Jabok – Vyšší odborná škola
sociálně pedagogická a teologická
2. Historické souvislosti sociální
politiky
Sociální politika 1
Iva Poláčková
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
2
Struktura prezentace:
• Obecně o genezi sociální politiky (geneze sociálněpolitických myšlenek
a institucí)
• Starověké civilizace
• Středověk a sociální poslání církve
• Sociální politiky na území Rakouska-Uherska
• Rozvoj sociální politiky ve 20. století
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
3
Obecně o genezi sociální politiky
Soudobé hodnoty, postoje, soustavy a nástroje sociální politiky jsou
výsledkem dlouhodobého vývoje evropské civilizace“. (Tomeš, 2010: 39)
• Dnešní sociální soustavy, které označujeme souhrnně pojmem
sociální stát, vznikaly pozvolna a jako reakce na sociální potřeby.
• Ke správnému pochopení současného stavu je potřeba znát genezi
sociálních soustav. (Tomeš, 2010)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
4
Obecně o genezi sociální politiky
Dva přístupy:
1. Sociální vývoj je přirozenou organickou vlastností společnosti, vývoj
sociálních systémů je determinován přirozeně potřebou vyváženosti
a řádem každé společnosti. (Parsons in Tomeš, 2010: 40)
2. „Automatičnost“ v sociálním systému neexistuje, každý pokrok je
výsledkem sociálního napětí a lidského úsilí je řešit, často
inspirovaného vůdčí myšlenkou nebo konkrétním společenským
zájmem. (Tomeš, 2010: 40)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
5
Významné vývojové etapy
sociální politiky
• Rodová solidarita
• Autokratický paternalismus
• Antický paternalismus a počátky solidarity
• Středověký paternalismus (raný středověk)
• Charita a chudinská péče (chudinské zákony, utopisté)
• Osvícenství a přirozená lidská práva
• Moderní modely sociální politiky
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
6
Ke genezi sociální politiky
• Prvopočátky společenské solidarity (před 10 – 12 tisíci lety) – po
poslední době ledové, usazování lovců v tlupách.
• Neolit – neolitická revoluce, hospodaření na půdě, první
přerozdělování výsledků práce.
• Autokratický paternalismus (také despotický či patriarchální) –
historicky nejstarší období sociálních institucí v oblasti Malé Asie a
severní Afriky; Chammurapiho zákoník (18. stol. př. n. l) – podpora
vdov a sirotků po zemřelých vojácích.
(Tomeš, 2010)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
7
Antika – Řecko
• Řecko – antický paternalismus.
• Období od 8. do 2. stol. př. n. l.
• Vytvoření prvních koncepcí sociálních institucí – velký vliv na další
vývoj evropské sociální politiky.
• Největším nebezpečím bylo pro svobodné občany stále upadnutí do
dlužního otroctví (snižování stavu svobodných občanů, nestabilita
politického systému).
• První sociální reformy byly zaměřeny na udělení svobody dlužním
otrokům. (Tomeš, 2010: 50)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
8
Antika - Řecko
Solón (638 – 558 př. n. l, Athény)
• Zrušení dlužního otroctví.
• Rozdělení občanů do čtyř majetkových tříd a zavedení nejnižší hranici pro majetek a
příjem občanů nejnižší třídy.
• Zákonem bylo přikázáno rodičům pečovat o děti a současně byla stanovena povinnost
dětí živit staré rodiče.
Periklés (500 – 429 př. n. l, Athény)
• Zavedení diet pro zchudlé svobodné občany.
• Veřejné práce, které chudým poskytovaly výdělek.
• Státní pomoc práce neschopným a nemajetným válečným poškozencům.
• Stát pečoval o sirotky po vojácích.
„Opatření přijatá za vlády Solóna a Perikla považujeme za znak přechodu od paternalismu
k solidární filantropii.“ (Tomeš, 2010: 51)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
9
Antika - Řím
• Řím založen v r. 753 př. n. l. jako království, postupný rozvoj, Římané
ovládli Řeky – velký vliv na sociální politiku Římanů.
• Většina sociálněpolitických opatření vznikla až za císařství (27 př. n. l.
– 476 n. l.).
• Císař Augustus – „chléb a hry“ (příděly obilí, vstupenky do divadla,
na hry do kolosea).
• Císař Traianus – stát převzal výživu dětí zchudlých svobodných
občanů; založil alimentační fond na podporu drobných rolníků.
