Křesťanská sociální etika
Jabok 2021


6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
2
8. LEGÁLNÍ NÁSILÍ, MÍR

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
3
Oblasti křesťanské sociální etiky
nÚroveň státní:
nPolitika (GS II-4)
nHospodářství (GS II-3)
nPráce
nRodina (GS II-1)
nVzdělání, kultura, média (GS II-2)
nÚroveň globální:
nEkologie
nMír (GS II-5,1)
nSociální spravedlnost (GS II-5,2)

n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
4
https://zpravy.aktualne.cz/mapa-ukrajina-k-28022022/r~64257d7e993911ec94760cc47ab5f122/r~5e230aa296
1611ecab010cc47ab5f122/

n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
5
r/europe - Europe in the Global Peace Index 2020 (source and analysis in comments)

n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
6
https://i.imgur.com/AjpCu2M.png Sustentabilidade do Planeta Terra: Junho 2018

Global Peace Index 2021
n
n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
7

Global Peace Index
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
8
Kritéria:
vnitřní i vnější bezpečnost,
kriminalita,
násilné trestné činy,
politická stabilita,
dodržování lidských práv,
potenciál pro teroristické činy,
pravděpodobnost násilných demonstrací,
počet vězňů
počet policistů a dalších ochranných složek
…

Hlavní objevy Globálního mírového indexu
nMír souvisí s indikátory jako příjem, vzdělání a regionální integrace nMírumilovné krajiny mají
často společnou vysokou úroveň transparence vlády a nízkou korupci nMalé, stabilní země, které jsou
části regionálních bloků, mají větší pravděpodobnost získat vyšší hodnocení.
n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
9

nEkonomické škody způsobené násilím ve světě dosáhly v roce 2014 hodnoty 14,3 bilionu dolarů.
nNáklady na financování pomoci uprchlíkům dosáhly podle IEP roku 2014 částky 128 miliard dolarů,
což je o 267 procent víc než v roce 2008. nSvé domovy pod tlakem ozbrojených konfliktů opustilo 50
milionů lidí, nejvíc od druhé světové války. nNejvětší dopad na světovou ekonomiku měly ale náklady
na zbrojení a financování bezpečnostních složek, které tvořily 68 procent výdajů spojených s
násilnými konflikty.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
10

n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
11
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Military_Expenditures_2018_SIPRI.png

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
12
Mír a násilí
nPodoby organizovaného násilí:
nVnitřní – policie, trestní právo
nVnější – války
nVálky: problém provázející lidstvo po celou historii.
nKrvavé 20. století – dvě světové války, 45 let studená válka
nV 90. letech 20. stol. zahynulo ve válkách 5 mil. lidí, a 6 mil. bylo zraněno.
nDnešní existence zbraní hromadného ničení je důvodem k úplnému etickému odsouzení války.
nDokud nebude možné válku úplně vyloučit, trvá církev na tradičním názoru: etická oprávněnost tzv.
spravedlivé války – právo na spravedlivou obranu po vyčerpání všech prostředků mírového vyjednávání
(GS 79).

Ozbrojené konflikty
nVálka: ozbrojený konflikt s nejméně 1000 obětí; rozdělení podle účasti a statusu organizovaných
složek:
nDva nebo více států = mezistátní válka
nStát a nezávislý aktér na území jiného státu = extrasystémová válka
nVláda a opoziční aktér uvnitř státu = občanská válka
nDvě či více zájmových skupin uvnitř státu bez účasti vlády = interkomunální konflikt
nTerorismus: nepředvídatelné násilné akty, obvykle zaměřené na civilisty, vedoucí k vytvoření
atmosféry strachu za účelem dosažení politických cílů
nGenocida (lat. geno-cidium, vražda rodu): zločin proti lidskosti, spočívající ve vyvražďování
určité skupiny lidí definované na základě jejich etnika či rasy
nČasto je propojeno více typů konfliktů
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
13

New report holds China responsible for Uyghur 'genocide'
Nizozemí se stalo první evropskou zemí, která uznala situaci Ujgurů v Číně za genocidu. Přidalo se
ke státům jako USA a Kanada.
nSkupiny pro lidská práva tvrdí, že čínská vláda příslušníky menšin postupně zbavuje jejich
náboženských i jiných svobod. Tyto snahy vyústily v represivní systém hromadného sledování,
zadržování, indoktrinace a nucené sterilizace. nLidé, kteří těmito tábory prošli, říkají, že v nich
byli nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost čínské komunistické straně. Množí se rovněž svědectví
o mučení a systematickém znásilňování i zprávy o nucených sterilizacích a potratech.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
14

