SOCIÁLNÍ PRÁCE S RODINAMI 2 LS 2019 SYSTÉMY HODNOCENÍ RODINY •Založené na hodnocení znaků dysfunkce (funkční, problémové, dysfunkční, afunkční) externě závislé, egocentrické, •Založené na dominantním aspektu (perfekcionistické, asociální) •Založené na hodnocení rizik a protektivních faktorů •Odůvodněné pochybnosti, zda vlastní nebo náhradní rodina dítě vychovává přiměřeně. •Dítě se dostává do péče jiné rodiny nebo do ústavní péče. •Jeden nebo oba rodiče jsou v nepříznivé sociální situaci. •Rozhoduje se o návratu dítěte do rodiny po jeho umístění mimo rodinu. •Rozhoduje se o propuštění dospělého z dlouhodobé ústavní péče a není jisté, zda rodina bude schopna dítě přijmout. •Rozhoduje se o propuštění dospělého z dlouhodobé ústavní péče a není jistí, zda rodina bude schopna dospělého přijmout. •Při zprávě probační služby u soudu o dítěti, mladistvém a situaci rodiny před soudním rozhodnutím. •Při výkonu opatření probační služby (zejména dohled). •Při zvažování, zda pracovat s rodinou při terapii dítěte či mladistvého nebo při terapii dospělého. JAKÉ JSOU SITUACE PRO HODNOCENÍ RODINY? •Člen rodiny •Zástupce státu hájícího zájmy dítěte •Zástupce státu řešící přestoupení zákona •Pracovník nebo organizace, která se zabývá dítětem či dospělým členem rodiny, popř. více členy rodiny najednou POMOC x KONTROLA? KDO MŮŽE DÁT PODNĚT K HODNOCENÍ? vývoj způsobů chování •Metodika „Rámec pro hodnocení potřebných dětí a jejich rodin“ •Vývojové potřeby dítěte (zdraví, vzdělání, emocionální vývoj a apod.) •Kapacita rodičů (základní péče, zajištění bezpečí, emocionální vřelost, stabilita, stimulace apod.) •Faktory vztahující se k rodině a prostředí (historie rodiny a jejího fungování, vztahy v širší rodině, bydlení, zaměstnání, příjmy, sociální integrace rodiny apod.) •Využívají se rozhovory se členy rodiny, dotazníky, posuzovací škály. MODELY HODNOCENÍ •„Darlingtonský systém hodnocení rodiny“ •Problémy dítěte (tělesné zdraví, vývoj dítěte, emocionální poruchy, vztahy v rodině i mimo rodinu, negativní životní událost) •Problémy rodičů (tělesné zdraví, psychické zdraví, manželský vztah, zkušenosti s rodiči z dětství, sociální podpora v současnosti) •Interakce rodič a dítě ( péče – včetně přílišné péče, řízení – včetně přílišného řízení) •Fungování celé rodiny (vzorce vazeb, rozložení moci, emocionální atmosféra a pravidla, kontextuální stres, shrnutí vývoje rodiny) •Tento model klade důraz na rizikové faktory. Používají se strukturované rozhovory se členy rodiny, popř. doplnění dotazníky se specifickými testy). Hodnocení se zaznamenává na pětibodových škálách (A – absence problému,…). MODELY HODNOCENÍ METODY HODNOCENÍ •Pozorování osob v neřízené interakci (ritualizované události – vítání návštěvy, příprava jídla) •Pozorování osob po zadání úkolu (co budete o víkendu?) •Pozorování prostředí •Společná činnost se zúčastněným pozorováním •Metodiky pro OSPOD – povinnost IPOD, metodika Lumos Dotazníky, resp.testy – doplňková metoda pro dospělé, citlivé užití Rozhovor Genogram (www.genopro.com), také strom života Ekomapa Analýza dokumentů DALŠÍ METODY HODNOCENÍ RIZIKOVÉ FAKTORY NA STRANĚ RODIČŮ Anomální osobnost rodiče Špatné zacházení/ trauma v osobní historii rodiče Psychická nemoc (deprese, úzkosti) Závislost Vysoká očekávání vůči dítěti Osobnostní dispozice (labilita, nízká frustrační tolerance, snížený intelekt) Příliš nízký věk, rozvod….. RIZIKOVÉ FAKTORY NA STRANĚ DĚTÍ Biologické faktory: Nedonošenost Nízká porodní váha Obtížný temperament či jeho nestabilita Chronická nemoc nebo častá nemocnost Vrozené zdravotní postižení Neobratnost Snížená inteligence Problémový vztah ke stravování nebo zažívací obtíže Další faktory: Nechtěné těhotenství Některá z forem nejisté vazby na rodiče Přerušení kontaktu s rodičem na delší dobu