Obecná psychologie Vědomí 1. Vědomí-bdělý stav, kdy si uvědomujeme sami sebe ,své okolí a své psychické pochody. 2. Obsah mysli, který si člověk dokáže vybavit. 3. C. H. Judd“ vědomí je to, co má každý z nás, když vidí a slyší, když cítí libost nebo bolest, když si něco představuje a rozvažuje nebo když se odhodlává k činu. Vědomí-spánek § Změněné stavy vědomí-když dojde ke změně normálního stavu – např. spánek, sny, meditace, hypnóza, po užití drog. § Spánek a sny- při spánku dochází k jiné mozkové aktivitě § Fáze REM a non REM § Při REM fázi se zdají sny (mnohem více než v non REM), jsou velmi živé, zrakové, emočně nabité, často nelogické. Vědomí-spánek § Cirkadiánní rytmus-vnitřní hodiny, které řídí řadu duševních a fyziologických změn, včetně spánku, 24 hodinový cyklus. § Kolik potřebujeme spát? Většinou 8-9 hodin. § Insomnie-nespavost-nespokojenost s množstvím či kvalitou spánku, velmi časté. Vědomí-sny § Snění-stav změněného vědomí, ve kterém se obrazy uchovávné v paměti a fantazie dočasně mísí s událostmi vnější reality. § Proč lidé sní? Zatím nemáme jednoducou odpověď. § Jak si zapamatovat sen-papír a tužka k posteli, řekněte si, že se chcete probudit, až se Vm bude zdát sen, po probuzení ihned sen zapsat! Vědomí-sny § Freud-sny jsou královskou cestou do nevědomí. § Freud předpokládal, že sny souvisí s přáními, potřebami nebo myšlenkami, které jsou pro jedince nepřijatelné a vytěsňuje je do nevědomí. § Latentní obsah snu-skrytý obsah, maskovaný, projevuje se manifewtním obsahem snu (cenzor). Vědomí-sny § Zajímavosti o snech-ve snech je více agrese a více negativních než pozitivních emocí. Vědomí versus nevědomí § Nevědomí-koncept zejm. S. Freuda-psychoanalytici se domnívají, že součástí mysli je nevědomí, které obsahuje některé vzpomínky, impulsy a přání nepřípustná vědomí. § Freud se domníval, že některé emočně bolestivé vzpomínky a přání jsou vytěsněny, to znamená přesunuty do nevědomí, odkud mohou ovlivňovat naše činy, ačkoliv si těchto vzpomínek nejsme vědomi. Poruchy vědomí § Kvantitativní poruchy vědomí (zastřené § vědomí) § • Somnolence § • Sopor § • Kóma § • Mdloba Poruchy vědomí § Kvalitativní § • Delirium-vzniká náhle (nejčatěji v noci), § probíhá bouřlivě, trvá hodiny až týdny. § Důležitý je zmatený obsah duševní § činnosti (dříve se používal termín § zmatenost-amence). Vzniká nejčastěji v § důsledku organické příčiny či po odnětí § alkoholu a drog jako součást § abstinenčního syndromu Vnímání § Vnímání-odraz reality zprostředkovaný § smyslovými orgány. § Při studiu vnímání (percepce) se zabýváme zkoumáním integrace jednotlivých počitků (zrakových, sluchových…) do celistvých vjemů objektů okolního světa. Vnímání § Zrakové vnímání-u něj se rozlišují dva typy rozpoznávání-tvaru a hloubky. § Tvar-co to je za objekt? Nutné pro přežití (např. vlk v lese (-: ). § Prostorová lokalizace (hloubka)-orientujeme se díky ní v prostoru, jinak bychom naráželi do předmětů. Vnímání § Výzkum zraového vnímání-na základě lidí s poraněním mozku. § Literatura-Oliver Sacks-muž, který si pletl manželku s klouboukem a jiné klinické povídky). § Nejdůležitější oblast mozku pro zpracování zrakových vjemů-primární zraková kůra v posteriorní části mozku. Vnímání-lokalizace § Potřebujeme