Vybrané kapitoly ze sociologie I. PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D }Co je sociologie? }Co bych se chtěl/a dozvědět? Obsah kurzu }Sociologie jako vědní disciplína }Kultura a společnost }Stratifikace a struktura společnosti }Sociální mobilita – chudoba, nerovnost }Sociální interakce }Socializace }Rodina očima sociologie }Etnicita – předsudky diskriminace }Migrace – příčiny, formy }Urbanizace }Práce a její proměny }Vzdělání Podmínky atestace }Písemný test Doporučená literatura }Giddens, A. Sociologie. }Keller, J. Úvod do sociologie. }Berger, P.L. Pozvání do sociologie }Jandourek, J. Průvodce sociologií }A další… Co je sociologie? }Společensko vědní disciplína zabývající se studiem sociálního života, skupin a společností. Vysvětluje společenské jevy ze sociálních příčin. }Snaha porozumět vlastní společenosti (vs.kulturní antropologie) }Široký záběr }Rozmanité metody Sociologické myšlení }Představivost }Sociologická imaginace – odstup od vlastní zkušenosti a prožitku }Zamýšlené a nezamýšlené důsledky } }Co znamená pití kávy? }K čemu nám může být sociologie? K čemu nám může být sg.? }Poznání kulturních rozdílů - nové perspektivy, odstraňování předsudků }Hodnocení úspěšnosti praktických přístupů - sg.výzkum }Sebepoznání – čím více lidé vědí o fungování společnosti, tím lépe jí mohou ovlivňovat } Trocha historie nikoho nezabije J }Zájem o dění ve společnosti odedávna }Systematické zkoumání od 19.st. } }Proč? }Sg. V kontextu převratných společenských změn – francouzská revoluce, průmyslová revoluce, rozvoj věd }Věda se nažila nahradit náboženství August Comte }Vynalezl pojem „sociologie“ (nejdříve sociální fyzika) }Zkoumání společnosti na vědeckých základech }Sociologii vnímal jako exaktní vědu podobnou fyzice, chemii apod. }Navrhl plány na změnu společnosti na základě vědeckého zkoumání Émile Durkheim }Vycházel z Comta, ale kritizoval jeho myšlenky jako „spekulativní a vágní“ }Zdůrazňoval zkoumání „sociálních faktů“ jako objektivních věcí }Zabýval se změnami ve společnosti a procesem dělby práce. }Upozornil, že převratné změny ve společnosti vyvolávají sociální problémy }Anomie – pocit nezařazenosti, bezradnosti, následek moderní společnosti Sebevraždy - 1897 }Analýza sebevražedného chování }Osobní čin x značný společenský vliv }Durkheim prokázal vnější vlivy – statistické pravidelnosti }Klasické sg.dílo Karel Marx }Materialistické pojetí - hlavním hybatelem změn jsou materiální podmínky a konflikty mezi třídami }Kapitalismus jako třídní společnost měl být nahrazen společností, kde zanikne nerovnost mezi lidmi. Max Weber }Snaha o porozumění sociálním změnám }Kritik Marxe – třídní konflikt nehraje zásadní roli }Důraz na myšlenky a hodnoty jako hybatele změn ve společnosti }Věda a byrokracie má vliv na charakter společnosti }Racionalizace – snaha o co nejefektivnější organizaci sociálního a ekonomického života Kultura, společnost a jedinec }Nejčastější pojmy v sg. }Kultura je tvořena hodnotami, normami a hmotnými statky } }Jakými hodnotami, normami a statky je tvořena naše kultura? }Společnost je systém vzájemných vztahů spojujících jednotlivce }Úzký vztah mezi kulturou a společností, jedno bez druhého neexistuje }Bez kultury nejme lidmi. } Rozmanitost kultur }Hodnoty a normy různých kultur jsou rozmanité }Malá společenství homogenější, velké společnosti vnitřně rozmanité - subkultury } }Jaké znáte kulturní odlišnosti? } } } Kulturní identita }Každá kultura má jedinečné vzorce chování }Studie Načiremů Horace Minera (1956) } } }Chování a praktiky nelze pochopit odděleně od celé kultury x vlastní významy a hodnoty sogiologa }Etnocentrismus – posuzování jiných kultur podle našich vlastních měřítek – snaha o minimalizaci v sg. Socializace }Proces začlenění do společnosti }Nejen pasivní příjem, ale aktivní účast }Socializace vytváří vazby mezi generacemi }Socializace trvá celý život Co je vrozené a co je dáno výchovou? }Nesocializované děti – „chlapec z Aveyronu“, „Genie z Kalifornie“ }„kritická