Speciální pedagogika Specifické poruchy učení 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Definice lRůznorodá skupina poruch projevující se potížemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností jako je mluvení, čtení, psaní, počítání. Způsobují selhávání žáků ve školních výkonech. lJsou mimointelektové, děti často intelektově dobře vybavené. lAle POZOR, inteligence není diagnostickou podmínkou pro určování SPU > Inteligence je také ovlivněna schopností učit se, kognitivními schopnostmi, které mohou být narušeny právě SPU Např. také inteligence není podmínka pro naučení čtení, naučí se to i děti s mentálním postižením, často jednodušeji než děti s SPU – nechápou obsah…, ale naučí se číst Vývoj definice lPrvní definice popisné, zaměřují se jen na dovednost čtení lPostupně se přidávají i další schopnosti – psaní, počty… lPřidávají se další vymezení l vzhledem k ostatním výkonům l vzhledem k intelektu lPosuzují se i sociální faktory (…navzdory podnětnému rodinnému prostředí…) l 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > Terminologie lVývojové poruchy učení, specifické poruchy učení, specifické vývojové poruchy lDyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dyspinxie, dysmúzie, dyspraxie – podřazené pojmy lDyslexie dříve i synonymum SPU l 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Příčiny SPU lDispoziční (konstituční příčiny) lGenetické vlivy lLehká mozková postižení s netypickou dominancí mozkových hemisfér lNepříznivé vlivy rodinného prostředí lPodmínky školního prostředí > Nepříznivé vlivy prostředí školního i rodinného nejsou přímou příčinou SPU, ale mohou spolupodmiňovat jejich projevy a negativně ovlivńovat školní výkonnost žáka Genetické vlivy lVýzkumy, které by je měly jednoznačně prokázat, nejsou přesvědčivé lLze tedy říct, že genetické rizikové faktory existují, nevíme ale, jaké to jsou lMohou výskyt poruch učení spolupodmiňovat lMohou se ale geneticky přenášet i některé netypické vlastnosti funkce CNS – viz dále 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > Lehká mozková postižení lV 80. letech se předpokládalo, že SPU jsou důsledkem drobného poškození mozku a z nich vyplývající LMD (nyní ADHD) lVlivy v perinatálním období lV anamnéze dětí často tyto události, ale ne obráceně – tedy ne vždy SPU u dětí s těmito událostmi 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > Prenatálně: -Infekční nemoci matky -Inkompatibilní Rh faktor -Krvácení v těhotenství -Nepříznivé vlivy způsobující předčasný porod (např. kouření) -Endokrinní potíže matky -Závislosti -Nedostatečný přísun kyslíku Perinatální poškození: -Přímá poranění hlavy -Intoxikace novorozeneckou žloutenkou -Nedostatek kyslíku -Komplikace s pupeční šňůrou -Vdechnutí plodové vody, asfyxie Postnatální období: -Střevní potíže – nedostatek kyslíku v krvi a z toho poškození CNS -Infekční onemocnění do 2. roku, především spojená s horečkou Lateralita lDominance hemisfér, upřednostňování jednoho párového orgánu lU dětí s SPU častěji výskyt lLevorukosti lAmbidextrie (nevyhraněné laterality) lZkřížené laterality (různostranné dominance ruky a oka) 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > Pro diagnostiku většinou 10 úkolů, který lze každý provést každou rukou zvlášť (zámek…, tleskání, sepnutí rukou…) Dominance oka – trychtýř z novin, dalekohled na jedno oko Pásma laterality Body Lateralita 80 a výše Vyhraněná dextrolateralita (pravorukost) 65 - 75 Méně vyhraněná dextrolateralita 40 - 60 Ambidextrie (nevyhraněná lateralita) 25 - 40 Méně vyhraněná sinistrolateralita 20 a méně Vyhraněná sinistrolateralita (levorukost) 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika Podmínky rodinného prostředí lNepříznivé vlivy rodinného prostředí nejsou přímou příčinou SPU, ale mohou spolupodmiňovat jejich projevy a