Křesťanská sociální etika
Jabok 2022


7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
2
7. PRÁCE

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
3
Oblasti křesťanské sociální etiky
nÚroveň státní:
nPolitika (GS II-4)
nHospodářství (GS II-3)
nPráce
nRodina (GS II-1)
nVzdělání, kultura, média (GS II-2)
nÚroveň globální:
nEkologie
nMír (GS II-5,1)
nSociální spravedlnost (GS II-5,2)

Uprchlíci a zaměstnanost
n
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
4
Solidarita českým pohledem: Co se stane, až kvůli pracovitým válečným uprchlíkům z Ukrajiny začnou
Češi přicházet o práci? Odpověděl sociolog | ŽivotvČesku.cz

Uprchlíci a zaměstnanost
nVětšina migratnů z Ukrajiny chce pracovat.
nČeský pracovní trh s nízkou nezaměstnaností o ně má zájem. Práci je připraveno dát uprchlíkům 72
procent firem, většinou dlouhodobě. nPodniky poptávají především kvalifikované pracovníky, počítají
se zajištěním kurzů češtiny či překladatelů. nPodle personálních agentur se příchozí z Ukrajiny do
českého pracovního trhu zapojují postupně a zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám.
nPolitická reprezenatce jim zjednodušuje podmínky: mohou pracovat i bez pracovního povolení.
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
5

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
6
Laborem exercens (1981)
nEncyklika byla napsána k 90. výročí RN. Navazuje na nauku papežových předchůdců a přichází
s novým, zcela zásadním a obsáhlým tématem. Jiné důrazy a jiné souvislosti.
nV sociální nauce církve se všechno točí kolem práce, ona jej jejím ústředním bodem, osou i klíčem.
Práce je přímo v srdci sociální otázky.
nMeditace o práci, reakce na současné problémy a současný vývoj. Práce je základní a stále aktuální
součástí lidského bytí.
http://ecx.images-amazon.com/images/I/41eQoSkh57L._SL500_SY344_BO1,204,203,200_.jpg

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
7
Definice práce
nJan Pavel II.: „Slovem práce se myslí každá činnost konaná člověkem bez ohledu na její ráz a
okolnosti.“
nPráce je činnost specificky lidská. Činnost ostatních živočichů k udržení života není prací.
Člověk je díky práci (kultuře) „jediný onticky tvořivý živočich, druhý pozemský tvůrce skutečnosti
– malý bůh“ (Šmajs 15).
nPráce je pro člověka sociokulturní potřebou, posilovanou stavy biologické libosti.
nPráce má 2 stránky:
nMůže vést až k sobectví a dohnat druhé ke vzpouře tím, že slibuje peníze, požitky a moc.
nRozvíjí stavovský a mravní charakter, smysl pro povinnost a lásku k bližnímu

Michelangelo creazione delsole e della luna sistina
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
8
Bůh Stvořitel
nPráce je základní aktivita samotného Boha, zpráva o stvoření světa = první evangelium práce.
Ukazuje, v čem spočívá důstojnost práce. Člověk v práci napodobuje Boha. Bůh je ten, který první
pracuje. Člověk je povinen napodobovat Boha jak v práci, tak v odpočinku.

Biblický pohled na práci
nPráce patří k původnímu stavu člověka a předchází jeho pádu, proto není trestem ani prokletím.
Stává se „lopotou a prokletím“ až v důsledku hříchu, jímž byla nabourána původní harmonie mezi
člověkem a Bohem.
nJežíš byl mužem práce. Učil, že je třeba pracovat, vážit si práce, ale nenechat se jí zotročit.
nCírkevní otcové nepojímali práci nikdy jako „opus servile“ („otrocké dílo“), jak to bylo běžné v
tehdejší kultuře, nýbrž vždy jako „opus humanum“ („lidské dílo“), a proto mají v úctě každou práci.
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
9
Toomey & Co. Auctioneers | Full Details for Lot 154
Giuseppe Pranovi
Jesus the Worker (Gesu Lavoratore), 1958

