12.05.2026
1
ZDRAVOTNÍ
POLITIKA
CÍLE ZDRAVOTNÍ POLITIKY
12.05.2026
2
12.05.2026
3
„Zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální
pohody, nikoli pouhá nepřítomnost nemoci nebo
slabosti.“
Tělesné
faktory
Sociální
faktory
Psychologické
faktory
12.05.2026
4
Funkční
norma
Subjektivní
norma
Společenská
norma
Statistická
norma
Ideálová
norma
Mezi základní determinanty zdraví řadíme:
➢ životní styl,
➢ zdravotní péči,
➢ životní prostředí,
➢ genetickou výbavu.
12.05.2026
5
SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ
Zdravotní politika často chápána pouze v souvislosti s poskytováním a
financování lékařské péče.
Ta může prodloužit dožití a zlepšit prognózy po prodělání choroby. Pro
celkové zdraví populace mají mnohem větší dopad sociální a ekonomické
podmínky.
Dostupnost a podoba lékařské péče jako jedna ze sociálních determinant
zdraví.
Sociální a ekonomické podmínky ovlivňují zdravotní stav populace, životní
styl, zdravotní rozdíly mezi sociálními skupinami, středí délku dožití apod.
Růst kvality života - dlouhodobý přechod společnosti od infekčních
k chronickým nemocem.
12.05.2026
6
SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ
▪ Sociální gradient (s poklesem na sociálním žebříčku s zkracuje střední délka života a zvyšuje se
nemocnost; podoby znevýhodnění mají tendenci se akumulovat)
▪ Dětství (zdravotní důsledky raného vývoje a výchovy ovlivňují celý život: výživa, emoční podpora,
průběh těhotenství, životní styl, rodina…)
▪ Sociální vyloučení (chudoba, relativní deprivace a sociální vyloučení mají hlavní vliv na zdraví a
předčasná úmrtí, absolutní chudoba x relativní chudoba; diskriminace, stigmatizace, rasismus)
▪ Práce (náplň práce, atmosféra na pracovišti, pracovní prostředí, ergonomie, odměny, kontrola nad
vlastní prací, stres, nejistota zaměstnání)
▪ Nezaměstnanost (psychologické a finanční problémy, vyšší nemocnost, chronický stres)
▪ Stres (problémem dlouhodobý stres, sociální a psychologické podmínky)
▪ Sociální opora (individuální i sociální, sounáležitost, duševní pohoda, pomoc x vyloučení a izolace;
sociální koheze, nerovnosti ve společnosti)
▪ Závislost (ovlivněna sociálním prostředím a individuální situací, reakce na problém, faktor
zhoršování zdravotního stavu i sociálního postavení)
▪ Výživa (stravovací návyky, zásobování potravinami, nedostatek potravin x nadměrný příjem, chudí
ohroženi obezitou více)
▪ Doprava (zdravá doprava, tj. jízda na kole, chůze, MHD – forma cvičení, posilování sociálních
kontaktů (ulice jako sociální prostor), snižování znečištění ovzduší, redukce smrtelných nehod)
▪ … (Wilkinson, R. a Marmot, M. (2005). Fakta & souvislosti. Sociální determinanty zdraví. Institut
zdravotní politiky a ekonomiky.
NADĚJE NA DOŽITÍ (ČSÚ, 2024)
49,6
58
59
67
73,4 73
73,9
75,4 78,3
80,6
81,5 82,1 81,4 80,5
82,01
82,8 83,1
47
54,2
51
62,3
67,9
66,1 66,8
67,6
71,6
74,4
75,676,3 75,3
74,1 76,15
76,9 77,2
45
50
55
60
65
70
75
80
85
1920 1930 1945 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Ženy
Muži
12.05.2026
7
Zdraví nebo
prodloužení
života samo o
sobě
Zachování nebo
zlepšení kvality
života
12.05.2026
8
63,3 62,9 63,2 63,3
64,1
63 63,3
61,4
62,7
62 61,6 62
78 78 78,1 78,3
78,9 78,7 79,1 79,1 79,1 79,3
78,2
77,2
79
60
62
64
66
68
70
72
74
76
78
80
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Naděje dožití ve zdraví
Naděje dožití
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
?
12.05.2026
9
▪ Zdravotní gramotnost neznačí míru znalostí o zdraví nebo
chování ve vztahu ke zdraví (často je tak mylně
interpretovaná), ale týká se práce s informacemi od
vyhledání přes porozumění, vyhodnocení až k uplatnění, a
to ve třech oblastech týkajících se zdraví.
▪ Zdravotní gramotnost je jednou z cest k prevenci řady
nemocí. Je prokázáno, že osoby s vyšší úrovní zdravotní
gramotnosti jsou méně nemocné a méně často vyžadují
lékařskou péči.
ZDROJ: NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL
12.05.2026
10
ZDROJ: ÚSTAV PRO ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
ZDROJ: ZDRAVÁ GENERACE
12.05.2026
11
▪ Mezi hlavními důsledky nedostatečné zdravotní gramotnosti patří, že
lidé nerozumí informacím, které získávají v písemné a ústní podobě,
nedokážou aplikovat získaná doporučení v praxi a dodržovat léčebný
režim, nevyznají se ve zdravotnickém systému a nedostávají tak
náležité zdravotnické služby.
▪ V mnohem vyšší míře jsou uživateli pohotovostních služeb, přicházejí
pozdě s danou nemocí a je zapotřebí vyšší míra jejich hospitalizace.
▪ Nedocházejí na doporučené preventivní prohlídky, podceňují je a
nedodržují zásady zdravého životního stylu.
▪ Obecně omezená úroveň zdravotní gramotnosti vede k nižší
pravděpodobnosti volby zdraví prospěšného chování a k vyššímu
výskytu rizikového chování zhoršenému zvládání chronických nemocí
(diabetes, astma aj.), horšímu dodržování medikace, častějším a
opakujícím se hospitalizacím, zvýšené morbiditě a v důsledku i
předčasnému úmrtí.
12.05.2026
12
12.05.2026
13
Dle datového souhrnu Ústavu zdravotnických informací a statistiky
ČR o účasti populace na preventivních prohlídkách u praktického
lékaře se v roce 2023 účastnilo přibližně 53 % mladých dospělých
ve věku 20 až 24 let a přibližně 47 % ve věku 25 až 29 let.
Účast na preventivních zdravotních prohlídkách dle pohlaví byla
následující: mužů v prvním věkovém rozmezí 20 až 24 let se
účastnilo přibližně 52 %, žen přibližně 55 %. Ve věkovém rozmezí 25
až 29 let podíl mužů představoval přibližně 44 % a procento žen
přibližně 50 %.
12.05.2026
14