Vybrané kapitoly ze sociologie I.
PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D


}Co je sociologie?
}Co bych se chtěl/a dozvědět?


Obsah kurzu
}Sociologie jako vědní disciplína
}Kultura a společnost
}Stratifikace a struktura společnosti
}Sociální mobilita – chudoba, nerovnost
}Sociální interakce
}Socializace
}Rodina očima sociologie
}Etnicita – předsudky diskriminace
}Migrace – příčiny, formy
}Urbanizace

}Práce a její proměny
}Vzdělání


Podmínky atestace
}Písemný test


Doporučená literatura
}Giddens, A. Sociologie.
}Keller, J. Úvod do sociologie.
}Berger, P.L. Pozvání do sociologie
}Jandourek, J. Průvodce sociologií
}A další…

Co je sociologie?
}Společensko vědní disciplína zabývající se studiem sociálního života, skupin a společností.
Vysvětluje společenské jevy ze sociálních příčin. }Snaha porozumět vlastní společenosti
(vs.kulturní antropologie)
}Široký záběr
}Rozmanité metody

Sociologické myšlení
}Představivost
}Sociologická imaginace – odstup od vlastní zkušenosti a prožitku
}Zamýšlené a nezamýšlené důsledky
}
}Co znamená pití kávy?

}K čemu nám může být sociologie?



K čemu nám může být sg.?
}Poznání kulturních rozdílů - nové perspektivy, odstraňování předsudků }Hodnocení úspěšnosti
praktických přístupů  - sg.výzkum }Sebepoznání – čím více lidé vědí o fungování společnosti, tím
lépe jí mohou ovlivňovat
}

Trocha historie nikoho nezabije J
}Zájem o dění ve společnosti odedávna
}Systematické zkoumání od 19.st.
}
}Proč?

}Sg. V kontextu převratných společenských změn – francouzská revoluce, průmyslová revoluce, rozvoj
věd
}Věda se nažila nahradit náboženství

August Comte
}Vynalezl pojem „sociologie“ (nejdříve sociální fyzika)
}Zkoumání společnosti na vědeckých základech
}Sociologii vnímal jako exaktní vědu podobnou fyzice, chemii apod. }Navrhl plány na změnu
společnosti na základě vědeckého zkoumání

Émile Durkheim
}Vycházel z Comta, ale kritizoval jeho myšlenky jako „spekulativní a vágní“ }Zdůrazňoval zkoumání
„sociálních faktů“  jako objektivních věcí }Zabýval se změnami ve společnosti a procesem dělby
práce. }Upozornil, že převratné změny ve společnosti vyvolávají sociální problémy }Anomie – pocit
nezařazenosti, bezradnosti, následek moderní společnosti

Sebevraždy - 1897
}Analýza sebevražedného chování
}Osobní čin x značný společenský vliv
}Durkheim prokázal vnější vlivy – statistické pravidelnosti
}Klasické sg.dílo

Karel Marx
}Materialistické pojetí  - hlavním hybatelem změn jsou materiální podmínky a konflikty mezi třídami
}Kapitalismus jako třídní společnost měl být nahrazen společností, kde zanikne nerovnost mezi
lidmi.

Max Weber
}Snaha o porozumění sociálním změnám
}Kritik Marxe – třídní konflikt nehraje zásadní roli
}Důraz na myšlenky a hodnoty jako hybatele změn ve společnosti
}Věda a byrokracie má vliv na charakter společnosti
}Racionalizace – snaha o co nejefektivnější organizaci sociálního a ekonomického života

Kultura, společnost a jedinec
}Nejčastější pojmy v sg.
}Kultura je tvořena hodnotami, normami a hmotnými statky
}
}Jakými hodnotami, normami a statky je tvořena naše kultura?

}Společnost je systém vzájemných vztahů spojujících jednotlivce }Úzký vztah mezi kulturou a
společností, jedno bez druhého neexistuje
}Bez kultury nejme lidmi.
}

Rozmanitost kultur
}Hodnoty a normy různých kultur jsou rozmanité
}Malá společenství homogenější, velké společnosti vnitřně rozmanité - subkultury
}
}Jaké znáte kulturní odlišnosti?
}
}
}

Kulturní identita
}Každá kultura má jedinečné vzorce chování
}Studie Načiremů Horace Minera (1956)
}
}
}Chování a praktiky nelze pochopit odděleně od celé kultury x vlastní významy a hodnoty sogiologa
}Etnocentrismus – posuzování jiných kultur podle našich vlastních měřítek – snaha o minimalizaci v
sg.

