Nástup komunizmu - Únor 1948 1. Mezinárodní situace Poválečná situace a nové rozdělení světa se připravovalo již v průběhu války. Rozdílná východiska a cíle jednotlivých členů protihitlerovské koalice (jednota byla pouze účelová a dočasná). Odlišné postoje a cíle lze sledovat již na konferencích v Teheránu a v Jaltě USA – Roosevelt Původně izolacionizmus, zájmy především na západní polokouli a v Tichomoří, teprve potom Evropa. Velmocenská politika v něčem podobná politice Sovětského Ruska, mentalita velkých národů. Podcenění komunizmu a Stalina, ústupky Stalinovi Snaha minimalizovat americké ztráty (boj na jiném kontinentě) Potřeba sovětské pomoci na Dálném Východě proti Japonsku V dubnu 1945 Roosevelt umírá, nastupuje konzervativec (republikán) Trumann Srpen 1945 atomová bomba – Hirošima, Nagasaki - celkově tvrdší postoje Velká Britanie – Churchil Zájem o dominanci v Evropě a o udržení Britského impéria. Během války návrhy na 2.frontu na Balkáně Odpor ke komunizmu – ochota uzavřít separátní mír se zástupci Německa 1945 překvapivě prohrál volby a odchází z veřejné politiky SSSR – Stalin Od počátku snaha o ovládnutí světa, expanze komunizmu pod vedením Stalina Po skončení války brzy dochází ke střetávání zájmů. Boj o hegemonii OSN – Rada bezpečnosti, Norimberský tribunál Polsko, Bulharsko, Rumunsko - prosovětské režimy Německo – okupační zóny Řecko, Izrael Západní demokracie nebyla schopna čelit tlaku komunismu ani ideologicky, ani fakticky. Churchil březen 1946 projev ve Fultonu (USA) – „železná opona“ Začíná „studená válka“- (označení politických vztahů mezi '"sovětským blokem“ a západními zeměmi od konce 2. světové války - přesněji od rozpadu protihitlerovské koalice) Předzvěstí studené války byl fultonský projev W. Churchila v roce 1946 a Stalinova teze o „nevyhnutelnosti válek po dobu existence kapitalismu“ z téhož roku. Významně se vztahy mezi Východem a Západem zhoršily po volbách v americké okupační zóně v Německu v červnu 1946, ve kterých Komunistická strana Německa získala jen 7,5 % hlasů. Po vytlačení komunistů z vlád Francie a Itálie v květnu 1947 se pak sovětské vedení muselo vzdát nadějí na silný komunistický vliv v západní Evropě. Pro celé období studené války byla charakteristická politika hrozeb, stupňovaného zbrojení (včetně atomových zbraní), ekonomického nátlaku, rozvratné činnosti, psychologické války. Nejostřeji probíhala studená válka v Evropě a USA v období korejské války (1950-53). Konec studené války přišel až s rozpadem sovětského bloku koncem 80.let 20.století . „Trumannova doktrína“ – postavit hráz komunizmu Marshallův plán – ekonomická a politická pomoc válkou oslabené Evropě 2. Situace v Československu Prestiž komunistů v odboji a Sovětského svazu v boji s Německem. Obojí bylo záměrně zveličováno. Osvobození velké části Československa Rudou armádou. Již ke konci války přebíral „Moskevský odboj“ iniciativu První zasedání nové vlády v Košicích – Košický vládní program Vláda přišla se sovětskou armádou „od východu“ Všechno to posilovalo vliv komunistů Na osvobozeném území přebíraly moc Národní výbory pod patronací sovětské armády Všeobecná nálada proti Němcům a kolaborantům Znárodnění těžkého průmyslu a bank (jejich představitelé často kolaborovali) Byla ustanovena Národní fronta Čechů a Slováků jako sdružení politických stran, které směly v ČSR působit a zúčastnit se voleb v roce 1946. Řada politických stran z předmnichovského Československa byla zakázána pro kolaboraci s Němci. Komunistická strana se snažila získat všechny vrstvy obyvatelstva včetně živnostníků a zemědělců. „My komunisté nesmíme připustit, aby živnostnictvo, jako početná složka národa, sedlo na lep těm nepoctivým politickým kejklířům, kteří se snaží pomluvami o našem plánu zestátňování drobných živnostníků očernit naši stranu v očích živnostníků," prohlásil v únoru 1946 tehdejší předseda KSČ Klement Gottwald na sjezdu drobných a středních živnostníků. Komunistické volební letáky z roku 1946 pak dodávaly, že se „vláda bude snažit podporovat soukromou iniciativu podnikatelů, řemeslníků a jiných výrobců pomocí úvěrů, přídělů surovin, zadáváním objednávek