negativně ovlivňovat školní výkonnost žáka lVětšina dětí, u kterých se projevují SPU, pochází z nižších sociálních vrstev s nižším vzděláním rodičů 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Oba rodiče dosáhli pouze základního vzdělání Dítě má tři a více sourozenců Dítě je v pořadí sourozenců na třetím a dalším místě Rodina žije ve stísněných bytových podmínkách Matka se v žádném zaměstnání nezaučila Rodiče nevlastní žádné knihy ani si je nepůjčují z knihovny Rodiče nečtou časopisy Dítě nevlastní žádné knížky Děti si kromě toho, co je předepsáno do školy, doma nečtou Opožděný vývoj řeči Porucha řeči u dítěte Dítě zažilo tři nebo čtyř změny učitelů při základní výuce čtení a psaní V rodně dítěte jsou další členové, kteří měli potíže při výuce čtení a psaní Podmínky rodinného prostředí II lVliv na školní výkon lEmocionální klima rodiny lOčekávání rodičů vzhledem ke školním výkonům lVztah rodičů ke škole a školnímu vzdělání lPrestiž vzdělání v rodině lVztah mezi učiteli a rodiči lNIKDY NEGENERALIZOVAT!!! l l 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Podmínky školního prostředí lÚroveň škol není srovnatelná lŘeditelé mají různé důrazy lDobrá pověst školy, dobré výkony žáků lTřídy s podpůrným zaměřením, podpora spolupráce učitelů lStabilita učitelského sboru lDěti s dyslexií mají ve škole méně prostoru pro nácvik čtení než ostatní – různé důvody 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Důvody pro menší prostor pro nácvik: -Čtení se nedá poslouchat, ostatní se nemohou soustředit -Učitelé nechtějí dítě vystavovat náročné situaci, aby neklesali jejich sebevědomí … 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika lDiagnoza nejčastěji o Vánocích v 1.třídě lNezříkat se zodpovědnosti – s dítětem je potřeba pracovat systematicky!!! lNezneužívat postižení lVe speciálních třídách děti podávají nižší výkony lČtení a psaní je hlavním interakčním kanálem, jejich prostřednictvím se vzděláváme lPozor na rozdíl mezi naučit číst a porozumět tomu, co čteme l > www.der-schlussel-zur-welt.de 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika lNegramotnost je tabuizována, nemluví se o ní, u nás ale 7% nečtenářů funkčních a faktických lŠkolní neprospěch má vliv na profesní kariéru dětí, dostávají zaměstnání, které je intelektově neinspiruje lMění se postavení dítěte v rodině, vnímat úzkost rodičů! lVliv na osobnost dítěte, narušená sebedůvěra l > Co je funkční negramotnost Protože se nepředpokládá u nás negramotnost, nemohou o tom lidé mluvit Sledovat obsah můžeme při rychlosti čtení min 60 slov za minutu, když dočte větu, musí si pamatovat 1. slovo Podle výzkumů UNESCO negramotné matky nechápaly, proč se jejich děti mají učit číst, nebyly motivovány, proto UNESCO začalo učit číst i matky Analfabetem se dítě stane v životě, ne ve škole, ve škole to často vypadá, že dítě číst umí, nároky školy nějakým způsobem splní Školní problémy jsou neočekávané, v předškolním věku je dítě často úspěšné, rodiče nejsou připraveni Hledají vinu, důvodů mnoho (otec přísný, povolný, babička rozmazluje, maminka kouří, v těhotenství pila kávu Důvody nejsou důležité, vnímat úzkost rodičů 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika lSekundární symptomatologie – dítě se vyrovnává s chronickým neúspěchem lJazyk jako nástroj komunikace – když dítě nečte, neuvědomuje si význam slova v různých kontextech, ochuzují se o používání jazyka jako nástroje k vyjádření různých situací > Co je funkční negramotnost Protože se nepředpokládá u nás negramotnost, nemohou o tom lidé mluvit Sledovat obsah můžeme při rychlosti čtení min 60 slov za minutu, když dočte větu, musí si pamatovat 1. slovo Podle výzkumů UNESCO negramotné matky nechápaly, proč se jejich děti mají učit číst, nebyly motivovány, proto UNESCO začalo učit číst i matky Analfabetem