Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 2
VOŠ Jabok

Charakteristika lidských prav
}Lidská práva – základná součást právního a morálního řádu v politice }Z jednej strany: formulována
v 18 st. v Americe a Francii, rozmach po II sv. války }Z druhé strany: zbavila se svého
historického vzniku / stojí nad pozitivním právem / jako transnacionální univerzální právní normy,
které platí pro každého }Tak (nezmiňuje historii vzniku) Všeobecná deklarace lidských práv 1948
}Dva směry: směr do minulosti (reakce na bezpráví) a směr do buducnosti (práva musí být chráněna)
}

Co je bioetika?
}Skutečnost: lidská práva nesou dodržována a zajištěna. }A proto: bioetika je oblast, která se
dotýká lidskoprávních otázek.
}
}    Co je BIOETIKA?
}Související pojmy: biomedicína,  biotechnologie, healtcare ethics,  morální medicína, medicínská
etika }Pojem „bioetika“ se ustálil, je obecnější: nezahrnuje jenom léčení ale i péče o zdraví.
}
}
}
}
}

Co je bioetika?
}obor vyrostl z lékařské etiky.
}První zmínka: Práce o bioetiky Van Pottera (1957): bioetika jako etická teorie medicinských
problémů
}Definice: Bioetika je kritická analýza morálních dimenzí u rozhodnutí souvisejících se zdravím
člověka a sice v kontextu s biologickými a medicinskými vědami“ (Gorowitz, 1977)
}Definice: Systematické studium lidského chování na poli vědy  v oborech týkajících se života a
péče o lidské zdraví, kde se toto lidské jednání snaží vědci eticky posoudit ve světle morálních
hodnot. (J. Dolista)
}Bioetika: hledá odpovědi na morální otázky, které vyplývají z pokroku vědy v biologii a medicíně.
}Bioetik: expert na morální posouzení jednání, hledá etické normy vůči novým vědeckým objevům

Vznik bioetiky
}II sv. válka: zapojení medicíny v nacizme a pokusy na lidech (nucené sterilizace, zavraždění 200
tisíc mentálně postižených…..)
}Poválečné přesvědčení:
}- formulace lidských prav jako účinný nástroj k ochraně člověka (univerzální platnost) }- naléhavá
záležitost: znemožnění diskriminace na základe rasy, zákaz pokusů, respektování lidí jako subjektů
a zákaz zabíjení lidí s mentálním postižením.
}- potřeba etického kódexu jako morálního pincípu
}

Vznik bioetiky
}Výsledek norimberského procesu (1947): vyjádření podmínek pro přípustnost medicinských pokusu na
člověku (např. souhlas osoby)
}
}Vyústilo to v Ženevské přísahy (1948, pár týdnu před VDLP): podpora zdraví, závazek lékaře nečinit
rozdíl na základě rasy anebo náboženství, zákaz pokusu, nutnost souhlasu, zákaz diskriminace.
-

Další vývoj
}Vznik napětí mezi étosem lékařů, kteří bojují za současné zdraví lidí a mezi étosem lékařů, kteří
bojují za zdraví lidstva vzhledem k medicínskému pokroku.
}
}Pokusy pokračovali aj po války (při použití nových léků, radiační záření na vojácích, apod.)
}Vzniklý stav: narušování lidské důstojnosti / vznikla nutnost zastavit tento trend – tak vznikal
obor bioetika.
}Kontext vzniku: rychlý rozvoj techniky otevřel nové možnosti ovládaní přírody, ale přinesl nové
nebezpečí a narušil tradiční pojetí lidského života.
}

Další vývoj
}Jaký rozvoj techniky?
}Po 1960: pokroky v lékařské vede (transplantace ledvin, ochrany proti početí, genetická
diagnostika, rozšíření možností intenzivní péče)
} Následky:
}Změna kultury smrti: dříve se umíralo v okruhu nejbližších / teď masové umírání anonymně a
opuštěně v nemocnicích.
}Nové otázky.

