29.05.2026 1 Požadavek výraznějšího využívání potenciálu starších jedinců, snaha plně je integrovat a zároveň jim zajistit důstojné životní podmínky. „Demografickou změnu lze úspěšné zvládnout pozitivním přístupem zaměřeným na potenciál starších věkových skupin.“ (Evropská komise, 2012, s. 3) Postupný nárůst počtu obyvatel ve starším a seniorském věku postavil do centra diskuse otázku jejich plnohodnotné integrace do společenských procesů a udržení co nejvyšší míry jejich aktivity až do pozdního věku. SPOLEČNOST INSTITUCE JEDINEC 29.05.2026 2  Společenské: zdravotnictví, valorizace důchodů, diskriminace seniorů, ageismus, nabídka a dostupnost služeb…  Pracovní: diskriminace starších pracovníků, Age Management, outplacement – nabídka adaptačních opatření, ulehčování přechodu do důchodu …  Individuální: samostatná příprava na stáří KONTEXTY PŘÍPRAVY NA STÁŘÍ NEGATIVNÍ OVLIVNĚNÍ EKONOMICKÉ STABILITY A SOCIÁLNÍHO SYSTÉMU CHUDOBA SENIORŮ ABSENCE DLOUHODOBÉ STRATEGIE SENIOŘI NEJSOU INTEGRÁLNÍ SOUČÁSTÍ VEŘEJNÝCH POLITIK STÁLE NÍZKÉ ZASTOUPENÍ AKTIVNÍCH JEDINCŮ MINIMUM REÁLNÝCH OPATŘENÍ K REDUKCI OČEKÁVANÝCH RIZIK ROZVOJ SILVER ECONOMY EXISTENCE ŘADY STRATEGICKÝCH DOKUMENTŮ STÁLE VÝRAZNĚJŠÍ ZÁJEM POLITICKÉ REPREZENTACE EXPANZE NABÍDKY ZBOŽÍ A SLUŽEB URČENÝCH SENIORŮM STÁRNUTÍ SPOLEČNOSTI JAKO DLOUHODOBĚ PREDIKOVANÝ TREND ? 29.05.2026 3 KVALITA ŽIVOTA VE STÁŘÍ ÚSPĚŠNÉ STÁRNUTÍ ZDRAVÉ STÁRNUTÍ AKTIVNÍ STÁRNUTÍ 29.05.2026 4 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ  kořeny v 60. letech, především v USA  zásadní rozvoj od 90. let, vliv Světové zdravotnické organizace (WHO): „zdravé stárnutí“ (1990)  podstatou je umožnit stárnoucím jedincům pokračovat v práci a dalších aktivitách v závislosti na jejich možnostech a kapacitě  slovo „aktivní“ neznamená pouze aktivitu fyzickou a pracovní, ale celkovou účast na ekonomických, společenských, kulturních a občanských aktivitách  uvědomění si práv starších občanů ve smyslu jejich nezávislosti, participace, důstojnosti, péče a osobního uplatnění Active Ageing: A Policy Framework (WHO, 2002, s. 12): „… proces optimalizace podmínek a příležitostí pro zachování zdraví, aktivního zapojení a životních jistot s cílem zvyšovat kvalitu života lidí během jejich stárnutí.“. 29.05.2026 5 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ  cílem je jejich začlenění do společnosti, ve které jsou považováni za plnohodnotné občany  celoživotní úsilí jedince zachovat si v dobrém stavu zdraví i účast na veřejném životě v každé životní etapě  nejde pouze o individuální životní styl, ale především o celkové zapojení do života rodiny i společnosti  významnou roli mají státy, které by svými politikami měly změnit způsob vnímání a vypořádání se s vysokým věkem (OECD, 2009) AKTIVNÍ STÁRNUTÍ Strategie aktivního stárnutí musí být zaměřena na celý život a na všechny věkové skupiny, netýká se pouze starších či starých lidí. Nutný přesun perspektivy od starších jedinců, jakožto vyčleněné skupiny která zestárla, ke všem občanům, kteří stárnou kontinuálně. Cíle: zvýšení povědomí o přínosu zdravého životního stylu, celoživotního učení a důležitosti řízení svého vlastního stárnutí. 