Křesťanská sociální etika Jabok 2021 1. Úvod, literatura, definice, témata, metoda, biblické a historické inspirace Lidé na Ukrajině se připravují na obranu země. Někteří cvičí střelbu, jiní vyrábějí maskovací sítě n 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 3 Rozestavení ruských vojsk u hranic s Ukrajinou - Aktuálně.cz Václav Klaus – Wikipedie Miloš Zeman – Wikipedie 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 4 Předmět křesťanská sociální etika nVědecký obor – součást teologické etiky . nStanovuje etické principy, zásady a normy, které se týkají nikoli chování jedince (= individuální etika), ale správného fungování sociálních struktur – institucí (rodina, ekonomika, politika, zákony, kultura, sociální služby atd.). V tom je rozdíl oproti etice v sociální práci (Fischer), i teologické etice pro praxi (Milfait), které se týkají především rozhodování jednotlivého sociálního pracovníka. nJako každá teologie vychází z Bible a z tradice církve. nTěsně souvisí s filozofií, politologií, sociologií, ekonomikou. nNa Jaboku je samostatným předmětem, neboť vytváří východisko pro etické jednání v sociální politice a částečně i v sociální práci – nabízí křesťanská kritéria k utváření politických a hospodářských systémů a institucí a k chování člověka v jejich rámci. Zároveň pomáhá k pochopení složitých strukturálních vazeb v současném globalizovaném světě. Strukturální hřích n2008: nna globální ekonomické krizi nejvíce vydělali ti nejbohatší, kteří ji také zavinili. Zaplatili ji běžní plátci daní, kteří na jejím vzniku nenesli žádnou vinu. n2021: nBohaté státy: 16 % populace – 60 % vakcín nOstatní státy: 84 % populace – 40 % vakcín nJe to nespravedlivé? ANO! nJe to trestné? NE! nKdo za to nese odpovědnost? nStruktura globální ekonomiky. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 5 nBůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. n nA Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe…“ Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. (Gn 1, 27 – 28; 2,15) n nOdpovědná vláda nad zemí zahrnuje také odpovědné spravování vztahů mezi lidmi ve společnosti. 6 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 „Miluj svého bližního jako sám sebe!“ (Mk 12,31) n nPřikázání lásky se vztahuje na všechny lidi. n nJednotlivec nemůže prokazovat lásku všem lidem. Může však ovlivňovat způsob řízení společného života. n nVolby jsou základním nástrojem uskutečňování přikázání lásky ve veřejném životě. 7 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 n„Církev si váží systému demokracie, protože nzajišťuje účast občanů na politickém rozhodování, nzaručuje ovládaným možnost volit a kontrolovat své vlády na v případě nutnosti je pokojnou cestou vyměnit. nNemůže proto schvalovat vytváření úzkých vůdčích skupin, které si uzurpují moc na základě svých zvláštních zájmů nebo ideologických záměrů“ nJan Pavel II., Centesimus annus, čl. 46 8 Výsledek obrázku pro jan pavel ii 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 http://www.rencin.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=200014&id_obrazky=1129 Patří etika do politiky? 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 9 10 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 Projev prezidenta Václava Havla v americkém kongresu 21. 2. 1990 nZájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i - chcete-li - firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. nStále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. 