objekt odlišit od jeho pozadí (řešila hlavně Gestalt psychologie). § Gestaltistická psychologie zdůraznila význam vnímání celých objektů nebo tvarů a navrhla řadu principů, podle kterých objekty uspořádáváme. Vnímání-lokalizace § Figura a pozadí § Vložit obr. Salvátor Dalí Trh otroků § Vyčleňujeme hlavní objekt z pozadí. Objekt vnímáme přednostně před pozadím. Vnímání-lokalizace § Sdružování objektů-gestaltistické principy § Příklady: § a/ zákon blízkosti § ………………….. § ………………….. § ………………….. (tvar řádků) Vnímání-gestalt zákony § b/ zákon podobnosti O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O O X O X O X O Vnímání-gestalt zákony § c/ zákon dobrého tvaru Poruchy vnímání § Nepatické poruchy vnímání (jsou normální): § • Smyslové klamy § • Eidetismus (zejména u dětí) § • Pareidolie (dotváření obrázků) § • Synestezie (barevné slyšení) § Pareidolie. Co vídíte na obrázku? Poruchy vnímání § Patické (chorobné) poruchy vnímání § • Iluze-deformované vjemy způsobené reálným § podnětem. Mohou se vyskytnout i při únavě. § Sluchové, iluze řeči (šum listí je rozhovor), zrakové iluze…. § Halucinace-chorobné vjemy bez jakéhokoliv reálného § podkladu. Jsou nevývratné. Vždy svědčí o poruše § duševního zdraví! Sluchové halucinace-hlasy § Zrakové-postavy, zvířata § Chu´tové, pachové § Intrapsychické –odnímání myšlenek Pozornost § 1. Pozornost-aktivní zaměření našeho vědomí. § Předpokladem je bdělost a jasnost vědomí. § 2. Pozornost-zaměřenost a soustředění duševní činnosti na určitý objekt nebo děj, např. poslouchání na rozdíl od prostého slyšení. § 3. Pozornost je proces, jehož fcí je vpouštět do vědomí pouze omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením velkým množstvím podnětů. Pozornost-vlastnosti § Vlastnosti pozornosti (vybrané): § Selektivita-výběrovost-schopnost zaměřit pozornost na významné vnější či vnitřní podněty § Koncentrace-soustředěnost –vyčlenění omezeného počtu psychickch obsahů, kterými se současně zabýváme. § Distribuce-rozdělování-pozornosti mezi několik objektů. 2 nebo 3 aktivity pouze v případě, že jsou zautomatizované. § Stálost – čas, jaký jsme schopni se soustředěně sledovat jediný objekt (do cca 5 sekund). Pozornost-vlastnosti § Fenomén koktejl párty-selektivita pozornosti-vnímme to, co se nás Pozornost § Poruchy pozornosti: § Hypoprosexie - snížení buď všech složek pozornosti, nebo jen některých. § Aprosexie – úplná neschopnost se § soustředit (např. těžké psychózy) § Hyperprosexie § ADHD Paměť § Psychický proces, který nám dává pocit kontinuity, na kterém závisí naše pojetí já (jáství). § Slouží k uchovávání a znovuvybavování veškerých informací. Paměť § Stadia paměti § a/ kódování § Uložení do paměti § b/ uchovávání § Skladování v paměti § c/vybavování § Znovuvyvolání informace z paměti § Paměť může selhávat v jakémkoliv svém stadiu Paměť § Druhy paměti § -existují růzá členění, toto je jedno z nich: § a/ krátkodobá paměť-pouze cca v sekundách § b/ dlouhodobá-po delší období, minuty, roky § Poruchy dle druhu paměti-někteří lidé si nepamatují krátkodobé informace, jiní si nepamatují informace na dlouhodobé časové období. Paměť § Druhy paměti pro různé druhy informací: § a/explicitní paměť-paměť pro údaje, zejména osobní § b/ implicitní