text Bible) a křesťané ho přejímají a ustaluje se kánon Nového zákona Společné prvky křesťanství KŘESŤANSKÁ BIBLE V RŮZNÝCH JAZYCÍCH Společné prvky křesťanství KŘESŤANSKÁ BIBLE V RŮZNÝCH JAZYCÍCH n Původní jazyky: Starý zákon - hebrejština, Nový zákon – řečtina n Kompletní Bible v řečtině, latině (Vulgata), syrštině, koptštině (obrázek) n 9. století překlad so slovanského jazyka n České překlady od 14. stol. z latiny, na přelomu 16. a 17. poprvé z původních jazyků: Bible kralická Společné prvky křesťanství BIBLE V ČEŠTINĚ DNES n Český ekumenický překlad n Překlad Bognerovy překladatelské skupiny (užívaný v římskokatolické liturgii) n Bible 21 (původně pod názvem Nová kralická bible) Společné prvky křesťanství VÍRA I. n Víra ve dvojím často zaměňovaném smyslu: a) víra v obecném smyslu, tj. náboženské přesvědčení, víra o Bohu b) víra „živá,“ „formovaná,“ v konkréítním smyslu, víra v Boha: důvěra, oddanost, přijetí, spolehnutí, osobní vztah Společné prvky křesťanství VÍRA II. n Obsahová stránka víry: Bůh se zjevuje ve specifických dějinách, ty se vyprávějí (hlásání, zvěst, vyznávání, svědectví, kázání, učení) a jsou zachyceny v Bibli; víra je souhlas se zvěstí o Bohu: věříme něco o Bohu, protože věříme Bohu n Obsah víry (věrouka) se formuluje ve vyznáních víry, též symbol víry či krédo (z latinského credo – věřím) Společné prvky křesťanství ETIKA I. n V Bibli jsou často výzvy ke správnému jednání (judaismus a křesťanství jsou „etická náboženství“) n Tyto výzvy, shrnuté např. v Desateru a tzv. Horském kázání potvrzují a rozvíjejí humanistickou etiku Společné prvky křesťanství ETIKA II. n Speciální etické otázky jsou předmětem diskuse. Příklady témat: - partnerská etika - ochrana života (bioetika) - sociální etika (étos pro politiku a hospodářství) Společné prvky křesťanství LITURGIE I. n V nejširším smyslu dění mezi Bohem a lidmi, utváření lidského společenství prostřednictvím vztahu s Bohem n Liturgie v užším smyslu zahrnuje takové prvky jako čtení Bible, kázání, modlitba, symbolické úkony (omývání, jídlo a pití, gesta, pohyby) Společné prvky křesťanství LITURGIE II. n Liturgie je „vtělená,“ zahrnuje liturgický prostor a liturgický čas n Liturgický prostor: kostel, chrám, svatyně, modlitebna, sbor, jejich symbolické, ale i praktické uspořádání Společné prvky křesťanství LITURGIE III. n Liturgický čas: liturgie dne, liturgický týden (sobota, neděle), liturgický rok a liturgické doby, liturgický kalendář n Svátosti v liturgii, společné všem křest a eucharistie (večeře Páně); většina křesťanů ještě pět dalších Větvení křesťanství v dějinách I. n 5. století – vznik starobylých východních církví n 1054 – důležitý rok pro rozchod latinského západního křesťanství (katolíci) a východního, převážně řeckého křesťanství (pravoslavní) Větvení křesťanství v dějinách II n 1517 – Lutherovo kritické vystoupení, začátek reformace, symbolické datum vzniku reformačních či protestantských církví n 19. a 20. stol. vznik starokatolických a národních církví, tedy alternativního katolictví Mapa křesťanských vyznání v Evropě Starobylé východní církve n vznik obou větví v 5. stol. v christologických sporech n nestoriánská větev, kdysi mohutný útvar, dnes asi 100 000 lidí, převážně v Íránu n tzv. monofysitská větev silně zastoupena v Etiopii a Arménii, jinde menšiny, obrázek: koptský kněz Koptská církev v Egyptě n po tisícileté éře vlastní egyptské kultury a náboženství helenizace od 