PHDR.HANA PAZLAROVÁ, PH.D Teorie a přístupy v SP 2 Opáčko J —Jak můžeme využít znalost teorií v praxi? —Které představitele psychodynamických teorií znáte? —Jak je možné využít znalost psychodynamických teorií v SP? — —Co se vám vybaví pod humanistickou a existenciální filozofií? —Znáte nějaké představitele? Humanistické a existenciální teorie —Ve filozofii odlišný význam, v SP vnímány oba směry jako humanistické —Soustředění na člověka jako autonomní osobnost a jeho vnitřní svět —Často řeší otázky smyslu života a jeho transcendentálním přesahům Přístup zaměřený na klienta —Formuloval americký psycholog Carl R.Rogers —Vychází z předpokladu, že v každém člověku je přítomna „sebe-aktualizační tendence“ využitelná pro řešení těžkostí. —V podpůrné atmosféře, se tento mechanismus aktivuje a je rozhodující ke změně klienta a jeho života Podmínky podpůrného prostředí —Autentičnost – pomáhající prožívá a reflektuje postoje, které v něm klient vyvolává. Prožitek a sdělení musí být v souladu — —Akceptace – bezpodmínečné pozitivní přijetí bez hodnocení, snaha vidět situaci očima klienta — —Porozumění – napojení pomáhajícího na klienta, které mu umožní chápat klientovu psychiku, —Oceňovaní a akceptovaní lidé si sebe více váží, mění své sebepojetí, což je klíčové pro změnu celé osobnosti —Soustředění na aktuální prožitky klienta, minulost není rozhodující —Důraz na osobní rozvoj klienta „Dobrý život“ jako proces (podle Drápely 1997) —Otevřenost prožívání, přijímání toho co život přináší —Vzrůst existenciální kvality života, člověk se nesnaží život ovládat, ale účastnit se na něm —Vzrůstá důvěra v organismus, člověk je více veden vlastním organismem než okolím —Plné společenské fungování, angažování v situacích tady a teď —Rogersovo pojetí mělo velký vliv ve 2.pol. 20.st., později kritizován za přílišný optimismus, soustředění na osobu klienta a opomíjení sociálního okolí klienta —Jak lze přístup zaměřený na klienta využít v SP? Využití v SP —Optimismus vůči možnostem klienta —Rozvoj dovedností pracovníka (např. empatie, techniky aktivního naslouchání) Transakční analýza —E.Berne – inspirován psychoanalýzou, ale lidi vnímá jako více autonomní a schopné řídit vlastní život —Transakční analýza sestává ze 4 částí: —Strukturální analýza —Transakční analýza —Analýza her —Analýza scénáře — Strukturální analýza —Tři úrovně nazírání světa —Rodič – příkazy, zákazy —Dítě – sebestřednost, těkavost, kreativita, spontánnost —Dospělý – racionální řízení vztahu mezi rodičovským a dětským nazíráním a okolním světem — Transakční analýza —Analýza interakcí mezi různými úrovněmi osobností jednotlivců —Interakce komplementární, nekomplementární ; zjevné a skryté —Problémy nastávají, pokud interakce nejsou komplementární Komplemetární transakce –problémy nevznikají —Rovnoběžná – stejná úroveň na obou stranách —RODIČ RODIČ —DOSPĚLÝ DOSPĚLÝ —DÍTĚ DÍTĚ —Šikmá – na jiné úrovni, ale doplňující se —RODIČ RODIČ —DOSPĚLÝ DOSPĚLÝ —DÍTĚ DÍTĚ — Nekomplementární transakce –problémy vznikají —RODIČ RODIČ —DOSPĚLÝ DOSPĚLÝ —DÍTĚ DÍTĚ — —Příklad: —Dospělý se obrací na Dospělého: „Nevíš, kde mám hodinky?“ —Rodič reaguje na dítě: „Tam, kde sis je nechal“ — Skryté transakce – problémy vznikají —RODIČ RODIČ —DOSPĚLÝ DOSPĚLÝ —DÍTĚ DÍTĚ — —Příklad: —Dospělý se ptá Dospělého (formální otázka), ale zároveň Rodič Dítěte (intonace): „Jak to, že jsi tu ještě neuklidil?