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
10
Spiritualita práce
nÚkolem církve je také vytvoření spirituality práce. Pomoci lidem, jak se prostřednictvím práce
přiblížit Bohu.
nPráce jako podíl na Kristově díle. Gn je obrazem práce: stvoření v šesti dnech = Evangelium práce.
Člověk je veden, aby Boha následoval jak v práci, tak v odpočinku. Nejen stvoření,  ale i stálá
Boží činnost, která zůstává skryta. Učit se ji vidět. Bůh je činný všude (J 5, 17: Můj Otec
nepřestal pracovat).
nOdpočinek: Lidská práce vyžaduje odpočinek každý sedmý den. V neděli člověk jakoby duchovně tráví
to, co přes týden v následování Krista vytrpěl.
nZákaz přílišné starosti o práci. Ježíš se na práci dívá s láskou: mnoho odkazů na práci v SZ i NZ.
2 Sol. 3: „Kdo nechce pracovat, ať nejí.“ – nikoli: kdo nepracuje. Kor: „Cokoliv děláte, dělejte
jako pro Pána.“

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
11
Dimenze lidské práce
nLidská práce má dvě dimenze:
nObjektivní: souhrn aktivit, zdrojů, prostředků a technologií, které člověku slouží při výrobě, aby
tak „ovládal zemi“ (Gn). Člověk vytváří to, co potřebuje (objekty). Rozvoj od pastevectví přes
zemědělství, průmysl ke službám, včetně vědeckého bádání. Objektivní smysl je časný, zůstává na
této zemi, s ní pomine. Tato složka je proměnlivá – mění se v závislosti na proměnách technických,
kulturních, společenských a politických podmínek.
nSubjektivní: vliv, který práce vykonává na samotný subjekt – člověka. Subjektivní smysl je věčný,
protože formuje lidskou duši, která přechází do věčnosti. Tato složka je stabilní – nezávisí na
tom, co člověk konkrétně realizuje, ani na druhu vykonávané aktivity, nýbrž pouze na jeho
důstojnosti jako lidské osoby.
nPráce, nezávisle na své větší či menší objektivní hodnotě, je podstatným vyjádřením osoby, „actus
personae“ (úkon osoby). Pracující člověk proto nemůže být redukován na pouhý nástroj výroby nebo
prostou pracovní sílu s čistě materiální hodnotou.
nSubjektivní rozměr práce musí být nadřazen objektivnímu, protože jde o člověka, jenž pracuje a
dodává práci vyšší kvalitu i hodnotu. Cílem práce je vždy člověk. Práce je pro člověka a ne člověk
pro práci.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
12
Vztahy mezi prací a kapitálem
nPráce má bytostnou přednost před kapitálem: práce je účinnou příčinou výrobního procesu, kapitál
je příčinou nástrojovou.
nMezi prací a kapitálem existuje vzájemná komplementarita: kapitál nemůže být bez práce ani práce
bez kapitálu. Výsledku je dosaženo vždy jejich součinností.
nV informační společnosti se zvyšuje význam „lidského kapitálu“: znalosti pracovníků, jejich
tvořivost, schopnost vytvářet vztahy a pracovat v týmu, vyrovnávat se s novými situacemi.
nV liberalismu i v marxismu je pohled na práci materialistický. Člověk je v nich vždy nástrojem,
výsledkem výrobních vztahů. Podle marxismu je výroba prioritní, ostatní je nadstavba. Podle
liberalismu je člověk a jeho práce jednou z mnoha součástí mechanismu trhu.

V Česku pracuje rekordní počet vězňů. Jejich průměrný výdělek je ale nedostačující | E15.cz
nLeden 2021: 49 %, tedy 6543 osob.
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
13

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
14
Práva pracujících
nVycházejí z principu lidské důstojnosti. Podle LE 15 – 20 jde o práva na:
nspravedlivou odměnu za práci
nodpočinek (sedmý den – Gn 2,2)
npřiměřené pracovní podmínky, aby vykonávání práce nepoškozovalo tělesné zdraví ani morálku
nochranu vlastní osobnosti na pracovišti, aby netrpělo újmu ničí svědomí nebo lidská důstojnost
ndávky v nezaměstnanosti
ndůchod a pojištění pro dobu stáří, nemoci a nehod spjatých s výkonem práce
nsociální podporu v mateřství
nspolčování a sdružování
nstávku
nkolektivní vyjednávání prostřednictvím odborů