Století smrti
nVe 20. stol. bylo systematicky vyvražděno (etnická nebo politická genocida) asi 100 milionů lidí:
nČína 30 mil.
nSSSR 20 mil.
nNěmecko (vč. holokaustu) 11,5 mil.
nJaponsko 10 mil.
nPákistán 3 mil.
nSúdán 3 mil.
nNigérie 2 mil.
nAfghánistán 1,8 mil.
nKambodža 1,7 mil.
nTurecko 1,5 mil.
nIndonésie 1,2 mil.
nRwanda 1 mil.
nIndie 1 mil
nVe válečných konfliktech zahynulo dalších asi 80 mil. lidí:
nPrvní světová válka 10 mil.
nDruhá světová  válka 50 mil.
nOstatní války 20 mil.
nAsi 1 mil. lidí ročně spáchá sebevraždu (pokusů je asi 60 mil.).
nV EU zahyne ročně asi 30 tis. lidí při dopravních nehodách (na světě asi 500 tis.?)
nVraždy (v ČR asi 150 ročně)
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
15

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
16
Mír v pohledu SZ
nMír je základní atribut Boha: „Bůh je pokoj“ (Sd 6,24). Stvoření je obrazem Boha, má tvořit
harmonický celek (Gn 1). Násilí je důsledkem hříchu člověka, není součástí Božího plánu; tam, kde
je násilí, nemůže přebývat Bůh (1 Kron 22,8-9).
nSlovo „šalóm“ má kosmický význam; tento pokoj je darem Božím, nelze ho v plnosti mít na zemi;
Hospodin dává pokoj svému lidu (Ž 72; 85). Vyvolený národ musí vést války pro vlastní obranu a pro
obhajobu svého území, které dostal jako dar od Boha; nový svět míru, objímajícího veškerou přírodu,
je příslibem pro mesiánskou dobu (Iz 2; 11) – Mesiáš je označován jako „Kníže pokoje“ (Iz 9,5).

Mír v pohledu NZ
nStarozákonní příslib pokoje je naplněn v osobě Ježíše – Ježíš „je náš pokoj“ (Ef 2,14). Boží
království je královstvím pokoje; tento pokoj není výsledkem politických jednání, ale obrácení
srdce k Bohu. „Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám“ (J 14,27); Pokoj vám!“ (L 24,36).
nPůsobní ve prospěch míru je spojeno s hlásáním evangelia, které je „radostnou zvěstí pokoje“ (Sk
10,36;Ef 6,15) adresovanou všem lidem. Evangelium je pacifistická utopie.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
17

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
18
Pojetí míru v křesťanských dějinách
nPrvní křesťané byli pacifisté, odmítali jakékoli války, násilí čelili jeho pasivním přijetím, až k
mučednictví.
nOd 4. století, kdy se stává křesťanství římským státním náboženstvím, se začíná rozvíjet teorie
spravedlivé války (Augustin, Tomáš Akvinský).
nV 11.-19. stol. se pojem spravedlivé války aplikuje i na situace, kdy se církev násilím brání
proti křivdám, které na ní byly spáchány (křižácké války), nebo kdy se snaží násilím přinutit lidi,
aby přijali její nauku (inkvizice, násilné misie).
n19.-20. stol.: intenzivní snaha o prosazení míru, především v sociálních dokumentech papežů.

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
19
Negativní působení církví v dějinách
·Vychází ze specifického pojetí
·víry jako souhlasu rozumu se zjevenou pravdou (x osobní vztah k Bohu),
·pravdy jako jednoznačné, objektivní a poznatelné skutečnosti (x nemožnost plného poznání pravdy),
·církve jako jediné autentické interpretky pravdy (x relativita lidského zprostředkování).
·Historická náboženská netolerance (antisemitismus, křižácké války, inkvizice, evangelizace
latinské Ameriky, protireformace) je příčinou častého názoru sociologů o negativní úloze
náboženství v evropském vývoji (Berger).

