Alternativní augmentativní komunikace Komunikace je výměna a sdílení informací s ostatními lidmi, možnost podělit se s nimi o svoje myšlenky pocity, otázky, potřeby. A = alternativní : náhradní A = augmentativní: rozšiřující a podporující K = komunikace: přenos a předávání informací Cílem AAK je umožnit lidem se závažnými komunikačními poruchami účinně se dorozumívat a vzájemně reagovat a to v takovém rozsahu, aby se tito lidé stejně jako ostatní mohli zapojit do společnosti. AAK je zaměřena na ►Překonání rozporu mezi rozuměním řeči a řečovým vyjadřováním. Pokud neporozumíme způsobům vyjadřování člověka s komunikační poruchou, není to pouze chyba toho, kdo se nám snaží nějakou informaci sdělit. ► Podporu vývoje jazyka a řeči ► Získávání zkušeností s vyjádřením a výrazem lidí s komunikačními poruchami. Učíme se vždy jeden od druhého. ► Zamezení frustrace, které vzniká z neúspěšných pokusů o komunikaci. I člověk, který komunikuje mluvenou řečí a s komunikací nemá žádné problémy, může pociťovat pocit frustrace z toho, že není schopen porozumět způsobům vyjadřování člověka, který mu chce nějakou informaci sdělit. ► Usnadnění kontaktů mezi osobami. Člověk je tvor společenský a nemůže žít v úplné izolaci, do které ho omezené komunikační možnosti staví. ► Usnadnění vzdělávacích aktivit. I člověk s poruchou komunikačních schopností má potřebu se vzdělávat. ► Podporu schopnosti číst a psát Komu je AAK určeno? Dětem a dospělým lidem, kteří v důsledku zdravotního postižení nemohou komunikovat mluvenou řečí. · · · · · · · · Lidé s DMO (dětskou mozkovou obrnou) Lidé s mentálním postižením Lidé s těžkými vývojovými vadami řeči Lidé s autismem Lidé s onkologickým postižením v oblasti mluvidel Lidé s kombinacemi postižení Lidé s těžkými poruchami sluchu Lidé po úrazu mozku O čem komunikujeme? · Potřeby okolo jídla a hygieny · Základní pocity (nelibost, nepohodlí apod.) · Potřeby, které slouží k vyjádření našich přání (chci někam jít, někoho zavolat, něco si koupit) · Máme potřebu reprodukce událostí (chci se podělit o nějaký svůj zážitek. Např. byla jsem na výstavě a potkala jsem tam známého, který mi řekl...) · Máme potřebu poskytovat informace (např. dneska odpoledne půjdu k zubaři a vytrhne i zub) · Pojmenováváme věci · Komentujeme své či cizí chování · Stěžujeme si a vznášíme protesty · Vyjadřujeme své pocity (líbí se mi to, urazil jsi mě...) · Popisujeme skutečnosti (např. nechutná mi to, je tu teplo...) · Určujeme vlastnictví (např. to je moje) · Máme otázky · Připomínáme něco, na co komunikační partner zapomněl Zásady nastavení komunikačního kanálu · Výběr slovní zásoby a symbolů je vysoce individuální podle přání nekomunikující osoby i podle prostředí, ve kterém se pohybuje · K zobrazení pojmů je potřeba dotykových vjemů, zraku i sluchu · Manipulace s pomůckami musí být co nejsnadnější · Komunikační partneři musí znát principy AAK · Musí se vytvářet a poskytovat příležitosti ke komunikaci, z počátku třeba i řízené situace. Jen to zajistí úspěch v komunikaci · Komunikace musí vycházet z běžných situací, se kterými přichází nekomunikující osoba běžně do styku · Na komunikaci a její rozvoj musí být dostatek času