se dítě stane v životě, ne ve škole, ve škole to často vypadá, že dítě číst umí, nároky školy nějakým způsobem splní Školní problémy jsou neočekávané, v předškolním věku je dítě často úspěšné, rodiče nejsou připraveni Hledají vinu, důvodů mnoho (otec přísný, povolný, babička rozmazluje, maminka kouří, v těhotenství pila kávu Důvody nejsou důležité, vnímat úzkost rodičů Dítě si vymýšlí, jak by mohlo zaujmout, jak se dostat mezi skupinu dětí Od 10ti let se porovnávají se svými vrstevníky, náhradní sebehodnocení si vytvářejí agresí, šaškováním, předvádfěním se , zapomínáním úkolů (nechce mít se školou nic společného), uzavíráním se do sebe Nejobtížnější je postavení ignorovaného dítěte – nezlobí, nikdo si ho nevšimne, nikdo ho nepotřebuje, agresí se zviditelní 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Deficity dílčích funkcí lSnížení výkonu jednotlivých faktorů nebo prvků v rámci většího funkčního systému, který je nezbytný ke zvládnutí určitých komplexních procesů adaptace. lPoruchy mohou být způsobeny selháním nebo nedostatečností jednoho prvku. Celý systém lze napravit po přesnější diagnóze postižené dílčí funkce. lDílčí – vztahuje se na část komplexní funkce mozku > Pro německé autory pojem SOU hodně široký, snaží se konkretizovat S. 101 Pokorná - co vše potřebujeme umět, abychom dobře napsali diktát. přečíst Deficity dílčích funkcí II lPokud zastáváme předpoklad, že dílčí funkce negativně ovlivní celou oblast, nemůžeme se spokojit s globálním výsledky, které se týkají celé oblasti, ale musíme zjistit příčinu poruchy, to znamená, která dílčí funkce je postižena primárně. Jen tak můžeme během nápravy navrhnout cvičení zacílená na dílčí deficit. 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Dítě s dyslexií, které má např. ´potíže ve sluchové diferenciaci řeči se nenaučí psát nebo číst, dokud ho budeme pouze nutit do klasického psaní nebo čtení. Nacvičování několik hodin denně nemá žádný efekt. Pokud budeme systematicky cvičit sluchovou diferenciaci, tedy dílčí funkci, bude to mít bezprostřední vliv na proces čtení a psaní. 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Zrakové vnímání lJe selektivní, zaměřené – vybíráme jen ty informace, které potřebujeme lKonstantnost vnímání – když poznáme předmět v jedné poloze, poznáme ho ve všech, dovedeme si předmět domyslet, když vidíme jen část (umožňuje rychlejší orientaci v prostředí) lCelostnost (intermodalita) vnímání – používáme více smyslů lAmodální figura lOvlivněno zkušeností (např. perspektivy) > Již od tří měsíců dítě vnímá intermodálně – poznává matku podle hlasu, tváře, profilu, vůně vlasů, způsobu chování Dítě nedovede spojit hlásku a její symbol, to až v 7mi letech - intermodalita 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Amodální figura lVe skutečnosti neexistuje, na základě zkušenosti ji vidíme amodální figura > Zkušenost perspektivy lKterý muž je větší? > 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Vývoj zrakového vnímání l2 roky – identifikace osoby nebo předmětu nezávisle na barvě, postavení, vzdálenosti (obrázky si prohlíží vzhůru nohama) l3 roky – už ví, že např. nebe je nahoře, strom má nahoře korunu…, knížku si otočí, nevnímá zrcadlové rozdíly l5 let – zaměření na detaily u symbolů i konkrétních obrázků (pexeso) > Pozor, ale dítě má zkušenost s věcmi, obrázky, které mají konkrétní nápň – protože je dobře zná, pozná je, když jsou v jakékoliv poloze a může si knížku prohlížet vzhůru nohama K naučení písma je třeba vnímat abstraktní tvary Vnímání symbolů, abstraktních figur lVývoj postupuje takto (podle Neuhause) lNestrukturovaný celostní stupeň vnímání lAnalytický stupeň vnímání lCelostně strukturované vnímání 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Nestrukturovaný celostní stupeň vnímání > 3 - 4 roky Některé tvary