období“ pro učení }Socializace probíhá v kontaktu s lidmi Rané fáze socializace }Reakce novorozence na známý hlas }Reakce na lidskou tvář }Úsměv a pláč – univerzální vs. velké kulturní rozdíly }Vazba na pečující osobu – univerzální vs. různé projevy }Projevy pečujících osob – různé na stejné reakce } }Narušení procesu socializace – deprivace, trauma Životní cyklus }Dětství – poměrně nový koncept , děti bývaly malí dospělí, změna po průmyslové revoluci }Moderní společnosti jsou pedocentrické (orientované na dítě) }Dospívání – univerzální biologické změny vs.odlišná reakce společnosti }V moderních společnostech obtížné a dlouhé období, chybí přechodové rituály } }Mladý dospělý –„vynořující se dospělost“(emerging adulthood) }Střední věk – očekávání vysokého věku x vysoká úmrtnost dříve }Větší zátěž – užší sociální sítě, teror příležitostí (partner, práce..), krize středního věku }Stáří – úcta v tradičních společnostech vs.ztráta autority v moderních spol. }- kvalita života ve stáří }Smrt – dříve smrt viditelnější vs. „vytěsněná smrt“ Typy společností }Rozmanitost kultur vs. Kulturní univerzálie }Kulturní univerzálie – společné znaky, které nacházíme v (téměř) všech kulturách. } }Jaké znáte kulturní univerzálie? Kulturní univerzálie }Jazyk }Rodina }Manželství }Náboženské rituály }Majetková práva }Zákaz incestu }Umění }Tanec }Zdobení těla }Hry }Dávání darů }Žertování }Hygienická pravidla } }Velká variabilita Jazyk }Komunikace prostřednictvím jazyka – kulturní atribut člověka }Omezené jazykové schopnosti některých vyšších živočichů – primáti (Washoe, Nim – znaková řeč) }Písmo – vynález písma - milník v dějinách, forma ukládání informací Hmotná kultura }Hmotné předměty – např. nástroje, obydlí }Typy chování – např. oblékání, pracovní postupy }Sémiotické systémy (neverbální kulturní významy) – umístění budov Typy společností }Lovci a sběrači – nejstarší typ lidské spol., dodnes v odlehlých částech světa, většina pohlcena, zničena }Malá míra nerovnosti, neustále v pohybu – omezená možnost hromadění majetku, rozdíly vyplývají z věku a pohlaví }Převládá participace, společné rozhodování, proměnlivé složení }Pastevci a zemědělci – 20tis.l.př.n.l. začátek chovu domestikovavých zvířat a obdělávání polí }Pastevci – dnes Afrika, Střední Východ, Stř.Asie, kočovný způsob života, hromadění statků limitované }Díky přesunům kontakt s jinými skupinami, některé mírumilovné, jiné bojovné, větší mocenská a majetková nerovnost, velká osobní moc vůdců }Zemědělci – nejprve obdělávání malých zahrad (hortikultura) jednoduchými nástroji, usedlý způsob života, stálejší přísun potravy, větší komunity, větší hromadění statků, pravidelné obchodní a politické vztahy s jinými osídleními Tradiční státy – neprůmyslové civilizace }Od 6.tis.př.n.l. společnosti rozsáhlejší než všechny předtím(Čína, Řím, Japonsko, Aztékové, Mayové }Rozvoj měst, výrazné spol.nerovnosti, rozvoj písma, vědy, kultury, koordinovanější vládní formy. }Komplikovanější dělba práce, specializovaná povolání (vojáci, kupci), třídní rozdělení společnosti, otrokářství }Počátky mechanizace }Postupně vymizely Moderní státy – průmyslové společnosti }Industrializace – průmyslová revoluce – změna způsobu získávání obživy, ubývá pracovníků v zemědělství }Urbanizace }Vznik velkých organizací – firmy, úřady }Komplexní politické systémy – vznik národních států, rozsáhlé pravomoci státu, intervence do osobního a rodinného života }Vy/Zneužití pokroku k vojenským účelům Globalizace }Rostoucí vzájemná závislost lidí ve světové společnosti }Žádná země již není oddělená od ostatních }Přináší výhody i rizika }Procesy globalizace patří k nejvýznamnějším společenským změnám Shrnutí }Většina současných společností se liší od těch tradičních, které převládaly po tisíciletí }Přetrvává velká kulturní rozmanitost uvnitř i mezi společnostmi }Lidé se v mnohém shodují vs.jsme hluboce ovlivněni společností, ve které žijeme }Navzdory rostoucí globalizaci není svět jednotný, existují velké nerovnosti