Socializace
}Proces začlenění do společnosti
}Nejen pasivní příjem, ale aktivní účast
}Socializace vytváří vazby mezi generacemi
}Socializace trvá celý život

Co je vrozené a co je dáno výchovou?
}Nesocializované děti – „chlapec z Aveyronu“, „Genie z Kalifornie“
}„kritická období“ pro učení
}Socializace probíhá v kontaktu s lidmi

Rané fáze socializace
}Reakce novorozence na známý hlas
}Reakce na lidskou tvář
}Úsměv a pláč – univerzální vs. velké kulturní rozdíly
}Vazba na pečující osobu – univerzální vs. různé projevy
}Projevy pečujících osob – různé na stejné reakce
}
}Narušení procesu socializace – deprivace, trauma

Životní cyklus
}Dětství – poměrně nový koncept , děti bývaly malí dospělí, změna po průmyslové revoluci }Moderní
společnosti jsou pedocentrické (orientované na dítě) }Dospívání – univerzální biologické změny
vs.odlišná reakce společnosti }V moderních společnostech obtížné a dlouhé období, chybí přechodové
rituály
}

}Mladý dospělý –„vynořující se dospělost“(emerging adulthood) }Střední věk – očekávání vysokého
věku x vysoká úmrtnost dříve }Větší zátěž – užší sociální sítě, teror příležitostí (partner,
práce..), krize středního věku }Stáří – úcta v tradičních společnostech vs.ztráta autority v
moderních spol.
}- kvalita života ve stáří
}Smrt – dříve smrt viditelnější vs. „vytěsněná smrt“

Typy společností
}Rozmanitost kultur vs. Kulturní univerzálie
}Kulturní univerzálie – společné znaky, které nacházíme v (téměř) všech kulturách.
}
}Jaké znáte kulturní univerzálie?

Kulturní univerzálie
}Jazyk
}Rodina
}Manželství
}Náboženské rituály
}Majetková práva
}Zákaz incestu
}Umění
}Tanec
}Zdobení těla
}Hry

}Dávání darů
}Žertování
}Hygienická pravidla
}
}Velká variabilita

Jazyk
}Komunikace prostřednictvím jazyka – kulturní atribut člověka }Omezené jazykové schopnosti
některých vyšších živočichů – primáti (Washoe, Nim – znaková řeč) }Písmo – vynález písma - milník v
dějinách, forma ukládání informací

Hmotná kultura
}Hmotné předměty – např. nástroje, obydlí
}Typy chování – např. oblékání, pracovní postupy
}Sémiotické systémy (neverbální kulturní významy) – umístění budov

Typy společností
}Lovci a sběrači – nejstarší typ lidské spol., dodnes v odlehlých částech světa, většina pohlcena,
zničena }Malá míra nerovnosti, neustále v pohybu – omezená možnost hromadění majetku, rozdíly
vyplývají z věku  a pohlaví }Převládá participace, společné rozhodování, proměnlivé složení

}Pastevci a zemědělci – 20tis.l.př.n.l. začátek chovu domestikovavých zvířat a obdělávání polí
}Pastevci – dnes Afrika, Střední Východ, Stř.Asie, kočovný způsob života, hromadění statků
limitované
}Díky přesunům kontakt s jinými skupinami, některé mírumilovné, jiné bojovné, větší mocenská a
majetková nerovnost, velká osobní moc vůdců
}Zemědělci – nejprve obdělávání malých zahrad (hortikultura) jednoduchými nástroji, usedlý způsob
života, stálejší přísun potravy, větší komunity, větší hromadění statků, pravidelné obchodní a
politické vztahy s jinými osídleními

Tradiční státy – neprůmyslové civilizace
}Od 6.tis.př.n.l. společnosti rozsáhlejší než všechny předtím(Čína, Řím, Japonsko, Aztékové, Mayové
}Rozvoj měst, výrazné spol.nerovnosti, rozvoj písma, vědy, kultury, koordinovanější vládní formy.
}Komplikovanější dělba práce, specializovaná povolání (vojáci, kupci), třídní rozdělení
společnosti, otrokářství
}Počátky mechanizace
}Postupně vymizely

Moderní státy – průmyslové společnosti
}Industrializace – průmyslová revoluce – změna způsobu získávání obživy, ubývá pracovníků v
zemědělství
}Urbanizace
}Vznik velkých organizací – firmy, úřady
}Komplexní politické systémy – vznik národních států, rozsáhlé pravomoci státu, intervence do
osobního a rodinného života
}Vy/Zneužití pokroku k vojenským účelům

Globalizace
}Rostoucí vzájemná závislost lidí ve světové společnosti
}Žádná země již není oddělená od ostatních
}Přináší výhody i rizika
}Procesy globalizace patří k nejvýznamnějším společenským změnám

Shrnutí
}Většina současných společností se liší od těch tradičních, které převládaly po tisíciletí
}Přetrvává velká kulturní rozmanitost uvnitř i mezi společnostmi }Lidé se v mnohém shodují vs.jsme
hluboce ovlivněni společností, ve které žijeme }Navzdory rostoucí globalizaci není svět jednotný,
existují velké nerovnosti