• Cílová skupina: Žáci 2. stupně ZŠ (25 dětí) • Hra: Stavění co nejvyšší věže z kostek • Téma: Fair Play • Cíl: Hráči zažijí hru, při které by šlo velmi snadno švindlovat. Hráči pojmenují různé situace v životě, ve kterých lze velmi snadno překračovat pravidla a budou se bavit o roli pravidel ve společnosti. • Úprava nastavení a pravidel hry: • Hraje se venku, doba hry 15 minut, 5 týmů • Každý tým má svou kostku – jaké číslo hodím, tolik kostek mohu postavit + každý tým hází na své podložce, která je tak, aby na ni viděl pedagog, ale ne hráči z dalších týmů (hráči dobře vidí věže i nepoužité kostky ostatních týmů) • Kostky jsou sice všechny stejně velké, ale jsou z různých materiálů a mají různé povrchy + jeden z týmů má ve své kupě výrazně vyšší podíl kostek, z kterých se dobře staví • Zpočátku jeden z pedagogů hlídá místo, kde se hází kostkami a kolik kostek hráči postaví na sebe, ale po chvíli má telefonát a poodejde stranou – zjevně nedává pozor, navíc hru o několik minut prodlouží … • Po skončení hry pedagog vyhlásí vítězný tým s nejvyšší stojící věží a v reflexi otevře téma fair play, které dovede až k následujícím otázkám: V jakých situacích v životě je snadné porušovat pravidla? Proč tato pravidla porušujete/neporušujete? Podle čeho se rozhodujete? Reflexe by určitě měla končit otázkou dotazující se na to, co si žáci z debaty odnáší v souvislosti s rolí pravidel ve společnosti. • Vyberte si u hry Člověče nezlob se jedno z následujících témat a pokuste se ho zaostřit do podoby pedagogického cíle. Pro účely vašeho cíle upravte i pravidla hry nebo vysvětlete, co se musí změnit, co se musí stát, aby byl cíl naplněn. Cíl si vyberte a formulujte jen jeden. • Hra: Člověče nezlob se • Témata • Přijetí prohry • Strategie • Překonání osobních fyzických hranic • Už nejde o hru založenou na náhodě – kostce • Cíl: ??? • Úprava nastavení a pravidel hry: ??? • Gymnasion č. 14 – Ochutnávání medu • http://gymnasion.org/vydani/ Zážitková pedagogika (také zážitkové vzdělávání nebo vzdělávání prožitkem) je přístup ke vzdělání založený na vyšší schopnosti lidské paměti vstřebávat informace jejichž vnímání je provázeno intenzivní emocí. Jde o učení z důsledků vlastního jednání, hledání netradičních řešení a společné překonávání úkolů a výzev. Předností zážitkového vzdělávání je rozvíjení tvůrčích postupů, aktivní jednání, lepší vytváření neformálních vztahů a především intenzivní učení z prožitků namísto pouhého shromažďování informací. Profesní sdružení pro zážitkové vzdělávání (uvádí např. APA UPOL nebo Wikipedie) •V zážitkové pedagogice je prožitek – zážitek – zkušenost „jen“ prostředkem k dosažení našich cílů! • Neplatí, že nejdůležitější je zážitek! • Zážitek nemusí být příjemný, hlavně že je silný … opravdu? • Komentáře: • vlastně se „to“ dostalo od důrazu na pobyt v přírodě až k dnešnímu důrazu na prožitky- zážitky! • Role J. Činčery – návrat k přírodě, která není tělocvičnou • To, co jsme sami zažili, co jsme dělali si pamatujeme mnohem déle než to, co jsme „jen“ viděli či slyšeli • Prožitek • Tady a teď, nepřenosný • Jako filmový pás – jednotlivá okénka fotografie • Zážitek • To, co se nám uložilo v hlavě, ale ještě to nemáme moc zpracované , nepřenosný • Výsek filmového pásu – uchopený až zpětně • Zkušenost • Zpracovaný zážitek – to, co už můžeme předat druhým nebo použít sami příště v podobné situaci • AJ: Experience, NJ: Erlebnis / Erfahrung, FJ: Expérience Zkušenost není to, co jsem zažil, ale to, co jsem s tím zážitkem udělal! • Chceme-li efektivně učit (obzvlášť pomocí her či aktivit), je třeba vyvádět