29.05.2026 6 Determinanty ovlivňující kvalitu života seniorů (WHO, 2002) 29.05.2026 7 AKTIVNÍ STÁRNUTÍ  aktuálně je rozšířené redukované pojetí konceptu v podobě produktivního stárnutí  původní cíle WHO byly vázány především na zlepšení kvality života obecně, dnes je sledováno především hodnocení kvality (i kvantity) přínosu seniorů pro společnost  „…situace, kdy mají starší a stárnoucí osoby kontinuální příležitost k participaci na trhu práce, stejně jako k zapojení se do jiných neplacených produktivních aktivit. To může zahrnovat škálu aktivit od poskytování péče členům rodiny po dobrovolnictví, přičemž s tím, jak osoby stárnou, žijí zdravé, soběstačné a zajištěné/bezpečné životy.“ INDEX AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ  Rok 2012 byl Evropskou komisí vyhlášený Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity.  V jeho rámci byla realizována řada iniciativ na evropské, národní i regionální úrovni. Spolu s nimi vyvstala i potřeba dlouhodobého hodnocení a sledování takovýchto opatření.  Jako nástroj pro takovéto sledování byl vytvořen tzv. Index aktivního stárnutí (Active Ageing Index, AAI), tj. analytický nástroj k měření potenciálu stárnoucích společností a ke zhodnocení pozice seniorů v jejich rámci.  Jeho cílem je srovnávání míry využívání potenciálu starších lidí a míry možnosti participace na ekonomickém a sociálním životě společnosti.  Zároveň může sloužit k identifikaci výzev a příležitostí spojených se stárnutím populací a napomáhat v určování priorit a definování cílů pro zlepšení.  Návaznost na koncept aktivního stárnutí je především na rovině ideové a index tak nemá primárně za cíl vyjadřovat míru, jakou senioři v dané společnosti „stárnou aktivně“. 29.05.2026 8 29.05.2026 9 29.05.2026 10 ÚSPĚŠNÉ STÁRNUTÍ SUCCESSFUL AGING 29.05.2026 11  Zkoumáno především v kontextu pozitivní psychologie.  Zkoumání souvislostí duševní pohody a životní spokojenosti, studium kladných emocí a pozitivního myšlení, identifikace a rozvoj silných stránek charakteru jedince.  Stáří není chápáno jako úpadek, ale přirozený úsek celoživotního vývoje, který v sobě zahrnuje celou řadu pozitivních faktorů. ÚSPĚŠNÉ STÁRNUTÍ Úspěšné stárnutí nezáleží pouze na genetických predispozicích, vnějších okolnostech a náhodě, ale do velké míry na jedinci samotném. 29.05.2026 12  Multidimenzionální fenomén.  Vnímání vlastní pozice v životě v kontextu kultury a hodnotového systému, přičemž se přihlíží k cílům jedince, jeho očekáváním a normám (WHO, 1997).  Pojem lidského blahobytu (well-being) měřený sociálními ukazateli spíše než kvantitativním měřením (OSN, 2010).  „Kvalita života je to, zač ji člověk považuje“ (Duffková, 2008)  Důsledek interakce různých faktorů: sociální, zdravotní, ekonomické, environmentální.  Vědecky zkoumáno především od 70. let dvacátého století.  Nejdříve v souvislosti s nemocnými a handicapovanými. KVALITA ŽIVOTA Objektivní: naplnění požadavků, které se týkají fyzického zdraví a sociálních i materiálních podmínek života. Subjektivní: psychická pohoda a všeobecná spokojenost se životem  do 70. let se kvalita života hodnotila především ve vztahu ke společnosti, tj. zkoumány byly primárně ekonomické a sociální indikátory (příjem, materiální zajištění, politická svoboda, sociální spravedlnost, právní jistoty, zdravotní péče)  subjektivní spokojenost nicméně často nekorespondovala s prostředím a životními podmínkami  výsledkem byl posun od zkoumání objektivních podmínek k individuálním faktorům 29.05.2026 13 Výzkum v USA, rok 2008, 355 000 respondentů.  Řada studií (viz Rettner, 2010) konstatuje, že starší dospělí jsou obecně spokojenější a šťastnější, než je tomu u mladších generací.  