SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 1
Studijní opora pro přípravu k otázkám ke státní závěrečné zkoušce
Obor Pastorační a sociální práce
Předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE
k verzi ze dne 6. 3. 2017
Zkouška se sestává z odpovědi na dvě otázky, každá asi na 10 minut. Student si otázky
vylosuje ze dvou tematických skupin: první bude skupina otázek z Filosofie a teologie (1-
10) a skupina otázek z Etiky (11-20). Po vylosování následuje cca 20 minut na přípravu
obou otázek, k jejich promyšlení. K dispozici bude pouze Bible (ekumenický překlad),
papíry a tužka. Poznámky slouží výhradně pro potřeby studenta. Při přípravě zpravidla
zároveň probíhá zkoušení jiného studenta, což může trochu rušit. Student si volí, se kterou
otázkou začne, i způsob, jak na ni bude odpovídat. Zkoušející se mohou doptávat ve snaze
postihnout zajímavé aspekty otázky či jinak studenta podpořit.
U zkoušky by studenti měl ukázat, že díky studiu teologicko-filosofických předmětů
jsou schopni využít načerpaných znalostí k citlivějšímu porozumění své profesní praxi. To
předpokládá, že otázkám a naznačeným tématům alespoň v základní míře studenti rozumí
a znají potřebná fakta a souvislosti.
Příprava ke zkoušce může vycházet ze studijních materiálů, jak jsou uvedeny
v příslušných sylabech absolvovaných předmětů. Tyto materiály je vhodné rozšířit další
četbou vhodnou k porozumění souvislostem, popř. ověření si klíčových faktických
informací pro vybranou oblast otázky.
Tuto studijní oporu lze chápat jako pomůcku pro porozumění smyslu otázky, ale v
zásadě je věcí studenta, jak otázku uchopí. Doporučuje se alespoň základní povědomí o
podbodech otázky, avšak nelze pominout formulaci samotné otázky. Ta zůstává klíčová a
je třeba odpovídat na ni s tím, že podbody ji pouze rozvíjí.
Při hodnocení odpovědi bude kladen důraz na porozumění otázce, jak je formulovaná
v zadání, a na znalost alespoň základních faktů (např. klíčových autorů, dokumentů,
textů). Někdy lze poukázat na souvislost otázky s praxí, což často vyžaduje hlubší
mezioborové porozumění otázce. Jde o náročný úkol, který ale může být pro studenta i
zkoušející obohacením.
Je-li v otázce naznačená možnost volby (např. charakteristika jednoho z filosofických
oborů, buď to - nebo to, výzva k příkladu jedné z cílových skupin, apod.), je třeba vzít
tuto výzvu vážně a soustředit se jen na jeden obor, nebo volit jednu z možností, či vybrat
jednu cílovou skupinu, na tu se soustředit, a nestudovat všechno.
O. Fischer, 1. 5. 2017
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 2
I. OTÁZKY Z FILOSOFIE A TEOLOGIE
1. Filosofie a její přínos pro pomáhající praxi.
Otázka vybízí k zamyšlení se nad tím, jestli, či jak lze uplatnit základní znalosti oboru filosofie
v pomáhající profesi. Aspoň rámcové porozumění vybraným směrům a oborům filosofie může
soc. pracovníkovi napovědět, že již v samotném pohledu na člověka, s nímž pracuje, může být
cosi problematického, nejasného nebo zajímavého. Příklady inspirativních přístupů k člověku
lze čerpat z vlastní četby, z výuky (zejména z filosofické antropologie, z filosofické či
teologické etiky, z výběrových seminářů apod.).
Pozn.: V otázce je zmíněno „charakteristika jednoho z filosofických oborů“, znamená to, že
stačí využít jeden filosofický obor k dokreslení významu filosofie, a ne všechny ty, které jsou
uvedeny pro inspiraci, z čeho vybírat).
Zdroje: Fischer, O. Úvod do filosofie pro pomáhající profese (vybrané kapitoly; k mýtu též
kap. 7, s. 100-103). Dále např. Rádl, E. Dějiny filosofie. Patočka, J. Péče o duši I., II. (část 3 fenomenologie:
s.149-192). Störig, H.J. Malé dějiny filosofie (s.92-107, dále viz index).
Tretera, I. Nástin dějin evropského myšlení (s.27-69, dále viz index). Coreth, E. Co je člověk
(s. 51 nn.). Sokol, J. Filosofická antropologie (s. 93 nn.), Filosofický slovník. (kol.). Olomouc,
2002. ISBN 80-7182-064-4. Dále studijní materiály na ISu z dějin filosofického myšlení a z
antropologie (vybraní filosofové - doporučuje se zaměřit jen na toho filosofa, jehož myšlenky
chcete uvést na doložení Vaší odpovědi). Také viz materiály z interaktivní osnovy k předmětu
T230 (Dějiny), T552 (Vybrané osobnosti - výběrový předmět).
