Mgr. Zdenko Š Širka, ThD
Teologická etika 2
VOŠ Jabok

1. Svoboda vyznání – součást lidsko-právních standardů
}Charta základních práv EU, čl. 10: právo každé osoby na to, že může změnit náboženské vyznaní nebo
světový názor, a svobodu, že může své náboženské vyznaní individuálně nebo společně s druhými
veřejně či soukromě vyznávat prostřednictvím bohoslužby a obřadů.
}
}Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 18: „Každý má právo na svobodu myšleni, svědomí a
náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo viru, jakož i svobodu
projevovat své náboženství nebo viru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo bohoslužbou a
zachováním obřadů“.
}Úmluva o právech dítěte, čl. 14: „uznávají právo dítěte na svobodu myšleni, svědomí a náboženství
“.
}

2. Svoboda vyznání v ČR
}Listina základních prav a svobod ČR:
}(čl. 15) „svoboda myšleni, svědomí a náboženského vyznaní je zaručena. Každý má právo změnit své
náboženství nebo viru anebo byt bez náboženského vyznaní“
}(čl. 16) „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo viru buď sám nebo společně s
jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučovaným, náboženskými úkony nebo zachováváním
obřadu.“
}-›Církve a náboženské společnosti spravuji své záležitosti
}-› vyučovani naboženstvi na statnich školach
}-› „ Výkon těchto prav může byt omezen zákonem, jde-li o opatřeni v demokratické společnosti
nezbytná pro ochranu (….) prav a svobod druhých“

2. Svoboda vyznání v ČR
}Neutralita státu vs. ne-neutralita státu
}V Listině chybí triáda lidsko-právních povinností, stát má i vytvářet a zajišťovat prostor pro
uskutečňování víry
}Nestačí jenom zaměření na vyznávání víry.
}

2. Svoboda vyznání v ČR
}Nález Ústavního soudu ČR (2009):
}stát „upravě snižuje standard ochrany svobody náboženského vyznaní “, „nerespektuje svébytné
postaveni církvi “, „omezuje církve a církevní společnosti zakládat církevní právnické osoby jen za
účelem organizace, vyznávaní a šíření náboženské viry “ }Stát „nepamatuje na celou řadu činnosti,
jako je činnost charitativní, humanitární, zdravotnická atd., které tyto právnické osoby dosud
vykonávaly. Omezením rozsahu jejich činnosti se církve v podstatě vyřazuji ze společnosti.“

2. Svoboda vyznání v ČR
}Zákon o církvích a náboženských společnostech (2001):
}Zvláštní práva registrovaných náb. společností (Hl.II, §7):
}„a) vyučovat naboženstvi na statnich školach;
}b) pověřit osoby vykonávajíce duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených
silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčeni a
ochranná vychová;
}e) zřizovat církevní školy“.
}Tento seznam ale stále nevyčerpává všechna zařízeni, v nichž církev působí či působit může nebo
která může zřizovat (např. nemocnice, ustaví sociální a zdravotní peče, media).

3. Církevní dokumenty
}Deklarace o náboženské svobodě DIGNITATIS HUMANAE (1965):
}Průlom vztahu rím.kat. církve k náboženské svobodě
}Ještě 1962: Je-li většina lidi v nějakem statě katolicka, pak musi byt i stat katolicky /
Příslušnici jiných vyznaní nemají právo vyznávat svou viru veřejně / V tomto pojetí je tolerance
pouhé snášeni a o vlastni náboženské svobodě se nedá mluvit.

3. Církevní dokumenty
}Dignitas humanae:
}každa lidska osoba ma pravo na naboženskou svobodu
}odvozuje ji z lidské důstojnosti a Božího zjeveni
}Žádný člověk nesmí byt vystavován nátlaku od jednotlivců i společenských skupin
}Má právo konat podle svého svědomí
}Meze: Za bezpráví se označuje, když se člověku braní v tom, aby svobodně projevoval nábožensky
život ve společnosti }při výkonu svych prav máme brat v potaz i prava druhych* zásady spravedlnosti
a lidskosti.
}

3. Církevní dokumenty
}Dignitas humanae zdůrazňuje lidsko-právní triádu: respektovat, chránit, zajišťovat }cirkev
považuje naboženskou svobodu za jedno ze zakladnich lidskych prav.
}

Shrnutí
}Právo na svobodu vyznání je ve světe porušováno
}Svoboda vyznání má základ a cíl v lidské důstojnosti
}Svobodné rozhodnutí / rovnoprávnost
}Pozitivní a negativní aspekt svobody vyznání
}Meze svobody vyznání? Je absolutní?
}Tolerance vůči náb. vyznání ≠ lidské právo na svobodu vyznání }lidske pravo na svobodu vyznani je
pravem nezadatelnym, univerzalnim a je zajištěno bez jakekoli diskriminace.
}

}Povinnosti sekulárního státu?
}- všem lidem bez ohledu
}- neutralita
}- sekularita neznamená vnucovanou ateizaci
}- žádná diskriminace
}

}
}Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz
}