Výzkum provedený roku 2010 v USA na vzorku 340,000 občanů rozvíjí hypotézu, že dnešní senioři prožívají častěji pocit štěstí, optimističtěji nahlížejí na svůj život, vykazuji menší míru stresu, mají více ujasněné priority a pozitivnější vnímání okolí.  Autoři studie tvrdí, že křivku celkové životní spokojenosti (tzv. global well-being) lze přirovnat ke tvaru plochého písmene „U“, přičemž nejnižší úrovně bývá dosahováno mezi 40. až 50. rokem života (krize středního věku). 29.05.2026 14 29.05.2026 15 Relativně nový fenomén: SENDVIČOVÝ SENIOR 29.05.2026 16 29.05.2026 17  Podle agentury Gallup (výzkum ve 160 zemích světa, tj. 98 % světové populace) v chudších zemích pocit spokojenosti klesá po celý život; relativně nejlépe jsou na tom nejchudší (jejich individuální pocit štěstí se v průběhu života mění minimálně).  Ve vyspělých zemích má křivka spokojenosti podobu „U“, v Africe je tato křivka prakticky rovná a bez výkyvů (nedostatek přílišné radosti i frustrace), v zemích východní Evropy a Latinské Ameriky spokojenost ke konci života klesá.  K hlavním faktorům patří fyzické zdraví; zakoušená bolest; spokojenost se životem; kvantita pocitů štěstí, smutky a zloby; porovnání subjektivních představ o životě s realitou. 29.05.2026 18  Názor, že starší lidé mají méně negativních vzpomínek, čímž se jejich život v retrospektivním pohledu zdá pozitivnější (Rettner, 2010).  Starší lidé jsou také častěji spokojeni sami se sebou a se svou pozicí ve společnosti, mají i nižší nároky.  V tomto případě je samozřejmě nutné abstrahovat od negativních jevů, jakými jsou např. nezaměstnanost, zhoršující se zdravotní stav, samota apod.  Ovšem, jak dokazují některé paralelně provedené studie, životní optimismus nemusí bezpodmínečně vykazovat konvergenci se zdravotní či sociální situací jedince. (Bryner, 2010) 29.05.2026 19 Kategorie stáří: „úspěšné stáří“ (25 %) – lidé aktivní, vitální, čilí, zvídaví, otevření, dokážou experimentovat „neúspěšné stáří“ (10 %) – lidé smutní, zmatení, nudí se, nedokážou se zaměstnat, mají často špatnou náladu, zlobí se, stále si stěžují „očekávané stáří“ (65 %) – stáří a smrt pro osoby představuje přirozené vyústění, bez nutnosti pasivního čekání; apaticky se spokojí se všedním, jednotvárným životem, nevyhledávají nové zkušenosti, nejsou aktivní, odevzdaně očekávají konec M. P. DESSAINTOVÁ Nezačínejte stárnout, Portál, 1999 29.05.2026 20 29.05.2026 21  Celosvětový průzkum GLOBAL RETIREMENT INDEX francouzské společnosti Natixis Global Asset Management hodnotí od roku 2013 kvalitu života penzistů.  Šetření původně zahrnovalo 150 zemí. Od roku 2016 je v důsledku změny metodiky sledováno 43 nejvyspělejších zemí.  Založeno mimo jiné na statistikách Světové banky, OSN, národních statistických úřadů, akademické sféry apod.  Primárním faktorem je komplex 18 indikátorů (např. délka života, výdaje státu na zdravotnictví, dostupnost zdravotní péče apod.) ve čtyřech hlavních kategoriích (zdravotní péče, materiální podmínky života, kvalita života, finance). 29.05.2026 22  Evropské země jsou úspěšné v reformách, mají rozvinutější a obecně dostupný sociální systém.  Např. američtí penzisté mají celosvětově jeden z nejvyšších příjmů, ten je ale velmi nerovnoměrně distribuován.  ČR: dostupnost zdravotních služeb, solidární důchodový systém, nižší průměrný důchodový věk.  