2. Člověk jako „problém“, jako subjekt i objekt profesionálního pomáhání.
Otázka zmiňuje člověka jako problém. Proč? Souvisí to se způsobem chápání člověka jako
subjekt nebo jako objekt? Existují i jiné způsoby pohledu na člověka, někdy se rozlišují tzv.
celostní pojetí a tzv. dualistické pojetí člověka, které je třeba vysvětlit, včetně použití pojmů
„duše“ a „tělo“. Jaké napětí vyjadřuje tato dvojice pojmů? Vyplývá z ní určitý požadavek
„péče“? Bude záležet i na tom, jak chápeme člověka, resp. jak chápeme to, co stojí v základu
jeho „bytí“ (podstatu), nebo to, jakým způsobem pohlížíme na člověka a to, jak se mu věci
“jeví“, např. když zjišťujeme, co si konkrétní člověk přeje či co by mohl potřebovat.
Zdroje: Patočka, J. Péče o duši II (s. 210nn). Coreth, E. Co je člověk (s. 20-47, 131-156).
Sokol, J. Filosofická antropologie. JINEK, J. FISCHER, O, Filosofické základy sociální
práce. In: Encyklopedie sociální práce. O. Matoušek.(ed.) Praha: Portál 2013, s. 201-205. O.
Fischer. Filosofická antropologie – materiály z přednášek na ISu, texty - zejm. Coreth, nebo
PREISSOVÁ KREJČÍ, Andrea. Filozofická antropologie. In CICHÁ, M., a kol. Integrální
antropologie. Praha: Triton, 2014, s. 59-73. Svobodová, Z. Interaktivní osnova předmětu
Dějiny teol. a fil. myšlení T230 (Dějiny) – zejména 3 typy přístupu ke světu (kosmologický,
teologický, logologický), jejich objasnění – rozdíly, příklady myslitelů, hlavní teze
jednotlivých pojetí – lze čerpat také z: Buber, M.: Problém člověka, T552 (Vybrané
osobnosti); K celostnímu přístupu v Bibli viz např. Výklady ke Starému zákonu I, Česká
biblická společnost, Praha 1991 (s. 24-27; 29-32; 33-34.). K otázkám napětí vztahu duše a těla
lze uplatnit znalost biblistiky (např. skriptum: L.Heryán – studijní materiály na IS), ale otázka
je především filosoficky zaměřená
3. Základy teologie, jejich vazba na pastorační práci.
Zde jde o porozumění teologii jako oboru vůbec, o tom, jak pracuje s každodenní i specificky
náboženskou zkušeností. Dále otázka reaguje na problémy spojené pojetím Boha, který je
těžko naším jazykem vystižitelný, nicméně i přesto na možnost o Bohu něco říci zpravidla
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 3
nerezignujeme. V další části se pak zamýšlíme nad jedním z možných východisek pro teologii
a nad metodami, jak uvažování o Bohu lze smysluplně vztáhnout k pomáhající praxi.
Zdroje: – viz literatura a dokumenty na ISu (P.Jandesek).
4. Vznik, obsah a výklad Bible.
Otázka vyzývá k vysvětlení způsobu, jakým se k Bibli vztahovat, jak jí číst a vykládat, co je
podstatné pro porozumění tomu, co Bible je, jak ji chápeme a jaká je povaha textů, které do ní
náleží. Určité rozdělení textů Bible také předznamenává rozdíly mezi křesťanstvím a
židovstvím. Pokud někdo řekne, že Bible obsahuje jeden velký příběh, čeho je to příběh a jak
mu rozumět? V závěru se soustřeďme na určitá pravidla, která je potřeba brát v úvahu, pokud
chceme nabídnout vysvětlení určitého, Vámi vybraného, textu.
Zdroje: viz odpovídající skripta na IS – autor Ladislav Heryán
5. Pojetí, funkce a poslání křesťanských církví.
Otázka otevírá prostor pro první seznámení se s pojmem církev a s tím, jak ho křesťanské
církve chápou; v čem lze spatřovat základ samého pojmu církev a jaké funkce jsou s ní
spojované, jak církve chápou naplňování svého poslání. Způsob naplňování tohoto poslání
závisí i na povaze společnosti. Jak ovlivní působení církví fakt, že působí např. zrovna
v občanské společnosti? Je na místě vysvětlit, co se rozumí občanskou společností.