• Collegia (kolegia) – vznikaly spolky svobodných řemeslníků za
účelem vzájemné podpory v nemoci a v případě smrti. (Tomeš, 2010)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
10
Středověk
• Období raného feudalismu – nebylo postaráno o ty, kteří vypadli ze
systému lenních vztahů, zajištění obživy pro lidi bez pána bylo
nejstarším sociálněpolitickým problémem, který bylo nutné řešit.
• Církev se začala starat o chudé a potřebné.
• Karel Veliký (771 – 814) - upevnění povinnosti lenních pánů starat se
o své nemocné poddané.
• Ve 13. – 14. masivně rostla chudoba, církevní instituce byly schopné se
postarat jen o ty nejvíce potřebné. Systém farní péče o chudé se
zhroutil.
• Na území Českého knížectví a království byla péče nejdříve
zajišťována církví, posléze se zapojila šlechta , později ve 13. – 14. i
města, která např. zaměstnávala veřejné lékaře, zřizovala městské lázně
pro chudé apod.
(Tomeš, 2010: 66)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
11
Středověký utopismus
„Ve středověku se rodily myšlenkové proudy, které usilovaly o nápravu
sociální křivd a nabádaly krále, šlechtu i duchovní vrchnost k opatrnosti
a rozumnému vládnutí.“ (Szacki in Tomeš, 2010: 55)
• O naplnění těchto záměrů se snažila skupina myslitelů = utopisté.
• Pozn. první utopií je Platónova Ústava.
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
12
• Thomas More (1477 - 1535) – „Utopia“ (tyto myšlenky
byly inspirací pro zavedení chudinské péče v angl. obcích).
• Tommasso Campanella (1568 –1639) – „Sluneční stát“
(radil papežovi, aby spravedlivě rozděloval bohatství;
poprvé vyjádřil myšlenku, že dobrá vůle /filantropie/
nestačí).
První	generace	utopistů	–
nabádala	šlechtu	a	církev	k	
lepšímu	vládnutí:
• Claude Henri de Saint-Simon (1760 – 1825) – nešlo mu o
odstranění soukromého vlastnictví, ale plánováním chtěl
dosáhnout větší výroby a spravedlivějšího rozdělování.
• Robert Owen (1804 – 1892) – založil kolonii New Harmony
(Indiana, USA), kde organizoval práci podle schopností a
rozdělování podle potřeb. Fungovala 4 roky.
Druhá	generace	utopistů	–
snažila	se	své	představy	o	
lepším	světě	uskutečnit:
Středověký utopismus
(Tomeš,	2010:	55)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
13
• Masivní pauperizace v Anglii v 15. a 16. století (vyhánění zchudlých rolníků z
pozemků, které vlastnili za účelem uvolnění půdy pro chov ovcí; vyhnaní farmáři
byli nuceni účastnit se na trhu práce). (Tomeš, 2010: 69)
„Anglický panovník Jindřich VIII. vydal na počátku 16. století nařízení, že žebrání
musí být každému žebrákovi povoleno starostou, příp. smírčím soudcem, a to jen na
určitém úzce vymezeném území. Žebráci byli díky tomuto nařízení poprvé v
novodobých dějinách registrováni, a tak se chudoba poprvé stala sledovaným
ukazatelem fungování státu.“ (Matoušek, 2007: 93)
• S rozpadem feudálních statků a v souvislosti s migrací do měst výrazně vzrostla
chudoba, přičemž města byla nucena se postarat o práce neschopné a chudé.
• Rozvíjí se tzv. chudinské zákonodárství - počátek angažovanosti státu při
řešení sociálních problémů - legislativní regulace. (Tomeš, 2010: 69)
Pozdní středověk - počátky veřejných
intervencí v Evropě
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
14
Anglie - reformy Alžběty I.
• První sociální zákony na státní úrovni byly přijímány za vlády královny Alžběty I.
(1533 – 1603, doba vlády 1558 – 1603).
• Potřeba řešení problémů chudiny byla nutnost pro udržení stability království.
• Chudinské zákony:
- The Poor Relief Act (1576) – zákon ukládal městům zřizovat tzv. pracovní
domy (workhouses)
- Kodex chudých / „Poor Law“ (1579) – první ucelená legislativa chudinské
péče;
- Kodex chudých / „Poor Law“ (1601) – organizace státní chudinské péče,
rozdělení chudých do tří skupin (1. práce schopní chudí měli povinnost
pracovat ve workhousech, 2. práce neschopní chudí měli být zaopatřeni v
chudobincích, ale jen v případě, že neměli bydliště, 3. závislé děti, které
neměly rodiče ani jiné příbuzné – o tyto děti se měla starat jiná pověřená
osoba.) (Matoušek, 2007: 94)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
15
Chudinské zákony
v dalších evropských zemích
• Francie - Moulinský edikt (1566) - zásada, že chudí musí být usídleni, pak mají
nárok na almužnu z prostředků z obce.
