Bach a Mozart - působení jejich hudby U Bacha mi vyvstávaly všechny příběhy spojené s láskou a tajemnem náklonností muže a ženy. Byly to šťastné příběhy zaměřené na vzhled lidí a také na neustavičné problémy, nebo spíš nejistoty, týkající se partnerského vztahu. Kdežto u Mozarta jsem měla pocit, že bych měla vymyslet nějaký světový vynález, či začít brát vážně svoje umění. Zkrátka jsem měla pocit, že Mozart mne nabádá k větší seberealizaci, zatímco Bach mi říká, že vztah je všechno a ať si ho cením a vážím atd.. Proto poslechnu jak Bacha, tak Mozarta. Hudba J.S.Bacha se mi zdála pocitově různorodější a hlubší. Přijde mi, že v sobě vystřídá spektrum emocí. Vyvolává radost, strach, překvapení, úzkost. Občas je zběsilá a nekonečná. Zajímá mě, jak to s ní dopadne. Mozartovu hudbu vnímám jako čiré umělecké pohlazení. Ničím neprovokuje, ani nezkouší divákovu trpělivost. Je radostná, veselá a předvídatelná. Předává jasné poselství. Od samotného poslechu by mi přišlo, že pochází z dřívější doby než tvorba Bachova. Zdá se mi tak nějak konzervativnější a usedlejší. U Bacha mi hudba přišla velmi veselejší, klidnější, ale intenzivní směrem na pocity, že třeba já osobně měl jen kladné představy a spíš vzpomínkové. Z hlediska tempa tak hudba nebyla zrychlená jak u Mozarta nebo mě to tak přišlo. U hudby převažovala radost a pozitivní směr. Bacha bych poznal, záleželo by na začátku a jaká by to byla skladba, že má takové pomalejší a radostnější tempo. Bach má specifické pojetí skladeb než Mozart, vyjadřuje kromě radosti i volnost či nadšení tím se mi zdál rozlišný oproti Mozartovi. U Mozarta vím, že začátky skladeb má velmi zrychlené a připadají mi méně pozitivní, ale celkem všechny hodně rychlénebo jsou tam prvky dramatu nečekaného okamžiku či zvratu to jsem tak pocítil během poslechu. V některých momentech skladby, tak hudba přinášela motivaci zejména, kdy člověk třeba neví co dál nebo nemá odvahu. Mozartova hudba byla jedinečná v tom, že hodně pomáhá, v soustředěnosti ve fázích poslechu jsem takový pocit mohl zažít. Mozart: Melodická bohatost, více extravagantní než Bach, hudba se rychle mění, charakteristické zesilování a zeslabování nástrojů – důraz na dynamiku (více dynamické skladby, než měl Bach), Mozartovy skladby nesou v sobě hodně energickou náladu, cítím v nich silné prožitky, proměnlivé, kolísavé nálady… Neuvěřitelná synchronizace všech nástrojů Bach: klidnější až romantická melodie, nemá tak rychlé změny, na mě působí trochu veselejším dojmem Bachova hudba mi přijde oproti Mozartovi honosnější, za což mohou výrazné žesťové nástroje a cembalo. Také mi přišla více zatěžkaná, místy velmi dramatická. Mozartova hudba se mi zdá více povzbudivá, radostnější. Ke zvýraznění melodie používá spíše smyčce. Rozhodně je oproti Bachově lehčí. Na Bachovi si cením neuvěřitelného barevného provrstvení skladeb. Mozart perfektně pracuje se smyčci, ve skladbách dodávají průbojnost, určují rytmus skladby. Při Bachově hudbě jsem se cítila více při zemi, jen jsem si skladby vychutnávala, rozjímala při nich; Mozartova hudba mě oproti tomu nutila k akci, poslech mě nabil energií. Pro mě byla jak Bachova, tak Mozartova hudba jedinečná. Bylo vidět, jak každý skladatel má svůj styl a nekopíruje ostatní. Při poslechu Bachovy hudby jsem si spíše zavzpomínala na hezké chvíle. Připomnělo mi to, jak je skvělé být svobodná a jak je tato situace náročná na psychiku. Mozartova hudba mi přišla osobnější, protože jsem sama člověk, který je energický a má rád zábavu, adrenalin a nesnáší nudu. Proto jsem si připomněla, jak je super riskovat. Bachova hudba je jedinečná svým působením, cítím se být šťastný a zamilovaný, hudbu bych poznal podle barokního nádechu a pozitivismu, který Bach do svých skladeb zasazuje. Mozart je klavírní virtuos a jeho hudba mi přijde značně poklidnější a jedinečná ve své klasice, na rozdíl od Bacha, který má ve svých skladbách mnoho aspektů, které vyvolávají pocit přeplnění. Více se mi líbila hudba od Mozarta, byla, více hravější, a více rytmičtější než od Bacha, který měl také veselou a hravou hudbu, ale přesto, více klidnější než Mozart. U Bacha jsem spíše vzpomínala na to, co už bylo, jelikož u mě vyvolával takové ty pocitu, které Vás donutí zavzpomínat. Oproti Mozartovi, u kterého jsem si vůbec nevzpomínala na minulost ale spíše na budoucnost. Podle mého názoru slyším, že Bachova hudba je, více klidnější a více relaxující. Ať se rytmika zvýší, přestopociťuji v pozadí takový klid a pohodu. Nese s sebou veselou ale zároveň klidnou hudbu. Rozhodně bych Bacha poznala v jeho klidnému hraní v pozadí a dlouho trvajících se intervalech. Oproti Mozartovi, který má hravé, rychlé skladby, díky kterým si i pohupuji s jakoukoliv mojí končetinou. Je více energetická. Ve skladbách se měnil dynamika i hlasitost. Skladba byla překvapující. Myslím, že bych Mozarta poznala v jeho rychlosti a hlasitosti hudby. Myslím, že Bachova hudba člověka dokáže hodně nabít energií a dokáže ho roztancovat. Mozartova hudba zase člověka dovede k tomu, aby se zamyslel, ale aby si zároveň dovolil zarelaxovat a zatančit zároveň, protože i ta je svižná, ale jinak. U Bacha jsem přesně cítila tyto pocity rozproudění a pocity bavení se a u Mozarta kromě pocitů smýšlení sám nad sebou si moct krásně odpočinout a zároveň se pohupovat do rytmu. Rozpoznala bych je pravděpodobně podle měnících se tónů, ve kterých je to prostě slyšet a nejspíš podle hudebních nástrojů, které jsou voleny.