Kurikulum

název odvozen od lat. currere = běžeti  (curriculum vitae - průběh života)

Pg. slovník:

Kurikulum - obsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se
vztahujících, její plánování a hodnocení.

(Kurikula jsou učební plány, a sice takové, jež vznikají na základě vědeckých postupů, určují jasné
časové úseky pro vyučování a jsou uzpůsobeny evaluační kontrole a případné inovaci.)

Kurikulum se v pedagogice chápe buď „prakticky“ ve smyslu konstruování a analýzy konkrétních
kurikul a jejich „chování“ v reálných edukačních procesech, nebo obecně teoreticky jako „získávané
zkušenosti“.

Lze chápat kurikulum jakožto obsah vzdělávání.


Existují tři roviny, v nichž se kurikulum analyzuje:

Zamýšlené kurikulum je to, co je ve vzdělávací soustavě určité země plánováno jakožto cíle a obsah
vzdělávání. K tomu se analyzují kurikulární dokumenty, v nichž je toto zamýšlené kurikulum
explicitně definováno, tj. učební osnovy a učebnice.

Realizované kurikulum je vymezováno jako učivo skutečně předané žákům konkrétními učiteli v
konkrétních školách a třídách. Zdrojem poznatků o této úrovni kurikula by mělo být objektivní
pozorování reálné výuky ve třídách. To je metoda především časově nerealizovatelná, proto se
využívají hlavně dotazníky pro učitele daných předmětů a ředitele škol.

Dosažené kurikulum označuje učivo, které si žáci skutečně osvojili. Jsou to znalosti žáků v
jednotlivých předmětech zjišťované speciálními testy pro měření vzdělávacích výsledků.


Každá vyšší rovina je ovlivňována rovinami nižšími.

Čemu se žák naučí (dosažené kurikulum) je zčásti ovlivněné jak zamýšleným, tak realizovaným učivem,
zčásti časem a úsilím, které žák vynakládá na učení. Vztahovým rámcem dosaženého kurikula jsou
další podmínky na straně žáka, kam patří rysy jeho osobnosti a prostředí, které rozvoj jeho
osobnosti ovlivňuje (určované např. socioekonomickým statutem rodiny, očekáváním rodičů, názory a
hodnotovou orientací vrstevníků, mezi nimiž se žák pohybuje).