Křesťanská sociální etika
Jabok 2021


2. Vývoj katolického sociálního myšlení



n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n3
Sociální otázka – 19. stol.
nRůst počtu obyvatelstva: během 19. stol. asi na dvojnásobek
nHospodářský liberalismus:
nZavedení tržní ekonomiky ve V. Británii a USA – kolem 1800
nOsvobození rolníků: vzrůst produkce, zánik ochrany ze strany panstva – vznik venkovského
proletariátu
nSvoboda živností: osvobození od nátlaku cechů vedlo ke svobodné produkci, ale zároveň ke ztrátě
sociální ochrany – zbídačení řemeslníků
nProces industrializace – dělníci ve velkých továrnách:
nnelidské pracovní podmínky (prac. doba až 78 hodin),
nnízké mzdy (sotva pokrývaly životní minimum),
nneexistence sociálního pojištění (postupně zaváděno – Německo 1883),
nnedůstojné bydlení
nz fyzicky pracujících soc. vrstev, které nevlastnily výrobní prostředky,  se stává „třída“ –
proletariát
nDůsledky:
npauperismus (masová chudoba),
nmorální úpadek (opilství, promiskuita, rezignace).

Cech je středověké a raně novověké řemeslnické sdružení, která hájilo práva a zájmy svých členů,
dohlíželo na jakost a cenu výrobků, na výchovu učedníků a skládání mistrovských zkoušek. Plnil též
funkce reprezentativní, náboženské a sociální.
Cechy vznikaly ve středověkých městech hlavně během 13.-15. století, v menších městech ještě i v
16. a 17. století. Rušeny začaly být ve druhé polovině 18. století a především v 19. století, neboť
bránily vytváření konkurenčního prostředí a technologickému rozvoji.
Cechy nejen že potlačovaly konkurenci, ale zároveň konzervovaly technologické postupy, takže se v
řemeslech jen těžko prosazovaly nové postupy. Inovace byla možná, až když modernější způsob výroby
schválil celý cech. V českých zemích se nové výdobytky ve výrobě mnohdy prosazovaly s velkým
zpožděním za Evropou.^[2]
Protože tento složitý a zcela nekonkurenční systém začal být postupně pro mnohé členy velmi
svazujícím, docházelo často, zvláště v raném novověku k porušování cechovních pravidel. Velmi běžné
bylo například překračování maximálního povoleného počtu tovaryšů. Tato nepružnost a podvazování
konkurenčního prostředí se nakonec staly i důvodem, proč byly nakonec cechy rušeny.

Marxismus
nPrvní systematická reakce na dělnickou otázku:
nKomunistický manifest – 1848
nKapitál – 1867
nZákladní myšlenky:
nLidské dějiny jsou dějinami třídních bojů
nV kapitalismu jsou antagonistickými třídami vlastníci výrobních prostředků (vykořisťovatelé –
buržoazie) a dělníci (vykořisťovaní – proletariát)
nNáboženství je opium lidu, církve jsou vždy na straně vykořisťovatelů
nTřídní antagonismus bude zrušen, až se dělníci stanou vlastníky výrobních prostředků, čehož
dosáhnou ozbrojenou revolucí
nTak vznikne beztřídní společnost – komunismus
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n4

John Stuart Mill (1806-1873)
nPrincipy politické ekonomie – 1848 nLiberální ekonom s důrazem na dosažení sociální spravedlnosti:
politická ekonomie měla podle něj smysl jen tehdy, pokud dokáže aktivně řešit aktuální problémy své
doby.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n5

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n6
Východiska pro postoj církve k dělnické otázce
nAntimodernismus – kritická distance vůči liberalismu i socialismu (odmítání tržního kapitalismu i
politické demokracie); tato pozice vycházela ze syndromu hříšného pádu: ve srovnání s dobrým
katolickým středověkým řádem jsou novověký proces a omyly moderny důsledky hříšného pádu, jímž
začala reformace. Tento postoj bránil církvi v konstruktivní diskusi s modernou a s raným
socialismem.
nNovoscholastika – odvolání na klasické přirozené právo, apel na charitu a solidaritu bohatých s
chudými: princip lidské důstojnosti (člověk jako tělesně – duševně – duchovní jednota) a společného
dobra (produkt nikoli hospodářské soutěže nebo revolučního boje, ale solidární spolupráce).
nSociální romantismus – stavovská výstavba státu a společnosti: král a vláda, parlament složený ze
zástupců lidu podle stavů (rolníci, řemesla, velkoprůmysl, obchod), překonání třídních protikladů a
sociální zabezpečení na základě sociálního partnerství skupin. Problém: omezení konkurence –
svobody trhu.
nCharitativní praxe – rozvoj řeholních i laických společenství zaměřených na péči o nemocné, chudé
a staré, na školy a výchovu, nově také na chudé dělníky.

