Pravidla interpunkce 1. Pravidla psaní čárek v souvětí n Jednotlivé věty v souvětích oddělujeme čárkami. n Větu poznáme podle přítomnosti slovesa ve tvaru určitém. Chirurgové by měli operovat a léčit. Jakmile syn pochopil, že je schopen se učit samostatně, všechno se změnilo. Věty hlavní a vedlejší n Hlavní věta není závislá na jiné větě. Odjeli jsme na dovolenou a starosti jsme pustili z hlavy. n Vedlejší věta je závislá na jiné větě a vyjadřuje některý její člen. Odjeli jsme na dovolenou, na kterou jsme se dlouho těšili. Není nutné, abys tam šel. Chtěl jsem vědět, kdo to udělal. n Vedlejší věta musí být oddělena čárkami z obou stran. Odjeli jsme na dovolenou, na kterou jsme se dlouho těšili, a starosti jsme pustili z hlavy. Závodníci, kteří projeli cílovou páskou, byli uvítáni potleskem. Kdy čárky mezi větami v souvětích nepíšeme. n Mezi hlavními větami (navzájem nezávislými) v poměru slučovacím, spojenými spojkami a, i, ani, nebo. Noc byla jasná a měsíc svítil. Můžete po okolí jezdit vlakem nebo si vypůjčit automobil. n Mezi vedlejšími větami závislými na téže větě, spojenými spojkami a, i, ani, nebo. Putovali několik měsíců, kdy bylo venku teplo a kdy se dalo spát pod širým nebem, na zimu se však vraceli do města. Nové domy, které jsou dostatečně prostorné nebo k nim patří balkón či terasa, se dobře prodávají. Kdy se píše čárka před spojkami a, i, ani, nebo. n Jestliže je poměr mezi větami v souvětí jiný než slučovací. Poměr mezi větami v souvětí může být: Stupňovací Výborně jsme si zabruslili, a dokonce jsme si i zalyžovali. Odporovací Půjdeme cestou lesem, a ne mezi poli. Vylučovací V hudební škole si měl zvolit buď hru na kytaru, nebo na housle. Důsledkový Strýc sbírá rád houby, a proto si vyšel do lesa. Večer nás přepadla únava, a tak jsme již do kina nešli. 2. Pravidla psaní čárek v jednoduchých větách. A. Co všechno v jednoduchých větách oddělujeme čárkou: • Jednotlivé členy několikanásobných větných členů • Volný přívlastek • Vsuvky • Přístavky • Oslovení • Výraz postavený mimo větu. • Vysvětlivky, výčty, volně připojené větné členy 1. Jednotlivé členy několikanásobných větných členů n Píšeme mezi nimi čárku, pokud nejsou spojeny spojkami a, i, ani, nebo s významem slučovacím. Návštěvní dny jsou v pondělí, ve středu a v pátek. Znáte některé obrazy Alšovy nebo Mánesovy? Byly to ochotné, a proto úspěšné prodavačky. Dozvěděli jsme se zajímavé, a dokonce i nové informace. 2. Volný přívlastek n Volný přívlastek oddělujeme čárkou Můžeme jej vynechat, aniž by se změnil smysl věty. O tomto tématu, nyní často probíraném, vám mohu poreferovat. n Těsný přívlastek čárkou neoddělujeme. Pokud bychom jej vynechali, změnil by se smysl věty. Předpisy používané v silničním provozu lidé často překračují. Ovoce dovezené v nemrazicích kamionech se rychle kazí. 3. Vsuvky 4. Přístavky n Vsuvka je volně vložena do věty, obsahově s větou souvisí, ale není závislá na žádném jejím členu. n Vsuvky oddělujeme čárkami z obou stran. n Některé vsuvky, zpravidla vyjádřené jedním slovem, čárkami neoddělujeme. Přihodilo se to, pokud mě paměť neklame, asi před rokem. Přihodilo se to myslím před rokem. Přijdu k vám možná za týden. n Přístavek blíže určuje větný člen, ke kterému je přistaven, a to pomocí podstatného jména. n Přístavky oddělujeme čárkami z obou stran. Antonín Dvořák, rodák z Nelahozevsi, se ocitl v Americe. 5. Oslovení 6. Výraz postavený mimo větu. n Oslovení je jednočlennou větou, může stát zcela samostatně. Ve větě se odděluje čárkou. Jak se ti ten obraz líbí, Pavle? Přátelé, dejme se do jídla. Všichni vás, studenti, srdečně vítáme. n Podobně je to s výrazy postavenými mimo větu. Ve větě se oddělují čárkou. Hudbu, tu miloval ze všeho nejvíce. Haló, slyšíte mě někdo? Brr, to je zima! 7. Vysvětlivky, výčty, volně připojené větné členy. n Bývají uvedeny výrazy: a to, totiž, to je, zejména, zvláště, jako Ve městech, zejména velikých, se lidé málo znají. V kůlně leželo nářadí, jako hrábě, lopaty a rýče. Ze všeho nejraději měl rohlíčky, a to pocukrované. 2. Pravidla psaní čárek v jednoduchých větách. B. Kdy se v jednoduchých větách čárky nepíší 1. Jsou-li jednotlivé členy několikanásobných větných členů spojeny spojkami a, i, ani, nebo v poměru slučovacím. Na břehu leželo několik velkých i malých kamenů. V sadu jsme nenalezli jablka ani hrušky. 4. Čárky se nepíší před ani za přívlastek těsný. Pravidla potřebná k silničnímu provozu jsou všeobecně známa. 5. Čárky se nepíší mezi příslovečná určení, která nejsou souřadně spojena V Praze dne 1. září Stalo se to včera ráno nedaleko autobusové zastávky v Novosedlech. Stalo se to včera ráno, ještě za tmy, nedaleko autobusové zastávky v Novosedlech. 6. Čárky se nepíší před přirovnávacími spojkami jako, jakožto, než, uvozují-li jen větný člen, nikoliv celou větu. Opatroval ji jako oko v hlavě. Opatroval ji, jako by se předtím nic nestalo. Je větší než já. Je větší, než jsem si myslel. 7. Čárky se nepíší před spojkami vyjadřujícími totožnost: aneb, čili, neboli Byla to báseň s komplikovaným dějem čili epická. Interpunkční znaménka a uvozovky n „Celá věta vložená do uvozovek má interpunkční znaménko též uvnitř uvozovek.“ „Vše záleží na zájmu rodičů,“ konstatovala učitelka. n Pokud se vkládá do uvozovek pouze určité slovní spojení „na konci věty“, píše se interpunkční znaménko až za uvozovkami.