11 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 nJinými slovy: stále ještě neumíme postavit morálku nad politiku, vědu a ekonomiku. Stále ještě nejsme schopni pochopit, že jedinou skutečnou páteří všeho našeho konání - má-li být mravné - je odpovědnost. n nOdpovědnost k něčemu vyššímu, než je má rodina, má země, můj podnik, můj prospěch. Odpovědnost k řádu bytí, do něhož se všechno naše konání nesmazatelně zapisuje a kde se teprve a jen spravedlivě zhodnocuje. n nTlumočníkem mezi námi a touto vyšší autoritou je to, co se tradičně nazývá lidské svědomí. n 12 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 nI pokud bylo počínání v kauze v souladu s právem, nebylo určitě v souladu s etickými principy, řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 13 Výsledek obrázku pro babiš Výsledek obrázku pro marek výborný Krize institucí nKrize (= přechodné stádium mezi dvěma fázemi; přeměna, jež spěje k rozhodnutí, rozhodující obrat, průlom, moment zřetelné nerovnováhy): nDemokracie - redukována na vhození lístku do volební urny, přičemž o stranických preferencích rozhodují spíše mediální kampaně než svobodná a argumentačně podložená úvaha voličů nPrávního systému - rozhodující je dodržení pozitivní právní normy, ale porušování etických zásad, často do očí bijící, je soudy považováno za legitimní nEkonomického systému - nepřináší výsledky odpovídající „neomylným“ matematickým modelům, neboť daleko více, než se předpokládalo, podléhá nahodilým rozhodnutím různě motivovaných jednotlivců nKrize institucí, jejichž fungování je často v rozporu s přirozeným etickým cítěním, což mohou jednotlivci chápat jako ospravedlnění svého neetického jednání. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 14 Politická filozofie, sociální etika nObor založený Platonem (Ústava) a Aristotelem (Politika, Etika Nikomachova), který zkoumá politiku z hlediska hodnot. nJejí součástí je aplikovaná etika – sociální etika: nPolitická etika nEtika hospodářství nEtika práva nEtika války nEnvironmentální etika nPředmětem jejich zkoumání je jednání formalizovaných sociálních celků, tedy institucí všeho druhu a všech velikostí; na rozdíl od etiky individuální, která zkoumá jednání lidského jedince. nSociální etika na základě etických kritérií posuzuje vztahy, struktury, systémy pravidel, zákony, řády atd. z hlediska jejich spravedlnosti a podává návrhy na jejich zlepšení. Základní otázka sociální etiky zní: jsou institucionální útvary v dané společnosti spravedlivé? 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 15 Niccolò Machiavelli (1469 – 1527, Florencie), italský politik, diplomat, spisovatel, historik a vojenský teoretik. nPodle Machiavelliho je politika umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Moc ve skutečnosti nemá žádné teologické ani etické zdůvodnění. nAby vládnoucí zvítězili, musí být bezohlední. Politická věda se má tedy zabývat tím, co je, a nikoli tím, co by mělo být. To je nová politická filozofie, zcela oddělující politiku od etiky. nI když se časy mění, lidé zůstávají v podstatě stejní. Nepřijímá tedy myšlenku o zdokonalování lidstva a člověka. Od lidí se podle Machiavelliho dá očekávat spíš zlo; k dobrému musí být vedeni nebo i donucováni. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 16 Vladař nTento útlý spis (26 krátkých kapitol), věnovaný Lorenzovi Medicejskému, vyšel poprvé v roce 1532 (až po smrti Machiavelliho). Papež v roce 1532 povolil vydat Machiavelliho spisy, ale o dvacet let později se Vladař ocitl na seznamu zakázaných děl. Jezuité i protestanti psali proti Machiavellimu a snažili se vyvrátit jeho politickou filozofii v základě. nVycházeli z něho však první teoretikové absolutismu (Thomas Hobbes), osvícenci ve Francii (Charles Montesquieu). nVe Vladaři Machiavelli vůbec poprvé použil pojem stát (stato). Do té doby se ho neužívalo. Říkalo se politeia, res publica, civitas, regnum, imperium. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 17 Erasmus Rotterdamský (1467 – 1536) 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 18 •O výchově křesťanského vladaře •Knihu věnuje jako radu mladému králi Karlu V. Obecné principy cti a upřímnosti aplikuje na konkrétní úkoly knížete, kterého zobrazuje jako služebníka svého lidu. Dílo bývá srovnáváno s Machiavelliho Vladařem (1532) jako nejvýznamnější spis o vládě 16. století. •Porovnání: Machiavelli uvádí, že k udržení vlády politickou sílou je bezpečnější pro knížete být obávaný než milovaný. Erasmus preferuje opačné stanovisko a uvádí, že vladař pro spravedlivé a shovívavé vládnutí potřebuje všestranné vzdělání a musí se vyvarovat toho, aby se stal zdrojem útisku. Ekonomika nZakladatel moderní ekonomické vědy a otec klasické ekonomické školy, skotský ekonom a filozof Adam Smith (1723 – 1790), byl profesorem morální filozofie. Jeho stěžejní dílo Pojednání o původu a podstatě bohatství národů vychází z etického pohledu na lidskou společnost. Ukazuje, že společného dobra – cíle eticky prospěšného pro všechny – lze dosáhnout tím, že se všem vytvoří prostor k vlastnímu tvůrčímu podnikání a k práci zacílené na vlastní zisk. nPřestože další myslitelé (Oswald Nell-Breuning, Arthur Rich) rozvíjeli různá témata hospodářské etiky, současný hlavní ekonomický proud na jakékoli propojení mezi etikou a ekonomikou rezignoval. Staví na důsledném liberalismu, a proto jen v minimální míře přijímá státní regulaci, která by pomáhala vyrovnávat sociální rozdíly. (rozvojová pomoc: méně přes stát, více od filantropů…) nTento proud sice přivedl některé státy k významnému ekonomickému růstu, není však schopen zajistit plnou zaměstnanost, odstraňovat chudobu, snižovat zadlužení rozvojových zemí a řešit dopady negativních externalit na životní prostředí. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 19 Právo nTeorie přirozeného práva: právu stanovenému a vytvořenému lidmi (zákonodárcem), tedy právu pozitivnímu, je nadřazeno nepsané právo, které je součástí lidské přirozenosti – tedy právo přirozené. To spočívá především v základních obecně platných hodnotách a morálních zásadách, jež musí pozitivní právo respektovat. nPrávní pozitivismus: považuje za právně relevantní pouze příkazy zákonodárce a žádnou další autoritu neuznává. Toto pojetí převážilo v naší kultuře v 19. století, zásadně ho však zpochybnila druhá světová válka: nacistické rasové zákony byly z pozitivně-právního hlediska naprosto v pořádku, odporovaly však přirozenému lidskému právu na život a na osobní důstojnost. nCelý moderní právní vývoj je poznamenán napětím mezi těmito dvěma směry. V západním světě však panuje shoda v tom, že v oblastech, kde jde o člověka a jeho důstojnost, je nezbytný návrat k přirozenoprávnímu pojetí. Projevem této shody je masivní důraz na obhajobu lidských práv, který přineslo právě poválečné období. n 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 20 Instituce nInstituce, s nimiž vcházíme do kontaktu: nStát a jeho organizační složky nFirmy (podnikatelské subjekty), jejíchž cílem je zisk nNeziskové organizace nPolitické strany nCírkve nPostavení v/vůči organizaci: nTen, kdo přímo rozhoduje (majitel, manažer, volený zástupce) nPodřízený – na rozhodování se podílí nepřímo (člen, zaměstnanec) nZákazník, klient, pacient nCíl sociální etiky: navrhnout etická kritéria pro rozhodování v rámci instituce. n 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 21 Sociálně-etické otázky nJak mravná či nemravná je sociální politika? nJak pravdivě má mluvit politik? nJe morální vstoupit do profesionální armády? nMá se umožnit manželství osob stejného pohlaví? nJe povinností člověka sledovat dění v politice, číst volební programy a účastnit se voleb? nJe správné přijímat migranty? nJakou nese člověk zodpovědnost za přírodu? Má péče o životní prostředí nějaké mravní aspekty? nMůže být oprávněný preventivní válečný úder? nJaké mravní požadavky se mají uplatňovat ve vězeňství a trestání vůbec? n 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 22 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 23 Předmět křesťanská sociální etika nVědecký obor – součást teologické etiky . nStanovuje etické principy, zásady a normy, které se týkají nikoli chování jedince (= individuální etika), ale správného fungování sociálních struktur – institucí (rodina, ekonomika, politika, zákony, kultura, sociální služby atd.). V tom je rozdíl oproti etice v sociální práci (Fischer), i teologické etice pro praxi (Milfait), které se týkají především rozhodování jednotlivého sociálního pracovníka. nJako každá teologie vychází z Bible a z tradice církve. nTěsně souvisí s filozofií, politologií, sociologií, ekonomikou. nNa Jaboku je samostatným předmětem, neboť vytváří východisko pro etické jednání v sociální politice a částečně i v sociální práci – nabízí křesťanská kritéria k utváření politických a hospodářských systémů a institucí a k chování člověka v jejich rámci. Zároveň pomáhá k pochopení složitých strukturálních vazeb v současném globalizovaném světě. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 24 Sociální nauka katolické církve nKatolická církev se v posledních 120 letech tímto tématem intenzivně zabývala a vytvořila ucelený systém názorů na sociální témata, který považuje za závazný pro své členy a za závažný návrh pro všechny lidi dobré vůle (sociální nauka církve – SNC). Vyjádřila ho v dokumentech magisteria a nejnověji v Kompendiu sociální nauky církve (2004, česky 2007). nKatolická církev považuje SNC za součást evangelizace, za jeden z pilířů nové evangelizace, která je závazná pro celou církev a pro každého jejího člena (JPII. – SRS). Je to druhá část jejího diakonického rozměru (vedle přímé sociální služby – charity), který je konstitutivním prvkem církve (vedle martyrie, liturgie a koinonie). nOstatní církve nemají takto systematické vyjádření, procházejí vlastním vývojem, ale v poslední době se stále více podílejí na sociálním myšlení katolické církve; některé dokumenty vydávají společné ekumenické komise (např. u nás Pokoj a dobro). nVzhledem k ekumenickému charakteru Jaboku se budeme zabývat pohledy různých církví, většinou však budeme vycházet ze SNC. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 25 Základní literatura nCírkevní dokumenty: n2. vatikánský koncil: Gaudium et spes nKompendium sociální nauky církve nPokoj a dobro nSociální encykliky nSociální pastýřské listy nDalší publikace: nAnzenbacher, Arno: Křesťanská sociální etika, úvod a principy nMartinek, Cyril: Cesta k solidaritě nMarx, Reinhard: Kapitál nMolitor, Bruno: Etika hospodářství nNovak, Michael: Katolické sociální myšlení a liberální instituce nOckenfels, Wolfgang: Katolická sociální nauka nSutor, Bernhard: Politická etika nDůstojně a radostně (Jabok 2012) 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 26 Témata přednášek n1. Úvod, literatura, definice individuální a sociální etiky, témata, metoda, bible a dějiny n2. Vývoj katolického sociálního myšlení, list Pokoj a dobro n3. Protestantská sociální etika a alternativní teologické směry v katolické církvi n4. Principy KSE: lidská důstojnost, společné dobro, solidarita, subsidiarita n5. Právo a právní kultura n6. Politika n7. Kultura, ekologie n8. Hospodářství n9. Práce, pracovní vztahy n10. Rodina n11. Mír, globální sociální spravedlnost 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 27 Organizace výuky nMetody výuky: přednášky, besedy s odborníky, instruktážní filmy, studium textů nPomůcky: prezentace ppt na ISu, dokumenty a literatura, informace z internetu nPožadavky ke klasifikovanému zápočtu: ntest základních znalostí, nústní zkouška: prokázat hlubší znalost vybraného tématu ze speciální části 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 28 Etika nVědecká (filozofická nebo teologická) disciplína, jejímž předmětem jsou správná pravidla (normy) lidského jednání (praxe). nProblémové okruhy etiky: nAnalytická etika (metaetika) – analýza jazyka morálky nFundamentální etika – základní problémy etiky (svědomí, svoboda vůle, pojem moralita, stanovení základního morálního principu, argumentace při zdůvodňování norem apod.) nNormativní (aplikovaná) etika – aplikace etiky na určité okruhy jednání: nIndividuální etika nSociální etika nKvalitní analýza problémů aplikované etiky předpokládá: nobjasnění metaetických a fundamentálně etických otázek nodbornou kompetenci v daném oboru jednání (oblasti interakcí: např. politika, ekonomie, právo) 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 29 Sociální skutečnost nSociální skutečností se rozumí společenská povaha člověka jako relativně samostatná předmětná oblast. nVzájemné působení jednotlivců konstituuje oblast sociální skutečnosti potud, pokud má institucionální charakter. nSociální zpevnění vzájemného působení lidí a lidských skupin ve strukturách představuje novou kvalitu – stav těchto struktur nelze vztahovat pouze k osobní odpovědnosti jednotlivců. nHlavní oblasti sociálních skutečností: nrodinná, noblast vědění a dovedností, nekonomická, npoliticko-právní, nkulturně-náboženská. nSociální oblast se jeví jako složitý útvar interagujících sociálních forem, jež jsou navzájem nadřazené, podřazené nebo paralelní. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 30 Sociální etika nSociální etika je součást etiky, která se zabývá morálním hodnocením sociální skutečnosti – na rozdíl od etiky individuální, která se týká praxe a odpovědnosti jedince. nZákladní otázka: jsou institucionální útvary v dané společnosti spravedlivé? nNa základě kritérií posuzuje vztahy, struktury, systémy pravidel, zákony, řády atd. z hlediska jejich spravedlnosti a podává návrhy na jejich zlepšení. nAplikace etických principů na konkrétní sociální skutečnost. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 31 Sociální a individuální etika nINDIVIDUÁLNÍ ETIKA nSOCIÁLNÍ ETIKA nZákladní etická kritéria vztažená na: Osobní odpovědnost, individuálně přičitatelnou praxi, motivace, postoje Sociální danosti, instituce, struktury, regulační systémy, zákony, řády DOBRÉ – ŠPATNÉ Kategorie posouzení: SPRAVEDLIVÉ - NESPRAVEDLIVÉ 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 32 Vzájemný vztah individuální a sociální etiky nČlověk jako osobnost je nejen bytostí individuální, ale zároveň i bytostí sociální, která může společné hodnoty uskutečnit jen ve společenství. nNapř.: Překonání ekologických problémů, nezaměstnanosti a problému třetího světa není v moci jedince. Spíše jsou pokroky v těchto problémech možné jen skrze komplexní kooperaci mezi více odpovědnými osobami rozdílných oblastí a systémů. Nakolik se jednotlivé osoby v tomto diskursním a kooperačním procesu morálně angažují, je téma individuální etiky. Jakým způsobem a k jakým cílům je třeba měnit dané instituce a sociální struktury je téma sociální etiky. nDvě nedorozumění: nRedukce sociální etiky na individuální etiku: sociální problémy se vyřeší samy od sebe, když jednotlivci budou jednat eticky správně - sociální problémy jsou vyvolávány jen osobními mezilidskými konflikty. Optimalizace sociálních poměrů nastane automaticky optimalizací osobní praxe (ekologie, válka, nezaměstnanost, třetí svět…). nRedukce individuální etiky na sociální etiku: osobní jednání je viděno jenom jako nutný následek daných sociálních poměrů, struktur, regulačních systémů. Jedinec nenese odpovědnost. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 33 Sociální etika základní a speciální nZákladní sociální etika vychází z biblických a teologických kritérií a stanovuje hodnoty, principy a normy, které je třeba dodržet, aby dané sociální skutečnosti byly spravedlivé. nSpeciální sociální etika se zabývá konkrétními sociálními skutečnostmi (stát, hospodářství, kultura, rodina, mezinárodní vztahy, ekologie, globální spravedlnost apod.), aplikuje na ně stanovené hodnoty, principy a normy a navrhuje, co lze udělat pro to, aby byly spravedlivější. 1 Křesťanská sociální etika. M. Martinek 2021 34 Interdisciplinární rámec TEOLOGIE Sociální dimenze zjevení FILOZOFIE Diskurs o právu, státu, ekonomice, kultuře SPECIÁLNÍ VĚDY Sociologie, politologie, ekonomie, právo Základní všeobecné opce pro chudé, mír, spravedlnost, zachování stvoření atd. Systematická diferenciace relevantních základních pojmů: spravedlnost, svoboda, lidská práva atd. Konkretizace biblických opcí s využitím filozofických pojmů v jednotlivých dílčích systémech.