Postava terapeuta Úvod do zahradní terapie, VOŠ Jabok Eliška Hudcová, Nela Mátlová Pracovník a pomoc druhému •Cíle služby – růst klienta, rozvoj, efektivní uplatnění ve společnosti, žít svůj život nejlépe, jak umí a jak si vybírá za naší podpory •Mít z čeho dávat – naše udržitelnost, energie, jediný zdroj pro kvalitní práci s klientem •Etika – naše profesionalita, odbornost •Vztah k sobě samému •Vztah mezi pracovníky •Vztah ke klientům •Co pomoc je a co pomoc není Osobnost pracovníka / osobnost klienta •Vidíme jen 20 % z člověka •Naplňování potřeb •Pracovníka a klienta •Neustálé vyhodnocování, komunikace •Jsme schopni naplnit potřeby? •Proč co děláme? Jsme důvod my, nebo klient? •Vnímat emoce, mluví o našich potřebách (vztek – potřeba klidu / bezpečí / odpočinku / informací, radost – potřeby naplněny jsou) •Vnímání svých potřeb = vnímání potřeb ostatních (nenásilná komunikace) • Potřeby práce v sociální oblasti •Pomoc, efektivita •Dávání, přispění •Touha po úspěchu •Smysl, vývoj •Ocenění, uznání •Sociální pozice •Být viděn a slyšen •Moc a vliv •Kompetence, mistrovství •Sdílení •Růst •Blízkost •Dobrodružství •Spirituální přesah •Sounáležitost •Tvořivost Proč potřeby identifikujeme? •Potřebujeme je naplnit •Pracovník potřebuje být užitečný •Nenaplnění – frustrace – vyhoření •Strach z chyb a touha po bezchybnosti - vyhoření •Zranění klienta • •Někdy činy klienta nenaplňují potřeby pracovníka – oprostit se od hodnocení klienta Vymezování hranic •Pozor na očekávání klienta, který přichází poprvé do služby •Z pohledu klienta pracovník představitel moci (prodloužená ruka zákona, úřadu) •Některé věci u klientů trvají, tendence si vymýšlet, neříkat vše – frustrace pracovníka • •Na začátku spolupráce si vymezit pravidla spolupráce •Srozumitelné •Naplnitelné •Ztotožnění s pravidly • Chyby •Všichni je děláme •V procesu práce s klientem příležitostí k růstu •Nahlédnutí věci z jiné perspektivy •Objevení nových stránek klienta i pracovníka •Osamostatnění klienta (něco musí udělat sám) •Své (chybné) kroky zvědomit Pravidla vs. realita •Obecné deklarace (metodiky, kodexy, pravidla) a naplnění •Vstup emocí, situace, kontext, životní nastavení, hodnoty • •Profesionální vztah •Vědomý vztah pracovníka k sobě •Vědomý vztah pracovníka ke klientovi • •Náklonnost, trpělivost, empatie Profesionální vztah •Felix Biestek, 50. léta 20. stol., 7 základních principů profesionálního vztahu •Účelné vyjadřování pocitů – umění vyjádřit emoce, pozitivní i negativní (kartičky nenásilné komunikace). Aktivní naslouchání ze strany pracovníka (cítit důvěru, naslouchání, vědět, co mi je a není příjemné, neudílet rady, ale pochopení, přijetí klienta, neprosazovat sebe, neudílet rady, umět oddělit jednání klienta a klienta samého) •Empatie – schopnost pokusit se vcítit do situace klienta •Akceptace – přijetí důstojnosti člověka, jeho potřeb a základních práv, bez ohledu na vlastnosti způsobené dědičností a jeho sociálním prostředím. Neznamená schválení chování klienta, ale odpovídá způsobu, kterým sociální pracovník nabízí své služby •Individualizace – přijetí jedinečnosti sebe i klienta. Každý vyžaduje individuální postup práce, nacítit se na potřeby klienta •Nehodnotící postoj – respekt ke klientovi, nepřisuzovat mu vinu za jeho životní situaci, nemoralizovat •Sebeurčení – každý člověk i klient má právo na svobodnou volbu a vlastní rozhodnutí, my musíme volbu respektovat, i když se nám to v praxi nelíbí •Diskrétnost – ochrana