Česká republika se kontinuálně zlepšuje v následujících oblastech: kvalita života, finanční a materiální blahobyt (well-being), dále daňové zatížení, kvalita ovzduší a nezaměstnanost.  Nejnižší index dlouhodobě vykazuje sféra politiky (governance) a bankovní poplatky. 29.05.2026 23 29.05.2026 24  ČR zaznamenala zlepšení v oblasti kvality života a financí v důchodu, zatímco její výkon v oblasti materiálního blahobytu zůstává nejsilnějším výsledkem napříč všemi čtyřmi subindexy.  Skóre země v subindexu zdraví stouplo o čtyři procentní body na 79 %, avšak její umístění zůstává na 29. příčce. Toto zlepšení lze do značné míry přičíst výraznému nárůstu střední délky života, přestože stále zaostává za průměrem EU.  V oblasti výdajů na zdravotní péči hrazených z veřejného zdravotního pojištění se ČR opět umístila v první desítce celosvětově, i když oproti loňsku o čtyři místa klesla.  Země se může pochlubit jednou z nejvyšších úrovní veřejného financování zdravotnictví v EU, tyto investice se vyplácí ve formě lepších výsledků souvisejících s prodlužující se délkou života. 29.05.2026 25  ČR si polepšila také v subindexu financí v důchodu (posun o dvě příčky na 15. místo). Zlepšení vychází z mírných změn několika ukazatelů, včetně zadluženosti vlády, daňové zátěže, kvality správy a úrokových sazeb. Celkové prostředí zůstává relativně stabilní, avšak mírné zvýšení inflace způsobilo ztrátu předního umístění v indikátoru inflace po prudkém růstu cen bydlení na začátku roku.  Subindex materiálního blahobytu nadále patří mezi silné stránky (stabilní skóre 83 %, avšak v celosvětovém pořadí pokles z 1. na 2. místo). Nadpůrměrné výsledky: nezaměstnanost (1. místo) a rovnost příjmů (2.).  Stabilita v oblasti kvality života: posun o tři místa na 22. příčku, skóre 70 %. Silné stránky: biodiverzita a přírodní stanoviště (posun z 11. na 5. místo). Slabé stránky: voda a sanitace. ČR sice dosahuje pokroku v některých environmentálních metrikách, přesto však tato oblast představuje její slabé místo.  29.05.2026 26  Uspokojivý zdravotní stav  Finanční zajištění  Aktivita v zaměstnání (i dobrovolnictví)  Produktivita  Nezávislost  Zvládání každodenního života  Optimistický pohled do budoucna  Angažovanost ve vztazích a činnostech, které nabízejí smysl a oporu PAUL BALTES: Succesful aging. Perspectives from the behavioral science, 1990  Úroveň rozumových schopností  Zvládání emocí  Dostatečné sebevědomí  Optimismus  Altruismus  Smysl pro humor  Aktivní přístup při zvládání těžkostí H. LAVRETZSKÁ a M. R. IRVING. Resilience and aging, Aging Health, 2007 29.05.2026 27 OPTIMÁLNÍ STÁRNUTÍ PODLE J. ŠVANCARY, TZV. „PĚT P“:  Perspektiva (zachování životního programu, pozitivní výhled do budoucna)  Pružnost (příjímání nových podmětů, vzdělávání)  Prozíravost (výběr přiměřených cílů a aktivit, příprava na obtíže a omezení)  Porozumění (dobré vztahy, pochopení druhých)  Potěšení (radost a uspokojení, schopnost těšit se a radovat se z maličkostí)  od 30. let dvacátého století  dlouhodobé (60 let) zkoumání cca 700 respondentů  od 60. let studie spojena se jménem psychologa Georga Vaillanta  jedna z výchozích otázek: „Co přispívá ke šťastnému stáří?