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
20
Pacem in terris (1963)
n
nPrvní monotematická sociální encyklika - o otázce světového míru v době jeho vážného ohrožení:
stavba berlínské zdi, kubánská krize.
nZákladní lidská práva (VDLP) musí být uplatňována na úrovni zákonodárství uvnitř států i v jejich
vzájemných vztazích

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
21
Mír v sociálních dokumentech církve
nJan XXIII. – Pacem in terris, GS 77-82, poselství papežů ke Světovým dnům míru – 1. ledna.
nAktivity katolické církve ve prospěch míru koordinuje Papežská rada pro spravedlnost a mír –
Iustitia et pax.
n„Mír je hodnota a univerzální povinnost a má svůj základ v rozumném a mravním uspořádání
společnosti, které má své kořeny v samotném Bohu. Mír není pouze nepřítomnost války ani udržování
rovnováhy sil mezi znesvářenými protivníky, ale zakládá se na spravedlivém pojetí lidské osoby a
vyžaduje budování pořádku na spravedlnosti a lásce.“ (KSNC 494)
n„Mír se utváří den po dni úsilím o řád, který chce Bůh, a může rozkvétat jedině tehdy, když
všichni uznávají vlastní odpovědnost za jeho rozvíjení.“ (KSNC 495)
nNásilí nikdy není správnou odpovědí. Jednoznačné odsouzení války: je „selháním každého opravdového
humanismu“, „je to vždy porážka lidskosti“. Proto je třeba vždy hledat alternativu války (KSNC 497,
498).

Papež přichází na náměstí v Mosulu
nJestliže je Bůh Bohem života – a to On je -, pak je pro nás nepřípustné zabít bližního v Jeho
jménu. nJestliže je Bůh Bohem míru – a to On je -, pak je pro nás nepřípustné vést válku v Jeho
jménu. nJestliže je Bůh Bohem lásky – a to On je -, pak je pro nás nepřípustné nenávidět bližního
v Jeho jménu.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
22

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
23
Etické hodnocení násilí
nKřesťanská etika vychází z Desatera – 5. přikázání: Nezabiješ. Proto násilí na lidských osobách
vždy hodnotí negativně.
nPřesto křesťanská tradice začala brzy rozlišovat tři výjimečné situace, v nichž zabití člověka
považovala za oprávněné:
ntrest smrti,
nnutnou obranu
nspravedlivou válku.
nV posledním století jsou tyto tři situace podrobovány široké diskusi. Obhajoba spravedlivé války
je zpochybňována zkušeností světových válek a existencí zbraní hromadného ničení.
nNovými problémy jsou terorismus a tzv. preventivní válka.

Příčiny ozbrojených konfliktů
nPsychologické:
nVrozená agresivita – zvláště u mužů („války vznikají proto, že muži rádi bojují“; „jeli méně
válek, je více domácího násilí, sportovní agresivity apod.“); teorie sociálního darwinismu.
nRelativní deprivace – pocity deprivace a frustrace nejsou vlastní pouze jedincům, ale i skupinám.
nProblém vůdcovství – největší konflikty vyvolaly psychopatologické osoby (Napoleon, Stalin,
Hitler, Mao, Pol-Pot atd.)
nKulturní (etnické a náboženské) – nejčastější:
nSnaha o národní či etnické sebeurčení (dekolonizační boje za samostatnost, vnitřní boje v
multietnických státech)
nNáboženská neslučitelnost a z ní vyplývající agresivita
nNejhlubší a nejdelší konflikty jsou při spojení obou prvků
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
24

Příčiny ozbrojených konfliktů
nEkonomické:
nČím vyšší je úroveň majetkových a příjmových rozdílů, tím vyšší je riziko konfliktů (válka je pro
chudé lidi zdroj obživy; bohatství a korupce mocných vzbuzuje nenávist chudých)
nNerostné bohatství (zvláště ropa) je vysokým bezpečnostním rizikem
nObchod se zbraněmi
nPolitické:
nAutoritativní a represivní režimy generují odpor  a jsou více náchylné ke konfliktům než režimy
demokratické
nZhroucené státy otevírají prostor pro interkomunální boje
nGeografické: válka, nepřátelské etnikum či náboženství v sousedním státě
nDemografické: rychlý populační růst, vysoký podíl nezaměstnaných (zvláště mladých mužů)
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
25

Ozbrojené složky státu
nOzbrojený bezpečnostní sbor plní obecné a speciální úkoly bezpečnostního charakteru, které
vyplývají z bezpečnostní politiky státu, jako jsou ochrana celospolečenských zájmů a hodnot,
ochrana fyzických osob, jejich životů, zdraví, lidské důstojnosti a majetku, právnických osob a
jejich majetku (definice MV ČR). nJedná se o Policii ČR, Vězeňskou službu ČR a Celní správu ČR.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
26