• Rakousko – Patent o tulácích a žebrácích (1661) - rozlišovali se žebráci práce
schopní a práce neschopní, žebrákům neschopným práce (staří, nemocní apod.)
bylo povoleno žebrat. Ostatní museli pracovat nebo byli uvězněni.
• Prusko (zahrnovalo mj. oblast Německa) - v 17. stol. založení tzv. pracovních
domů (Arbeitshäuser); dále v r. 1748 ediktem uložená povinnost každé obci
založit tzv. chudinskou pokladnu; v r. 1794 Všeobecné zemské právo pro pruské
státy rozšířilo působnost chudinských pokladen a uložilo obcím povinnost
poskytovat chudým práci místo hmotné pomoci.
(Tomeš, 2010: 69 – 71)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
16
Počátky veřejných intervencí
na našem území
• Ferdinand I (1554) – represivní politika vůči tulákům – zavedení domovského
práva
„Péče o práce neschopné prošla dvěma fázemi vývoje: (i) živelná intervence měst, (ii)
státní regulace veřejné intervence proti tuláctví. Živelně se města začala starat o chudé v
podstatě od svého vzniku, kdykoli jejich počty začaly ohrožovat sociální stabilitu, která
byla předpokladem rozvoje řemesel a obchodu. To se odrazilo v díle Kristiána z Koldína
Práva městská království českého (1597); platnost tohoto práva byla zrušena až v době
nastupující industrializace v roce 1811.“ (Tomeš, 2010: 71 – 72)
• Patent o tulácích a žebrácích (1661) – městům uložena povinnost starat se o chudé;
pokračuje represivní politika vůči práce schopným žebrákům.
• Nařízení pro Království české (1785) – vrchnosti dána povinnost starat se o chudé. Z
této povinnosti vznikla instituce ratejny (společné ubytování chudých na statku).
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
17
„Pro genezi moderní demokratické sociální politiky je rozhodující změna obsahu vztahu
státu a občana; od státu – vládce nad občanem ke státu –služebníku garantujícímu
občanovi jeho nezadatelná lidská práva.“ (Šamalík in Tomeš, 2010: 74)
Vývoj:
– Magna Charta Libertatum (1215) – princip nadvlády práva nad mocí
– Habeas Corpus Act (1679) – vymezení hranice mezi despocií a svobodným režimem,
ochrana svobodných občanů před soudem, zejména svévolným uvězněním
– Thomas Hobbes (Anglie, 1588 – 1679) - odmítl vrchnost a deklaroval přirozené právo
člověka na svobodu
– Jean Jacques Rousseau (Francie, 1712 - 1778) - idea společenské smlouvy (přirozená
práva a svobody občana)
– Immanuel Kant (Německo 1724 - 1804) - formuloval ideje práva: spravedlnost, svoboda,
rovnost před zákonem
– Deklarace nezávislosti USA (1776)
– Deklarace lidských a občanských práv (Francie 1789) (Tomeš, 2010: 75)
Idea lidských práv
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
18
• Veřejné represe se zmírnily až za
josefínského osvícenství. Josef II.
zestátnil chudinskou péči (nařízení pro
Království české z 19. srpna 1785),
zrušil kláštery; vydal několik
dvorských dekretů – např. v roce 1781
řád pro ústavy sociální péče; stát
podporoval ústavní péči; v roce 1787
upravil právo a majetek farních
chudinských ústavů.
• Kromě toho zřídil také nalezinec,
chorobinec a porodnici na Karlově v
Praze (1789) a v roce 1790
Všeobecnou nemocnici v Praze.
Josefínské osvícenství
Obr. 1
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
19
• V 19. století se s konečnou platností prosadila zásada, že veřejná
chudinská péče má být záležitostí domovské obce a úzce spjata s
domovským právem.
Domovské právo bylo upraveno zákonem č. 105/1883 ř. z.
Každý občan dostal současně s křestním listem doklad o
domovském právu. Tuto instituci zrušil až komunistický režim.
• V tomto období vznikají v péči o chudé „instituce“ - ratejny –
které řešily společné ubytování a stravování chudých na statcích
ve správě vrchnosti.