soukromých informací, zpětně nás ovlivňuje, jak hovoříme o klientovi Třístupňové diagnostické pojetí •Třístupňová diagnostika •Hlavní důraz se klade na to, aby pracovník porozuměl klientovi, ale musí jít o vztah, dynamiku vztahu, rozumět průběhu dění mezi klientem a pracovníkem •Předpokládá, že pracovník se nalézá mimo to, co se snaží ovlivňovat. •Předpokládá, že existuje jasná hranice mezi pracovníkem a profesionálním a osobním já •Nesmím odpárat sebe jako pracovníka, nejsem stroj •Zapojení lidských kvalit •Uvědomit si, co nás ovlivňuje, kontext, vlastní život pracovníka •Připouštět si reálnou míru vlastní energie, na co ještě mám, na co již nestačí síla •Uvědomovat si vzájemné sympatie a jak nás ovlivňují Manipulace •Prosazování osobních cílů, často si neuvědomuje •20% vědomé, 80% nevědomé •Proč podléháme? Co pro obranu? •Vnitřní sebejistota (vím, kdo jsem co dělám, proč) •Informace o tom, jak vypadá manipulace •Schopnost naslouchat •Vnímavost k sobě, emocím, potřebám (ale nestrhnout se emocí klienta) •Schopnost poznat, že mi někdo sahá za hranice •Soubor komunikačních dovedností, které mi pomohou situaci ustát bez obrany silných emocí •Znalost vlastních emocí a schopnost se za ně postavit je jedním z nejsilnějších nástrojů, jak se manipulaci ubránit •Pokud vím, co se vně i uvnitř mě odehrává, vím s čím bojuji a můžu se chránit Schopnost říkat ne •Proč neumíme říkat ne: •Nikdo nás to neučil •Není to vrozená schopnost. Je to umění, kterému se můžeme naučit. • •Naučit se říkat ne cizím lidem – zvládneme nejlépe •Naučit se říkat ne blízkým lidem •Naučit se říkat ne sám sobě - odmítnout sám sobě navyklou reakci • •Ne musí být vždy laskavé a pevné, musíme vědět, proč ho říkám a musím za ním stát Proč říkat ne? •Vlastní potřeby, vlastní hranice – nechci vyhořet •Nesmím být sloužící – můžeme si uškodit •Musíme si dopřát čas sami na sebe (jak jsou na tom naše myšlenky, prostor bez rušivých vlivů, ticho, vím, co se uvnitř mě odehrává) •Přebírat odpovědnost za to, jaký způsob myšlení se v nás odehrává •Neříkám ne, protože nechci někomu ublížit Laskavé NE •Tón hlasu •Asertivita, pevnost, laskavost, výraz, oči, něha. Neodmítám člověka, ale čin •Postoj, jak u toho vypadám, jak stojím, působím důvěryhodně? •Emoce v hlase, pevnost •Načasování, trefit se do správného období •Není třeba ne omlouvat a obhajovat •Neodmítáme člověka jako člověka, ale požadavek Když to trvá dlouho •Když dlouhodobě nejsem schopen říkat ne, narůstají moje frustrace •Pocit frustrace, někde si ho vybiji •Nejsem laskavá, agresivnější, pocit viny, prohloubí se frustrace •Nenechávat si frustraci na doma (vybití na dětech) •Bez uvědomění emocí, bezmoc, nad čím moc mám a nad čím ne? • •Vědomě se naučit říkat ne, postupný trénink, není to vrozené •Naučit se vystoupit ze své konkrétní zóny Syndrom vyhoření •„Kdo chce zapalovat, musí sám hořet“ •„Ten, kdo vyhořel, musel předtím hořet“ •Být pozorní k tomu, co se s námi děje •SV může být nám i okolí nebezpečný, deprese, sebevražda •Přehnané očekávání (od sebe) a reálný výsledek práce •Sociální práce vyžaduje zralost, my ovlivňujeme naše postoje •Příznaky •Lidé si nepřiznávají, že se děje •Vztek, únava, lítostivost, pocit zklamání, vina, stud Relaxace jako cesta k sobě •Denně relaxovat •Respektovat sami sebe •Vnímat se •Uvědomit si, jak se máme, jak se má naše tělo •Vědomě dýchat •Jsme napjatí, unavení, děláme práci, kterou chceme? •Chceme takovým tempem, jakým žijeme nyní, žít dalších pět let?