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
27
Trestní právo
nNejsilnější právní prostředek, jímž stát omezuje jednotlivce a jeho lidská práva. ČR je na 3.
místě v EU (po Rumunsku a Bulharsku) v počtu vězněných osob. Účinnost vězení pro nápravu
provinilých je však minimální – je třeba hledat alternativní tresty.
nTrestání těch, kdo se dopustili protizákonného jednání, slouží:
nK ochraně veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti osob
nK nápravě provinilce
nK mravnímu odčinění, pokud provinilý svůj trest dobrovolně přijímá.
nPři vyšetřování je nutno úzkostlivě dodržovat zákaz mučení, a to i v případě těch nejzávažnějších
kriminálních činů (KSNC 404).

Trest smrti
nTrest smrti církev nevylučuje za předpokladu, že je naprosto bezpečně zjištěn pachatel a jeho
odpovědnost a pokud je to jediná možnost účinné záchrany lidských životů před útočníkem (KSNC 405).
Zároveň církev vnímá jako znamení naděje to, že stále vzrůstá odpor veřejného mínění proti trestu
smrti.
n1. 8. 2018: Papež František schválil revizi článku 2267 Katechismu katolické církve týkající se
trestu smrti. Podle nového ustanovení je nyní trest smrti nepřípustný za jakýchkoli okolností.
Vatikán uvedl, že nový postoj k hrdelnímu trestu odráží názor papeže Františka, který trest smrti
naprosto odmítá. Dosavadní katechismus přitom trest smrti povoloval ve výjimečných případech. nNové
znění: Uchýlení se k trestu smrti bylo v případě legitimní autority po spravedlivém procesu dlouhou
dobu považováno za přiměřenou reakci na závažnost určitých trestných činů a za přiměřený, ačkoli
extrémní prostředek k zabezpečení obecného dobra. Dnes si však stále více uvědomujeme, že člověk
neztrácí důstojnost ani po spáchání velmi závažných zločinů. Navíc se objevuje nové chápání
významu, který mají tresty uvalené státem. A konečně byly vyvinuty efektivnější vězeňské systémy,
které zajišťují náležitou ochranu občanů, zároveň však pachatele s definitivní platností
nepřipravují o možnost spásy. Církev proto ve světle evangelia učí, že trest smrti je nepřípustný,
protože je útokem na nedotknutelnost a důstojnost člověka, a rozhodně usiluje o jeho zrušení na
celém světě.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
28

nPodle průzkumu CVVM z května 2013 se 62 % občanů ČR vyslovilo pro existenci trestu smrti, proti je
32 %. nTřetinový pokles poprav je velmi pozitivní zpráva Amnesty reportu o trestu smrti a popravách
v roce 2018. Nejvíc k tomu přispěla pravděpodobně změna protidrogových zákonů v Íránu – ten se léta
řadí mezi země, kde jsou popravy běžné, ale v roce 2018 se počet poprav snížil o celých 50%. Počet
vykonaných poprav taky výrazně snížily Irák, Pákistán a Somálsko. Výsledkem je, že počty
provedených poprav klesly celosvětově z nejméně 993 v roce 2017 na nejméně 690 v roce 2018.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
29
https://www.amnesty.cz/data/pics/content/article/4489-trest_smrti.jpg?version=1553725050

n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
30
Trest smrti již zrušilo více než sto států. Nejvíc poprav vykonají v Číně — ČT24 — Česká televize

nPočet vykonaných federálních trestů smrti od momentu obnovení je nyní vyšší než v předchozích
56 letech dohromady. Trump je také prvním prezidentem za více než 120 let, během jehož úřadování
vystoupal počet takových poprav na dvouciferné číslo. Počet vězňů ve federálních celách smrti se
tím snížil téměř o čtvrtinu. nJe však pravděpodobné, že zbývajících 50 mužů v dohledné době
popraveno nebude, pokud vůbec někdy.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
31
Jsem nevinný muž.“ Proběhla poslední federální poprava na Trumpův účet - Seznam Zprávy
Donald Trump obnovil federální trest smrti s pomocí konzervativní většiny u Nejvyššího soudu
v červenci 2020, a to po celkem sedmnáctileté pauze.

