3.3.3.Šikana


Nemusí jít o trestný čin - přesto vysoká společenská nebezpečnost

Záměrné a nevyprovokované užití síly jedincem, dítětem nebo skupinou s cílem způsobit bolest nebo
tíseň jinému.   (Koukolík)

Věznice, internáty, armáda, škola

České zákonodárství zná pojem omezování osobní svobody, ublížení na zdraví, vydírání. Pojem šikana
nezná. Lze předpokládat, že by vyšší stupně školní šikany (Kolář, 1997; Říčan, 1995) mezi dospělými
lidmi zákon jako násilný zločin označit mohl. Bití, nucení k ponižujícím činnostem, pomluvy,
provokování, ohrožování, vydírání, oloupení.

Šikana se objevuje na všech stupních a druzích škol, od mateřských po církevní. Rozvíjí se ve
stupních:

·        Izolace oběti od okolí, s obětí nikdo nemluví, objevují se

Ústrky

·        Opakuje se fyzická agrese. Tyto dva stupně se vyskytují na všech školách.

·        Vytvoří se jádro agresorů, útoky jsou stále brutálnější.

·        Většina třídy přijme normy agresorů, dochází ke krutostem, dlouhodobému psychickému a
fyzickému mučení oběti.

·        Šikana se stává propracovaným systémem, jemuž se podřizuje život ve třídě. Třída se dělí
na otroky a otrokáře, nadlidi a podlidi, dochází k nejhorším projevům násilí.




V českých školách všech úrovní šikana postihuje asi 20 % žáků (celkem tedy 300 000 žáků, Kolář,
1997; Ginter, 2000). Následkem těžší šikany může být posttraumatická stresová porucha (viz Zlo na
každý den. Život s deprivanty), těžká újma na fyzickém zdraví následkem poranění.

Průzkum Velké Británie  -  na ZŠ - 25% , na SŠ - 10% žáků  je obětí šikany


Příklady

Šest žáků základní školy začalo s násilím vůči spolužákovi před prázdninami. Násilné chování
skončilo až v listopadu. Na brigádě dostal chlapec »deku«, byl průběžně bit. Útočníci mu
vyhrožovali zabitím. Drželi jej z mostu hlavou dolů a smáli se, jak se dole rozplácne. Musel platit
svačiny, čistit a líbat jim boty, byl píchán špendlíkem do ramene.

Šest spolužáků odvleklo spolužáka před lavice. Přinutili jej, aby jim líbal a čistil boty. Bili ho.
Během přestávky mu navlékli na ruku smyčku. Ruku mu drželi na lavici, bodali do ní tužkami. Kromě
toho bodali chlapce špendlíkem do zad. Bití pokračovalo. Ve vybičované náladě dal chlapci jeden z
agresorů smyčku ze šály kolem krku. Dva další jej drželi, třetí přehodil konec smyčky kolem lustru.
Přesto chlapec přišel další den do školy, poté se zhroutil.

Součástí školní šikany bylo: vynucené pití moče, jezení z podlahy, vynucená masturbace před
ostatními, věšení do ztráty vědomí a vzniku  škrtící rýhy na krku, skrčení kabelem či provazem,
nasazení igelitového pytlíku na hlavu, oběť měla přitom svázané ruce a pachatelé sledovali, jak se
zmítá, dušení polštářem a ručníkem, měření času, jak dlouho vydrží oběť nedýchat. Hra na házení z
okna: spolužáci drží oběť za nohy, například v 8. poschodí z okna nebo přes zábradlí ve škole. Bití
oběti obuškem, tyčí. Bodnutí nožem do hýždě, říznutí nožem do nohy, naříznutí ucha žiletkou, bodáni
špendlíků do hýždě až po hlavičku. Vysvlečení do nahá, bití důtkami, hromadné kopání oběti (»pojď
si taky kopnout«), rány pěstí do obličeje, stříhání a opalování vlasů, údery hranou ruky do břicha,
násilné sprchování ve studené vodě, svazování obětí (»znehybnění«), zastrašování oběti zbraněmi -
plynovou pistolí, vystřelovacím nožem, nožem »motýlkem«, baseballovou pálkou, pendrekem s ocelovým
jádrem, břitvou, boxerem, plynovým sprejem.