Teorie a přístupy v SP Podmínky atestace —Písemný test Doporučená literatura —Matoušek, O. 2013. Encyklopedie sociální práce. Praha:Portál —Matoušek, O. a kol. 2002. Základy sociální práce, Praha:Portál — —A další.. — K čemu jsou nám v SP teorie? —Jak můžeme využít teorie v praxi? —O jakých teoriích jste slyšeli? Teorie —Vysvětlují jevy a předvídají je —Umožňují srovnávat případy a situace —Vysvětlují profesní činnost jiným lidem a dávají prostor pro přezkoumání —Umožňují opravit teorii nebo vlastní chování, když je v rozporu s teorií —Zvyšují sebejistotu pracovníka —Umožňují porovnávat teorie a jejich užitečnost mezi sebou —Teorie je soustava tvrzení, která vysvětlují nějaký jev. — —SP sdílí teorie s jinými společenskými vědami. Jednotné paradigma neexistuje. — —SP je zaměřená na změny ve prospěch znevýhodněných = nemůže být hodnotově neutrální Teorie a přístupy —Přístup je preferované nastavení pracovníka/organizace s obecně přijatým rozsahem a cílem práce — —Přechod mezi teorií a přístupem není ostrý — —Metody a techniky – konkrétní postupy práce, ovlivňování klienta a jeho prostředí — —Ideálně by se všechny prvky měly prolínat v koherentním celku —Ani na vztah teorií a praxe SP není jednotný názor — —Např. Křišťan, Musil 2008 – „pozorné srdce“ a „odbornost“ v SP —Obojí je neopominutelné —Důležité je obojí, neopominutelná je formace srdce —Důležitá je formace srdce — —Neopominutelná je odbornost? — — Cíl kurzu —Seznámit účastníky s vybranými společensko-vědními teoriemi/přístupy a jejich využitím pro praxi SP Vybrané teorie a přístupy —Psychodynamické teorie —Kognitivně-behaviorální teorie —Sociobiologie —(Rozšířená) teorie vazby —Teorie intuitivního rodičovství —Systemický přístup —Případová práce —Antiopresivní přístup —Poradenský přístup —Terapeutický přístup —A další… Psychodynamické teorie —S.Freud – psychoanalýza —Zabýval se léčbou neuróz, objevil význam nevědomých přání, rozvinul metodu analýzy nevědomých obsahů mysli pomocí volných asociací Složky lidské psychiky podle S.Freuda —Id – pudy – zdroj psychické energie, neregulováno jedná v souladu s principem slasti —Ego – řídící centrum osobnosti – zajišťuje reálné možnosti uspokojení pudů —Superego – svědomí – tzv. ideální já — —Ego se ve vývoji vynořuje z Id —Konflikt mezi Id a Ego aktivuje obranné mechanismy, např. popření (více A.Freudová) — —Pudová energie (libido) obsazuje po narození oblast úst, později anální, uretrální a ještě později genitální oblast. —V tomto stádiu (okolo 6 let) dítě pociťuje přání spojit se s rodičem druhého pohlaví, žárlí na rodiče stejného pohlaví – oidipovský komplex —Kultura brzdí incestní tabu —Později se libido obrací k vrstevníků (po období latence) —Fixace libida v některém stádiu determinuje dospělou osobnost, je jádrem neuróz Přenos a protipřenos —Přenos je neuvědomělá tendence klienta ztotožnit terapeuta s významnými postavami ze svého života —Přenos je předmětem rozboru během terapie — —Protipřenos je proces, ve kterém profesionál neuvědoměle ztotožňuje klienta s významnými postavami ze svého života —Protipřenos má být zpracován v supervizi —C.Jung – pokračovatel S.Freuda —Lidskou psychiku determinuje nejen osobní zkušenost (vědomá i nevědomá), ale i kolektivní nevědomí a v něm obsažené archetypy. —Mýty a pohádky jsou dramata probíhající na úrovni archetypových postav (matka, otec, hrdina, dítě, moudrý stařec…) —Cílem terapie je individualizace, během níž se klient „stává tím, kým vlastně doopravdy je“ (Jung) —Napravuje se vnitřní nerovnováha —Podle Junga je přenos klíčový faktor terapie. Tato silná vazba kompenzuje nedostatečný postoj pacienta ke skutečnosti, umožňuje vznik lidského porozumění. —A.Adler – žák S.Freuda – individuální psychologie – varianta psychoanalýzy. —Zabývá se vlivem sourozenecké pozice na formování osobnosti, vzniku komplexu méněcennosti a nadřazenosti a možnostmi jejich kompenzace — —H.Hartmann – ego-psychologie - pokračovatel psychoanalýzy —Jak je možné využít znalost psychodynamických teorií v SP? Využití pro SP —Znalost principů formování psychiky jednotlivce —Znalost fenoménu přenosu a protipřenosu v pomáhajících profesích —Potřeba supervize při intenzivním kontaktu s klientem —Využití příběhů v SP