Základní techniky muzikoterapie Základní techniky MT n Improvizace, individuální i skupinová, je významnou projektivní technikou sebevyjádření.. n Hudba a imaginace – řízené představy při hudbě. Ne pro práci s psychotiky, pouze s lidmi, kteří mají smysl pro realitu n Lyrická analýza - identifikace s písní – otevření bez nátlaku n Autorské blues - terapeut pomáhá klientovi hledat správná slova pro vytvoření osobní písně. Nejlepší formou: blues. n Asociační hudební techniky spojené s výtvarnou činností, pohybem a tancem n Hudba spojená s rituály n Hudba jako součást psychodramatu n Relaxace a zpracování stresu při hudbě. n Hudební hra - integrace všech metod. Improvizace n Improvisus – nepředvídatelný, netušený, neočekávaný, nepředpokládaný n Hra, které nepředchází příprava, náhodné konstelace tónů a zvuků v čase a prostoru. n Každý ovšem improvizuje podle svého osobitého způsobu vnímání. Díky své nepředvídatelnosti vyvolává silné emoce – fascinaci, zvědavost, ale i odpor, stud, kterými je klient překvapen. Moment překvapení vyvádí ze stereotypu v zapínání obranných mechanizmů. Improvizace vytváří prostor Stává se prostředím kde se nabízí n komunikace a interakce,kanálem neverbálních zpráv a informací n kreace a re-kreace, moment tvořivosti je silným impulzem k seberealizaci n aktivizace vnitřních zdrojů klienta n oživení smyslů k vnímání sebe a druhých n reflexe zaběhaných schémat vnímání a prožívání Improvizace se stává mostem mezi n Vnitřním vnímáním a vnějším vnímáním n Logickou realitou a spontánností (náhoda je porušením kauzality) n Levou a pravou hemisférou mozku – racionalitou a emocemi Cíle improvizace Cíle improvizace se navzájem posilují a podporují: n odstranit strach z toho, že úder v rámci společné hry může být falešný, arytmický nebo disharmonický n umožnit nový osobní zážitek (např. důvěry ostatních) n reflektovat emoce a komunikační vzorce (rozeznat subjektivní kauzalitu) n umožnit pohyblivost a flexibilitu vnímání sebe a druhých, uvolnit blokace a ustrnutí v tomto vnímání n měnit sebeobraz díky zrcadlení jiných n nastartovat a podporovat proces k autonomii a identitě (řídit vlastní chování, zodpovědně si stanovovat cíle aj.) n Diagnostikovat témata, kterými je třeba se v terapii zabývat Druhy improvizace n Zaměřená na skupinovou dynamiku a identifikaci rolí ve skupině n Zaměřená na komunikaci ve dvojici či ve skupině n Zaměřená na vyjádření pocitů – např. hudební vyjádření nálady, konkrétní emoce, životní situace n Zaměřená na nějaké téma (chaos-řád) n Podporující asociace – např. hudební zpracování počasí, živlů, ročních období n Uvolňující – umožňuje odreagování, uvolnění n Intermediální – zakomponovaná do nějaké hry, dramatizace, malby, tance n Integrační – zpracovávající nějakou zkušenost či zážitek n Rolová – podporující stránku osobnosti, kterou klient dostatečně neprožívá (Hra na matku) Imaginace n Řízené představy a hudba je široce uznávaný muzikoterapeutický přístup. Je zcela v souladu s prověřenými postupy léčitelských rituálů mnoha tradičních kultur. n Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů. n Má podpořit kreativitu, zprostředkovat uzdravující zážitky a zvýšit porozumění vlastní osobě. n S představami je možné pracovat v tichu, ale s hudbou se tato práce mnohonásobně usnadní. Imaginace začíná relaxací n Práce s hudbou a představivostí vyžaduje přípravu, která začíná progresivní relaxací. n Ležíme na zádech se zavřenýma očima. n Soustředíme se