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
15
Volný čas
n„Čas, v němž jedinec svobodně, na základě svých zájmů, nálad a pocitů, volí svou činnost. Jedná se
o tu část mimopracovního, mimoškolního času, který zbude po zabezpečení individuálních a rodinných,
existenčních a biologických potřeb“ (P. Sak).
nPrůměrné množství volného času člověka vzrostlo v Evropě v posledních dvou stoletích na
dvojnásobek. Tento jev způsobují zejména dva faktory:
nzvyšování průměrného věku lidského života
nzkracování doby, kterou člověk věnuje práci.
nV současné době má česká mládež v průměru asi 6 hodin volného času denně, pokud počítáme jak
pracovní dny, tak také dobu víkendů a prázdnin či dovolených.
nVolný čas by měl člověk využít ke svému osobnímu rozvoji, zvláště v těch oblastech, v nichž není
podněcován svou prací (spiritualita, lidské vztahy, cestování, kultura, sport apod.)
nDobrovolnictví: využití části volného pro službu bližním, nevýdělečnou sociální aktivitu; církev
vyzývá k dobrovolné službě v rámci církevních institucí – to však musí mít zdravou míru, aby zůstal
prostor i pro další způsoby využití volného času.

Práce a pandemie
nJak změnila pandemie pracovní trh?
nOmezení pracovních možností, snižování úvazků, zvýšení nezaměstnanosti
nPráce z domova (home-office), komunikace on-line, snížení pracovních cest.
nZvýšené ohrožení osob s nestabilními úvazky (OSVČ, DPP? DPČ, práce na černo)
nDalší…?
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
16

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
17
Globalizace ve světě práce
nVýrobní prostředky jsou umístěny v jiných oblastech než tam, kde dochází ke strategickým
rozhodnutím, a daleko od spotřebitelských trhů. To vede vlastníka ke lhostejnosti vůči sociálním
následkům svých rozhodnutí.
nFragmentarizace výrobního cyklu vede k proměně ve struktuře práce, což ovlivňuje způsob života
jednotlivců, jejich kulturu a hodnoty.
nPřesun pracovních sil z průmyslu do oblasti služeb vede k vytváření nových forem práce (částečné
úvazky, práce na dobu určitou, práce doma u počítače apod.), které nelze klasifikovat ani jako
klasické zaměstnání ani jako nezávislou činnost. To vyvolává nejistotu a nestabilitu.
nV nových podmínkách je třeba
nRespektovat lidská práva a lidskou důstojnost
nKlást důraz na subjektivní dimenzi lidské práce
nUsilovat o solidární rozvoj v globálním měřítku, čelit sociálním a ekonomickým nerovnostem
nVytvářet humanismus práce na planetární úrovni.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
18
Přímý a nepřímý zaměstnavatel
nV encyklice LE se zavádí nový pojem přímého a nepřímého zaměstnavatele. Rozlišování mezi nimi je
důležité vzhledem na organizaci práci a na možnost vytvoření spravedlivých nebo nespravedlivých
vztahů.
npřímý zaměstnavatel: je ten, kterému jsme tak zvyklí říkat. Instituce, právnická nebo fyzická
osoba. Podepsaná na druhé straně pracovní smlouvy.
nnepřímý zaměstnavatel: je to mnoho různých činitelů, především stát, kteří kromě přímého
zaměstnavatele mají určitou pravomoc nebo vliv, pokud se týče způsobu, jakým se uzavírá pracovní
smlouva a utvářejí se vztahy v oblasti lidské práce. Tyto okolnosti jsou natolik důležité, že jsou
rovnocenné tomu, kdo ho zaměstná. Je to jakýsi společenský aspekt práce. Jde o princip
spravedlnosti. Právě stát má za povinnost provádět spravedlivou sociální politiku.
nPovinnosti nepřímého zaměstnavatele:
nStarat se o zaměstnanost
nPlánovat
nZajišťovat práci pro handicapované

