SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINAMI 4 LS 2019 S JAKÝMI RODINAMI SE V PRAXI SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA BUDEME SETKÁVAT? Sociální práce s rodinou nabízí širokou variabilitu toho, jak fakticky rozdílné mohou být cílové skupiny, na které sociální pracovníci zaměřují svoji pozornost. Jedná se především o: -Rodiny se zneužívanými, týranými a zanedbávanými dětmi -Osamocené rodiče, pakliže selhávají v některé ze svých funkcí -Rodiny v rozvodu -Rodiče zanedbávající nebo nezvládající péči o dítě -Mnohoproblémové rodiny -Rodiny, kde se vyskytuje domácí násilí -Rodiny, kde se objevují výchovné problémy dětí -Rodiny s rodičem ve VTOS -Rodiny s dětmi vyrůstajícími mimo biologickou rodinu (NRP, ÚP) apod. CÍL SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU •Cílem práce s rodinou by měla být snaha o zajištění nabídky účinné podpory a pomoci s řešením co nejširšího spektra problémů, které mohou rodiny zatěžovat a které mohou být tímto způsobem zmírněny. DÍLČÍ CÍLE SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINOU •Dílčím cílem je umožnit členům rodiny: -setrvat nebo se navrátit do jejich přirozeného prostředí, -předcházet sociálnímu vyloučení rodin, -podporovat duševní zdraví a psychickou stabilitu rodinných příslušníků jako prevenci rozpadů rodin, -řešit konflikty a problémy v partnerském a rodinném soužití ve snaze obnovit soběstačnost a funkčnost rodiny, -pomáhat rodičům při problémech s výchovou a péčí o děti. Rodina současně potřebuje jak materiální/finanční, tak nemateriální podporu a pomoc. KOMPETENCE SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ Znalosti a dovednosti pracovníka by měly být v oblasti: Školní problematiky dětí Komunikace a řešení sporů Vedení domácnosti Výchovy dětí Poruch psychického zdraví dospělých a dětí Závislostí Domácího násilí Relevantní legislativy Řešení dluhů Vedení rodinného rozpočtu Bytové problematiky Nároků na dávky Zaměstnání dospělých PŘÍSTUPY, POSTUPY, TECHNIKY Parciální přístupy – intervence se zaměřuje pouze na jeden problém / na jednu sféru fungování rodiny Komplexní přístupy – bere v úvahu komplex potřeb rodiny (náročnější pro rodinu i pracovníky, ale efektivnější) PŘÍSTUPY, POSTUPY, TECHNIKY Základním postupem při podpoře rodiny je vedle zajištění existenciálních potřeb přímá nemateriální pomoc – uvážená a omezená kompenzace (potřeba stanovení hranic) dovedností, které v danou chvíli nikdo z rodiny nemá – uplatňuje se jak ve vnitřním provozu rodiny (např. vaření), tak při vyjednávání s vnějším okolím (např. pronajímatel), ale i při jednání s dalšími subjekty při uplatňování práv (např. úřad práce). PŘÍSTUPY, POSTUPY, TECHNIKY Základní východisko – programy a činnosti směřují k zachování či obnovení funkcí rodiny v jejím přirozeném prostředí a mají tak umožnit udržení dítěte v bezpečných podmínkách funkční rodiny /nejlépe biologické/. Takové programy podporují rodičovské chování – dochází ke snížení závislosti na dlouhodobě poskytované službě a snížení rizik opakovaného selhání. PŘÍSTUPY, POSTUPY, TECHNIKY - STABILIZACE RODINY- Zajištění jídla Zajištění hygieny Zajištění vhodných bytových podmínek Hospodaření s penězi Zaměstnání Docházka dětí do školy Zajištění péče o zdraví dětí Zajištění návratu dětí z ústavní péče apod. SANACE RODINY Z lat. „sanare“ - uzdravit Sanace rodiny je jedním z nástrojů podpory rodičů, kteří péči o své děti zvládají obtížně. Důsledkem těchto obtíží bývá neprospívání dítěte v rodině. Jde o rodiny, které se často dlouhodobě ocitají v situaci nejrůznějších starostí – existenční nejistota, strach ze ztráty bydlení, nestabilní a nejisté vztahy v rámci užší i širší rodiny. Cílem sanace rodiny je předcházet, zmírnit nebo eliminovat příčiny ohrožení dítěte a poskytnout rodičům i dítěti pomoc a podporu k zachování rodiny jako celku. Jedná se o činnosti směřující k odvrácení možnosti odebrání dítěte mimo rodinu, k realizaci kontaktů dítěte s rodinou v průběhu jeho umístění do ústavní