PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Teorie a přístupy v SP 9 Opakování —Kterými klíčovými tématy se zabývají teorie sociálního rozvoje? —Jmenujte některé strategie podporující sociální rozvoj. —Vysvětlete Dahrendorfův pojem „dostupnost šancí“ v kontextu SP. —Jakým hlavním tématem se zabývá teorie multikulturalismu? —Na jaké obtíže naráží její praktické uplatnění? —Co je integrační hranice? —Vysvětlete pojem dvojité kulturní totožnosti — — — Co nás čeká? —Přístupy a zase přístupy J —Antiopresivní přístup —Systemický přístup —Participativní přístup —Restorativní přístup — Antiopresivní přístup Oprese —Strukturální znevýhodnění některých spol.skupin, upírání práv a možností —Záměrná manipulace i nezamýšlený efekt fungování institucí — — Antiopresivní přístupy (AOP) se snaží odstranit tyto nerovnosti. Hlavní hodnoty AOP – spravedlnost, rovnost, participace —SP práce vnímána jako politická aktivita, která se snaží zmírnit nerovnosti ve společnosti —Soustřeďuje se na nerovné postavení utlačovaných spol.vrstev, skupin —Kritizuje sexismus, rasismus, odmítá diskriminaci —Navazuje na tradici radikálních přístupů v SP, ideově příbuzná je etnicky senzitivní SP Oprese mezi skupinami —Muži vůči ženám (gender) —Jedna kultura vůči druhé (etnocentrismus) —Mezi generacemi (ageismus) —Zdraví vůči postiženým atd. Role sociálního pracovníka podle AOP —Pracovník stojí mezi zájmy klienta a společnosti —Musí si být vědom oprese a naopak klienta zmocňovat —Pomoc je možná jen při správném vyhodnocení situace pracovníkem, jinak se oprese prohlubuje —Schopnost pracovníka reflektovat opresi se považuje za klíčovou dovednost Systemický přístup —Vnější svět poznáním neodhalujeme, ale vytváříme si ho —Realita je sociální konstrukcí —Systemický přístup přirovnává lidské osudy k příběhům, které jsou vyprávěny a na jejich měnící se podobě pracují jak autor, tak posluchači. —Člověk, který vypráví svůj příběh, přiděluje jednotlivým událostem nebo vztahům určitý význam. Příběh se každým novým vyprávěním či převyprávěním pozměňuje. — Axiomy (východiska) lidské komunikace (podle Watzlavika) —Nelze nekomunikovat —V komunikaci lidé definují své vztahy —Komunikuje se verbálně i neverbálně —Komunikace má více úrovní —Komunikace je „hra bez konce“, začátky a konce jim připisují interpreti Milánská škola rodinné terapie —poprvé použit termín „systemický“ —Skupina je udržována interakčními pravidly, která se formují pokusem a omylem. —Určitá interakční pravidla mohou souviset s rozvojem duševního onemocnění (uvažovalo se např.o schizofrenii). —Profesionální pomáhání je také procesem komunikace. —Problémem je to, co někdo za problém pokládá —Držitel problému – ten, kdo problém označí —Pomoc – když si o intervenci říká držitel problému —Kontrola - když si o intervenci říká někdo jiný —= profesionálové buď nabízejí pomoc, nebo přebírají kontrolu, nelze obojí současně — —X některé cílové skupiny SP vyžadují obojí (riziková mládež, pachatelé) — —Je nutná reflexe formou supervize —Aktuálně je systemický přístup nejčastěji aplikován v párové nebo rodinné terapii, kde je nejefektivnější. Techniky systemického přístupu —Cirkulární dotazování – nepřímé získávání informací –“Co si myslíte, že si přeje vaše žena, aby se změnilo?“ —Otázka „po zázraku“ – popis cíle spolupráce —Hodnocení pozitiv – soustředění na funkční prvky —Externalizace problému – problém je vně klienta Systemicky vedený rozhovor —Příprava – kontrola vs.pomoc —Otevření – Co pro vás mohu udělat? —Dojednávání – směřuje k zakázce —Rozhovor – zplnomocňování klienta —Ukončení – cílem není nemít problémy, ale umět s nimi zacházet Participativní přístup —Přístup prosazující se od 80.let 20.stol. —Posun v uvažování o roli klienta —Posilování schopnosti klientů při formulaci potřeb a hledání zdrojů řešení —„Zmocnění“ (empowerment) – ideové východisko —Klade nároky na pracovníka — Participační „žebřík“ (podle S.Arnsteinové) 1.Manipulace 2.Terapie 3.Informování 4.Konzultování 5.Zapojení 6.Partnerství 7.Delegování pravomocí 8.Občanská kontrola —Manipulace a terapie – ne-participace —Informování, Konzultování, Zapojení – tokenismus – zástupce skupiny je symbolicky zapojen do rozhodovacího procesu, zdánlivá participace —Partnerství, Delegování pravomocí, Občanská kontrola – skutečná participace, reálný občanský vliv — — — — —S jakými úrovněmi participace jste se setkali? Restorativní přístup —Znovuobnovení rovnováhy narušené chováním další osoby —Prioritu má člověk, jemuž byla újma spáchána —Role jsou jasně označené (pachatel, oběť) —Jasně definován je i problém (incident, provinění) —Vychází z maorské tradice na Novém Zélandu – provinění je vnímáno jako nemoc celku, kterou je třeba uzdravit —Využití zejména v trestní justici, ale i ve školství —Řešení se hledá v přímé diskusi. —Nezbytná příprava oběti i pachatele a jejich souhlas. —Aktivní účast na hledání řešení