HINDUISMUS Přehled indických náboženství Základní pojmy l Hinduismus je západní název pro nepřesně určený okruh indických náboženských tradic vytvořený z názvu řeky Indus (dnes v Pákistánu) a jejího okolí, později název celého geografického a kulturního okruhu, sami říkají Indii Bhárat l Existuje okruh označovaný v Indii jako sanátana dharma – věčný zákon, i ten je pestrý z hlediska posvátných písem, nauk a praxe Vznik indické kultury I. Vznik indické kultury II. l Špatně doložená protoindická kultura a civilizace; jejím dědictvím drávidské jazyky na jihu Indie l Příchod obyvatelstva mluvícího indoevropskými jazyky ze severozápadu l Dnešní indická kultura výsledek míšení těchto zdrojů s převahou prvků indoevropských („árijských“) Posvátné texty I. l v indoevropském jazyce byly tradovány, později sepsány a shromážděny rituální texty označované jako védy (v sanskrtu véda – věda, vědění) l čtyři sbírky - Rigvéda (hymny na bohy) - Jadžurvéda (obětní formule) - Sámavéda (zpěvy) - Atharvavéda (vědění atharvanů - kněží básníků) l čtyři vrstvy védské literatury – samhity, áranjaky, brahmany, upanišady l v upanišadách paradigmatický obrat od mýtů k filosofické interpretaci člověka a absolutna Posvátné texty II. l sanskrt – umělý jazyk na základě jazyka véd, bohatá literatura do současnosti vedle živých indických jazyků l další typy literatury: eposy (Mahábháráta včetně Bhagavadgíty, Rámajána), šástry, purány, filosofické, odborné a literární spisy Posvátné texty III. Posvátná slabika ÓM Specifické rysy hinduismu l přesvědčení o samsáře, sledu či koloběhu životů a touha po vysvobození (mókša) l člověk svými postoji a činy vytváří předpoklad pro další životy (karma - vipáka) l výsledkem karmy je narození v sociální skupině: čtyři varny, dílčí kasty; některé směry hinduismu varny relativizují Společné rysy hinduistické praxe l Uznávají se tři cesty vedoucí různě rychle k vysvobození 1. karma márga – cesta činů, řádné, nesobecké jednání, pomalá cesta 2. bhakti márga – cesta uctívání bohů a bohyň 3. džňána márga – radikální cesta poznání (meditativního) Cesta činů v hinduistickém pojetí l Nábožensky motivovaná pravidla sociálního života: Manuův zákoník (Manu smrti) l Povinnosti kast, manželský a rodinný život; sekulární právo je nezávislé; náboženské právo spíše zvykové l Hinduismus a politika: Mahátma Gandhí, Indický národní kongres; nové spojení nacionalismu s hinduismem (hindutva) Bhaktické směry l lidový hinduismus sestává z velkých okruhů lidí, kteří uctívají především vybrané bohy. Jsou to zejména: l vysoce početně převažující vaišnávské hnutí orientované na boha Višnu (kolem 500 milionů) l též silně zastoupené šaivistické hnutí zaměřené na boha Šivu (200 milionů) l šaktismus uctívající božskou matku pod jmény např. Kálí nebo Durga (s dalšími směry kolem 100 milionů) Významní indičtí bohové I. Višnu l ve védách stojí spíše na okraji l v pozdních textech, puránách jediný Bůh, všezahrnující podstata všech bytostí, tvůrce a ničitel l charakteristické pro něj jsou avatáry, což jsou sestoupení v pozemských podobách, nejznámější z nich ke Kršna Významní indičtí bohově II. Šiva l tancem ničí a tvoří světy l zobrazován též jako meditující; oblíbený bůh jogínů l snad dědictví prehistorické staroindické kultury, později propojen s védskými postavami Významná indická božstva Postavy božské matky Postavy božské matky l dávný kult božské matky l ženské protějšky významných mužských božstev, souhrnně šakti l