Charitní iniciativy zaměřené na dělníky
nNěmecko: Adolf Kolping
nKatolický kněz (1813 – 1865), od roku 1850 inicioval zakládání spolků na podporu chudých tovaryšů,
putujících z města do města za prací. Spolkové domy poskytovaly ubytování, práci, vzdělání a
duchovní, kulturní i sportovní programy pro volný čas.
nItálie: Jan Bosco (1815 – 1888)
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n7

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n8

Počátky katolického sociálního myšlení:
Luigi Taparelli, SJ  (1793 – 1862)
nProfesor na papežské univerzitě Gregoriana, učil pozdějšího papeže Lva XIII. nSpravedlnost není
jen kategorie morálního hodnocení individuálního chování, ale i kvalifikace společenských struktur.
Nejen jednotlivec, i společnost může být spravedlivá či nespravedlivá. nVytvořil nový pojem:
SOCIÁLNÍ SPRAVEDLNOST (40. léta 19. stol.) n„Společensko-politický vůdčí princip, který fakticky
musí všechny lidi zrovnoprávňovat, pokud se týká práv lidstva všeobecně, právě tak jako Stvořitel
obdařil každého člověka stejnou lidskou přirozeností.“
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n9

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n10
Robert Lamennais (1782 – 1854)
nFrancie, katolický kněz
nprosazoval zdravý liberalismus, obhajoval kulturní a politická práva, souhlasil s demokracií;
podněcoval sociální praxi církve a blížil se raně socialistickým představám.
nJeho názory odsoudil Řehoř XVI., přesto podnítily rozvoj sociálního katolicismu.
Lamennais.jpg

Wilhelm von Ketteler (1811-1877)
nNěmecko, kněz, později biskup v Mainzu a poslanec Národního shromáždění – adventní kázání o
sociální otázce 1848.
nInspiroval Bismarcka k sociální reformě i Lva XIII. k první sociální encyklice.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n11
nOdmítá kolektivní socialismus, protože je bojovně ateistický, i liberální individualismus, protože
jeho nemorálnost by vedla k socialismu; zastává linii sociálně-realistickou: nutnost zásahu státu
ve prospěch dělníků – státní sociální politika.
n

Karl von Vogelsang (1818 – 1891)
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n12
nRakousko, žurnalista, šéfredaktor časopisu Katholik v Prešpurku – Bratislava. nPředstavitel
sociálního romantismu, spolupráce s Kettelerem. nInspiroval sociální refomu Eduarda Teefeho v
Rakousku-Uhersku, , publicisticky připravoval encykliku Rerum Novarum papeže Lva XIII.

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n13
Borské teze
nDokument vypracovaný 1883 na zámku v Boru u Tachova
n14 sociálních myslitelů z Čech, Německa, Rakouska, Švýcarska a Vatikánu.
nPožaduje zákonnou úpravu pracovní smlouvy, spravedlivou mzdu, zřízení dělnických komor pro hájení
zájmů dělníků.
Výsledek obrázku pro Bor u Tachova

Borské teze
nV roce 1882 byl tehdejší majitel zámku kníže Karel z Löwensteinu jmenován generálním sekretářem
německého (i rakouského) Katolického sněmu. Tento katolický, sociální a společenský svaz ho tehdy
pověřil zpracováním návrhu zásad pro řešení otázek práce. Po vypracování zmíněného návrhu svolal
roku 1883 kníže Karel z Löwensteinu na borský zámek 14 význačných osob, včetně zástupce
Vatikánu. Po čtyřech dnech společného jednání byly vydány „Borské teze“, týkající se dělnické
otázky a s ní související otázky řemeslnictva.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n14