výchovy nebo k umožnění jeho bezpečného návratu domů. SUBJEKTY, JEJICHŽ SPOLUPRÁCE PŘI PODPOŘE RODINY PŘICHÁZÍ V ÚVAHU: Státní organizace vykonávající veřejnou správu (magistrátní a městské úřady, úřad práce) Orgány samosprávy Školská zařízení Zdravotnická zařízení a ordinace zejména dětských lékařů Samostatně působící psychologové, speciální pedagogové Příspěvkové organizace poskytující sociální služby NNO poskytující sociální služby Církevní organizace poskytující sociální služby Policie, probační a mediační služba, soudy Pěstounské rodiny MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE Přístup založený na spolupráci institucí a organizací v lokalitě pracující s cílovou skupinou ohrožená rodina s dětmi. Jedná se o spolupráci mezi státním sektorem a nestátními neziskovými organizacemi. SOC. PRACOVNÍK DÍTĚ x RODINA OSPOD PSYCHOLOG SOC. SLUŽBY - SASRD ŠKOLA SPPG Příklad: PŘÍPADOVÁ KONFERENCE Případová konference je plánované a koordinované společné setkání všech, kteří představují, nebo mohou představovat, podpůrnou síť pro dítě a jeho rodinu. Cílem je výměna informací, zhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, hledání optimálního řešení a plánování společného postupu, který povede k naplňování potřeb dítěte. Výstupem je individuální plán péče. Jedná se o nástroj spolupráce, který umožňuje: -rychle reagovat na vzniklou situaci, -vytvářet osobní kontakty a podpůrnou síť rodině, -společně hledat způsoby řešení a rozdělit dílčí odpovědnost na další subjekty, -aktivizovat potřebnou pomoc a koordinovat péči. PŘÍPADOVÁ KONFERENCE – KDY JI SVOLAT? •když je potřeba vyhodnotit situaci dítěte a získat informace z různých úhlů pohledu, •když je potřeba sladit spolupráci v okolí dítěte, rozdělit odpovědnosti a koordinovat péči, •když je potřeba jednotný postup všech zúčastněných a rychlá koordinace práce s dítětem v krizi a jeho okolím, •když je nutné přijmout zásadní rozhodnutí v životě dítěte, např. posuzování návrhů na předběžné opatření, odebrání dítěte z rodiny. •Facilituje nezávislá osoba •Účastní se dítě •Účastní se rodiče •Účastní se blízké osoby dítěte •Účastní se všichni důležití pracovníci v okolí dítěte •Účastní se pracovníci spolupracujících služeb (škola, volnočasové kroužky ,atd.) •Výstupem případové konference stejně jako vyhodnocování potřeb dítěte je individuální plán CHARAKTERISTIKA PŘÍPADOVÉ KONFERENCE RODINNÁ KONFERENCE •Nový přístup při práci s rodinou v ČR •Tento model pro řešení problémů v rodině vznikl na konci 80. let 20. století na Novém Zélandě (dále se uplatňuje např. v restorativní justici s mladistvými, v práci s nemocí v rodině apod.). •Vychází z principu ponechání odpovědnosti za vlastní situaci na rodině jako takové. •Přináší pouze postupy, které umožňují aktivizovat vlastní rozhodování a zdroje vedoucí k řešení. •Podporuje a zplnomocňuje rodinu (nukleární i širší) v tom, aby si v první fázi řešení svého problému uměla pomoci sama a využila k tomu možnosti a zdroje celé rodiny a širšího okolí, využívá přirozených vazeb komunity. •jde o rozhodovací model (cílem je najít řešení pro dítě v nějak pro něj nevhodné situaci) •začíná otevřenou, jasně zformulovanou otázkou, která postrádá náznak řešení (tuto otázku klade rodině sociální pracovník dítěte z OSPOD) •vlastníkem konference je rodina a její síť (rodina má své členy, zvyky, kulturu, místo, čas, prostor a plán) •konferenci pomáhá domlouvat a připravovat a organizovat nezávislý a nezaujatý koordinátor (v metodě a postupech proškolený laik) •rodina má právo na informace, soukromý čas a bezpodmínečné přijetí svého plánu (pokud je pro dítě bezpečný a právně v pořádku) CHARAKTERISTIKA RODINNÉ KONFERENCE ZDROJE: BECHYŇOVÁ, Věra. Případové konference: praktický průvodce pro práci s ohroženou rodinou. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0181-6. BECHYŇOVÁ, Věra a Marta KONVIČKOVÁ. Sanace rodiny: [sociální práce s dysfunkčními rodinami]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-262-0031-4.