“ Analýza her —Jak účastníci interakce naplňují svoje potřeby a z jaké životní pozice vycházejí Životní pozice v transakční analýze —Já jsem OK – Ty jsi OK (sebe i druhé vnímáme pozitivně) —Já jsem OK – Ty nejsi OK (sebehodnocení +, hodnocení druhých -, tendence obviňovat, kritizovat) —Já nejsem OK – Ty jsi OK (sebehodnocení -, hodnocení druhých +, pocity méněcennosti, nekompetentnosti) —Já nejsem OK – Ty nejsi OK (kritika vůči sobě i druhým) Analýza scénáře —Analýza transakcí proběhlých v minulosti —Minulost ovlivňuje aktuální životní pozici i transakce —Scénáře vznikají působením okolí v dětství — —Cvičení: —Příklady formujících vět — — — —K čemu lze v SP využít znalost transakční teorie? Využití v SP —Citlivost vůči analýze komunikace —Schopnost identifikace ne/funkčních komunikačních vzorců — Existenciální teorie —Reagují na individualizaci života jednotlivce a změnu procesu vytváření jeho identity – existenciální otázky v životě klientů —Klíčová témata —Svoboda a odpovědnost člověka —Utrpení jako součást života —Hledání identity a smyslu života —Vyvažování protikladných stránek života (disciplína x spontaneita, sobectví x solidarita apod.) Existenciální myšlení v pomáhajících profesích —Rollo May (1909 – 1994) —Ronald D. Laing (1927 – 1989) —Fritz Perls (1893 – 1970) —Victor E. Frankl (1905 – 1997) Rollo May —Americký existenciální psycholog —Zabýval se definicí stádií psychického vývoje —Love and Will (1969) – postavil se proti „sexuální revoluci“ a myšlence „volné lásky“ – separace lásky a sexuality povede k apatii —Formuloval 5 druhů lásky —Sex – snížení pudové tenze —Eros – kreativní ukájení touhy —Philia – bratrská láska —Agapé – pečující láska, služba k bližnímu —Autentická láska – integrace předchozích — Ronald D. Laing —Skotský psychiatr —Vycházel z psychoanalýzy —Zabýval se existenciálními předpoklady vzniku psychických onemocnění — —Antipsychiatrie – psychická onemocnění jako reakce na sociální prostředí a patologii společnosti Fritz Perls —Americký psycholog německo-židovského původu —Zakladatel (spolu se ženou Laurou) „gestalt terapie“ – založena na analýze stavu tady a teď, bez spekulací o příčinách —Člověk je úzce spojen s prostředím a jeho psychický stav nelze pochopit bez znalosti prostředí —Terapeutické techniky blízké psychodramatu a hře – vliv vztahu k umění (předválečná avantgarda, dadaismus..) — Viktor E.Frankl —Rakouský neurolog a psychiatr židovského původu (rodina z Pohořelic u Brna) —Zakladatel existenciální analýzy a logoterapie —Za 2.svět.války prošel koncentračními tábory, většina rodiny vč. rodičů a manželky zahynula —Již v průběhu internace promýšlel základy logoterapie – „přežije ten, kdo má pro co žít“ — Logoterapie —Hledání smyslu —Absence smyslu vede k frustraci a existenciálnímu vakuu —Smysl může člověk najít —Ve vykonání činu —V prožitku (nejhodnotnější je láska) —V utrpení (vnímaném jako součást života) Existenciální sociální práce —Orientace na zdravé a funkční —Zdůraznění hodnota klienta —Pracovník je partnerem (ne expertem) —Pracovník podporuje klienta v sebereflexi —Napomáhá odhalování různých interpretací a hledání smyslu —