Kompletace práce Položky diplomové práce Povinné položky ročníkové práce jsou uvedeny tučně: n Přední strana desek (nezapočítává se do číslování stran) n Titulní strana (započítává se do číslování stran) n Prohlášení o samostatném zpracování práce Musí obsahovat datum a vlastnoruční podpis n Poděkování n Obsah Zde jsou názvy všech částí práce vyšší než je odstavec, tj. kapitoly, podkapitoly. Údaje o číslech stran musí souhlasit s umístěním příslušného nadpisu v textu. Číslují se pouze organické části práce (pro lepší rozlišení). Úvod a závěr, případně další části se nečíslují. n Úvod n Text práce rozčleněný na kapitoly (a podkapitoly) Každá kapitola má svůj název a číslo a začíná na nové stránce. n Závěr Položky diplomové práce n Anotace je souhrnem základních informací o práci. Slouží k orientaci o problematice a jejím pojetí v práci. U vědeckých prací se považuje za standard. Má obsahovat: příjmení a jméno autora, název instituce - kde práce vznikla, název práce, jméno vedoucího práce, počet stran, počet příloh, počet titulů použité literatury a pramenů, klíčová slova, krátkou charakteristiku práce n Resumé cizojazyčné shrnutí základních informací o práci na jedné až čtyřech stranách. Vyjadřuje obsah, zaměření, cíl, pojetí tématu, motivace autora k dílu a hlavní přínos z hlediska dosažených výsledků, nových přístupů k problematice a využitelnost v praxi. n Seznam literatury Každý seznam začíná na nové stránce. Zápis se provádí podle platných norem a položky se řadí podle abecedy. n Seznam zkratek n Seznam obrázků, grafů, schémat, tabulek (pokud byly zařazeny do textu) n Seznam příloh (pokud práce obsahuje více příloh) n Přílohy (ukázkové dotazníky, přepisy rozhovorů) Shrnutí (abstrakt, resumé) n Bývá povinnou součástí odborné práce – v cizím jazyce. n Má obsahovat stručnou informaci pro toho, kdo se zajímá o dané téma. n K vytvoření takového shrnutí nestačí vyškrtat některé věty nebo jen vybrat některé odstavce z celé práce. Je třeba nově formulovat obsah jednotlivých částí, aby co nejlépe vystihovaly jejich jádro, vystihnout podstatné informace a sestavit je do uceleného, zhuštěného textu. n Je třeba stručně formulovat: n Co bylo cílem sepsání práce a komu je práce určena n Co je hlavním problémem, který práce řeší. n Z jakého hlediska, jakým přístupem je řešen hlavní problém. n Jaké metody k řešení problému byly použity. n Jakých výsledků bylo dosaženo, k jakým závěrům se v práci dospělo. n Co tyto závěry znamenají (pro praxi), jaké nové otázky otevírají. n Kritéria pro hodnocení shrnutí: n Srozumitelnost a logická stavba n Stručnost, která vystihuje, co je v práci nové n Ucelenost zahrnující všechno podstatné n Kultivovanost projevu Seznam literatury n Literatura musí být uváděna podle platné normy pro bibliografické citace. n Pořadí: n PŘÍJMENÍ, jméno autora. Název díla ( : Podnázev). (Překladatel.) Vydání. Místo vydání : Nakladatel, rok vydání. ISBN. n Údaje se oddělují zpravidla tečkou. n Středníkem se oddělují jména u knih s více autory. n Dvojtečkou s mezerami z obou stran se odděluje název díla a podnázev, místo vydání a nakladatel. n Příjmení autora se píše velkým písmem, název díla kurzívou. n Není-li uveden autor, začíná bibliografický údaj názvem díla, případně – Kolektiv autorů. Pokud je u díla více autorů, uvádějí se tři a za poslední jméno se napíše aj. n Akademické tituly se u autorů neuvádějí. n Položky v soupisu se řadí abecedně, není-li oprávněný důvod řadit je jinak. Citace n Přímé – doslovně přejaté, uváděné v uvozovkách n Nepřímé – parafráze myšlenek jiného autora n Citaci označíme číslem v textu a pod čarou na stejné stránce uvedeme jméno autora a stránku, na které lze citaci v jeho knize nalézt V průběhu celé práce n Odkazy na literaturu (pod čarou na každé stránce) n Strany se číslují průběžně, zpravidla u pravého okraje, nahoře nebo dole. Číslo stránky se neuvádí na