v šaktismu je bohyně hlavním božstvem l nabývá různých podob: laskavé matky, nedotknutelné panny, bojovnice proti démonům (obrázky) Džňána márga l cesta poznání, pokládaná za neúčinnější, nevylučuje karma márgu a bhakti márgu l analogie víry a gnose v západní kultuře l Indie zná i encyklopedické učence, znalce písem, pandity; jde však o meditativní poznání l opírá se o některé upanišady a pozdní texty l védanta, její různé směry, v západním světě nejpopulárnější advaita Základní myšlenky advaity l na obrázku významný učitel advaity šrí Ramana Mahariši; spojoval bhaktickou oddanost božské Matce s cestou poznání l myšlenka z upanišad: na otázku žáka co je Brahma, učitel odpovídá Tat tvam asi – To jsi ty l božská podstata veškeré skutečnosti Brahma a lidský duch (átman) jsou totožné l jde o poznání této jednoty a tím osvobození Jóga l ilustrativní foto jogína z Varánasí l původní význam slova jóga – jho, abstraktně spojení božského s lidským l jóga je metodický postup k osvobození cestami studia a morální kázně, tělesných a dechových cvičení, recitace manter, odpoutávání od smyslů a meditace Radža jóga – souhrn škol jógy l Osm stupňů cesty 1. jama (etika, sebekázeň, askeze) 2. nijama (uctívání, studium) 3. ásana (tělesná cvičení pro duchovní rozvoj) 4. pránajáma (dechová cvičení, práce s pránou) 5. pratjahara (cvičení nezávislosti na smyslech) 6. dharana (jednobodová koncentrace) 7. dhyana (meditace) 8. samadhi (plné vědomí, transcendentní stav) Tantra – rychlá cesta poznání l Tantra – doslova tkáň, tkanivo, pavučina; propojené radikální metody; práce s údajnou životní energií l Kundaliní – spirálově stoupající energie probouzející jednotlivá centra (kruhy – čakry, resp. čakramy) Kritické události na dějinné cestě hinduismu l oddělení samostatných náboženství: džinismu a buddhismu v 6. stol. př. n. l., sikhismu v 15. stol. n. l. l konfrontace s náboženstvími, která vstoupila do Indie: - v 8. stol. stoupenci Zarathuštrova náboženství původem z Persie, v Indii zvaní pársové, - křesťané, poprvé v 7. stol., dodnes žijící starobylé „tomášovské“ křesťanství (odvolává se na legendu o apoštolu Tomášovi), podruhé v novověku v souvislosti s kolonizací; - muslimové od 8. stol., islámské části indického kulturního okruhu dnes samostatné státy Pákistán, Bangladéš, v Indii dnes asi 16% obyvatel l kolonizace, kontakt se západní civilizací Obnovná hnutí v novodobé Indii l hnutí mají polemický, misijní nebo dialogický ráz l kritika kast, monoteistická tendence, odpoutání od tradičních rituálů a zvyků l Árja samádž obnovuje védskou tradici a předává všem lidem; Brahmó samádž – tolerantní a dialogické hnutí; Ramakrišnova misie – systematicky šíří hinduismus v západním světě l foto: Rabíndranáth Thákur Zprostředkování mezi hinduismem a Západem l Obnovná hnutí představují hinduismus Západu a přijímají od něj podněty l Ramakrišnova misie – na Západ přichází na přelomu 19. a 20. stol. svámí Vivékánanda (advaita védanta) l Theosofická společnost – vývoj od západního esoterismu přes tibetský buddhismus k zájmu o hinduismus a přesídlení z USA do Indie (Adhyar) Hinduismus v západním světě I. l Bhaktivédanta svámí Prabhupáda přináší na západ bhaktické hnutí zaměřené na avatára Kršnu – hnutí Hare Kršna l Nezávislé vaišnávské skupiny) Hinduismus v západním světě II. l Mahamandaléšvar svámí Mahéšvaránanda zakládá hnutí u nás pod názvem Jóga v denním životě; též Česká hinduistická náboženská společnost l Jiná jógová centra