Teorie spravedlivé války
nTyto zásady shrnuje doktrína spravedlivé války do 2 skupin právních principů:
nJus ad bellum - právo k válce (oprávnění vést válku) je naplněno, existuje-li
na) spravedlivý důvod (morálně jednoznačný, nejčastěji sebeobrana)
nb) spravedlivé oprávnění (legitimní autorita)
nc)  pokud byly vyčerpány všechny možnosti mírového vyřešení pře
nJus in bello - právo ve válce (principy vedení války) je naplněno, jsou-li respektovány zásady
na) užití spravedlivých prostředků (užití násilí musí být menším zlem než jeho případné zneužití)
nb) ochrany nebojovníků (civilistů, zajatců)
n
nHugo Grotius (1583 - 1645) vymezil čtyři důvody, které činí válku spravedlivou:
nsebeobrana
nvynucení práva
nnapravení újmy
npotrestání viníka zločinu
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
32

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
33
Ozbrojený odpor proti útlaku
n„Odpor vůči útlaku politické moci může oprávněně sáhnout ke zbraním jen tehdy, když jsou splněny
zároveň všechny tyto podmínky:
n1. v případě jistého, závažného a dlouhodobého porušování základních lidských práv;
n2. když byly vyčerpány všechny pokusy dosáhnout změny jinými cestami;
n3. když se tím nevyvolají ještě horší nepořádky;
n4. když je oprávněná naděje na úspěch;
n5. není-li možné rozumně předvídat lepší řešení“ (KKC 2243).
nOzbrojený boj je extrémním prostředkem, jak ukončit „zřejmou a dlouhou tyranii, která závažně
porušuje základní lidská práva a nebezpečně poškozuje společné dobro země“ (PP 31). Za lepší se
považuje cesta pasivní rezistence, která lépe odpovídá mravním zásadám a není méně úspěšná.

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
34
Spravedlivá válka
nAgresivní válka je svou vlastní povahou nemorální. V tragickém případě, když propukne, mají ti,
kdo jsou odpovědni za záležitosti napadeného státu, právo i povinnost organizovat obranu i za
pomoci zbraní.
nPodle křesťanské etické tradice, kterou katolická církev i dnes obhajuje, je spravedlivá válka
možná za současného splnění následujících čtyř podmínek:
naby škoda způsobená národu nebo společenství národů útočníkem byla trvalá, těžká a jistá;
naby se všechny jiné prostředky, jak tomu zabránit, ukázaly neproveditelné nebo neúčinné;
naby byly odůvodněné vyhlídky na úspěch;
naby použití zbraní nevyvolalo mnohem těžší zla a zmatky než zlo, které je třeba odstranit.
nToto jsou tradiční prvky vypočítávané v nauce o tzv. „spravedlivé válce“. Hodnocení takových
podmínek mravní oprávněnosti přísluší prozíravému úsudku těch, kteří mají odpovědnost za obecné
blaho. (KKC 2309)
nALE: existence zbraní hromadného ničení zpochybňuje oprávněnost jakékoli války!

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
35
Válečná situace
n2310: Veřejná moc má v tomto případě právo a povinnost uložit občanům povinnosti nutné k národní
obraně. Ti, kteří slouží vlasti ve vojsku, ať se považují za služebníky bezpečnosti a svobody
národů. Když tento úkol správně plní, opravdu přispívají k obecnému dobru národů a k upevnění míru.
n2311: Veřejná moc se má vhodně postarat o případy těch, kteří z důvodu svědomí odmítají používat
zbraní; ti mají však poskytnout lidskému společenství služby jiným způsobem.
n2312: Církev i lidský rozum prohlašují, že během ozbrojených konfliktů stále platí mravní zákon.
„A když už naneštěstí válka vypukne, neznamená to, že již tím je válčícím stranám všechno
dovoleno.“ (rabování, sexuální zneužívání apod.)

Franz Jägerstätter
nRakouský sedlák, který byl popraven za to, že z důvodů svědomí odmítl sloužit v nacistické německé
armádě. nByl prohlášen za blahoslaveného roku 2007 papežem Benediktem XVI.. nCírkví je považován za
patrona odpíračů vojenské služby.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
36
Gedenkstätte Deutscher Widerstand - Biografie

Ochrana civilistů
n2313: Je třeba lidsky zacházet s nebojujícími, se zraněnými vojáky a se zajatci a respektovat je.
Akce vědomě odporující mezinárodnímu právu a jeho všeobecným zásadám, stejně jako nařízení, která
je ukládají, jsou zločiny. Slepá poslušnost není dostatečnou omluvou těch, kteří se jim podřizují.
Vyhlazení nějakého obyvatelstva, národa nebo národnostní menšiny musí být odsouzeno jako smrtelný
hřích. Člověk je mravně povinen odporovat rozkazům, které nařizují genocidu.
n2314: „Každá válečná akce, směřující bezohledně k zničení celých měst nebo rozsáhlých území i s
jejich obyvateli, je zločin proti Bohu i proti člověku, který je třeba s rozhodností a bez váhání
odsoudit.“ Rizikem moderní války je poskytování příležitosti držitelům vědeckých a zvláště
atomových, biologických zbraní ke spáchání takových zločinů.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
37