Nové otázky
}Nakolik lékař rozhoduje o smrti a živote? Je neeticky experimentovat na umírajícím člověku? Co
znamená ochrana a respektování lidských prav v medicíně? Obsahuje vznikající genová technika nové
možnosti diskriminace? Je potřeba lidskoprávní ochrany pro biologii a medicinský výzkum?
}
}Současná otázka: musí být člověk perfektní? Kdy má už zasáhnout terapie a jaký je cíl našich snah?
}Jak nakládat s postiženým člověkem? Chceme vznik nadčlověka (F. Nietzsche)?
}

Bioetika jako otázka po etice života
}   Navazující otázka: Genetická technologie a biomedicína:
}
}Zelená genová technika (zvýšení produkce potravin) v Evropě naráží na odpor, v USA nikoliv.
}Červená genová technologie: v oblasti zvířat a lidí / lidský genom je zkoumán za účelům porozumění
biologickým procesům a možnosti je ovlivňovat (zamezení vzniku nemocí, nové léky, apod.)
}Jaké účinky na společnost a otázku člověka bude mít červená genová technologie?
}
}Vznik etických komisí: dialog mezi právníky, lékaři, biology, filosofy a teology.

Následky:
}Dopad: patient:  trpělivý němocný -> netrpělivý (pomoc za každou cenu)
}
}    Příklad: umělé oplodnění (od 1978):
}- tlak netrpělivé veřejnosti
}- je léčba neplodnosti lékařský úkol?
}- hormonální stimulace současně ohrožuje zdraví ženy (porušení primárného principu numquam nocere,
především neškodit)
}- co s embryi o které není zájem? (mají lidskou důstojnost?)
}- smějí rodiče rozhodnout o genetické kvalitě svých dětí?

Současná situace:
}Pokrok vědy a techniky musí jít ruka v ruce s rozvíjením svobody / plnost života je jenom v
společnosti, díky vztahům a velkému úsilí.
}Technika nejenom umožňuje život, ale je nástroj poškozování života a ohrožuje globálně život.
}K čemu dlouhý život, jestli sám a s obviňujícím svědomím?
}Bioetika proto musí mít na obzoru sociální rozměr lidského života a prosazovat umístnění člověka
do sítě vztahů.
}Bio vědy mají dnes velký rozvoj / velké naděje pro zlepšení kvality života / finančně jsou
podporovány
}Ekonomický a sociální charakter / zdraví jako obchodný artikel
}
}

Současná situace:
}
}Bioetika jako odpověď na ohrožení lidstva a na možnost rozpadu mravního řádu }Bioetika není jenom
pro lékařskou etiku, ale je také pro teology a filosofy./ není jenom o zdraví pacienta, ale o
etických problémech (Co je člověk? Co je život?) }Z důvodu názorové plurality, teologie a filozofie
ztratili výlučnost názoru (bioetika jako autonomní disciplína) / I když je příspěvek katolické
morální teologie významný (např. upozorňuje na zvěcnění vztahu mezi pacienty a lékaři)
}

Současná situace: úkoly
}Studium bioetiky jako dlouhodobý úkol: oblast výzkumu vyžaduje trpělivost, život je komplexní
veličina
}Bioetika nemá vždy připravené otázky na témata nastolené vedou, dialog je potřebný.
}Dál, nutnost rozlišovat mezi mnohočetnými pojetími morálních principů a teorií: diskurzivní etika,
normativní etika, narativní etika, kontextualizmus, kazuistický způsob uvažování….
}Bioetika se nesmí stát intelektuálním cvičením, ale musí být orientována do praxe a služby
člověku.
}Při argumentaci a dialogu vyvažovat mezi profesionalitou a silnou emocionalitou a varovat se
zbytečným střetům.

Současná situace: úkoly
}
}Nutnost interpretační dovednosti výsledku (např. pro změnu právních předpisů). }Bioetika bude
muset získat prostor v sdělovacích prostředcích, aby získala veřejnost pro respektování úcty k
lidskému životu a uznání důstojnosti. }Každopádně, etika se musí usilovat o to, aby se nezměnili
vztahy mezi pacienty a lékaři a aby výzkum nebyl odosobněn (výzkum pro výzkum) }Musí bránit redukci
pojetí člověka a jeho důstojnosti.

Témata bioetiky:
}     Témata, kterých by se bioetická argumentace měla týkat:
}- Vztah filosofie a medicíny
}- filosofie a výzkumu v biologii
}- etika v psychiatrii a psychoterapii
}- etické aspekty vzdělávání sester a lékařů
}- etické aspekty paliativní medicíny
}- etické aspekty plastické medicíny
}- etické aspekty experimentů na lidech
}- etické aspekty umělého oplodňovaní a prenatálních diagnóz
}- etické problémy počátku a konce lidského života
}- etické problémy embryonálního výzkumu
}- etické problémy genového výzkumů.