3. stol. př. n. l., pak křesťanství egyptské i řecké n po islamizaci a arabizaci Egypta jsou Koptové dědici původní kultury n obrázek: papež Šenuda III. Mapa světového pravoslaví Pravoslaví základní informace n jde o společenství nezávislých, autokefalních církví ideálně v sesterských vztazích n tradiční východní patriarcháty, nové patriarcháty a národní církve: Řekové, Arabové, Rumuni, východní a část jižních Slovanů; menšiny jinde po světě Pravoslavná liturgie I. Pravoslavná liturgie II. Pravoslavná liturgie III. Pravoslavná církev v ČR dějiny n kořeny českého a moravského křesťanství latinské západní i byzantské východní (Cyril a Metoděj), před konečným rozdělením n na východní kořeny navazují hnutí a osobnosti českých dějin, zejm. osobnosti českého národního obrození v 19. stol. n ve 20. stol. se formuje české pravoslaví, početně posílené volyňskými Čechy a přistěhovalci Pravoslavná církev v ČR vladyka Simeon, arcibiskup olomoucko brněnský Pravoslavné chrámy v ČR Pravoslavné chrámy v ČR Pravoslavné chrámy v ČR Pravoslavné chrámy v ČR Římskokatolická církev, přehled n největší náboženský útvar světa, asi miliarda členů n původně latinský západ, pak redukován reformací, šíření stěhováním a misií, zejm. do Ameriky Římskokatolická církev, přehled n základní struktura: v čele papež; s ním spolupracuje sbor kardinálů a římská kurie n dále biskupské konference, provincie, diecéze, farnosti Vatikán, sídlo papeže svatopetrská bazilika Papež Benedikt XVI. Římskokatolická církev v ČR I. n podle sčítání lidu z r. 2001 jde o 2 700 000 lidí n doprovázena početně malou církvi řeckokatolickou (asi 1 000 osob) n společné vedení: Česká biskupská konference s voleným předsedou (tč. arcibiskup Graubner) Římskokatolická církev v ČR II. n dvě církevní provincie: česká (5 diecézí) a moravskoslezská (3 diecéze); navíc řeckokatolický exarchát n asi 3 000 farností n mužské a ženské řeholní komunity, asi třetina kněží jsou řeholníci Řeholníci a řeholnice I. Řeholníci a řeholnice II. Řeholníci a řeholnice III. Řeholníci a řeholnice IV. Tradiční římskokatolická liturgie Současná liturgie klášter trapistů Nové dvory Tradiční církve reformačního typu n luteráni, asi 85 000 000, Německo, Skandinávie, menšiny jinde n reformovaní, asi 85 000 000, rozptýleni jako menšiny po světě, silněji zastoupeni: Švýcarsko, Skotsko, Nizozemí, Maďarsko n anglikáni, asi 100 000 000, původně v Anglii, odtud se šířili do oblasti britského vlivu (USA, Kanada, Austrálie, bývalé kolonie v Africe) Další reformační denominace n kongregacionalisté – reformovaní, svobodné sbory, svobodné členství n baptisté – křtí na základě svobodného rozhodnutí; členství se automaticky nedědí v rodině n metodisté – původně společenství („kluby“) pro metodické pěstování zbožného života Další reformační denominace n letniční křesťané – zdůrazňují vylití Ducha svatého a jeho dary, radikální, velmi vitální větev křesťanstva n adventisté – očekávají brzký druhý příchod Kristův, zdůrazňují zdravý životní styl, slaví sobotu Protestantské kostely Protestantské kostely Protestantské kostely Protestantské kostely Luterský křest Evangelická farářka a katolický kněz při společné modlitbě Církev československá husitská n církev vzniká po vzniku republiky na principu národní církve n záhy v ní vítězí modernistické křídlo n v prvních desetiletích slaví úspěchy, získává téměř milion stoupenců (asi 20% Čechů) n dovolává se husitské tradice