Současná situace
nPodíl civilních obětí:
n19. století 10-20%
n1. světová válka 43%
n2. světová válka 67%
nKonec 20. stol. 90%, z toho až 50% dětí
nNa světě je asi 640 milionů kusů zbraní, z toho 60% v rukou civilistů, tj. v průměru asi 1 zbraň
na 10 osob. Roční produkce: 7 milionů ručních zbraní, vyrábí se v 98 státech, 75% v USA a EU.
nBrutalizace konfliktů: cílené mrzačení a zabíjení dětí a těhotných žen, brutální zacházení se
zajatci – dříve se brutální metody používaly jen jako odstrašující příklady; způsobeno absencí
profesionálních vojáků vychovávaných v duchu vojenské cti.
nVysoké procento dětských vojáků: charakteristický rys konfliktů 90. let = 13leté děti nabíjející
kalašnikov.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
38

Mezinárodní právo
nMezinárodní právo veřejné (international public law, droit international public) je pojem, kterým
se od počátku 19. století  označuje soubor právních norem, jimiž se řídí právní vztahy mezi
příslušníky mezinárodního společenství - subjekty mezinárodního práva veřejného, jimiž jsou státy a
mezinárodní (vládní) organizace (původně se užíval termín právo národů, ius gentium, droit des
gens); v průběhu 2. pol. 20. století se v určitém rozsahu přímým subjektem mezinárodního práva
stávají i jednotlivci (mezinárodní právo lidských práv, právo na ochranu investic, mezinárodní
trestní právo).
n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
39

Historie mezinárodního práva
nMezinárodní právo se vyvíjelo zejména v regulaci situací válečných nebo jiných, např. obchodních.
Mezníky mezinárodního práva:
nobjevení nového světa (Bartolomé de Las Casas)
ntřicetiletá válka a vestfálský mír
nnapoleonské války a Vídeňský kongres
n1. světová válka
n2. světová válka
nHistorické osobnosti mezinárodního práva:
nHugo Grotius:
n„otec“ mezinárodního práva - sepsal mezinárodní právo – Tři knihy o válce a míru
npřirozené právo
nŠpanělská teologická škola – Suaréz Ayala, Francisco de Vitoria
nAlberico Gentili - navázal na Grotia
nRichard Zouche – pozitivista, současník Grotia
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
40

Mezinárodní právo
nMezi významné úspěchy OSN patří vytvoření mezinárodního právního řádu sestávajícího z úmluv, smluv
a standardů, které hrají klíčovou roli při podpoře světového míru a bezpečnosti i hospodářského a
sociálního rozvoje. Mnohé ze smluv uzavřených z iniciativy OSN představují základ pro úpravu vztahů
mezi státy. nCharta výslovně vyzývá OSN, aby pomohla při urovnávání mezinárodních sporů mírovými
prostředky, včetně rozhodčího a soudního řízení (článek 33) a aby se zasazovala o rozvoj
mezinárodního práva a jeho kodifikaci (článek 13). V průběhu uplynulých let OSN iniciovala přes 500
mnohostranných dohod, které se týkají širokého spektra společných zájmů více států a které jsou pro
státy, jež je ratifikují, právně závazné.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
41

Komise pro mezinárodní právo
nV roce 1947 ustavilo Valné shromáždění Komisi pro mezinárodní právo, jejímž úkolem je zasazovat se
o pokrokový rozvoj a kodifikaci mezinárodního práva. Komise se schází jednou za rok a tvoří ji 34
členů volených Valným shromážděním na pětileté funkční období. Členové jednají v souladu s vlastním
svědomím na základě své odbornosti, nikoli z pověření vlád. Jejich činnost zahrnuje široké spektrum
témat souvisejících s regulací mezinárodních vztahů.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
42