na svůj dech a postupné uvolňování svalového napětí. Terapeut přitom může slovně vést klienty k postupnému uvolňování jednotlivých částí těla. n Schopnost klientů zcela se při relaxaci uvolnit je třeba postupně trénovat. Výběr hudby k imaginaci n Vhodná je spíše instrumentální než vokální hudba, vokální hudba mívá specifický kontext a je příliš určující. n Uklidňující hudba je v zásadě vhodnější k vyvolání a k podpoře zkoumání vlastního nitra a představ než hudba povzbuzující, zvláště pak než hudba výslovně rytmická. n Představy člověka mnohem více souvisejí s jeho vnitřním naladěním než s konkrétním hudebním podnětem. n Hudba podněcující představivost slouží jako katalyzátor a pomůže ujasnit si pocity spojené s aktuálními problémy. n Je důležité si uvědomit, že samotná hudba nemůže vyvolat úzkost nebo smutek, ale rozboří ochranné valy, které brání, abychom si jej uvědomovali. Slovní vodítko n Slovní vodítko by se mělo odvíjet od příjemného, bezpečného místa. n Druhá fáze řízené představivosti by měla být otevřenější a nabídnout nějaký projektivní úkol. n Při vedení skupiny nemluvte příliš rychle. n Modulujte zvuk vaší řeči přiměřeně ke zvuku hudby. Charakter slovního projevu by měl korespondovat s charakterem hudby. n Nebuďte příliš direktivní. Slova mají poskytnout jen promítací plátno, na které si může účastník promítnout svůj vnitřní svět. n Nevytvářejte scénáře, které mohou být těžké nebo bolestné pro představy některých účastníků. (Např: představte si šťastné okamžiky dětství…) Reflexe improvizace a imaginace Reflexe se může týkat těchto rovin: n Zážitky z průběhu dění n Tělesné prožívání n Emocionální prožívání n Prožívání sebe sama ve vztahu k dění, k ostatním ve skupině n Asociací vybavujících se v průběhu Autorské blues n Metoda, při níž člověk své pocity, které mohou být nesnesitelné, vtělí do slov. Formy MT n Aktivní MT – léčený hraje, zpívá, vyťukává rytmus, diriguje – Společný nácvik jednoduché písně stmeluje skupinu, napomáhá vztahům – Improvizace různého druhu (skupinová, individuální, na jednoduchých nástrojích, na černých klávesách, hlasová) umožňuje sebevyjádření aktuálních pocitů, odhalení podvědomých pocitů, diagnózu základních problémů. n Receptivní MT – léčený poslouchá hudbu, asociuje, maluje, tančí – Lze ji uplatňovat i u ležících klientů, k relaxaci, k regulování tělesného napětí, ve spojení s představami k uzdravujícím zážitkům. – S poslechem hudby lze spojovat další činnosti: malování, tanec, práci, umožňující sebevyjádření aktuálních pocitů,odhalení podvědomých pocitů, diagnózu základ.problémů. – S nahrávkami lze spojovat jiné akustické podněty – mluvené slovo (různé uklidňující formule) – zvuky přírodního charakteru, které působí výrazně náladotvorně (ptačí zpěv, déšť, šplouchání vln) – zvuky se specifickým fyziologickým účinkem (stylizace úderů lidského srdce) Formy MT n Individuální MT používá se především v počátcích léčby, kdy je třeba intenzivnějšího a specificky zaměřeného působení na klienta. Osobní kontakt umožňuje rychlé vytvoření bezpečného a důvěrného prostředí. Měla by se uskutečňovat minimálně 2x týdně. n Skupinová MT rozvíjí a aktivizuje mezilidskou komunikaci, reguluje napětí ve vztazích, umožňuje porozumět vlastní roli ve skupině a vztahům ve skupině, léčí pocit izolace a osamění a dává pocit sounáležitosti s druhými, umožňuje prostřednictvím problémů druhých realisticky nahlédnout své vlastní. Počet klientů ve skupině by neměl přesáhnout 20.