Borské teze
nOtázky související s pracovní smlouvou: práce již není chápána jak zboží, které se prodává nebo
kupuje, ale má hodnotu mravní, protože bezprostředně souvisí s člověkem. Pracovní smlouva má být
uzavřena na právním základě jako smlouva o mzdě nebo platu, ne jako smlouva nájemní. Přitom mzda má
být chápána jako rovnocenná náhrada toho, co pracovník při své činnosti vykonává. Při vyměřování
mzdy musí být přihlédnuto ke spravedlivému ohodnocení činnosti.
nKomitét chtěl zabránit hrozícímu rozpadu řemeslné výroby povinným zakládáním cechů, spolků, soudů
a komor.  Stát na druhé straně se měl postarat o základní odborné školství, o dodržování nedělního
klidu, obstarávání odbytu výrobků a o zákonnou úpravu vypisování nabídek práce a poskytování
objednávek. Stát měl rovněž podporovat zřizování učňovských, tovaryšských a mistrovských spolků.
nObě teze ukázaly směr nové – sociálně zaměřené cesty. Do té doby byla starost o sociální otázky
z katolické strany považována spíše za péči o duši. Teprve Borské teze vedly k poznatku, že základy
existujících problémů musí být odstraněny strukturálními změnami. Významný vliv při přípravě
papežské sociální encykliky Rerum novarum.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n15

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n16
Lev XIII. - Rerum novarum (1891)
nPrvní sociální encyklika, ovlivněna Kettelerem a Vogelsangem, Taparellim; kombinace sociálního
romantismu s opatrným přijetím tržního hospodářství
nReakce na tzv. „dělnickou otázku“ a rozvoj marxismu – příliš pozdě
nPolemika se socialismem: obhajoba soukromého vlastnictví. Není zde zmínka o liberalismu ani o
demokracii.
nNezastupitelná úloha náboženství a církve: vzbuzuje citlivost pro spravedlnost a lásku, vytváří
potřebné sociální klima.
nCesta k řešení: apel na odpovědnost bohatých, státu, církve a dělníků ve svépomocných organizacích
(odbory).
nCíl: pokojné soužití ve vzájemné lásce a vstřícnosti
n

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n17
Sociální dokumenty katolické církve
n1. fáze – příprava a úvodní formulace; reakce na dělnickou otázku:
nLev XIII., encyklika Rerum novarum (1891)
n2. fáze – formulace základních principů; konfrontace s totalitními systémy:
nPius XI., encyklika Quadragesimo anno (1931)
nPius XII., rozhlasová poselství
n3. fáze – koncilová – dialog se světem, přijetí lidských práv:
nJan XXIII., encyklika Mater et Magistra (1961)
nJan XXIII., encyklika Pacem in terris (1963)
nII. Vatikánský koncil, konstituce Gaudium et spes (1965)
nPavel VI., encyklika Populorum progressio (1967)
nPavel VI., apoštolský list Octogesima adveniens (1971)
n4. fáze – učení Jana Pavla II. – důraz na svobodu a demokracii:
nJan Pavel II., encyklika Laborem exercens (1981)
nJan Pavel II., encyklika Sollicitudo rei socialis (1987)
nJan Pavel II., encyklika Centesimus annus (1991)
n5. fáze – současnost – sociálně ekologické paradigma:
nBenedikt XVI., encyklika Caritas in veritate (2009)
nFrantišek, encyklika Laudato si (2015)
nFrańtišek, encyklika Fratelli tutti (2020)

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n18
Návrh „třetí cesty“
nHeinrich Pesch (1854-1926, kněz - jezuita): návrh „třetí cesty“, „solidaristický ekonomický
systém“ – instituce liberální společnosti transformované větším smyslem pro společenství, duchovní
hodnoty a společný cíl.
nEncyklika Quadragesimo anno - Pius XI. (1922-1939) 1931, 40. výročí RN, připravil Oswald von
Nell-Breuning S.I.
nIdeály RN se neuskutečnily, naopak se prohloubily sociální konflikty a došlo k posílení
socialistického hnutí vznikem SSSR. Zásadní odsouzení socialismu, liberalismu a individualismu.
nNávrh nového společenského řádu, vycházejícího ze stavovského systému – solidarismus (tzv. třetí
cesta) – návaznost na sociální romantismus 19. stol. Argumentace rozumem a přirozeným zákonem,
nikoli zjevením: principy by měly být přijaty nejen věřícími křesťany.
nZdůrazňuje sociální odpovědnost církve a křesťanů, především v těchto oblastech:
nDvojí povaha vlastnictví: soukromá a sloužící
nSprávné přerozdělování kapitálu (úloha státu)
nOdproletarizování proletariátu: dělníci mají šetrností rozmnožovat rodinné jmění
nSpravedlivá mzda
nZavádí pojem „sociální spravedlnost“ (Nell-Breuning), první vyslovení a definice principu
subsidiarity (79), zákaz stávek (94)