Nepoučenost dítěte o možnosti pohlavního zneužití Nízké sebehodnocení, závislost na okolí RIZIKOVÉ FAKTORY V RODINĚ Společenská diskriminace Sociální izolace Nízká míra soudržnosti, rozvodová situace Zapletenost, ztráta hranic Neúplnost rodiny Dlouhodobá nezaměstnanost obou rodičů Osobní problémy rodičů Extrémně špatná ekonomická situace PROTEKTIVNÍ FAKTORY RODINY Podpůrná síť příbuzných i nepříbuzných Dvě dospělé osoby v roli rodičů Akceptovaná a využívaná vlastní tradice Optimální soudržnost Kompatibilita partnerských a rodičovských rolí Jasná pravidla Jasná komunikace Sdílení pozitivního výhledu do budoucnosti PROTEKTIVNÍ FAKTORY NA STRANĚ DÍTĚTE Obecná inteligence Emocionální inteligence Schopnost komunikace Přiměřená sebedůvěra Konvenční postoje INTERAKCE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ Špatné zacházení bývá způsobeno kombinací několika rizikových faktorů. Vychýlení rovnováhy protektivních a rizikových faktorů. Hodnocení protektivních a rizikových faktorů na více úrovních. NORMY Osobní norma pracovníka Organizační kultura Legislativa Normy rodiny Normy subkultury Kulturní normy Aktuální společenské klima (média) VYHODNOCOVÁNÍ POTŘEB DĚTÍ Proces zjišťování naplnění potřeb dítěte v souvislostech s rodičovskou kapacitou, rodinou a prostředím. Vyhodnocování potřeb dětí a situace rodiny je dovednost. CÍLE VYHODNOCOVÁNÍ •objasnit a identifikovat potřeby dítěte a jeho rodiny a zanalyzovat jejich naplňování, •zjistit silné stránky rodičů/pečovatelů při péči o dítě a nalézt vhodné formy podpory tam, kde rodičovská kapacita nedostačuje k naplňování potřeb dítěte, •zanalyzovat situaci dítěte v širším kontextu (komunita, širší rodina), •najít zdroje podpory pro rodinu mimo domácnost (širší rodina, služby v komunitě apod.) •vytvořit společně individuální plán řešení situace ohroženého dítěte PRINCIPY VYHODNOCOVÁNÍ •Vyhodnocování je založeno na informacích/znalostech - vývoj dítěte, teorie citové vazby, podpůrné faktory, rizikové faktory, pohled dítěte, sociální vyloučení, využití a zneužití moci, diskriminace. •Vyhodnocování je založeno na důkazech – všechna zjištění, která hodnotitel zaznamenává do rámce, musí být založena na důkazech. Vyhodnocování není možné opřít o domněnky, ale vždy je nutné uvést konkrétní zdroj zjištění. •Vyhodnocování je zaměřeno na dítě – vždy musíme brát v úvahu názor dítěte a vytvořit řadu nástrojů pro použití u dětí, abychom s jejich pomocí dokázali pochopit jejich přání a pocity. •Informovanost – všichni účastníci vyhodnocování musí být hodnotitelem informováni o tom, že probíhá vyhodnocování potřeb dítěte. Informovanost se vztahuje též na dítě, a to přiměřeně jeho rozumovým schopnostem. •Vyhodnocování je proces, nikoli jednorázové opatření! PRINCIPY VYHODNOCOVÁNÍ •Spolupráce – s rodinou, multidisciplinární •Podpora – hodnocení se zaměřuje na pozitivní aspekty v situaci dítěte a rodiny, nejde jen o zhodnocení situace, ale o podporu rodičů a pečovatelů v jejich obtížné situaci •Unikátnost – každé dítě je unikátní, každé vyhodnocení se tedy týká jen jednoho dítěte, a to i v případě, že se v rodině nachází více dětí (i sourozenců). •Transparentnost – vyhodnocovací proces je pro rodinu neustále transparentní, hodnotitel je po celou dobu otevřený, konečný záznam hodnocení (rámec) není pro rodinu velkým překvapením, ale shrnutím celého procesu spolupráce. •Celostní přístup ZDROJE VYHODNOCOVÁNÍ •Záznamy ze spisu u již evidovaných případů •Setkání s dítětem •Setkání s rodinou •Setkání s pracovníky spolupracujících organizací – sociální pracovník, klíčový pracovník, pedagogický pracovník, zdravotní pracovník •Individuální plán dítěte v sociální službě •Vzdělávací plán dítěte – škola •Pozorování •Odborné zprávy a posudky •Pomocné škály a dotazníky •Výstupy z případové