Zdroje: M.Martinek, prezentace KCOS1, KCOS4 a texty KCOStext04, KCOStext07 ve
studijních materiálech IS; konstituce Lumen Gentium a Gaudium et Spes Druhého
vatikánského koncilu; heslo církev in X. Léon-Dufour, Slovník biblické teologie, Velehrad –
Křesťanská akademie, Řím 1991 (s. 50nn).
6. Pojetí církve v různých křesťanských tradicích, ekumenické hnutí.
K porozumění pojmu církev patří i vystižení odlišností mezi různými církvemi, které mají své
kořeny v příslušných tradicích, z nichž církve vycházejí. Ekumenismus s těmito odlišnostmi
pracuje.
Zdroje: především M.Martinek, prezentace KCOS4 ve studijních materiálech IS; FILIPI:
Církev a církve (CDK 2000), Křesťanstvo (CDK 2001), NEUNER: Ekumenická teologie, část
B (s. 32 – 79). V úvahu lze též vzít např. Martinek, M. Přehled křesťanských církví a jejich
aktivit v ČR. Praha: Portál 2016.
7. Právní postavení křesťanských církví v ČR.
Otázka řeší „vnější“, společensko-legislativní stránku církve, která je významná pro
životaschopnost církví v současné době.
Zdroje: Zákon o církvích a náboženských společnostech č. 3/2002 Sb., Rejstřík registrovaných
církví a náboženských společností na webu MK ČR; dále M.Martinek, prezentace KCOS3,
text KCOStext03 ve studijních materiálech IS.
8. Biblická, teologická a filosofická východiska sociální práce.
Zde je třeba prokázat základní znalosti kořenů sociální práce v rámci židovsko-křesťanské
náboženské a kulturní tradice. Pozornost je třeba věnovat i přesnému rozlišení mezi
východisky pro sociální práci a sociální prací jako takovou. V otázce nejde primárně o
sociální práci, ale o její (inspirativní, principiální) východiska, která dala vznik profesionální
podobě současné sociální práce.
Zdroje: Martinek, M. Praktická teologie pro sociální pracovníky, Jabok 2008, kap. 3 – 4 (+
literatura uvedená za každou kapitolou); dále např. heslo chudí in Slovník biblické teologie (s.
142nn + hesla se k tomuto tématu vztahující, jak jsou uvedena na konci pojednání o heslu
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 4
chudí). K filosofickým východiskům též JINEK, J. FISCHER, O, Filosofické základy sociální
práce. Nebo Fischer O. Jinek J. Etika pro sociální práci. Oboje In: Encyklopedie sociální
práce. O. Matoušek.(ed.) Praha: Portál 2013, s. 201-205, dále příslušné prezentace či kapitoly
z filosofické antropologie, např. týkající se pojetí člověka ve vztahu ke světu, křehkosti
člověka (viz též O. Fischer, stud. materiály na ISu k antropologii a etice), popř. i literatura ze
sociální práce (Matoušek, O. apod.). Svou roli zde hraje i etika - např. Kant svými
univerzalistickými principy lidské důstojnosti a autonomie ovlivnil současnou podobu soc.
práce. Materiály z interaktivní osnovy k předmětu T230 (Dějiny), T552 (Vybrané osobnosti).
9. Pastorační a spirituální péče.
Po rozlišení a hlavně definování pojmů, nejlépe i za pomoci příkladů, se student soustředí na
jednu či dvě cílové skupiny z uvedených, u nichž představí konkrétní možnosti spirituální či
pastorační péče. Je namístě si uvědomit, že pastorační a spirituální péče bývají mnohdy
zaměňovány, či spíše stále hledáme jejich přesnější vymezení. To nebrání tomu, aby se o
jejich vysvětlení studenti pokusili.
Zdroje: Martinek, M. Praktická teologie pro sociální pracovníky, Jabok 2008, kap. 7 – 16 (+
literatura uvedená za každou kapitolou); prezentace PTSP-11-04 – PTSP-11-12 ve studijních
materiálech IS. Materiály z interaktivní osnovy k předmětu T564 (Didaktika);
10. Různé způsoby prožívání náboženství jako důvod intervence ze strany
pomáhajících profesí; náboženství jako pomoc pro pomáhající profese.
Po charakteristice některých způsobů prožívání náboženství s využitím přednášek z
religionistiky se v první části otázky soustřeďujeme na to, jak lze pomáhajícími profesemi
prospět (pastorace, soc. práce aj.) příslušné skupině či skupinám (se zaměřením především na
religionistické aspekty dané otázky). Ve druhé části uvažujeme v opačném směru; může
náboženství prospět pomáhajícím profesím? Jde o sociálně pastorační souvislosti, do nichž
religiozita vstupuje.