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n19
Protiválečné dokumenty Pia XI.
n1931: Non abbiamo bisogno – proti násilnostem fašistického režimu v Itálii
n1937: Mit brennender Sorge – reakce na represivní opatření v Německu, zejména nucení k členství
v Hitlerjugend
n1937: Divini Redemptoris – systematická kritika komunismu

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n20
Vliv prvních sociálních encyklik
nInspirace pro vytváření legislativy evropských států.
nVýslovně se k jejich principům přihlásili tvůrci poválečné obnovy Německa (tzv. „sociální tržní
hospodářství“) – kancléř, zakladatel CDU Konrad Adenauer (1876 – 1967) a ministr hospodářství
(později kancléř) Ludwig Erhard (1907 – 1977).
nTím, že jejich principy z velké části přijaly za své demokratické kapitalistické státy (západní
Evropa, severní Amerika), zmenšil se prostor pro vytváření tzv. „třetí cesty“.
nProhloubení izolace Sovětského svazu a dalších socialistických států vzhledem k demokratickému
západu a kultuře vycházející z křesťanských hodnot.
nV rozvojovém světě (zvl. s katolickou většinou) byly přijaty, ne však naplněny – absence institucí
potřebných k jejich realizaci. „Doktrína je správná, ačkoliv neúplná, avšak učení o institucích je
nejisté.“ (Novak 164)

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n21
Jan XXIII.: otevření církve světu
n1961: Mater et Magistra, 70. výročí RN
nObrací se ke všem lidem, ne jen k odborníkům.
nArgumentace empiricko-sociologická, ne jen teologická
nJako první z papežů výslovně podporuje koncepci liberálních institucí: lidských práv a
hospodářského rozvoje.
nZabývá se novými tématy: zemědělství, sociální rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými státy
(inkulturace, populační exploze), politika na globální úrovni.
nMetodika tří kroků: vidět, posoudit, jednat (236).

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n22
Pacem in terris (1963)
n
nPrvní monotematická sociální encyklika - o otázce světového míru v době jeho vážného ohrožení:
stavba berlínské zdi, kubánská krize.
nZákladní lidská práva (VDLP) musí být uplatňována na úrovni zákonodárství uvnitř států i v jejich
vzájemných vztazích

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n23
2. vatikánský koncil
nKonstituce Gaudium et spes (Radost a naděje, 1965)
n1. část: znamení doby, vztah pozemského pokroku k růstu Božího království
n2. část – některé konkrétní problémy:
nManželství a rodina
nKultura
nEtika hospodářství
nPolitické společenství
nMír a budování mezinárodního společenství
nShrnuje vše, co bylo na tato témata dosud řečeno.

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n24
Pavel VI. (1963 – 1978)
nProdal tiáru (prodána v Americe, výnos určen potřebným (chudým). Je uchována v chrámu Neposkvrněné
Panny Marie ve Washingtonu)
nDokončil druhý vatikánský koncil
nVydal encykliku Humanae vitae (1968)
nZrušil exkomunikaci konstantinopolského patriarchy (Athenagoras)
n
Výsledek obrázku pro paolo VI. constantinopoli

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n25
Sociální dokumenty Pavla VI.
n1967: encyklika Populorum progressio
nTéma: sociální konflikty na globální úrovni, hledání řešení problému nerovnosti mezi vyspělými a
rozvojovými státy.
nÚhel pohledu: svět je nemocný; chudé národy světa s hněvem povstanou proti bohatým; je třeba
hledat nové formy světové vlády.
nDůrazy: vzdělání – alfabetizace, demografický růst (zdůraznění svrchovaného práva rodičů
rozhodovat odpovědně o počtu dětí; není zde zmínka o antikoncepci – před vydáním HV), založení
komise Iustitia et Pax (5) a Caritas Internationalis (46); dialog mezi kulturami a inkulturace;
omluva za nedostatečnou inkulturaci historických křesťanských misií (12)
n1971: Octogesima adveniens, list papeže předsedovi Iustitia et pax k 80. výročí RN. Aktuální
otázky:
nUrbanizace, diskriminace, demografický růst, média, ekologie
nMarxismus: rozlišení různých proudů, zásadní odsouzení (souvislost s teologií osvobození)
nAktivní zapojení křesťanů do politické činnosti, legitimní pluralita