paměť-paměť pro dovednosti § c/konstruktivní paměť-paměť, ve které využíváme obecné znalosti k přikrášlení toho, co si ukládáme do paměti Paměť-zajímavost k uchovávání do paměti § Krátkodobá paměť je limitována-7-+2 § Co to znamená? § Magická Ebbinghausova konstanta, magické číslo 7 § Maximální rozsah paměti subjektu. § Vyzkoušíme Paměť-křivka zapomínání § Výbavnost-pokles výbavnosti jako fce času § Ebbinghaus-učil se 13 slabik, poté se testoval v intervalu od 20 minut do 31 dnů. § Graf ukazuje míru snadnosti znovunaučení se jako fce času. § Mnoho se zapomíná zpočátku, pak se poté se rychlost zapomínání snižuje. § Jedná se o křivku pro slovní materiál, který spolu nesouvisí. Paměť-křivka zapomínání Paměť-mnemotechnické pomůcky § Pokud se potřebujeme naučit nesouvisející položky, vytvoříme si mezi nimi spojení, která dávají smysl ( v období kódování) § Vytváření představ (metoda loci, místa)- § Např. vejce slanina mléko pivo- vejce na hlavních dveřích, slanina visí z lampy v hale, mléko teče z kohoutku v kuchyni, pivo z kohoutku v koupelně-při vybavování si procházíme svoji představu domu. Paměť-mnemotechnické pomůcky § Metoda klíčových slov-pro cizí jazyk-např. car-kára (auto), § BFLMPSVZ-befeleme pes se veze § VUPIM-vnímání, učení, paměť, imaginace, myšlení § Tabulka peridodických prvků v chemii Myšlení § Myšlení zahrnuje mnoho duševních aktivit § Jedinečnost lidského rodu je ve schopnosti vytvářet myšlenky a sdělovat je druhým § Myšlení-řeč mysli (může být tak pojímáno) Myšlení § Propozicionální myšlení-verbální myšlení (proud vět, který slyšíme v mysli) § Imaginativní myšelní-co v mysli vidíme § Motorické myšlení (má vztah k posloupnosti pohybů v mysli) § Důraz se klade na porpozicionální myšlení Myšlení § Kategorizace-využití myšlení v třídění objektů § Usuzování-organizace myšlenek k tvorbě závěrů § Řeč-sdělování myšlenek § Řešení problémů-myšlení v činnosti Obecná psychologie-myšlení § Jean Piaget-švýcarský psycholog § Zaměřil se na interakci zrání dítěte a prostředí. § Piaget pojímá dítě jako zkoumajícího vědce, který provádí experimenty s okolním světem. Dítě si na základě těchto miniexperimentů vytváří „teorie“, tzv. schémata. § Akomodace a asimilace. Obecná psychologie-myšlení § 1/ Senzomotorické stadium (0-2 roky) The senzorimotor stage § Děti objevují vztahy mezi svými aktivitami a důsledky těchto aktivit. Začínají jednat záměrně. Kole mroku a půl se vytváří schopnost mentální reprezentace ( schopnost udržet obraz v mysli po určitou Obecná psychologie-myšlení § Důležitým objevem tohoto stádia je stálost objektu. § Jestliže ukryjeme hračku za zástěnu, dítě ví, že hračka stále za zástěnou je. § Dítě je tedy schopno udržet „mentální reprezentaci objektu“ Obecná psychologie-myšlení § 2/ Předoperační stadium (2-7 let) Preoperational stage § Děti začínají používat řeč. Slova jsou symboly. Slova jako symboly mohou reprezentovat věci nebo skupiny věcí. Jeden objekt může reprezentovat (symbolizovat) druhý. Schopnost využívat symboly dokazuje nejen řeč, ale i např. hra dítěte-kamínky jsou bonbóny, hromádka z písku je hrad, hůl je koník. Třídí předměty podle jednoho rysu (například podle barvy, podle tvaru…). Obecná psychologie-myšlení § Dítě ještě nechápe určitá pravidla, nebo-li