účastníky programu mimo zónu komfortu, do zóny lehkého diskomfortu – zóny učení. Aby to bylo bezpečné, je nutné nejprve dobře nastavit pravidlo dobrovolnosti. • Každý pedagog by si měl být vědom toho, že zóna (dis)komfortu je u každého člověka jinak široká v oblasti fyzické, psychické, spirituální, … Jakmile se účastník dostane do zóny ohrožení, přestává se učit a řeší pouze svou obranu (tou může být i útok). • Prostředí • Lidé, kteří tvoří skupinu vč. pedagoga • Místo, kde se skupina nachází (výzdoba, světlo, hluk, prostor, uspořádání prostoru, ergonomie židlí a stolů, estetický dojem, teplota, …) • Psychohygiena skupiny (podmínky, které vedou ke spokojenosti, štěstí, ale i zdatnosti a výkonnosti) • Atmosféra • Má krátké trvání a rychle se může změnit • Klima • Dlouhodobý stav, který se nepříliš snadno mění • Ovlivňují ho všichni členové skupiny, ale i instituce, vztahy mezi pedagogy, … ZÁMĚR PROGRAMU (témata, cíle) ÚČASTNICKÁ SKUPINA (počet, věk, pohlaví, … další důležité údaje) MÍSTO (kde to bude) ČAS (termín, délka programu) ZDROJE (materiál, finance, lektoři) HODNOTY • Cíl • Vím, čeho chci dosáhnout, co má aktivita žákům přinést? (Jak se mají po jejím skončení cítit, co mají vědět, dělat, o čem přemýšlet atd. • Účastníci • Vím, kolik bude žáků? • Jaké je jejich složení a zda to může ovlivnit aktivitu? • Chci záměrně pracovat s některými jednotlivci (dát jim podpůrnou, vedoucí nebo jinou roli?) • Místo • Kde bude aktivita probíhat – venku, nebo uvnitř? • Přináší místo realizace nějaké omezení? (jaké činnosti zde mohu/nemohu dělat, může zde aktivitu něco/někdo rušit?) Vyhovuje mi místo realizace, anebo je třeba jej dotvořit tak, aby splňovalo mé představy o průběhu aktivity a atmosféry? • Čas • Kdy bude aktivita probíhat – ráno, v poledne, večer? • Jaké počasí očekávám? • Do jakého rámce ostatních činností bude zařazena – co mají žáci ten den už za sebou a před sebou? • Jak dlouho bude trvat příprava? • Kolik času je potřeba na realizaci samotné aktivity? • Materiál • Mám všechny potřebné pomůcky? Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf • Rizika (fyzická, psychická) • Mohou se nějaká vyskytnout? • Lze je eliminovat dopředu? • Jaká jsou kritická místa? • Jak mohu problematickým momentům předcházet? • Pravidla • Mám připravená pravidla? • Vím, jakou formou je žákům předám? • Mám odpovědi na možné dotazy? • Jsou v pravidlech nějaká slabá místa, možnost různého výkladu? (Vím, co s tím udělám?) • Motivace před hrou • Jak se mají žáci po motivaci cítit, jak mají jednat, co mají dělat? • Jak toho docílím? • Realizace • Vím, jak proběhne losování do týmů, kolik týmů bude a zda budou vyrovnané? • Mám časový harmonogram jednotlivých fází aktivity (motivace, pravidla)? Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf • Reflexe a hodnocení • Vím, čím bude aktivita končit a jak její konec oznámím? • Mám představu o tom, kam by měla vést následná reflexe aktivity? (bude se jednat spíše o odfiltrování a pojmenování zážitků a zkušeností, či se budete chtít věnovat konkrétnímu tématu?) • Jak chci aktivitu hodnotit? • Kdo provede hodnocení? • Byla sdělena kritéria hodnocení v rámci vstupních informací? • Zakončení programu • Jak po aktivitě uklidíme? • Bude potřeba udělat něco dalšího po ukončení programu? (např. přesunout se na jiné místo, atd.) Zdroj: https://s3.eu-central-1.amazonaws.com/uploads.mangoweb.org/shared-beta/psl.mgw.cz/uploads/2018/05/zazitkova.pdf 1. Poznám, že jde o tkaničku a ne běžný provázek – protože vidím (schopnost) 2. Umím ji rozbalit a nějak smotat / zamotat / zauzlovat (dovednost) 3. Použiju své schopnosti a dovednosti a navléknu si tkaničku – zavážu si botu (kompetence) KOGNITIVNÍ (vzdělávací) vědomosti AFEKTIVNÍ (postojové) emoce, hodnoty PSYCHOMOTORICKÉ (výcvikové) pohyb • Co tedy chci konkrétně (na)učit? • Formulovat přes KOMPETENCE • Jak formulovat cíl(e): • Podmět (žák, student, účastník, …) • Sloveso dle úrovně cíle • Co se konkrétně naučí Umí použít Hlubší vhled Má povědomí Jednotlivé „schody“ nelze přeskakovat! Čím vyšší cíl, tím více času musí učící se člověk strávit danou aktivitou. Zdroj: https://evet2edu.cel.agh.edu.pl/moodle/mod/page/view09ab.html?id=2948 • 1A – Dítě si zapamatuje, jak vypadá stokoruna • 6A – Dítě navrhne stokorunu • 2B – Dítě dokáže popsat, k čemu peníze slouží • 5B – Dítě dokáže vyjádřit význam peněz pro život • 3B – Dítě umí vysvětlit co to znamená, když rodiče přijdou o práci – plat • 2D – Dítě vysvětlí, co se děje s hodnotou peněz v době inflace • 5D – Dítě zhodnotí, zda je výhodné si v dané době dělat úspory nebo se naopak zadlužit • 6D – Dítě (finanční mág) navrhne komplexní fiskální systém ☺ SPECIFIC MEASURABLE ACHIEVABLE RELEVANT TIME-BOUND EVALUATED REVIEWED KONKRÉTNÍ MĚŘITELNÝ DOSAŽITELNÝ RELEVANTNÍ OHRANIČENÝ V ČASE Z-HODNOCENÝ REVIDOVANÝ Significant - významný Meaningful - smysluplný Appropriate - odpovídající Realistic - realistický Timed - termínovaný Ethical - etický Rewarded – dává odměnu Stretching - posouvající Motivational - motivující Agreed - odsouhlasený Result-oriented – orientovaný na výsledek Timetabled - načasovatelný Enjoyable - zábavný Recordable - zaznamenateln ý Simple - jednoduchý Manageable - uřiditelný Assignable - zadatelný Resourced – pokrytý zdroji Trackable - dohledatelný Ecological - ekologický Ambitious - ambiciózní Rewarding - odměňující Tangible - hmatatelný Engaging - poutavý AGON • Soutěživá hra čili zápas – všichni proti všem / 2 týmy proti sobě / všichni proti úkolu • Poskytuje na začátku všem hráčům stejnou šanci v rámci pravidel a vyžaduje osobní výkon (fotbal) ALEA • Hra založená na náhodě (ruleta, loterie) MIMIKRY • Hra založená na dočasném přijetí fikce (divadelní a dramatické aktivity – dramatická hra, kostýmování, maskování) ILINX / VERTIGO • Hra, jejichž podstatou je potěšení z rotace, pohybu, pádu, závrati, z porušení stability (tanec, houpání, bungee jumping, skoky) Zdroj obrázků: unsplash.com a pixabay.com Forma Pravidla Herní cíl Herní princip Pedagogický cíl Téma („Hřiště“, na kterém hraju) Záměr – Vstupní informace Pro účastníky Pro pedagogy TÉMA CÍL PRAVIDLA A NASTAVENÍ „ŠOUPÁTEK“ Pobavení, radost z pohybu Hráči se pobaví. Normální hra na babu. Sobě rovní Hráč honí jen podobně rychlé účastníky hry. Normální hra na babu, ale každý si předem určí, koho honit bude a koho ne (ostatní neví, o koho jde) a zároveň hráč může dát babu komukoliv chce. Fair play Hráči hrají fair play a pokud překročí pravidla, sami se přiznají. Hra na babu, při které se např. baba dá předat jen dotykem na záda (lze zvolit i jiné místo). Pokud se hráč nedotkne, honí dál – naopak, ten koho se baba dotknula nedělá, jako že nic necítil a sám babu převezme. Rozvoj rychlosti a zrychlení. Hráči běhají velmi rychle po krátkou dobu Klasická hra na babu (zvážit vyšší počet hráčů, kteří mají babu); malý prostor (zvážit domečky) Rozvoj vytrvalosti Hráči prokáží vytrvalost v běhu Hra na babu na velkém území; lze měřit čas – jak dlouho babu mám / babu nedostanu Strategické myšlení o poloze Hráči přemýšlí o tom, jak co nejvýhodněji stát vůči pohybu toho, kdo má babu. Hru pedagog v určitém okamžiku stopne a baví se s hráči