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n26
Jan Pavel II. (1978 – 2005)
nPolák, první neitalský papež po 450 letech.
nPřispěl k destrukci komunistického režimu.
nVydal tři důležité sociální encykliky.
nBlahořečil Matku Terezu.

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n27
Laborem exercens
n1981, první z trojice velkých sociálních encyklik Jana Pavla II., k 90. výročí RN,
nNová forma: podrobný biblicko-teologický výklad; těžko přístupné neodborníkovi
nTéma: práce, důraz na její subjekt – člověka
nMyšlenka, kterou zformuloval už v roce 1861 americký prezident Abraham Lincoln: „Práce předchází
kapitál a je na něm nezávislá. Kapitál je pouze plodem práce a nikdy by neexistoval, kdyby
neexistovala nejprve práce.“
nNová perspektiva: spiritualita práce (stvoření, ježíš jako dělník, kříž jako obraz práce…)

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n28
Solicitudo rei socialis
nEncyklika Jana Pavla II., 1987 – 20 let po PP
nReakce na stálé prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů mezi rozvinutým a rozvojovým světem
nPovinnost církve a křesťanů angažovat se pro chudé
nTémata: vzdělání, diskriminace, vykořisťování, lidská práva, ekologie, lidský rozvoj (rozbor
problémů ve světle teologie)

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n29
Centesimus annus
nEncyklika Jana Pavla II. Ke 100. výročí RN, 1991
nReflexe událostí roku 1989: zánik komunismu prokázal pravdivost základních principů SNC, ale nově
nastupující globální kapitalismus je nutné stavět na mravních principech
nPoprvé se církevní autorita staví výslovně na stranu tržní ekonomiky, odmítá tzv. třetí cestu.
nZáklad: soukromé vlastnictví a univerzální určení statků

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n30
Benedikt XVI.
nJoseph
nRatzinger

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n31
Deus caritas est
nPrvní encyklika papeže Benedikta XVI., 2006
nBiblický a teologický rozbor pojmu „láska“
nJako nutný doplněk sociální nauky církve zdůrazňuje povinnost charitativní práce
nI v nejlepším politickém a sociálním systému bude vždy existovat bolest, samota, vyloučení ze
společnosti – na ně církev a křesťané reagují pomáhající láskou

Dva rozměry diakonie (DCE 29)
nPoměr mezi úsilím zaměřeným k vytváření spravedlivějšího uspořádání státu a společnosti na jedné
straně a charitativní aktivitou na straně druhé:
nSociální nauka církve:
nBezprostřední úlohou církve není utváření spravedlivých struktur, protože to přísluší sféře
politiky, V dané věci má úloha církve zprostředkující roli, protože jí náleží přispívat k
očišťování rozumu a k probouzení mravních sil, bez nichž spravedlivé struktury nelze budovat a bez
nichž tyto struktury nemohou dlouhodobě působit. Bezprostřední působení při utváření spravedlivého
uspořádání společnosti je přednostně věcí laiků. Jako občané státu jsou povoláni k tomu, aby se
osobně podíleli na veřejném životě.
nCharitativní činnost:
nCharitativní organizace církve představují naproti tomu opus proprium, tedy úlohu, která je církvi
přiměřená a na jejímž naplňování se církev pouze nepodílí, nýbrž jedná jako přímo odpovědný subjekt
a koná při tom to, co odpovídá její vlastní povaze. Církev nemůže být nikdy zproštěna úkolu
uplatňovat lásku (caritas) ve formě organizované aktivity věřících. Zároveň platí, že nikdy
nenastane situace, v níž by nebylo třeba lásky (caritas) každého jednotlivého křesťana, protože
člověk kromě spravedlnosti bude vždycky potřebovat lásku.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n32