Zdroje: K religionistické části tohoto tématu: Např. k obecné charakteristice sektářství,
fundamentalismu a podobně vyhraněných postojů viz Ivan O. Štampach: Na nových stezkách
ducha, Praha: Vyšehrad, 2010, kapitola 10 Takzvané náboženské sektářství (s. 204 – 216).
K postiženým osobám zejm. podkapitola 10.2.3. Fundamentalismus v systematické komparaci
s jinými postoji k náboženství; k rodinám s členy různého náboženského vyznání též kapitola
11.3 Současná etapa mezináboženských vztahů (s. 222 – 229). K postoji bez vyznání
v rozhovoru s náboženskými vyznáními viz Ivan Štampach: Náboženství v dialogu, Praha:
Portál, 1998, kapitola 9, Kritika náboženství a ateismus, s. 118 – 133. K náboženské
nesnášenlivosti Na nových stezkách ducha, podkapitoly 10.2.3 Fundamentalismus
v systematické komparaci s jinými postoji k náboženství (s. 213 – 216), 11.3 Současná etapa
mezináboženských vztahů (s. 222 – 229) a 4.3. Současné české konfesní právo ve srovnání
s vybranými zeměmi (z této podkapitoly zejm. s. 49 – 52). K tématům sociálního a
pastoračního působení a k tématům rodinným literatura z teologických a pastoračních oborů.
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 5
II. OTÁZKY Z ETIKY
11. Obecná etika, základní pojmy a uplatnění.
O čem je vlastně etika? Jaký je smysl etické reflexe, má nějaký přínos, pro jedince, pro
společnost? Co je zvláštností etického uvažování? Jak je to se svobodou, s důrazem na
rozumnost a na možnost újmy člověku. Po té je nutno se ptát, odkud můžeme čerpat podklady
pro stanovení správného jednání (tzn. lze vycházet z nějakých norem, principů?). Podobně
klíčovou záležitostí je způsob našeho uvažování při určení eticky správného jednání. Hraje
v tomto procesu nějakou roli např. svědomí nebo různé etické teorie? Pokuste se opřít o
některé myslitele.
Zdroje: K filosoficko-etickému přístupu Fischer, Milfait a kol. Etika pro sociální práci, též
Vacura, M. Problém jednání. In Fischer, O. Úvod do filosofie pro pomáhající profese.
FISCHER., O., JINEK, J. Etika sociální práce. In: Encyklopedie sociální práce. O. Matoušek
(ed). Praha: Portál 2013, s. 206-210. Etika a lidská práva v sociální práci (kol)., Praha, CSSP,
2008. THOMPSON, Mel. Přehled etiky. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-806-6.
K biblicko-teologickému přístupu viz např. heslo svědomí in Slovník biblické teologie, (s.
491nn), a heslo srdce, idem, (s. 473nn). K pojmu svědomí z hlediska teologické etiky viz též
studijní materiály z Teologické etiky na ISu (téma: „Biblický koncept svědomí“), z knižní
literatury např.: MILFAIT, René. Teologická etika. Středokluky: Zdeněk Susa, 2012, s. 217-
231; FUCHS, Eric. Co dělá naše jednání dobrým? Jihlava: Mlýn, 2010, . 31-37; HUBER,
Wolfgang. Etika: základní otázky života. Praha: Vyšehrad, 2016, s. 90-100.
12. Základy etického uvažování a argumentace v profesní praxi.
Zde se předpokládá, že student rozumí způsobu, jakým lze etickou správnost určitého
navrženého jednání obhájit. Těžiště otázky spočívá v naznačení způsobů, jakými se
odůvodňuje správnost či nesprávnosti jednání v eticky problematických situacích - zvláště
v oblasti pomáhajících profesí. Ne vždy stačí se odkázat na etický kodex a jeho principy (proč
ne?), ale je třeba rozumět hodnotám a principům, v něm obsažených.
Zdroje: Fischer, Milfait a kol. Etika pro sociální práci. (zejména kap. 4, 5, 6, 9 …), dále např.
Thomson, M. Přehled etiky (přísl. kapitoly). FISCHER., O., JINEK, J. Etika sociální práce.
In: Encyklopedie sociální práce. O. Matoušek (ed). Praha: Portál 2013, s. 206-210. Dále
studijní materiály z Etiky pro sociální práci na ISu a z interaktivní osnovy k předmětu T230
(Dějiny); THOMPSON, Mel. Přehled etiky. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-806-6.