o tom, kde je v tu chvíli výhodné stát a kterým směrem se pohybovat. ZÁMĚR PROGRAM REFLEXE Mysl Tělo Duše • Ať programové celky zasáhnou celého člověka • Instruktorský slabikář s. 108 – Optika trivia • znalosti / dovednosti / postoje • hodnoty / názory / zkušenosti • spiritualita / realita / přesah • minulost / přítomnost / budoucnost CELOSTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ TĚLESNÉ EMOCIONÁLNÍ KOGNITIVNÍ SOCIÁLNÍ ESTETICKÉ SPIRITUÁLNÍ • Záměry se realizují v podobě jednotlivých aktivit • Složkou programu může být jakákoli aktivita, která pomáhá naplňovat zvolené cíle, nebo k nim vede (tedy nejen hra) • Čeho chci hrou dosáhnout? … rozhodují CÍLE!!! • Cíl je ve hře samé • Já-pedagog mám určitý cíl a hra je jen prostředkem k dosažení tohoto cíle • Cíl není téma (cíl je zúžením a konkretizací tématu) • Mít na paměti, že program a prožitky – zážitky, které přináší, jsou jen prostředkem pro naplnění cílů • Připravujeme-li už program, pak už víme jak a na co budeme jednotlivé programové celky cílit • S tím souvisí např. velikost skupin, náročnost programů a výzev – úkolů, … • Nezapomínat na celostní rozměr, který hra může přinášet • Složky tělesné, emocionální, kognitivní, sociální, estetické, spirituální • Zpětný pohled na aktivitu s cílem uvědomit si (konsolidovat) klíčové body učení (nejen verbálně – kognitivně) • Pohled zpět tak ovlivňuje pohled do budoucna • Odvětrat emoce • Pokusit se urovnat si v sobě to, co se dělo (proměnit zážitek ve zkušenost) a přenést zkušenost do dalších aktivit i do praxe • Všímat si toho, jak tu samou aktivitu vnímali ostatní a co to dělalo se mnou • Zacílit pozornost buď na stanovený pedagogický cíl či na téma skupiny • Umožní sledovat vlastní (po)kroky jak jednotlivcům, tak celé skupině • Uvědomit si problémy (a řešit je) • Sdílet nápady, myšlenky, pocity • Plánovat a organizovat aktivity • Prodat své myšlenky • Podpořit jeden druhého • Odnést si z programu co nejvíce • Celkovou strategii • Jakou techniku zvolit? • Jak bude znít první (otvírací) otázka? • Promyslet sled typů otázek tak, aby vedly k stanovenému cíli • Co by asi tak mělo zaznít? • Cíl reflexe • Na co se chci zaměřit, co chci v reflexi vyzdvihnout? • Jak moc jsem ochoten cíl opustit a věnovat se tématu skupiny? • Načasování • Bude reflexe následovat hned po aktivitě nebo zařadím prodlevu? • Jak dlouhá může reflexe (maximálně) být • Kde a v jakém prostředí bude reflexe probíhat • Venku, uvnitř, při chůzi, při jídle, na lodi/lodích, … • Atmosféra • Zapojit všechny nebo jen ty, kdo mluvit chtějí? • Bude se pořizovat záznam či zapsání klíčových výroků, …? • Vzájemný respekt • Každý mluví sám za sebe, ne za skupinu • Každý má právo na svůj názor … každý je přece odborníkem na to, co sám prožíval • Jeden mluví, ostatní naslouchají • Každý má právo se diskuse/zvolené techniky nezúčastnit • Vše, co je řečeno, zůstane ve skupině • Neotvírejte to, co nebudete umět / víte, že nestihnete uzavřít • Neutíkat od témat (držet se tématu, dokud není dostatečně vyčerpané) • Vědět co chci, ale neutíkat před tématy skupiny • Připravit si otevírací otázky, ale pak už reagovat na skupinu (nemít vše pevně napsané a zafixované) • Reflexe vedená více lidmi je náročná! Mít zálohu, která to po mě přebere, ale nedoporučujeme vést reflexi ve více lidech. • Neopakovat témata • Nebát se ticha • Zapojení účastníků do reflexe (nemluví stále ti stejní lidé?) • Hlídat si čas (aby reflexe nebyla neúměrně dlouhá) • Přemýšlet o zakončení • Neotočit si skupinu proti sobě • Téma je zevnitř / téma je zvenku CO SE DĚLO CO Z TOHO CO DÁL