Caritas in veritate
nSociální encyklika Benedikta XVI., 29. 6. 2009
nLáska v pravdě: encyklika o integrálním lidském rozvoji v lásce a v pravdě; možnosti a meze
rozvoje jednotlivého člověka i celých národů; aktualizace sociálně-etických principů pro současnou
situaci světa.
nTémata:
nEkonomie: etika podnikání, odpovědnost finančního sektoru, nová úloha odborů
nKultura: přístup ke vzdělání, absolutní nárok techniky, převažující technicistní mentalita, moc
médií
nEtika: obrana lidské důstojnosti od početí pro přirozenou smrt, otevřenost vůči životu, právní
systémy a koncept práv a povinností
nGlobalizace: migrace, mezinárodní rozvojová pomoc, ochrana životního prostředí, energetická otázka
nPolitika: princip společného dobra, spolupráce věřících a nevěřících, význam občanské společnosti,
úloha neziskového sektoru, reforma OSN
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n33

Papež František
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n34

Laudato si (2015)
nKlíčovým tématem encykliky je otázka: „Jaký svět chceme zanechat těm, kteří přijdou po nás, dětem,
které právě vyrůstají?“ nPodle papeže Františka však tuto otázku nelze řešit izolovaně, pouze v
rámci životního prostředí. Papež upozorňuje, že se musíme ptát, co je smyslem života na zemi, jaké
jsou hodnoty a základy společenského života, co je cílem naší práce a veškerého našeho úsilí.
nPokud se totiž nebudeme zabývat těmito hlubšími problémy, nepovede naše starost o ekologii k
žádným významným výsledkům. Proto papež vybízí nejen věřící, ale též všechny obyvatele naší planety
k ekologické konverzi a předkládá ve svém textu tzv. integrální ekologii, která se nezabývá pouze
environmentálními problémy, ale řeší také hluboce lidské a sociální otázky. nCelá encyklika, která
je významným příspěvkem k dosavadní sociální nauce církve, je prodchnuta nadějí: „Lidstvo je stále
schopné společně pracovat na budování našeho společného domova“.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n35

Fratelli tutti (4. 10. 2020)
nStejně jako první sociální encyklika papeže Františka je ta nynější rovněž inspirována Prosťáčkem
z Assisi. Laudato si´ navíc odpovídá na podnět ekumenického patriarchy Bartoloměje, akcentujícího
ekologickou péči o stvoření, zatímco encyklika Fratelli tutti byla podnícena setkáním Františka
s vrchním imámem Ahmedem al-Tajíbem a podpisem jejich společné deklarace o lidském bratrství.
n
nTato druhá sociální encyklika je přibližně stejného rozsahu jako programová exhortace Evangelii
gaudium, má 287 odstavců a je členěna do osmi kapitol. Jako každá encyklika je i text té
nynější, Fratelli tutti, tvořen množstvím citací z Písma, ale především z tradice a dokumentů
papežského magisteria, což odráží také počet 288 poznámek pod čarou.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n36

n1. Temné mraky nad uzavřeným světem
n2. Cizinec na cestě
n3. Ohlašovat a vytvářet otevřený svět n4. Otevřít srdce celému světu
n5. Lepší způsob politiky
n6. Dialog a přátelství ve společnosti n7. Cesty obnoveného setkání n8. Náboženství ve službě
bratrství v našem světě
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n37
https://d188rgcu4zozwl.cloudfront.net/content/B08KGY57DF/resources/311291024

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n38
Sociální pastýřské listy
nAplikace SNC na konkrétní situaci v jednotlivých státech
nRakousko 1990
nMaďarsko 1996
nNěmecko 1997
nČesko: Pokoj a dobro, 2000

Pokoj a dobro
nList k sociálním otázkám v České republice k veřejné diskusi, 17. 11. 2000.
nNázev: oblíbený pozdrav Sv. Františka z Assisi.
nStanovisko křesťanských církví v ČR, vypracované z pověření České biskupské konference a
Ekumenické rady církví. Autorský tým:
nProf. Lubomír Mlčoch, děkan Fakulty sociálních věd UK (vedení)
nProf. Zdeněk Kučera, HTF
nProf. Jakub Trojan, ETF
nOdborníci z katolické církve
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n39