smysluplně pojmenuje, ale při jejich reprodukci mezi nimi nerozlišuje Analytický stupeň vnímání > 4 - 5 let Pestřejší popis, dítě ale vnímá jen jednotlivé prvky - např. špičky u hvězd,ty umí reprodukovat i v kresbě, vnímá izolovaně, bez souvislosti I na smysluplných obrázcích se zaměřuje na detaily - pexeso Celostně strukturované vnímání > 7 let - děti reprodukují správně průměrně 50% figur Rozlišování symbolů l4 roky – dítě rozezná 2 nestejné symboly l5 let – u symbolů rozezná orientaci nahoru a dolů, zaměření na detaily l6 let – rozlišuje i zrcadlově odlišné tvary l 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika > 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Edfeldtův test Edfeldt ukázka testu Edfeldt graf výsledků > Naskenovat test a diagram vztahu mezi věkem dítěte a počtem chyb v testu (s.34). 74 párů figur stejné rozdílné tvarem, horizontálním a vertikálním obrácením Rozdílný tvar rozliší čtyřleté dítě Až později rozlišuje obrácené tvary Poruchy zrakového vnímání lNedostatečný rozvoj zrakové percepce – viz výše lZáměny písmen (d-b, b-p, m-n, k-h, L-J…) lRozlišování číslic (3, 6 a 9) lZrcadlové psaní písmen, záměna písmen… l 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Vývoj sluchového vnímání řeči lSouvisí s rozvojem mateřské řeči, učíme se ji jen sluchem jako hotový jazyk lSluchové vnímání řeči předchází schopnost artikulovat – již před koncem 1. roku l3 roky – nerozlišuje slova ve větě, důležitá je jen informace, kterou věta nese l4 roky – začíná dělit věty na slova a ta na slabiky, smysl pro rytmus l5 let - analýza prvních písmen, pak písmena na konci v uzavřených slabikách, nakonec uprostřed slova lZpočátku neslyší délku samohlásek lMěkčení di,ti,ni a odlišení od dy,ty,ny > Poruchy sluchového vnímání řeči lNedostatečná sluchová analýza slov lPři psaní nerozdělují slova lŠpatné rozlišování předpon a přípon lZáměna znělých a neznělých souhlásek lNeschopnost rozložit slovo na hlásky lNedostatečná diferenciace dlouhých a krátkých samohlásek lSluchová diferenciace měkkých a tvrdých hlásek (d-ď, t-ť a n-ň) – nemůže se naučit nazpaměť, musí rozlišovat jen sluchem 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Neschopnost rozložit slovo na hlásky dělá problém při diktátu Pozor, není jednoduché spojit dvě hlásky, i když je dítě dobře zná. Pokud vyslovíme izolovaně „m“ a „a“, zní to zcela jinak než ve slabice „ma“ Vnímání časového sledu lNeshoduje se s vnímáním plynutí času lV 1. měsících se již rozvíjí – ď. pláčem přivolá matku… bolest je následkem, že si sáhlo na horký předmět, l3 roky – ď. se seznamuje s rytmem dne l6 let – následnost dní v týdnu, včera, dnes, zítra, pozítří l7 let – souvislost mezi roční dobou a plynutím roku 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Ještě předškolní dítě žije jen v přítomnosti bolest je následkem, že si sáhlo na horký předmět, babička přinese něco dobrého, když si oblékám kabát, půjdu ven, po jídle si umyju ruce Řetězce, ve ktarých se činnosti řadí jsou stále složitější Seznámení s rytmem dne, i když se těší na Vánoce, narozeniny, nedovede s představit časový úsek Zabýváme se, protože i řeč plyne v čase, řečové signály mají své pořadí Poruchy vnímání časového sledu lNedodržování pořádku písmen ve slově, vynechávání písmen lS námahou se učí řady – abeceda, násobilka, měsíce v roce, sousední čísla… lObtížné jmenování řady pozpátku 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Vnímání ve vnímání tělesného schématu lSouvisí s vnímáním prostoru lDůvodem může být lNedostatečný rozvoj propriorecepce lVlastní tělo nemůžeme sledovat zrakem lDyspraxie – nešikovné, nekoordinují pohyby, nešikovnost při manuálních činnostech, v TV, malování, stříhání,nůžky lDlouho prokázáno, že souvisí i s dyslexií 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Dyspraxie – okolí