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
19
Pracovní právo ČR
nZákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce: upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a
zaměstnavateli, stanovuje pravidla pro pracovní dobu, práci přesčas, pracovní pohotovost, vybírání
dovolené, poskytování platu, mzdy a odměny za pracovní pohotovost, zjišťování a používání
průměrného výdělku pro pracovněprávní účely apod.
nZákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání: upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými
odborovými organizacemi a zaměstnavateli za případné součinnosti státu, jehož cílem je uzavření
kolektivní smlouvy.
nZákon č. 309/2006 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.
nZákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti: podpora vytváření pracovních příležitostí, zaměstnávání
zaměstnanců ze zahraničí a osob se zdravotním postižením, zprostředkovávání zaměstnání, podpora v
nezaměstnanosti atd.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
20
Problém nezaměstnanosti
nSoučástí tržní ekonomiky je také trh práce. Jelikož lidská práce je tržní hodnotou, bude vždy
existovat riziko nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je nutným průvodním jevem tržní ekonomiky.
nZákladní právo na práci:
nLidskou práci je třeba chápat jako základní právo všech lidí v mezinárodním měřítku. Není však
právně vymahatelné.
nBezprostřední zaměstnání každého člověka není v možnostech státu, vedlo by to k umělé
zaměstnanosti.
nMezinárodní spolupráce na tomto poli. Papež dokonce žádal, aby organizace jako OSN měly větší
výkonnou moc a aby věnovaly větší pozornost různým podmínkám v zemích.
nZa nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže
najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného
považuje osoba, která:
nje starší patnácti let,
naktivně hledá práci,
nje připravena k nástupu do práce do 14 dnů.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
21
Negativní stránky nezaměstnanosti
nEkonomická teorie považuje nezaměstnanost za nutný jev, společnost ji však vnímá jako poruchu,
představující psychologický, sociální i politický problém.
nPsychologické změny v nezaměstnanosti: první měsíc euforie („nic nedělám a mám peníze“); později
pocit zbytečnosti („nikomu nic nepřináším, nemám žádný smysl“), tendence k drogám či sebevraždám;
po třech 3 letech jsou změny trvalé.
nSociální změny: uvolňování dosavadních vztahových vazeb, rozpad rodiny, postupné sociální
vyloučení, bezdomovectví.
nIdeální cíl: plná zaměstnanost – úroveň zaměstnanosti, při níž neexistuje nebo je zanedbatelná
nedobrovolná nezaměstnanost.
nReálný cíl: přirozená míra nezaměstnanosti – vzniká působením tržních sil, v němž je stabilní míra
inflace; stav rovnováhy na trhu práce; nelze ji dlouhodobě ovlivňovat nástroji finanční a měnové
politiky.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
22
Úloha státu a občanské společnosti
nPovinnosti nepřímého zaměstnavatele:
nStarat se o zaměstnanost
nPodporovat nezaměstnané
nAktivní politika zaměstnanosti: podporovat činnost podniků tak, aby vytvářely pracovní
příležitosti.
nPrávo na podporu v nezaměstnanosti se odvozuje od práva člověka na život. Nezaměstnanost je vždy
zlo, ve větší míře je to společenská pohroma.
nÚloha odborů a úřadů práce: kontakt se zaměstnavateli, aby byli připraveni na větší propouštění
(rekvalifikační programy). Pomoc zaměstnavatelům k účelné organizaci práce na pracovišti.
nHlavní úloha připadá státu s orgány ministerstev a sítí profesionálů.
nDůležitá je také spontánní iniciativa jednotlivců. Často řešením své nezaměstnanosti najdu práci
pro sebe i pro druhé. Úřady práce nabádají k samostatnému podnikání. Státní podpora pro nové
podnikatele.

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
23
Handicapovaní, imigranti
nOsoby s handicapem mají právo na práci. Jejich právo je posvátné a neporušitelné. Práce jen pro
zdravé = závažná forma diskriminace. Je věcí nepřímého zaměstnavatele, aby se podporovalo přiměřené
zařazení těchto lidí. Člověk s handicapem by se neměl cítit odstrčený.
nVždy existovalo stěhování do cizí země za prací. Člověk má na to v zásadě právo. Dnes se tomu
bohaté společnosti brání. Snaha ujímat se lidí politicky pronásledovaných, ne z hospodářských
důvodů. Obrovské ilegální přistěhovalectví do vyspělých zemí. Tou je i Česká republika.
nNemravnost nelegálního zaměstnávání
nHranice legality: legální zaměstnanci mají právo na všechno zabezpečení stejně jako občané státu.
nPro zaměstnavatele je výhodnější mít nelegální zaměstnance. Stojí asi jednu třetinu.
nAle platí o nich to, co řekl Lev XIII. o dělnících na konci 19. st. Nelegální zaměstnávání je
veliká nemravnost: okrádá všechny fondy – nepřispívá na společné věci, i když by bylo poctivé
přispívat. Problém je úraz či nemoc.
n