Obsah listu
nVýchodisko: po deseti letech transformace jsou v našem politickém, hospodářském a sociálním životě
závažné chyby jako důsledek nedostatečného důrazu na jejich etickou dimenzi. Na to chtějí křesťané
upozornit a zároveň navrhnout možnosti, jak tuto situaci změnit.
nDědictví minulosti
nKritické zhodnocení dosavadní hospodářské transformace
nAplikace křesťanských principů na některé důležité oblasti:
nsociální rozměr ekonomiky,
nobnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství,
nproblém práce a nezaměstnanosti,
nhumánní ekologie,
nrodina, vzdělání, média.
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n40

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n41
Iustitia et Pax
nRada Iustitia et Pax, Česká republika je orgánem České biskupské konference dle článku 26 Stanov
ČBK.
nRada navazuje na poslání a cíle Papežské rady pro spravedlnost a mír a uplatňuje myšlenky tohoto
poslání v České republice.
nRada
nse zabývá dodržováním lidských práv v České republice i ve světě a vystupuje proti jejich
porušování.
nsleduje sociální, ekologické a společenské problémy české společnosti, předkládá jejich analýzy a
usiluje o hledání takových přístupů k jejich řešení, která nezesilují napětí mezi společenskými
skupinami.
nseznamuje veřejnost se sociálním učením církve.
nwww.iupax.cz
nPředsedou Rady je biskup Václav Malý.

Pracovní skupina pro sociální otázky (ČBK)
nČeská biskupská konference v roce 2013 zřídila Pracovní skupinu pro sociální otázky (SO ČBK).
Tvoří ji křesťané a lidé dobré vůle, kteří se angažují v různých oblastech života církve a občanské
společnosti (pastoraci, politice, hospodářství, vzdělávacích institucích, vědeckých pracovištích
aj.).
nhttp://www.socialninauka.cz/.
nCíle skupiny
npodporovat odborný dialog o sociálních otázkách v rámci církve i mimo ni, zejména s odbornou
veřejností
nsledovat současný stav výzkumu a vědeckého myšlení, publikované výzkumy sociální problematiky
nprovádět osvětovou a publikační činnost především v oblasti sociální problematiky
nrozvíjet spolupráci s církevními organizacemi, hnutími a dalšími institucemi občanského sektoru
noslovovat odborníky vybraných oblastí, především z řad mladé generace; spolupracovat s doktorandy
různých fakult ČR
nvytvářet širokou síť externích odborníků
n
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n42

n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n43
Závěr
nÚkolem křesťanů a církví je ukazovat lidem duchovní a transcendentní hodnoty.
nVůči strukturálnímu zlu nesmějí křesťané mlčet – znamenalo by to jejich spoluvinu.
nSvoboda neznamená svévoli, ale mravní úkol.
nKřesťanská sociální etika jako alternativa současných trendů: nebojme se jít proti větru.
n„Páteří křesťanského sociální učení jsou myšlenky o důstojnosti každého člověka, o solidaritě a
subsidiaritě, o společném dobru, o spoluúčasti člověka na ekonomických procesech, v nichž může
rozvíjet i svou osobnost, o svobodě a nezcizitelných lidských právech. Všechny tyto myšlenky jsou v
harmonii se Všeobecnou deklarací lidských práv i s odpovídajícími lidskými povinnostmi. Patří k nim
dále sociálně odpovědné vlastnictví, svoboda podnikání a sociálně orientované tržní hospodářství,
jemuž nechybí respekt k právu a etickým principům. Odtud čerpáme inspiraci i pro tvorbu pracovních
alternativ, projektů a vizí v oblasti sociálního, ekonomického i politického života. Odtud čerpáme
inspiraci i sílu k tomu, abychom vyslovili jasné „ano“ a jasné „ne“ k nejrůznějším společenským
jevům.“ (PD 65)
n

Klíčová slova
nKřesťanská sociální etika
nSociální nauka církve
nIndividuální/sociální etika
nDobré/spravedlivé
nSociální otázka
nMarxismus
nBorské teze
nOsobnosti: Robert Lamennais, Wilhelm von Ketteler, Karl von Vogelsang, Karl Marx, John Stuart
Mill, Adolf Kolping, Jan Bosco nPapežové: Lev XIII., Pius XI., Pius XII., Jan XXIII., Pavel VI.,
Jan Pavel II., Benedikt XVI., František
n2
nKřesťanská sociální etika. M. Martinek  2021
n44