operace, proto se stadium nazývá předoperační. Není schopno se věnovat více než 1 aspektu situace současně. § Současně se u dítěte vyvíjí porozumění časové ose-minulosti a budoucnosti. § Např. když plačícímu dítěti řekneme, že maminka přijde brzy, je schopno se uklidnit. Obecná psychologie-myšlení § V tomto stadiu je dítě silně egocentrické, tj. je schopno nahlížet věci z jednoho úhlu pohledu-svého vlastního. § Piaget posadil dítě ke stolu a ukázal mu model hor. § Obecná psychologie-myšlení § Konzervace-deficit konzervace-dítě např. v tomto stadiu nedokáže pochopit stálost objemu tekutin-pokud mu dáme širokou krátkou sklenici s mlékem a toto mléko začneme přelévat do vysoké úzké sklenice, dítě si myslí, že je v úzké sklenici více mléka. Nedovede se koncetrovat na více než jeden aspekt situace (výšku sklenice). Schopnost překročit tuto úroveň znamená obrovský pokrok v kognitivním vývoji! (cca v 7 roce). Obecná psychologie-myšlení § Stadium konkrétních operací (7-12 let) Concrete operations stage § Operace=logická operace či princip, které používáme k řešení problémů. § V tomto stadiu dítě nevyužívá symbolů pouze jako mentálních reprezentací, ale umí manipulovat s těmito symboly logicky. To je obrovská dovednost, výrazný mezník ve vývoji! § Děti jsou schopny používat abstraktní pojmy, ale pouze ve vztahu ke konkrétním, smysly vnímatelným objektům. Obecná psychologie-myšlení § Toto stadium začíná tím, že dítě je schopno konzervace a to množství, délky a objemu. § Jak otestovat dítě, zda je schopno konzervace? § Dejte7letému dítěti řadu 5 kostek, potom je zamíchejte. Dítě ve stadiu konkrétních operací bude vědět, že ksotek musí být stále stejné množství, bez ohledu na rozmístění kostek. Obecná psychologie-myšlení § Další možnost jak otestovat konzervaci-přelijte limonádu z nízké široké sklenice do vysoké úzké sklenice. Pokud dítě bude tvrdit, že limonády je po přelití stále stejně, je ve stadiu konkrétních operací (doporučuji netestovat vlastní děti. Obecná psychologie-myšlení § Kolem osmého roku se ve stadiu konkrétních operací začíná dítě chápat zachování hmoty-pokud vezmete kouli plastelíny a rozdělíte ji v 10 kousků, dítě bude vědět, že množství platelíny musí být stejnélze z ní opět vytvořit stejně velkou kouli. § V 10 roce života schopnost konzervace vrcholí-dítě chápe zachování plochy. § Rozvíjí se schopnost klasifikace a řazení objektů (je to základ aritmetiky). Obecná psychologie-myšlení § Otestujte svoji schopnost konzervace. Odpovězte na otázku: Co je těžší, milion tun olova nebo milon tun peří? Obecná psychologie-myšlení § Odpověď: Mnoho lidí se soustředí naslovo olovo nebo na slovo peří. Ignorují fakt, že oboje váží milon tun. Obecná psychologie-myšlení § Stadium formálních operací (12 let a výše) Formal operation stage § Kolem 12 roku věku vstupuje dítě do stylu myšlení dospělých. Je schopno uvažovat na hypotetické rovině. § Tohoto stádia nedosahnou všichni dospělí, dokonce i ti, co ho dosahnou, tuto schopnos nevyužívají neustále. Obecná psychologie-myšlení § Test stadia formálních operací: kyvadlo a závaží. § Zvažování všech možností-zjišťování následků každé hypotézy a potvrzení či vyvrácení platnosti těchto následků-je podkladem procesu formálního myšlení.