Bioetika a hodnotový pluralizmus:
}    Jenomže ....
}Společenství v 21 st. musí vnímat hodnotovou pluralitu
}Globalizovaná společnost – sekularizovaná generace – islámská populace – jiné náboženské tradice
}Neexistuje jednolitý hodnotový a normující mravní systém
}- vznik nejistoty, co je dobré a správně? (opuštění náboženského systému, který nabízel jistotu)
}- nedostateční mravná orientace, absence základních mravních kritérií
}Změna Všeobecné deklarace práv a svobod? Snad ne.
}

Východiska bioetiky
}
}Bioetika při hledání specifických etických kritérií vychází z nějaké koncepce obecné etiky.
}Specifické principy bioetiky sú odvozovaný jako aplikace a konkretizace principy obecné etiky a
konkrétní oblasti lidského jednání v souvislosti s biologickou či medicinskou stránkou.
}
}Z jakého etického základu má bioetika vycházet?

Možné východiska:
}1. antropologické východisko: svébytná hodnota člověka / ochrana přírody je jenom odvozenou
hodnotou }2. pathocentrický přístup: bytí, které cítí bolest má vlastní hodnotu a musíme s ním
morálně jednat }3. biocentrický přístup: každý živý tvor má svébytní hodnotu }4. holistický
přístup: zohledňuje i neživé přírody / všechno v přírodě je hodnotné.
}
}Žádný nenabízí úplné řešení, tedy: relativní antropocentrický přístup (zastupuje také zájmy
zvířecí říše, protože je schopná trpět, vyžaduje úctu a šetrnost k životnému prostředí) = biblický
přístup
}
}

Lidská důstojnost jako východisko
}Lidská důstojnost jako kritérium mravních hodnot v bioetice
}Je regulativem mravního jednání / dynamický pojem
}Obsahuje významný filozofický princip: „nedotknutelnost lidské důstojnosti“ a „základní lidská
práva“.
}   Konkrétny způsoby jednání v bioetice na základe různých etických přístupech:
}- deontologický (povinnost): z morálních principů, ale neuznává hodnotovou pluralitu ani
pragmatické myšlení
}- teleologický (telos=cíl): v prospěch lidských potřeb / příliš instrumentalizuje spravedlnost
}- principiální: v USA rozšířen, 4 principy: dobro pacienta, vyhnut se poškození pacienta,
spravedlnost, sebeurčení. Jenomže, má se v oblasti bioetiky člověk stát vlastním stvořitelem?

Teologické východisko bioetiky
}
}Teologická etika jako taková nebyla velmi odlišná od filozofické etiky }Poskytuje další rozvinutí
pomoci zkušenosti ne z racionální sféry, ale z teologických tvrzení zakotvených v autoritě Písma.
}Nejde o nahrazení rozumu argumenty víry a Písma
}Spíš jde o uvědomení, že morální usuzování nemůže postihnout všechny aspekty života, především
zkušenost transcendentna a vztah k Bohu. Víra vrhá nový vhled na zmysel života (Gaudium et Spes).
}
}
}
}

Teologické východisko bioetiky
}
}Teologická etika tak přináší nové argumenty na otázky, jako: zda je život absolutno hodnotou, zda
lze rodícímu se životu přisuzovat lidskou důstojnost, jakou primární funkci má lidská sexualita,
atd. }Teologická etika umožňuje nové hodnocení integrity člověka a vnímaní  smrti či bolesti.

Teologické východisko bioetiky
}Postava Krista – model dokonalého lidství
}Gaudium et spes: jenom Bůh, který stvořil člověka ke svému obrazu,  muže dokonale vysvětlit co je
člověk, tým, že skrze Krista zjevil svého syna, který se stal člověkem.
}Písmo: poskytuje základní perspektivy při řešení etických problémů.
}Např. chápaní fyzického zla. Nemoc, bolest, utrpení je spojeno s hříchem prvotních lidí, nebylo v
Božím záměru.  Avšak, je tu naděje a očekávaní, že jednou bude lidstvo osvobozeno od strádaní.
}V NZ je táto naděj posilněna: uzdravovaní nemocných, vyhánění démonu, vzkříšení -> eliminace
nemoci a fyzického strádaní je součástí komického očekávaní a budoucího věku.
}
}

Teologické východisko:
}
}Teologická etika má tedy dva prameny:
}- přirozený zákon pramenící  z racionální reflexe lidské přirozenosti
}- teologické tvrzení pramenící v Písmu, která jsou předmětem víry.
}Tyto dvě roviny by si neměli odporovat.
}

Nástroje na ochranu lidských prav v bioetice
}
}Jak můžu byt lidé chráněny před novým možným nebezpečím, které vychází z genové technologie a
reprodukční etiky?
}
}Dva dokumenty:
}- Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny
(1998) }- Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997):
}
}
}
}