“ HARVARDSKÁ STUDIE VÝVOJE V DOSPĚLOSTI 29.05.2026 28 Schopnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám Vzdělání Stabilní partnerský vztah Nekouření Umírněná spotřeba alkoholu Dostatečný fyzický pohyb Přiměřená tělesná hmotnost 7 FAKTORŮ PREDIKUJÍCÍCH SPOKOJENÉ A ZDRAVÉ STÁŘÍ  Respondenti, kteří ve věku 50. let splňovali 5-6 výše uvedených faktorů, se ve věku kolem 80. let s velkou pravděpodobností těšili dobrému zdraví a byli spokojeni (tzv. „šťastní a zdraví“).  Lidé, kteří splňovali 3 a méně faktorů, trpěli ve věku 80. let mnohými nemocemi a psychickou nepohodou (tzv. „smutní a nemocní“).  Třetí skupinou respondentů byli „předčasně zemřelí“, tj. nedožili se věku 65 let. G. E. VAILLANT. Aging well: Surprising guideposts to a happier life from the landmark Harvard Study of Adult Development. Boston: Little, Brown and Co., 2002 29.05.2026 29 Britský psycholog PETER ODERICH (Žiji správně? Avicenum, 1988) formuloval 9 rizikových faktorů, které představují vážné ohrožení života ve starším věku:  Špatné stravovací návyky, přejídání  Kouření  Nadměrná spotřeba alkoholu  Nedostatek pohybu  Nedostatek spánku  Nadměrná psychická zátěž  Specifická psychická zátěž, nedostatek relaxace  Nevýběrové, chronické sledování televize  Normálně stárnoucí jedinci vykazují typické funkční změny spojené s věkem (pokles kognitivních schopností, poruchy smyslové percepce, úbytek kapacity krátkodobé paměti, změny v míře aktivity apod.)  Úspěšně stárnoucí lidé vykazují malé změny ve funkcích psychiky, organismu a kvalitě životě obecně.  Nejdůležitějším faktorem je podle mnoha odborníků kvalita mezilidských vztahů. SHRNUTÍ 29.05.2026 30 REAKCE NA STÁŘÍ (Klevetová, 2008, podle Suzanne Reichardové):  Strategie konstruktivnosti: ideál, předpokladem je šťastné dětství i dospělost, partnerství; výsledkem je vyrovnání se s omezeními danými věkem, snášenlivost a tolerance, aktivita, rozvíjení zájmů  Strategie závislosti: pasivní lidé, kariéra nebyla jejich prioritou, pod vlivem partnera a okolí, spoléhání na pomoc, přesouvání odpovědnosti na druhé  Strategie obranného postoje: profesně a společensky úspěšní lidé, odmítnutí změn spojených se stářím a stárnutím, přehnaná aktivita, velký důraz na soběstačnost, strach ze závislosti 29.05.2026 31  Strategie nepřátelství/hostility: lidé, kteří toužili po úspěchu, ale nedařilo se jim, nepřiznávají své chyby, z neúspěchů obviňují okolí; ve stáří vyhledávají konflikty, agresivní a podezřívaví, snaha být litován. Stáří jako další nepřízeň osudu.  Strategie sebenenávisti: nešťastné dětství, dospělost nebo partnerství, pocit osamění a neporozumění; ve stáří velká sebekritičnost, pasivita, bez cílů. Sklon k depresím, smrt jako vysvobození. 29.05.2026 32 ZDRAVÉ STÁRNUTÍ  Koncept Světové zdravotnické organizace (WHO).  Optimalizace podmínek pro fyzické, sociální a duševní zdraví umožňující, aby mohli senioři zaujmout aktivní roli ve společnosti a užívat si nezávislosti a vysoké kvality života.  Výchozími aspekty měření úrovně kvality života v kontextu zdravého stárnutí bývá úroveň funkčních schopností, psychická a mentální kapacita, vliv prostředí, pocit spokojenosti, genetické dispozice či celková životní přizpůsobivost. World Health Organization (WHO, 1946) „Zdraví jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouhá nepřítomnost nemoci nebo slabosti.