12.05.2026 1 VZDĚLÁVACÍ POLITIKA 12.05.2026 2 12.05.2026 3 PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ? 12.05.2026 4 • PRINCIP CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Trh práce je proměnlivý a je potřeba počítat s tím, že nastane nutnost rekvalifikace, doplnění vzdělání ap. Je to dáno potřebami společenskými i potřebou osobnostního rozvoje. V organizované i neorganizované formě se stává vzdělávání neoddělitelnou součástí lidského života. Celoživotní vzdělávání se tak stává trendem ve vyspělých zemích a je základní podmínkou adaptability, ekonomického růstu a kulturního rozvoje společnosti. • PRINCIP ROVNÝCH ŠANCÍ V PŘÍSTUPU KE VZDĚLÁVÁNÍ Je zakotveno v dokumentech. Je to vzdělávací šance dostupná všem, může ji využívat ve shodě se svými vlohami, zájmy, intelektem ap. Lze k tomu přispět různými kroky v rámci soc. politiky (počet míst na školách, zákony, různé studijní obory, formy studia). PRINCIPY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY 12.05.2026 5 • PRINCIP INDIVIDUALIZACE A DIFERENCIACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Škola má zohledňovat individuální potřeby, motivovat a využívat všech vloh. Student se posouvá z trpné role toho, kdo je vzděláván do role toho, kdo podává zakázku a klade požadavky na vzdělávací instituci. Vzdělávací zařízení již diverzifikují a rozšiřují nabídky služeb. • PRINCIP INTERNACIONALIZACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělání má mezinárodní/nadnárodní význam – vzdělání umožňuje přispět ke zvládání nadnárodního multikulturního soužití, umožňuje zvládat porozumění a soužití lidí různých národností, různého náboženského vyznání apod. Patří sem i snaha o určitou míru nadnárodní integrace vzdělávacích obsahů, uznávání diplomů apod. PRINCIPY VZDĚLÁVACÍ POLITIKY EVROPEIZACE, INTEGRACE TRADICE, REGIONÁLNÍ SPECIFIKA PROMĚNY VZDĚLÁVACÍCH POLITIK 12.05.2026 6 Dokument stanovuje tzv. evropské referenční ukazatele (European Benchmarks). Jedná se o cílové hodnoty průměrných výsledků všech zemí EU ve společných prioritních oblastech, které by měly být dosaženy do roku 2020: ▪ v roce 2020 by se alespoň 15 % dospělých mělo zapojit do různých forem celoživotního učení; ▪ v roce 2020 by podíl 15letých žáků, kteří mají problémy se čtením, matematikou a přírodními vědami, měl být nižší než 15 %; ▪ v roce 2020 by podíl osob ve věku od 30 do 34 let s dokončeným terciárním vzděláním měl činit minimálně 40 %; ▪ do roku 2020 by podíl osob předčasně ukončujících vzdělávání a odbornou přípravu měl být nižší než 10 %; ▪ v roce 2020 by se vzdělávání v raném věku mělo účastnit minimálně 95 % dětí ve věku od 4 let do věku, kdy mají zahájit povinnou školní docházku. EVROPSKÝ PROSTOR VZDĚLÁVÁNÍ (2021–2030) 1. 15letí žáci se slabými výsledky v základních dovednostech Do roku 2030 by podíl 15letých žáků se slabými výsledky ve čtení, matematice a přírodních vědách měl být nižší než 15 %. 2. Žáci osmé třídy se slabými výsledky v digitálních dovednostech Do roku 2030 by podíl žáků osmé třídy se slabými výsledky v počítačové a informační gramotnosti měl být nižší než 15 %. 3. Účast na předškolním vzdělávání a péči Do roku 2030 by se předškolního vzdělávání a péče mělo účastnit alespoň 96 % dětí ve věku od 3 let do věku zahájení povinné školní docházky. 4. Osoby předčasně odcházející ze vzdělávání a odborné přípravy Do roku 2030 by podíl osob předčasně odcházejících ze vzdělávání a odborné přípravy měl být nižší než 9 %. 5. Dosažené terciární vzdělání Do roku 2030 by podíl osob ve věku 25–34 let s dosaženým terciárním vzděláním měl činit alespoň 45 %. 