a zajištěním odbytu hotových výrobků". Klement Gottwald živnostníkům v letácích slibuje, že komunisté jsou zastánci práv a přáteli živnostníků. „Stanovili jsme pevnou hranici mezi znárodněním a soukromým podnikáním a dosáhli té právní jistoty, kterou soukromé podnikání potřebuje……..V tomto bratrském svazku všech vrstev pracujícího lidu s komunisty v čele je nejlepší záruka štěstí a blahobytu všech pracujících občanů republiky, štěstí a prospěchu našeho živnostnictva," Komunisté v letácích ubezpečují, že nikomu nic nehrozí. „Opět se objevuje strašák, že prý komunisté jsou nepřátelé živnostníků a obchodníků a že prý chtějí znacionalizovat, združstevnit a vyvlastnit. Jenomže tento strašák je dnes opravdu vypelichaný a starý". Podobné sliby, jaké dávali komunisté živnostníkům v roce 1946, měli připravené i pro zemědělce. Slibovali, že KSČ rozhodně trvá na udržení soukromého vlastnictví pracujících zemědělců a nepomýšlí na nějaké tvoření kolchozů.Slibovali více mechanizace, elektrifikaci zemědělství a ulehčení pracovním silám, především vesnickým ženám. Chtěli zřizovat státní nebo družstevní strojové a traktorové stanice. Po únoru 1948 KSČ své postoje radikálně změnila, V projevu z listopadu 1948 na zasedání ÚV KSČ tentýž Gottwald svoje předvolební slova výrazně změnil. „Pokud jde o obchodní živnosti, musíme je suchou cestou zlikvidovat převzetím, výkupem, umrtvením, abychom co nejdříve měli distribuční síť až ke konzumentovi v ruce," Všichni živnostníci byli postupně likvidováni, zemědělci byli nuceni vstupovat do JZD Výsledky voleb v roce 1946: KSČ………………………….40,1 % Národně socialistická strana…18,3 % Lidová strana………………...15,6 % Sociálně demokratická strana..12,5 % Počet členů KSČ v roce 1946 1,1 milionu Nová vláda: Gottwald předseda vlády, KSČ 9 ministrů (nejdůležitější resorty (vnitro, zemědělství, informace, školství), ostatní strany po 3, Slovensko 4, bez politické příslušnosti ministr obrany (gen.Svoboda) a ministr zahraničí (Jan Masaryk). Československo na nátlak Stalina bylo donuceno odmítnout Marshallův plán. V roce 1947 obtížná ekonomická situace – sucho – pomoc SSSR Průběh událostí v roce 1948 Komunisté stupňují tlak – rozpory v NF – infiltrace komunistů do ostatních politických stran – ve vládě – „milionářská dávka“, zemědělská politika, ministr Nosek odvolal několik nekomunistických velitelů SNB a nahradil je komunisty atd.. V únoru 1948 12 ministrů demokratických stran podalo na protest demisi. Očekávali, že prezident rozpustí parlament a vypíše nové volby. Nátlakové akce komunistů: 22.2. sjezd závodních rad (ROH v čele s A.Zápotockým), založení a vyzbrojení Lidových milicí 23.2. Ustavení Ústředního akčního výboru pod vedením KSČ – akční výbory na všech pracovištích Nátlakové akce - průvody dělníků a LM v ulicích Prahy, hrozba občanské války SNB pod vedením komunisty Noska, armáda pod vedením gen.Svobody Nátlak na prezidenta Beneše, který se obával občanské války a posléze přijal demisi a požadavky Gottwalda na rekonstrukci vlády. 25.2. Gottwald vystoupil na Staroměstském náměstí a oznámil „vítězství“ Únorový puč se podařil. Okamžitě začíná perzekuce protikomunistických sil, část politiků a občanů odchází do emigrace. Smrt Jana Masaryka – březen Beneš odmítl podepsat novou ústavu a v červnu abdikoval, v září umírá Gottwald prezidentem republiky Alternativy Února: · Specifická československá cesta – Stalin nedovolil · Návrat k demokracii – pravděpodobně občanská válka, demokratické síly nebyly jednotné, na armádu nebylo možno spolehnout, ani na pomoc ze zahraničí, naopak by pravděpodobně zasáhl Sovětský svaz. · Prosazení totalitního režimu – uskutečnilo se Proč došlo v únoru 1948 ke „snadnému“ převzetí moci? · Nepřipravenost společnosti – nedostatek demokratických elit, morální devastace společnosti (Mnichov, kolaborace), neexistovala demokratická atmosféra, nedostatek schopných elit · Připravenost komunistů – KSČ připravená, cílevědomá a dobře organizovaná skupina, přitažlivá ideologie („velké vyprávění“), kritika předválečných poměrů vč. „zrady Západu“ · Slabost západních demokratických struktur, neochota zasahovat · Moment překvapení