“ Tělesné faktory Sociální faktory Psychologické faktory 29.05.2026 33 VYMEZENÍ ZDRAVÍ DLE NORMY Funkční norma Subjektivní norma Společenská norma Statistická norma Ideálová norma 29.05.2026 34 NADĚJE NA DOŽITÍ (ČSÚ, 2024) 49,6 58 59 67 73,4 73 73,9 75,4 78,3 80,6 81,5 82,1 81,4 80,5 82,01 82,8 83,1 47 54,2 51 62,3 67,9 66,1 66,8 67,6 71,6 74,4 75,676,3 75,3 74,1 76,15 76,9 77,2 45 50 55 60 65 70 75 80 85 1920 1930 1945 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 2015 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Ženy Muži 29.05.2026 35 63,3 62,9 63,2 63,3 64,1 63 63,3 61,4 62,7 62 61,6 62 61,8 78 78 78,1 78,3 78,9 78,7 79,1 79,1 79,1 79,3 78,2 77,2 79 60 62 64 66 68 70 72 74 76 78 80 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Naděje dožití ve zdraví Naděje dožití ZDRAVÍ A KVALITA ŽIVOTA Zdraví nebo prodloužení života samo o sobě Zachování nebo zlepšení kvality života 29.05.2026 36 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST ? 29.05.2026 37 Mezi základní determinanty zdraví řadíme:  životní styl,  zdravotní péči,  životní prostředí,  genetickou výbavu. 29.05.2026 38  Zdravotní gramotnost neznačí primárně míru znalostí o zdraví nebo chování ve vztahu ke zdraví (často je tak mylně interpretovaná), ale týká se práce s informacemi od vyhledání přes porozumění, vyhodnocení až k uplatnění, a to ve třech oblastech týkajících se zdraví.  Zdravotní gramotnost je jednou z cest k prevenci řady nemocí. Je prokázáno, že osoby s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti jsou méně nemocné a méně často vyžadují lékařskou péči. 29.05.2026 39 Deset tipů pro lepší zdraví a delší život (Donaldson, 1999) 1. Nekuřte. 2. Jezte vyváženou stravu. 3. Udržujte pravidelnou aktivitu. 4. Naučte se účinně zvládat stres. 5. Nepijte alkohol. 6. Chraňte se před intenzivním slunečním zářením. 7. Provozujte bezpečný sex. 8. Využívejte programy prevence proti rakovině. 9. Dodržujte zásady bezpečnosti silničního provozu. 10. Osvojte si základy první pomoci. 29.05.2026 40 Alternativních deset tipů pro lepší zdraví a delší život (Gordon, 1999) 1. Nebuďte chudí. 2. Nemějte chudé rodiče. 3. Vlastněte auto. 4. Nepracujte ve stresogenním zaměstnání. 5. Nežijte ve vlhkém bytě nízké kvality. 6. Nežijte v blízkosti silnic nebo továren znečišťujících ovzduší. 7. Buďte schopní si dopřát dovolenou ve slunném prostředí. 8. Žijte tak, abyste neztratili zaměstnání a nestali se nezaměstnanými. 9. Pokud jste nezaměstnaní, v důchodu, nemocní, nebo handicapovaní, využívejte všech výhod a výsad, jichž za této situace využít lze. 10. Dříve, než by se vám mohlo stát, že zůstanete bez prostředků nebo bez domova, naučte se vyplňovat přihlášky k azylovému ubytování a formuláře k vyplácení podpory. (heslo společnosti APTET, n. o.) Nutnost revize pohledu na stáří jako na nové životní období, aktivní a úspěšné 29.05.2026 41  Dlouhodobá: celoživotní příprava, sebevzdělávání, rozvoj osobních zájmů, společenské aktivity, rodinné vztahy, vybudování finančního zázemí, celkový vztah ke stárnutí a stáří – proseniorská edukace  Střednědobá: cca od 45 let, zdravý životní styl, vědomá akceptace stáří jako součásti života, udržování sociálních vztahů, hmotné zabezpečení, hledání druhého životního programu  Krátkodobá: cca 3–5 let před důchodem, vytvoření podmínek pro aktivní a pohodlný život, vyřešení bytové otázky, stabilizace zdravotního stavu, posílení soběstačnosti PŘÍPRAVA NA STÁŘÍ Oblasti preseniorské edukace:  Zdravotní stav  Životní styl  Rodinné vztahy  Finance  Majetkové poměry  Právní aspekty  Domov  Mobilita  Seberealizace  Sociální vazby  Společenské prostředí  Denní režim  … 29.05.2026 42