Prostorová orientace a samostatný pohyb (POSP)
Jedná se o předmět speciáněpedagogické péče, který má být povinně zařazen do výuky
nevidomého či těžce slabozrakého žáka, ať už se vzdělává inkluzivně nebo ve speciální
škole.
V koročasech jen letem světem, co sem např. patří (ač je toho mnohem vice):
 orientace na vlastním těle
 P-L orientace, rovnováha, povrchy, nakloněná rovina, schody, odhad úhlů, časů,
vzdáleností, bezpečnostní postoje (bez bílé hole), smysl pro překážky, vodící
linie, smysl pro překážky, orientační znaky a body, přecházení přes ulici
 orientace ve vlastním prostředí – postupně se dítě učí poznávat své věci, svůj
pokoj, celý byt/dům/zahradu
 porozumění dospělým a naopak schopnost se vyjádřit, popsat, vysvětlit
 chůze s průvodcem
 samostatná chůze s bílou holí
 modely, trasy, cesty, plánky, orientační pomůcky
POSP se prolíná také s dalšími oblastmi – pohybovým, řečovým vývojem,
sebeobslužnými a komunikačními dovednostmi, využitím sluchu, hmatu, hrou
i učením… Příkladem toho může být např. popis trasy podle jiných kritérií, než jen směr,
vzdálenost apod. – např. vůně masny, množství lidí před školou či kostelem (v určitý
čas), průvan u otevřeného průchodu, slunce do zad / do obličeje, rozdílný provoz na
silnici ve všední den a v neděli apod.
Průvodcovství
Náhodný průvodce na ulici:
 nejdříve osloví nevidomého, aby věděl, že mluví na něj
 nikam ho nemanipuluje, dokud se s ním nedomluví, zda o to stojí
 pokud ano, nabídne mu rámě, nevidomý se drží průvodce za paži těsně nad
loktem
 průvodce s nevidomým jdou vedle sebe (ne za sebou), průvodce cca půl kroku
před nevidomým (ne naopak!)
 průvodce má trup neustále otočen čelem ke směru chůze; pokud se chce na
nevidomého obrátit, učiní tak jen hlavou, trup nadále udává směr chůze
 nevidomý jde vždy na bezpečnější straně (např. ne u silnice, ale u domu)
 blíží-li se schody, průvodce nezapomene udat jejich směr (NE „schody!“, ale
„schody dolů“ nebo „schody nahoru“)
 zakázaným slovem je „pozor!“ – pouze navodí stres, nevidomý nemůže
vyhodnotit, zda kvůli nebezpečí utíkat, stát na místě, skrčit se, uhnout, … - vždy
je třeba věcně popsat problém
Bílá hůl
Funkce bílé hole:
 orientační (orientace jejího nositele)
 signalizační (upozorňuje lidi v okolí, aby zbystřili)
 opěrná (u lidí se sníženou pohyblivostí)
Mají bílou hůl nosit i slabozrací?
Mnoho lidí má představu, že všichni, kteří mají bílou hůl, jsou nevidomí. Je mnoho těch,
kteří mají menší či větší problémy se zrakovým vnímáním, bílá hůl v jejich ruce dává
ostatním vědět, že mají zpozornět, což je velmi významné při množství lidí, rychlosti
projíždějících aut apod. Nejedná se tedy, jak se občas někteří domnívají, o podvodníky,
bílá hůl v takovém případě výrazně zvyšuje bezpečnost.
Červenobílá hůl
Jedná se o novinku posledních 20 let. Červenobílá hůl označuje hluchoslepého. Stejně
jako v předchozím případě je hůl určena lidem s výraznými problémy se sluchem
i zrakem. Kombinace vad sluchu a zraku se v takovém případě nesčítají, ale spíše
násobí.
Na obrázku shora: bílá hůl skládací, neskládací, opěrná, červenobílá opěrná
Pavel Wiener: Prostorová orientace
UK Praha 2006