7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
24
Rodina, ženy, děti
nJe třeba vytvářet takové pracovní podmínky, které by nenarušovaly rodinný život: práce v blízkosti
domova, dostatek volného času, možnost kratšího úvazku, dostatečná mzda pro materiální zajištění
rodiny apod.
nŽeny by měly mít stejné právo na práci jako muži, včetně výše odměňování.
nDětská práce je nemorální, odsuzuje ji již Lev XIII. (RN 33): „U dětí se musí dbát na to, aby
nepracovaly v továrně dříve, než se věkem dostatečně upevní jejich tělo a rozvinou duševní
schopnosti. Neboť předčasná práce hubí mladé síly, probouzející se v dětství jako mladé osení, a
veškerý vývoj v dětských letech tak přichází nazmar.“

Dětská práce
nDětská práce je pracovní činnost vykonávána dítětem, která negativně ovlivňuje jeho zdraví a
duševní rozvoj a znemožňuje mu dosáhnout vzdělání. V roce 2004 bylo na světě podle údajů
Mezinárodní organizace práce (ILO) 218 milionů pracujících dětí.[1] Tato statistika však započítává
jen ty děti, které za svou práci dostávají - i když minimálně - zaplaceno. Několikanásobně více
dětí však pracuje v domácnosti či na polích zdarma, do školy však také chodit nemohou. Dětskou
práci omezují dvě hlavní konvence ILO, ale ne všechny státy se k nim připojily. Protože většina
velkých firem dnes vyrábí v rozvojových zemích, je třeba si uvědomit, že děti se podílely na výrobě
velké části produktů v evropských obchodech. nÚmluva o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání byla
přijata ILO v roce 1973. Stanovuje nejnižší věk pro vstup do zaměstnání na 15 let a na 18 let v
případě práce ohrožující zdraví či morálku. K září 2008 byla ratifikována 150 státy. nÚmluva o
zákazu a opatření k odstranění nejhorších forem dětské práce byla přijata ILO v roce 1999. K září
2008 byla ratifikována 169 státy nÚmluva o právech dítěte, která mimo jiné obsahuje právo na
vzdělání, byla přijata Organizace spojených národů OSN v roce 1989. K lednu 2003 byla ratifikována
189 členskými státy OSN a čtyřmi státy mimo OSN.
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
25

ŘEŠENÍ
nEliminace práce dětí úzce souvisí se zajištěním bezplatného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro
všechny. Vzdělání je klíčem ke snížení chudoby a základním předpokladem pro zlepšení životní
úrovně. Vzdělání podporuje udržitelný rozvoj, budování demokratické společnosti a zlepšování
zdravotního stavu populace. nZvláště vzdělání dívek, respektive žen se následně výrazně odráží ve
zlepšení zdravotního stavu rodin, uplatnění plánovaného rodičovství a ve zvýšeném úsilí o zajištění
vzdělání pro další generaci dětí. nOmezení nabídky levné práce dětí umožňuje jejich rodičům žádat
za svou práci vyšší mzdu. Tímto způsobem lze zásadně zlepšit zejména situaci žen na pracovním trhu.
nNestačí ovšem pouze budovat školy a podporovat kvalitu vzdělání, důležité je také zaujmout aktivní
postoj a podpořit zavedení všeobecné docházky dětí do škol. Odpovědnost by v tomto směru měly
převzít zejména vlády jednotlivých států včetně České republiky, která se ve své koncepci
zahraniční politiky (2003-2006) zavázala k prosazování efektivního a transparentního naplňování
rozvojových cílů Deklarace tisíciletí. Tato deklarace obsahuje i cíl týkající se zajištění
základního vzdělání pro všechny.
n
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
26

Klíčová slova
nPráce
nEvangelium práce
nSpiritualita práce
nDimenze lidské práce
nKapitál
nVolný čas
nPráva pracujících
nPřímý a nepřímý zaměstnavatel
nNezaměstnanost
nDětská práce
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
27

K hlubšímu pochopení tématu…
nV knize Kapitál od Reinharda Marxe (Academia, Praha, 2013) si prostudujte kap. VI.: Nově rozdat
karty; práce, vzdělání, rodina. nUkažte, jakými cestami mohou křesťanské církve přispět ke zlepšení
situace na trhu práce.
7
Křesťanská sociální etika.        M.Martinek. Jabok 2022
28