6. Absolventi odborného vzdělávání a přípravy využívající učení se prací Do roku 2025 by podíl čerstvých absolventů odborného vzdělávání a přípravy využívajících během svého odborného vzdělávání a přípravy učení se prací měl činit alespoň 60 %. 7. Účast dospělých na vzdělávání Do roku 2025 by měl být podíl dospělých ve věku 25–64 let, kteří se v posledních 12 měsících účastnili vzdělávání, alespoň 47 %. 12.05.2026 7 České školství trpí několika hlavními problémy, které ovlivňují kvalitu vzdělávání a výsledky studentů. Některé z hlavních problémů českého školství jsou: ▪ Nízká úroveň vzdělání: České školství trpí nízkou úrovní vzdělání a nižšími výsledky ve srovnání s jinými zeměmi v Evropě. Například v mezinárodních testech PISA se Česká republika umisťuje pod průměrem OECD. ▪ Finanční podpora: Školství v České republice trpí nedostatkem finančních prostředků, což se odráží v nedostatečné kvalitě vzdělání, nízkých platech učitelů a zastaralé výbavě škol. ▪ Rozdíly mezi regiony: Školství se v jednotlivých regionech liší a některé regiony mají nižší úroveň vzdělání než jiné. Toto se projevuje zejména v nižší úspěšnosti žáků a nižších vzdělávacích standardech. ▪ Nízká prestiž učitelského povolání: Učitelé v České republice jsou poměrně špatně placení a mají nízkou společenskou prestiž. To vede k nedostatku kvalifikovaných učitelů a nízké motivaci pro učitelskou profesi. ▪ Nedostatek moderních technologií: Některé školy stále používají zastaralé vzdělávací metody a technologie, což může vést k nedostatečnému rozvoji učebních dovedností studentů. ▪ Stres a psychické zdraví studentů: V posledních letech se české školství potýká s rostoucími problémy se stresy a psychickým zdravím studentů. Vysoký počet studentů trpí úzkostí, depresemi a jinými duševními problémy, což může negativně ovlivnit jejich výsledky a vztah k vzdělávání. 12.05.2026 8 DOSPĚLÍ L I F E L O N G L E A R N I N G L I F E W I D E L E A R N I N G počáteční vzdělávání a učení informální a mimoškolní vzdělávání a učení vzdělávání dospělých ve formálních vzdělávacích programech neformální a informální učení FORMÁLNÍINFORMÁLNÍ DĚTI NEFORMÁLNÍ 12.05.2026 9 ❑ nové základní dovednosti pro všechny ❑ více investic do lidských zdrojů ❑ inovace ve vyučování a učení ❑ oceňování učení ❑ přehodnocení poradenství ❑ přiblížení učení domovu 12.05.2026 10 POŽADAVKY TRHU PRÁCE KVALIFIKACE POČÁTEČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ Zkoušky DÍLČÍ KVALIFIKACE Typové pozice Školní vzdělávací programy Typové pozice Typové pozice Kurzy, programy Povolání Rámcové vzdělávací programy ÚPLNÉ PROFESNÍ KVALIFIKACE Praxe,… DÍLČÍ KVALIFIKACE PROFESNÍ KVALIFIKACE POŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ 12.05.2026 11 MEZINÁRODNÍ VÝZKUMY VÝSLEDKŮ ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PISA OECD: výzkum PISA (15letí studenti) ➢ Základní oblasti výzkumu (jazyk, matematika, přírodní vědy) ➢ Političnost výzkumu – svázanost s reformami škol ➢ Ekonomizující tendence a další příčiny kritiky (orientace na soutěž, deformace obsahů vzdělávání…) ➢ Úspěšné země – příklady (severní Evropa, Japonsko) ➢ Výsledky ČR – problém práce se souvislým textem 12.05.2026 12 Kypr Estonsko Japonsko Norsko Česká republika Dánsko Itálie Korea Slovesko Polsko Finkso Německo Austrálie Rakousko Průměr OECD Španělsko Irsko Anglie/S. Irsko (VB) Kanada Nizozemsko Švédsko Vlámsko (Belgie) Francie Spojené státy 200 225 250 275 300 325 Průměrné výsledky ve čtenářské gramotnosti Skóre Bez středoškolskéhovzdělání Tercilální vzdělání Středoškolské vzdělání VÝSLEDKY PODLE VZDĚLÁNÍ – ČTEN. GRAM. Velký rozdíl mezi VŠ a zbytkem populace-