Metody výzkumu Dotazník Metody výzkumu § studium literatury a pramenů § dotazník § rozhovor § přímé pozorování § analýza dokumentů Dotazník § Kvalifikovaný pokus na malém vzorku zpracovat mínění většinové populace. § Při přípravě dotazníku musí být jasno: § Jaké informace chceme získat - které otázky jsou základní. § Jaká hlediska jsou důležitá při volbě respondentů -(pohlaví, věk, profese, bydliště, vzdělání atd.) § Jak se budou získané údaje vyhodnocovat. Dotazník § Rozhodující pro kvalitu dotazníku je: § Velikost vzorku (min 200 osob) § jasnost a konkrétnost otázky § struktura vzorku – věk, vzdělání, majetek, místo bydliště (město, vesnice, kraj) § zda jsou odpovědi anonymní či identifikovatelné § způsob výzkumu – osobní, telefonický, e-mailem Dotazník § Typy otázek 1 § otázky s odpovědí ano – ne získané odpovědi bývají nejpřesnější Např: Chtěl byste v nejbližší době tří měsíců změnit své zaměstnání? § uzavřené otázky s odpověďmi na výběr, měly by mít přibližně tuto formu: Když přemýšlíte o svém zaměstnání, řekl byste, že jste většinou • velice šťastný • spíše šťastný • ani šťastný, ani nešťastný • spíše nešťastný • velice nešťastný § otevřené otázky neomezují informace, ale hůře se zpracovávají, musíme si je sami pak srovnat do určitých kategorií Např: Jak ovlivňuje zaměstnání váš pocit životní pohody? Dotazník § Typy otázek 2 § Projekční otázky § Pro nepříjemné, znepokojující otázky, kdy se může respondent cítit ohrožen pravdivou odpovědí, je výhodné použít projekční otázky. § Projekční otázku formulujeme nepřímo - ptáme se na mínění, postoje fiktivních postav. Dotazovaný pak zdánlivě neodpovídá za sebe, ale projikuje se do druhých. § Např. dáme respondentovi doplnit větu: Když si vedle Tomáše sedne v autobusu Vietnamec, tak Tomáš vždycky… § Jinou technikou je otázka ve tvaru obrázku (viz dále) § Projekční otázky je třeba užívat střídmě, jejich validita (vypovídající hodnota) je sporná, ale rozhodně dotazník oživí a učiní jej přitažlivější Dotazník § Projekční otázky Komu byste dal za pravdu vy? Panu A, nebo panu B? Zaškrtněte A nebo B. Dotazník –validita otázek 1 § Je tato otázka opravdu nezbytná? § Směřuje k jádru problému? Měří opravdu to, co chci měřit? § Bude tato otázka srozumitelná opravdu každému, budou jí všichni rozumět stejným způsobem? (Neurčité otázky typu: Vstáváte ráno brzy?) § Je respondent vůbec s to poskytnout mi žádanou informaci? § Není moje otázka pro respondenta příliš náročná? (Náročné bývají otázky začínající Proč… ) § Neptá se otázka na dvě různé věci najednou? (Máte rád mléko a mléčné výrobky? Jak odpovědět, když mám rád mléko a jogurty, ale ne sýry?) Dotazník – validita otázek 2 § Není moje otázka sugestivní? Zvyšuje neúměrně výskyt určité varianty odpovědi. (Vulgárně sugestivní: Doufám, že máte rád sýry, že ano? Ale i např. Řekl byste, že máte rád sýr?) § Neobsahuje otázka skryté obvinění? Namísto: Bijete někdy své děti? Raději: Někdy se zdá nezbytné použít při výchově dětí místo domluvy mírný tělesný trest. Souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s tímto názorem? § Je výčet odpovědí na uzavřenou otázku úplný? Vylučují se navzájem použité odpovědi? Nesmí být možné zařadit odpověď do více než do jedné kategorie. § Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje? (Ne: Kolik knih v průměru přečtete za měsíc? Ale: Jaké knihy jste přečetl za poslední čtyři týdny? – Nutí uvažovat realističtěji.) Také otázky začínající Proč? Jsou nevhodné – poznat skutečnou motivaci je pro člověka velice nesnadné. § Jsou otázky sestaveny v dobrém logickém sledu? Od obecnějších ke konkrétnějšímu? Rozhovor § Nevýhody oproti dotazníku § relativně pracná technika sběru informací § časově náročný § neumožňuje anonymitu § Výhody § informace mohou být hlubší a podrobnější § respondent se těžko vyhne některým otázkám Pozorování § Dobře plánované § Zaměřené na vybrané jevy § Pečlivě a systematicky zaznamenávané Pozorovací záznam § Číslo záznamu: § Datum: § Objekt pozorování: § Pozorování při činnosti: § Zvláštní okolnosti: § Časový snímek: § 1 – 15 min § 15 – 30 min § 20 – 45 min § Popis pozorování: § Pozorovatel Analýza dokumentů § Psané dokumenty § úřední záznamy § novinové články § osobní deníky a dopisy § Jakékoliv stopy lidského chování § nápisy na zdech § fotografie § kresby a jiné výtvarné artefakty § obsah odpadních košů