– Ratejna byl velký přízemní dům, v němž bydlelo několik rodin.
Každá rodina pro sebe měla prostor zhruba 12 m2, který byl
ohraničen jen několika kusy hrubého nábytku. Tyto domy se
stavěly na knížecích panstvích až do konce 1. světové války.
Domovské právo, ratejny
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
20
• Veřejná chudinská péče byla upravena Zemským chudinským
zákonem českým č. 59/1868, jímž byla s konečnou platností chudinská
správa prohlášena za část veřejné obecní správy a péče o chudé
spadala do samostatné působnosti obcí. Majetek farních chudinských
ústavů byl převeden na obecní chudinské pokladny.
Institucionalizace péče o chudé
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
21
• Otto von Bismarck (1815 – 1898):
– německý státník, kancléř v letech 1871 – 1890
– prosazení a zavedení systému sociálního pojištění pro případ
nemoci, pracovního úrazu, invalidity a stáří
Nemocenské pojištění (1883)
Úrazové pojištění (1884)
Pojištění pro případ invalidity a stáří (1889)
Zavedení sociálního pojištění
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
22
Eduard Franz Josef Taaffe (1833 – 1895)
– rakouský předseda vlády a ministr vnitra v letech 1879 - 1893
– inspirace v německém modelu pojištění
– zavedení tzv. Taaffeho zákonů:
• Zákon o nemocenském pojištění (1888)
• Zákon o úrazovém pojištění (1889)
• Zákon o hornickém pojištění (1889)
– zákon o důchodovém pojištění byl zaveden až v r. 1909, nárok
měli:
• muži v 60 letech věku a po 40 letech pojištění
• ženy v 60 letech věku a po 35 letech pojištění
Sociální pojištění v Rakousku-Uhersku
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
23
• 1918 – 1938 ČSR velmocí v oblasti sociálních reforem, naše sociální politika
v popředí světového vývoje:
– zákon o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (1924),
který se stal inspirací i pro další země (např. Řecko)
– zákon o osmihodinové pracovní době;
– zákon o podpoře v nezaměstnanosti;
– zákon na ochranu nájemníků (zaměřen na nejslabší sociální skupiny);
– zákon o placené dovolené pro dělnictvo atd.
• Rozvoj pracovní legislativy na základě úmluv Mezinárodní organizace práce.
• Rozvoj občanské společnosti: neziskové a církevní organizace pro sociální
práci.
Sociální politika
v samostatném Československu
– mezi světovými válkami
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
24
Významné osobnosti – česká sociální škola
• Albín Bráf (1851 – 1912) – první moderní autor sociální politiky;
významné dílo „Almužna a mzda“ (1883); zabýval se problémem
chudoby a rolí státu při pomoci potřebným
• Karel Engliš (1880 – 1961) – ekonom; dílo „Sociální politika“ (1916);
zdůrazňoval to, že sociální politika má přednostně řešit oblast
vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví a rozdělování; kladl důraz na
sociální pojištění
• Josef Macek (1887 – 1972) – ekonom, politik; dílo „Základy sociální
politiky“, „Sociální ekonomika“; chápal sociální politiku jako
preventivní činnost, tzn. svými zásahy má působit tak, aby nevznikala
chudoba, nezaměstnanost, nemoci, nedostatek bytů a výdělků apod.
• Alois Rašín (1867 – 1923) – ministr financí; definoval roli státní
sociální politiky v systému politiky nově vzniklého Československa
(Tomeš, 2010: 92 – 93)
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
25
• Sociální politika byla
centralizována v rukou státu.
• Došlo k opuštění evropských
tradic sociálního pojištění a
zavedení sovětského modelu
zabezpečení.
• Byl zaveden princip povinné plné
zaměstnanosti.
• V 50. letech 20. stol. byl zrušen
systém zdravotního pojištění, celé
zdravotnictví bylo financováno ze
státního rozpočtu.
Sociální politika v době komunismu
Obr. 2
Jabok	– Vyšší	odborná	škola	sociálně	pedagogická	a	teologická
Salmovská	8,	120	00	Praha	2,	tel.:	+420	211	222	440
e-mail:	jabok@jabok.cz,	www.jabok.cz
26
Použitá literatura:
• MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 2. Praha: Portál,
2007. ISBN 978-80-7367-331-4.
• TOMEŠ, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha:
Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-680-3.
• Obrazová příloha:
Obr. 1, obr. 2 – autorské fotografie