konference •Výstupy z rodinné konference VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY PODLE Z. Č. 359/1999 SB., O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ § 10, odst. 3, písm. c Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen: c)pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, c)zpracovat na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny podle písmene c) individuální plán ochrany dítěte, který vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O SOCIÁLNĚ- PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ (Č.473/2012 SB.) § 1 Zaměření a rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny Vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny vychází z individuálního přístupu k dítěti a provádí se na základě 1a) vyhodnocování situace dítěte, které zahrnuje: 1.zjištění míry ohrožení práv a zájmů dítěte, 2.vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno, 3.posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte, 4.zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání, 5.určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte, 6.vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich získání, 7.zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti, 8.další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě, PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ (Č.473/2012 SB.) § 1 b) vyhodnocování situace rodiny, které zahrnuje: 1.analýzu situace rodiny a rodinného prostředí, 2.analýzu příčin krize v rodině, 3.zhodnocení vztahu rodiče a dítěte, 4.určení potřeb rodiny, 5.určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických a sociálních, 6.určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte, 7.posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny, 8.další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě, PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O SOCIÁLNĚ- PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ (Č.473/2012 SB.) § 1 c) vyhodnocování širšího prostředí rodiny, které zahrnuje: 1.určení možností v širší rodině, včetně vztahových, ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost pro rodinu, 2.určení možností v širším sociálním prostředí rodiny, včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních, výchovně-vzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti lokality, 3.další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího prostředí rodiny v konkrétním případě. § 2 Obsah individuálního plánu ochrany dítěte (1) Individuální plán ochrany dítěte obsahuje a)popis příčin ohrožení dítěte a důvody zahájení sociálně-právní ochrany, b)cíle navržených opatření, prostředky k jejich dosažení a ukazatele účinnosti jednotlivých opatření, c)rozsah navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte a poskytnuté pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, d)způsob naplňování navržených opatření, práv a zájmů dítěte v rozsahu sociálně-právní ochrany, e)metody práce s rodinou a rozsah intervencí a pomoci rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při péči o dítě a při jeho výchově, které zahrnují 1.posílení úlohy a funkce rodiny, 2.rozvíjení pečovatelských a výchovných schopností rodiny, 3.pomoc při sociálním začleňování rodiny, 4.poskytování pomoci dětem umístěným v náhradní péči a jejich rodinám, poskytování pomoci osobám pečujícím a osobám v evidenci, 5.posílení kompetencí rodiny v oblasti vzdělávání, přípravy na vyučování a motivace ke vzdělávání, f)postup spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s ostatními orgány veřejné moci a dalšími fyzickými osobami a právnickými osobami zapojenými do řešení situace dítěte, g)rozsah spolupráce rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte s orgány sociálně-právní