}Úmluva o ochraně lidských prav a lidské důstojnosti s ohledem na použití biologie a medicíny
(1998):
}
}- úmluva na evropské úrovni
}- tzv. Konvence o bioetiky
}- prvý a jediný dokument, který doporučuje a požaduje hranice dovoleného v oblasti medicíny a
stanovuje pro smluvní státy se závaznosti mezinárodního práva
}- obsahuje dvě oblasti: regulace činnosti lékárníků a výzkumníků, a ochrana práva pacientů

}Všeobecné prohlášení o lidském genomu a lidských právech (1997):
}
}- vypracovalo UNESCO
}- není závazným právem, ale jenom důrazným prohlášením politické vůle, a proto má univerzální
dopad – může vyžadovat od státu minimum přiznaných zásad

Společné důrazy obou dokumentů:
}- v preambule: návaznost na jiné texty a dějinný kontext }- vázanost medicinského zákroku na
předchozí souhlas }- zákaz diskriminace je rozšířen na genetické vlastnosti
}- pečlivé zacházení s embryem
}- vytvoření embrya k výzkumným účelem
}- podmínky Odebírání orgánu
}- zákaz obchodu s orgány
}- zákaz reprodukčního klonování
}- přednost zájmu jedinců před zájmy společnosti a védy
}- zdůrazněna integrita a identita každého člověka.

Mezery a hranice v bioetické diskusi
}
}Německo a Rakousko Úmluvu nepodepsaly:
}- největší spor ohledně medicinského výzkumu na osobách, které nejsou způsobilé poskytnout souhlas
}- i když neslouží jejich prospěchu, a jestli přináší minimální riziko a zátěž,  je možno zkoumat
příčiny nemocí, které můžu pomoct jiným osobám, mělo by byt povoleno.
}Další mezera: v současní době neexistuju žádné ustanovení ochladne eutanázie, potratů,
transplantace orgánů, prenatální diagnostika, apod.

Bioetické principy:
}
}Bioetické rozhodování = aplikace nějakého etického principu na konkrétní případ }Rozhodování se má
řídit principy, které vyplývají ze základní koncepce bioetiky.
}
}

Bioetické principy:
}A. Princip lidské důstojnosti
}
}Člověk jakožto základní kategorie / všechna rozhodnutí musí uspokojovat potřeby člověka }Zdravotní
péče je otázkou společenského zájmu (už 1948 v Chartě LP) }důstojnost je dána tím, že člověk je
stvořen Bohem k Božímu obrazu / že má schopnost hledat pravdu / že je morální bytostí / }Široké
použití (potrat, eutanázie, in vitro, transplantace, experimentování, genová technologie…)

Bioetické principy:
}B. princip totality a integrity
}
}integrita= soulad všech funkcí
}Psychosomatická jednota člověka / lidské zdraví není jenom záležitostí funkčnosti orgánů }Princip
totality a integrity se aplikuje např. při preventivné medicíně, chirurgické operační praxi,
transsexualizmu, apod.

Bioetické principy:
}C. Princip služebnosti (stewardship) a kreativity
}
}Etický vztah člověka k přírodě a životnému prostředí
}Člověk nemá dominium nad přírodou, má ji chránit
}Tento vztah má také náboženskou konotaci
}Kreativita = aktivita člověka vytvářející nové prostředky k zlepšení kvality života
}

Bioetické principy:
}D. Princip správného svědomí a informovaného souhlasu
}
}Obojí je zapotřebí při etických rozhodováních (např. při genové terapii, změně pohlaví,
eutanázii….) }Správné svědomí je důležité tam, kde rozhodování závisí na posouzeni řady faktorů a
určení priorit (např. kvalita života, poměr škody a užitku).
}

Bioetické principy:
}E. Princip profesionální komunikace
}
}Týká se léčebného personálu: naslouchat pacientovi, věřit mu a říkat mu pravdu
}Respektovat soukromí / uchovat sdělené tajemství

Bioetické principy:
}F.  Princip společného dobra a subsidiarity
}
}Důstojnost osoby předpokládá společenství, kde každý přispívá dobru }Subsidiarita: rozdělení
prostředků podle potřeby a ze solidarity (ne podle zásluhy)

Bioetické principy:
}G. Princip dvojího účinku
}
}Známy z tradiční etiky: cíl léčebného zákroku sám o sobě je etický, ale v dané situaci může vést k
výsledku, který je neetický (odstranění rakoviny, zároveň hrozba usmrcení plodu těhotné ženy)
}Možné za jistých podmínek.

}
}Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz
}