Mezinárodní soudní tribunál
nHlavním orgánem OSN pro urovnávání sporů je Mezinárodní soudní dvtribunál (ICJ). Světový soud, jak
bývá ICJ obecně nazýván, byl založen v roce 1946. Ke konci roku 2003 vynesl 78 rozsudků ve sporech
přednesených státy a 24 posudků v reakci na žádosti řádně zmocněných organizací OSN. Většinu
případů projednával celý soud, od roku 1981 však mohou být na žádost sporných stran případy
předkládány také odborným komorám. nSoud vynesl řadu rozhodnutí v otázkách mezinárodních sporů
týkajících se hospodářských práv, tranzitního práva, zneužití síly, nevměšování se do vnitřních
záležitostí států, diplomatických vztahů, únosů, práva na azyl a na národní sebeurčení.Soud
rozhoduje tyto spory jako nestranný arbitr. Pomocí nenásilného řešení sporů o vymezení hranic mezi
státy, námořních hranic a územní svrchovanost jednotlivých zemí Mezinárodní soudní dvůr často
zabránil další eskalaci napětí.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
43

Rusko bojkotovalo jednání soudu v Haagu, kde Ukrajina požaduje zastavení invaze
nMezinárodní soudní tribunál v Haagu projednal žalobu, kterou podala Ukrajina na Rusko. Stání
skončilo kvůli neúčasti ruské delegace předčasně, původně bylo naplánované i na úterý. Ukrajina
soud žádá, aby nařídil přerušit vojenské operace. Moskva podle Kyjeva a západních lídrů porušuje
lidská práva. Po vyslechnutí argumentů Ukrajiny soud uvedl, že rozhodne „co nejdříve“. nUkrajina
chce prostřednictvím jednání u soudu co nejrychleji zastavit válečné operace na svém území.
Argumentuje tím, že odůvodnění „speciálních operací“ ze strany Ruska jsou lživá. Rusko opakovaně
tvrdí, že Ukrajina utlačuje rusky mluvící obyvatelstvo Donbasu, podle Moskvy mělo na východě
Ukrajiny docházet ke genocidě. nTo však zahraniční činitelé i pozorovatelé odmítají jako
nepatřičné. „Neexistuje absolutně žádný důkaz, že by na Ukrajině probíhala genocida,“ řekla
agentuře Reuters Melanie O'Brienová, prezidentka mezinárodní asociace vědců zabývajících se
genocidou.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
44

Mezinárodní trestní soud
nMyšlenka založení Mezinárodního trestního soudu, který by stíhal genocidu, zločiny proti
lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, byla na půdě OSN poprvé projednávána roku 1948 v
souvislosti s přijetím Úmluvy o genocidě. V důsledku názorové nejednotnosti států pak další vývoj
na mnoho let ustrnul. Teprve v roce 1992 Valné shromáždění pověřilo Komisi pro mezinárodní právo
přípravou Statutu Mezinárodního trestního soudu. Masakry v Kambodži, bývalé Jugoslávii a Rwandě
potřebu takové instituce ještě zintentzivnily. nMezinárodní trestní soud byl ustaven Římským
statutem Mezinárodního trestního soudu (www.un.org/icc) přijatým 17. července 1998 na konferenci
zplnomocněných zástupců v Římě. Soud je oprávněn vyšetřovat a trestat jedince odpovědné za
genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny. Pod pravomoc soudu bude po dosažení shody na
definici spadat i akt agrese. Statut vstoupil v platnost 1. července 2002. K prosinci 2003 k němu
přistoupilo 92 států. nSoud je složen z osmnácti soudců volených signatářskými státy na devítileté
funkční období, dva soudci nesmějí být příslušníky téhož státu. Soudci byli zvoleni v únoru 2003 a
následující měsíc se ujali svých úřadů. Předsedou soudu je soudce Philippe Kirsch (Kanada),
prokurátorem je Luis Moreno Ocampo (Argentina) a registrátorem se stal Bruno Cathala (Francie).
Mezinárodní trestní soud sídlí v nizozemském Haagu.
n
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
45

Mezinárodní trestní soud v Haagu začal vyšetřovat ruskou invazi na Ukrajinu pro podezření
z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
nO odjezdu týmu odborníků Mezinárodního trestního soudu (ICC) informoval ve čtvrtek hlavní
prokurátor ICC Karim Khan. Ten ve středu oznámil, že zahájil vyšetřování možných válečných zločinů,
zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině. Uvedl, že shledal dostatek důvodů pro to se
domnívat, že tyto zločiny mohly být spáchány.  nVyšetřování se bude týkat období od 21. listopadu
2013, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou, do
současnosti. Může se vztahovat na všechny strany konfliktu v jakékoli části Ukrajiny. nPodle
serveru BBC stížnost podaly všechny země EU, Británie, Kanada, Nový Zéland či Švýcarsko. Agentura
EFE jmenovala mimo jiné též Austrálii, Kolumbii či Kostariku.
6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
46