ochrany a dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zapojenými do řešení situace dítěte, h)časový plán pro provádění konkrétních opatření sociálně-právní ochrany, i)způsob hodnocení a ověřování plnění navržených opatření nezbytných k ochraně dítěte ze strany rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, orgánů sociálně-právní ochrany a dalších fyzických osob, právnických osob a orgánů veřejné moci zapojených do řešení situace dítěte, a návrh dalších potřebných opatření nezbytných k ochraně dítěte, j)plán vzdělávání dítěte a plán přípravy na budoucí povolání a osamostatňování se, k)plán přípravy blížícího se výstupu dítěte z náhradní péče, l)způsob sledování fungování rodiny po ukončení práce s rodinou. PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKA K ZÁKONU O SOCIÁLNĚ- PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ (Č. 473/2012 SB.) Definuje v příloze č. 1 standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí pro orgány sociálně- právní ochrany dětí Kritéria 9c) a 9d) definují povinnost vyhodnocovat a individuálně plánovat STANDARD Č. 9 JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE (IPOD) 9c) Orgán sociálně-právní ochrany provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen„vyhodnocování“), zaměřené na skutečnost, zda se jedná o dítě uvedené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování. STANDARD Č. 9 JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE (IPOD) •9d) Orgán sociálně-právní ochrany zpracovává v případě, kdy provedl podrobné vyhodnocování se závěrem, že se jedná o dítě uvedené v § 6 zákona, individuální plán ochrany dítěte, podle potřeby jej přehodnocuje a následně jej uzavírá. STANDARD Č. 9 JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE (IPOD) •9b) Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. NA KOHO SE VYHODNOCOVÁNÍ VZTAHUJE? všechny děti dle § 6 zákona 359/1999 Sb. o SPOD § 6 Sociálně-právní ochrana se zaměřuje zejména na děti, a)jejichž rodiče -1. zemřeli, -2. neplní povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti,3) nebo -3. nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti; b)které byly svěřeny do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy; c)které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem,4) opakovaně nebo soustavně páchají přestupky 5) nebo jinak ohrožují občanské soužití; NA KOHO SE VYHODNOCOVÁNÍ VZTAHUJE? d)které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte; e)na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu; f)které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců; g)které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami; h)které jsou žadateli o azyl odloučenými od svých rodičů, popřípadě jiných osob odpovědných za jejich výchovu; „pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí“ ČASOVÉ UKOTVENÍ VYHODNOCOVÁNÍ Úvodní vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny Podrobné vyhodnocení situace dítěte Do 30 dnů od ohlášení Plán podpory Realizace intervence IPOD Realizace intervence 15 dnů – není zákonem dané 30 dnů dle zákona na nové případy 20 – 30 hodin ČASOVÉ UKOTVENÍ VYHODNOCOVÁNÍ V případě akutního ohrožení dítěte (jeho života či zdraví) se vyhodnocování provádí až po prvotní intervenci (opatření, které vede k záchraně života apod.) Ospod může navrhovat a realizovat intervence do rodiny a podporu dítěte již na základě úvodního vyhodnocení během zjišťování informací pro tvorbu podrobného vyhodnocení a přípravy IPOD. ZDROJE: MATOUŠEK, Oldřich a Hana PAZLAROVÁ. Hodnocení ohroženého dítěte a rodiny: v kontextu plánování péče. 2., rozš. vyd. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0522-7. Z. č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Metodika Lumos - http://wearelumos.org/