titulní straně, na listu s prohlášením, na listu s poděkováním. Nemusí se uvádět na stránce s celostránkovým obrázkem, grafem nebo tabulkou. Všechny tyto stránky se však do číslování započítávají. n Řádkování textu se volí tak, aby na stránku připadlo 30 řádek textu. n Grafická úprava vyžaduje, aby na konci řádků nezůstaly jednohláskové předložky a spojky, pomlčky, jednopísmenné názvy veličin, číslici a jí označovaný předmět, části číselných údajů a zkratek tvořící jeden celek, tituly a označení osob. Na konci stránky nesmí být samotný první řádek odstavce či nadpis. Autorské interakční strategie n Intenzitu kontaktu se čtenářem lez odstupňovat. n a) autorský plurál (1.os.mn.č.) Zde se pokusíme ukázat… užívá se nejčastěji Věc objasníme na tomto příkladě… n b) plurál inkluzivní Pokusme se tedy skloubit… obsahuje výzvu pro čtenáře Věnujme se nyní podrobněji… n c) 3. osoba plurálu Mnozí jsou již přesvědčeni o tom, že… vhodné pro prezentování Odborníci dávají většinou přednost… názoru nějaké skupiny osob Autorské interakční strategie n d) neosobní vyjadřování V této kapitole budou připomenuty… autor nepíše, jak věc vidí on Z přehledu byly vypuštěny… ale jak je věc viděna, Tomuto problému je věnována… užívá se tam, kde autor uvádí Všeobecně se má za možné… poznatky obecně přijaté v oboru Obvykle se má za to… n e) osobní vyjadřování (1.os.č.j.) V této práci chci sledovat tři roviny.. užívá se v úvodu, kde autor form. K zaujetí touto problematikou mě osobní zaujetí pro téma, přivedla praxe v dětském domově… text tím získává na živosti n f) nepřímé oslovení Řada čtenářů tuší… intenzivní navázání kontaktu Český čtenář si připomene… Autorské interakční strategie Způsob výkladu nesmí být: n alibistický – za všechno možné se omlouvat, obtěžovat svými komplexy („necítím se…“) n citově angažovaný – nesmí se užívat prostředků vyjadřujících citovou angažovanost autora: n citoslovce - vyjadřující zvolání nebo údiv n tři tečky - jako výraz váhání, nejistoty, neznalosti, obavy něco vyslovit n ironii - jako nástroj hodnocení jiných Před odevzdáním práce Zkontroluji: n Grafickou úpravu práce – okraje, písmo, řádkování atd. musí odpovídat požadavkům na odbornou práci. n Správnost členění práce – správné řazení jednotlivých částí práce od obsahu až po seznam literatury a přílohy. Správnost členění na kapitoly a odstavce. (kapitoly – pojednávají uceleně o jednom hledisku, mají nadpisy, logicky navazují na sebe, odstavce – rozvíjí jednu myšlenku, jejich pořadí je logickým sledem myšlenek) n Jazykovou správnost práce. Povinností studenta je zajistit, aby se opravily všechny chyby. Nejprve se zaměřujeme na banální chyby – překlepy, nadbytečné nebo chybějící mezery za slovy a interpunkčními znaménky, gramatické a tvaroslovné chyby. Následně se zaměříme na chyby ve stavbě vět (slovosled, vztahy mezi větami, interpunkce). Jestliže si není sám jist, má text svěřit zkušenému korektorovi. S pravopisnými či věcnými chybami nelze práci přijmout. n Správnost a úplnost v uvádění citací – u přejatých citací, parafrází a citací musí být vždy správným způsobem uveden zdroj, plagiátorství (přejímání bez uvedení zdroje) je považováno za podvod. n Vnitřní jednotu práce - vše, co je obsahem práce se skutečně vztahuje k jejímu cíli. V práci se postupuje s interakčním zřetelem, u každé části je uvedeno, jak se vztahuje k cíli. n Důsledné používání správné a jednotné terminologie - odborné termíny musí být přesně vymezeny Nejčastější chyby n Chybí titulní list n Chybí název a mezititulky n Chybí členění na odstavce a jednotlivé části n Chybí mezery za tečkami a čárkami n Chybí komentáře u přímých citací n Chybně používané uvozovky n Gramatické chyby n Dlouhá, málo srozumitelná souvětí s chybnými tvary slov n Nepřesné, frázovité vyjadřování Doporučení n Text si neustále zálohovat n Číst po sobě i vytištěný text n Práci dát přečíst někomu dalšímu