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
47
Hromadění zbraní
n2315: Hromadění zbraní se mnohým jeví jako paradoxní způsob, jak odradit případné protivníky od
války. Vidí v nich nejúčinnější prostředky k zabezpečení míru mezi národy. Proti takovému
zastrašovacímu prostředku je třeba vznést přísné mravní výhrady. Závody ve zbrojení nezabezpečují
mír. Příčiny války vůbec neodstraní, naopak hrozí, že je zhorší. Nesmírné výdaje na přípravu stále
nových zbraní zabraňují přispět na pomoc obyvatelstvu trpícímu nouzí; jsou překážkou rozvoje
národů. Horečné zbrojení rozmnožuje příčiny konfliktů a zvyšuje nebezpečí, že se budou rozšiřovat.
n2316: Výroba zbraní a obchod s nimi se dotýkají obecného dobra národů a mezinárodního
společenství. Stát má tedy právo a povinnost omezit je jasnými zákony. Sledování krátkodobých
osobních nebo kolektivních zájmů nemůže ospravedlnit iniciativy, které by rozdmychávaly násilí a
konflikty mezi národy a ohrožovaly mezinárodní právní řád.
nSociální nauka církve předkládá jako cíl všeobecné, vyvážené a kontrolované odzbrojení: zákaz
zbraní hromadného ničení, zbraní zasahujících zákeřně a bez rozlišení, kontrola produkce, prodeje,
dovozu a vývozu zbraní.

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
48
Povinnost chránit nevinné
nVe válečných konfliktech je nutno respektovat normy mezinárodního humanitárního práva:
nOchrana civilního obyvatelstva
nPéče o uprchlíky
nZákaz genocidy (zločin proti Bohu a proti samotnému lidství)
nMezinárodní společenství jako celek má morální povinnost zasahovat ve prospěch těch skupin,
jejichž přežití je ohroženo a jejichž práva jsou hromadně porušována. (KSNC 504-506)

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
49
Problém preventivní války
nPokud dojde k preventivnímu vojenskému zásahu bez jasných důkazů, že bezprostředně hrozila agrese,
pak to musí vyvolat závažné otázky mravní a právní povahy.
nJedině rozhodnutí kompetentních orgánů založené na přesných zjištěních a na opodstatněných
pohnutkách může na mezinárodní úrovni dát oprávnění k použití ozbrojených sil, jestliže zjistí, že
určitá situace je ohrožením míru, a povolí zásah do oblasti vyhrazené vládě určitého státu. (KSNC
501)

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
50
Problém terorismu
n„Terorismus vyhrožuje, zraňuje a zabíjí bez rozlišování, je těžkým proviněním proti spravedlnosti
a lásce“ (KKC 2297).
n„Terorismus je nutno zcela bezvýhradně zavrhnout. Představuje totiž projev naprostého pohrdání
lidským životem, a proto ho nic nemůže ospravedlnit, neboť člověk je vždy cílem a nikoli
prostředkem.“ (KSNC 514)
nPrávo bránit se proti terorismu: identifikace viníků musí být důsledně prokázána, neboť trestní
odpovědnost je vždy osobní odpovědností, a proto ji nelze rozšiřovat na náboženství, národy či
etnika, k nimž teroristé příslušejí. (KSNC 514)
nProhlašovat se za teroristy ve jménu Božím je svatokrádeží a rouháním; označovat jako mučedníky
ty, kdo umírají, když konají teroristickou akci, znamená převrátit pojem mučednictví, které je
svědectvím toho, kdo se nechává raději zahubit, než aby se zřekl Boha a jeho lásky; nikoli označení
člověka, který ve jménu Boha zabíjí.
nŽádné náboženství nesmí tolerovat terorismus, a tím spíše ho nesmí hlásat. (KSCN 515)

6
Křesťanská sociální etika. M. Martinek.  Jabok 2021
51
Cesty k míru
nZastavit závody ve zbrojení – problém politický a ekonomický
nVytvářet společnost svobody a práva (příklad: v západní Evropě se nevedla žádná válka od roku
1945)
nVychovávat k míru (rodina, výchovné instituce, média, církve)
nTolerance a dialog – interkulturalita
nDoprovázet oběti násilí a jejich rodiny
nModlitba