Ježíšova blahoslavenství jako inspirace pro pomáhající profese

                                                            4. Blahoslavení tiší: Člověk a nenásilí

Kdo jsem?

Podle čeho hodnotíme sami sebe?

Jsem to, co jsem dokázal…

Jsem to, co si o mně myslí druzí…

Jsem to, co mám…

Henri Neuwen: https://www.youtube.com/watch?v=v8U4V4aaNWk

Jsem milovaný syn, milovaná dcera Boží.

Blahoslavení tiší (Mt 5,5)

„Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.“

(řecký text: μακάριοι οἱ πραεῖς, ὅτι αὐτοὶ κληρονομήσουσιν τὴν γῆν)

Výklad

„tiší“

Ž 37,1-11

„Tichost“: zakotvení, základní nasměrování osobnosti k Bohu, bez toho tichost není možná

 „Tichost“: jedním ze základních prvků NZ etiky, je

-       darem Ducha (Ga 5,23)

-       potřebná k uchování jednoty (Ef 4,1-6; Ko 3,12)

-       potřebná v postoji vůči nekřesťanům (1Pt 3,1-4.14-16)

-       potřebná pro dosažení moudrosti (Jk 3,13-18)

Matoušova výsostná charakteristika Ježíše (11,29-30; 21,5; 12,18-21)

Výklad

„dostanou zemi za dědictví“

„Dědit“ u Mt: život věčný (19,29), království (25,34), i „země“ je zemí eschatologickou

Dědí jenom děti…

Praktické důsledky

„Život je radostnou spoluúčastí na zázraku bytí“ (Václav Havel).

Podílení se na bytí je cosi jako spočívání v Bohu…

Je základním postojem, který má ovlivňovat veškeré naše jednání k druhým. Hněv a další emoce
namířené proti bližnímu jsou často vyvolávány pocitem, že jsem v nevýhodě, že jsem ohrožován jak ve
svém životě, tak v uznání vlastní osoby, tak ve vlastní identitě.

Člověk může v tom případě zůstat tichým a mírným, svobodným od negativních emocí a strachů, protože
stojí na pevném základě, který je dán Otcovým rozhodnutím. To je vyjádřeno slovem „země“, která
symbolizuje život. Ježíš, např. v horském kázání, velice často opakuje slova „váš Otec“ (viz také
5,9: „budou nazváni Božími dětmi“).

I „nevěřící“ může být zakotvený v tom, co nepojmenovává, jako VH…

Suzanne Vega, Horizon

There is a road
Beyond this one
It’s called the path
We don’t yet take

I can feel how it longs
To be entered upon
It calls to me with a cry
And an ache

As we go along this one
And we live the way we do
Love pulls us on to that
Distant horizon so true

Suzanne Vega, Horizon

I knew a man
He lived in jail
And his tale
Is often told

He dreamed of that line that he
Called the divine
And when he was free
He led his country

Yes he taught the way of love
And he lived in that way too
Love pulled him on to that
Distant horizon so true

https://www.youtube.com/watch?v=A77yVgsXXeI

There is a road beyond this one
Called the path we don’t yet take
I can feel how it longs to be entered upon
It calls to me with a cry and an ache

As we go along this one
And we live the way we do
Love pulls us on to that distant horizon
Love pulled him on to that perfect horizon
Love pulls us on to that distant horizon
So true