Jabok – Vyšší odborná škola
sociálně pedagogická a teologická
ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
3. Sociální stát
Sociální politika 1
Mgr. Jan Matěj Bejček

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Struktura prezentace:
•Znaky sociálního státu
•Pojetí, východiska a cíle sociálního státu
•Typologie
•Krize

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
 Co je to sociální stát?
•Sociální stát, také označení welfare state (stát blahobytu), či stát veřejných sociálních služeb.
•Definice není jednoznačná, vychází z odlišných pojetí, kontinuálně se mění.
•
•„Označuje stát, v němž se v zákonech, ve vědomí a postojích lidí, v aktivitách institucí a v
praktické politice prosazuje myšlenka, sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou jen věcí
jedinců či rodin, nýbrž i věcí veřejnou. Každému z jeho občanů se dostává alespoň určitého uznaného
minima podpory a pomoci v různých životních situacích, které jej či jeho rodinu (potenciálně či
aktuálně) ohrožují.“ (Potůček, 1995: 35)
•
•
•

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Znaky sociálního státu
•Dle Krebse (2015) je sociální stát chápán jako stát se silným veřejným sektorem a s výraznými
intervencemi vlády do sociální oblasti.
•Stát, v němž odpovědnost za základní životní podmínky není jen záležitostí jednotlivců a jejich
rodin, ale i záležitostí veřejnou.
•Vyznačuje se vysokou mírou redistribuce (náročné na ekonomické zdroje). Může tedy fungovat jen v
rámci velmi produktivních ekonomik.
•
•
•

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Východiska sociálního státu
•Základní teoretický rámec předložil 1942 Lord William Beveridge (1879 – 1963) jako návrh britskému
parlamentu. Tato představa se týkala povinnosti státu zabezpečit po válce obyvatelstvu:
-zdravotní péči,
-vzdělání,
-zaměstnání,
-sociální jistoty a pomoc v případech sociální dezintegrace a zanedbanosti.
•
•W. Beveridge navázal na ekonoma J. M. Keynese a požadoval, aby byl celý systém hrazen na principu
přerozdělení daní. Tak vznikla ucelená teorie sociálního státu.
•(Tomeš, 2010: 123)
•
•

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Cíle sociálního státu
–Sociální stát sleduje zejména tyto cíle:
•Sociální jistota a bezpečí
•Sociální suverenita a důstojnost jedince (zvláště sociální nezávislost na trhu práce)
•Blahobyt občanů
•Snížení sociální nerovnosti a vyšší sociální spravedlnost
•Standardní úroveň veřejných sociálních služeb
•Zlepšení kvality osobního a společenského života
•Legitimace společenského (politického) systému
–(Večeřa, 1996: 28 – 29)
•
•
•

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Typologie (modely) sociálního státu

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Typ sociálního státu
(dle R. Titmusse)
Reziduální
Výkonový
Institucionální
Charakteristika
(dle G. Esping-Andersen)
Liberální
Konzervativní, korporativistický
Sociálně-demokratický
Odpovědnost státu za uspokojování potřeb
Minimální
Optimální
Maximální
Populace pokrytá povinně poskytovanými službami
Menšina
Většina
Všichni
Výše příspěvků
Nízká
Střední
Vysoká
Část národního důchodu určená pro služby státu
Nízká
Střední
Vysoká
Zkoumání potřebnosti
Primární
Sekundární
Marginální
Charakter klientů společnosti
Chudáci
Občané
Členové
Status klientů
Nízký
Střední
Vysoký
Příklady
USA, Kanada, Japonsko
Střední a jižní Evropa
Skandinávie
Typologie sociálního státu
(Krebs, 2015: 83)
Tab. 1: Typologie sociálních států

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Krize sociálního státu
•V 70. – 80. letech 20. stol. diskuze o samotných principech welfare state a zpochybnění jeho
legitimity (kritika především autory „nové pravice“).
•K diskuzi a krizi sociálního státu přispěla měnící se politická a společenská situace -
prohlubující se deficity veřejných rozpočtů, ekonomická krize související s ropným šokem v 60.
letech, změny na trhu práce v souvislosti s ekonomickými a demografickými změnami (stárnutí
populace).
•Krize nákladů: sociální stát je příliš nákladný
•Krize efektivity: špatná realizace v zásadě dobrých opatření (těžkopádnost systému, nízká
transparentnost)
•Krize legitimity: realizují se taková opatření, se kterými občané nesouhlasí
•(Potůček, 1995: 38)

ostre kraje 04 - oranzova-bila - hind.jpg
Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická
Salmovská 8, 120 00 Praha 2, tel.: +420 211 222 440
e-mail: jabok@jabok.cz, www.jabok.cz
‹#›
Literatura:
•TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál, 2010. ISBN
978-80-7367-680-3. •KREBS, Vojtěch. Sociální politika. Praha: Wolters Kluwer, 2015. ISBN
978-80-7478-921-2.
•