ne´trpělivé, proto ještě méně prostoru pro nácvik Diagnóza SPU - přehled lRozhovory s rodiči, s dítětem, s učitelem lPřímé zdroje diagnostických informací lHodnocení výkonu ve čtení lVyšetření rychlosti čtení lChyby při čtení a jejich analýza lPorozumění čtenému textu lChování dítěte při čtení 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Diagnóza SPU – přehled II lHodnocení písemných prací lAnalýza chyb v písemném projevu lSluchové rozlišování řeči lSluchová analýza a syntéza řeči lRozlišování tvrdých a měkkých slabik (di, ti, ni, dy, ty, ny) lRozlišování délky samohlásek lZraková percepce tvarů lLateralita l l 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > Diagnóza SPU - přehled III lVnímání prostorové orientace lVyšetření kinestetického vnímání lVyšetření představy prostorové orientace lVnímání časové posloupnosti lOblast vizuální lOblast auditivní lPaměť 2012/2013 Jabok - Speciální pedagogika > 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Zásady pro nápravu SPU lZaměřit se na specifiku jednotlivého případu lPsychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte lCo nejpřesnější diagnostika obtíží lSprávně nastavit obtížnost úkolů lZažít úspěch již při první nápravě lPostupovat po malých krocích > Zaměřit se na specifiku jednotlivého případu – nejde jen zaměřit se na pestrou škálu potíží, ale i o vnitřní a vnější podmínky pro nápravu Psychologicky analyzovat celkovou situaci dítěte – analýza vztahů mezi rodiči a dítětem – nejsou poznamenané dlouhodobými neúspěchy zklamání, bezmoc, širší kontext vztahu rodiny ke škole a učení a vzdělání vůbec, vztah ke spolužákům, k sourozencům Co nejpřesnější diagnostika obtíží – nenacvičovat něco, co dítě zvládá, naopak v tom děti mohou začít chybovat Správně nastavit obtížnost úkolů –cvičení musí být přiměřená schopnostem dětí, ani snadná, ani obtížná. Pokud dítě zjistí, že ho podceˇnujeme nebo přeceňujeme, ztrácejí důvěru v naše vedení. Viz Vygotskij s. 214. Nejen tedy jen co cvičit, ale i v jaké náročnosti. Zažít úspěch již při první nápravě, a to právě v té činnosti, ve které selhávalo. Úspěch je něco jiného než motivace bonbóny…Úspěch vytrhuje z pocitu bezmocnosti. Postupovat po malých krocích – nezvyšovat náročnost, pokud dítě nedostatečně nacvičilo předchozí úkol, stále ale náročnost musí odpovídat možnostem dítěte. Dítě si má uvědomovat, že se zdokonalilo. 2006/2007 Jabok - Speciální pedagogika Zásady pro nápravu SPU lPracovat pravidelně, pokud možno denně lZajistit, aby dítě cvičení provádělo s porozuměním lAby dítě pracovalo aktivně, musí se dokonale soustředit lNácvik musí být dlouhodobý lCvičit tak dlouho, dokud schopnost není zautomatizována lZačínat od co nejpřirozenějších metod a technik lVše, co má dítě pochopit a co mu předkládáme, musí mít strukturu > Pracovat pravidelně, pokud možno denně – pracovat co nejsystematičtěji, proto zapojit i rodiče, viz i např. nácvik na hudební nástroj Zajistit, aby dítě provádělo cvičení s porozuměním - rozumět tomu co a proč nacvičuje, pracovat uvědoměle, systematicky, vědět, kde použije Soustředění – klidná atmosféra, sedět naproti dítěti, zajistit oční kontakt, okolí by mělo vážně respektovat, že dítě pracuje. Nedělat domácí práce Dlouhodobý nácvik – připravit na to rodiče hned na začátku, pak si rodiče dobře zorganizují čas a připraví se na to. Může trvat i více než rok. Odborník musí rodičům přiznat náročnost výcviku, aby je získal, ne odradil. Automatizace – už na ně vůbec nemusí myslet a může se soustředit třeba na obtížné gramatické jevy (ne např. na měkčení) Přirozené metody – např. při nácviku sluchové diferenciace vyslovovat čistě, jasně, zřetelně, ale přirozeně, pak může být úspěšné v přirozeném prostředí Struktura – pokud bude mít strukturu, bude si umět představit, co dělá a jak to použít. Různé přehledy.