13. Teologická etika a její novozákonní základy.
Student/ka krátce vymezí obor teologická etika. Následně objasní základ novozákonní
křesťanské mravnosti, totiž přikázání lásky a vysvětlí na příkladu Lk 10,25-37 (podobenství o
milosrdném Samařanovi). Hlavní souhrn křesťanského způsobu jednání lze vyložit na základě
Ježíšovy horské řeči. Student představí „blahoslavenství“ a tzv. antiteze a vybere si jedno
blahoslavenství a jednu antitezi, kterou bude interpretovat. I zde lze poukázat na propojení
s etickými kodexy sociálních pracovníků.
Zdroje: Viz studijní materiály z Teologické etiky na ISu, témata: „Teologická etika: úvod do
disciplíny, pojmy, vymezení oblasti“, „Novozákonní étos a Ježíšova horská řeč“, „Přikázání
lásky jako základní tón křesťanské etiky“. Z knižní literatury, např.: MILFAIT, René.
Teologická etika. Středokluky: Zdeněk Susa, 2012, s. 37-67; LOHSE, Eduard. Teologická
etika Nového zákona. Serafín, 2008, s. 75-87; ŠTICA, Petr. Podobenství o milosrdném
Samařanovi (Lk 10,25-37) jako inspirativní text pro étos sociální a charitativní práce –
Biblické podněty pro praxi pomáhání.
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 6
14. Dekalog jako etická norma.
Desatero je možno chápat jako etickou normu. Je v něčem specifická? Je třeba ji rozumět na
základě interpretace biblického textu. Povšimněte si rozdílu mezi Novým a Starým zákonem
ale i jejich vzájemnému vztahu.
Zdroje: Viz studijní materiály z Teologické etiky na ISu, téma „Dekalog jako etická norma“.
Z knižní literatury, např.: LOCHMAN, Jan Milíč. Desatero: Směrovky ke svobodě. Praha:
Kalich, 2012, s. 10-17.; MILFAIT, René. Teologická etika. Středokluky: Zdeněk Susa, 2012,
s. 130-138; HOŠEK, Pavel. Desatero a Küngův projekt světového étosu. In: Studie a texty
ETF č. 16 (2010/1), s. 65-70; KEŘKOVSKÝ, Pavel. Starý zákon a etika. In: Jdi a jednej také
tak: sborník příspěvků z kurzu pro kazatele ČCE, pořádaného Spolkem evangelických
kazatelů v Praze 22.-26. ledna 2007. Benešov: EMAN, 2008, s. 32-55; BARTON, John. Etika
a Starý zákon. Vyd. 1. Jihlava: Mlýn, 2006.
15. Princip lidské důstojnosti a idea člověka stvořeného k Božímu obrazu.
Lidská důstojnost je mnohokrát opakovaný termín, s nímž se setkáme i ve standardech kvality
SP, ale především skrze teologii nebo filosofii získává svůj bohatší význam. Smyslem otázky je
poukázat na pestrost a hloubku zdůvodnění tohoto požadavku, který by bez teologické či
filosofické úvahy hledal těžko svou legitimitu.
Zdroje: Viz studijní materiály z Teologické etiky na ISu, témata: „Lidská důstojnost jako
hlavní etický a lidskoprávní princip“, „Člověk jako obraz Boží jako východisko biblického
étosu“. Z knižní literatury, např.: MILFAIT, René. Teologická etika. Středokluky: Zdeněk
Susa, 2012, s. 265-297, 69-117; Gaudium et spes / Pastorální konstituce Radost a naděje. II.
vatikánský koncil. In: MÁDR, Oto (ed.). Dokumenty II. vatikánského koncilu. Praha, 1995;
Mezinárodní etický kodex sociálních pracovníků; VALČO, Michal. Etické implikácie
biblického Imago Dei. In: VEVERKOVÁ, Kamila. Bible a etika v kontextu dobu a myšlení.
Pontes Pragenses, HTF UK, 2014, s. 51-72.
16. Lidská práva jako součást teologicko-etické argumentace.
Otázka se týká lidských práv, jejich charakteristiky, ale ne jako fenoménu sama o sobě, ale ve
vztahu k teologické etice, skrze niž snáze najdou své opodstatnění. Je třeba znát základní
dokumenty LP, jejich klíčové hodnoty a strategie jejich prosazování
Zdroje: Viz studijní materiály z Teologické etiky na ISu, témata: „Lidská práva jako součást
teologicko-etické argumentace“ „Sociální práce jako lidskoprávní profese“ „Etické kodexy
sociálních pracovníků“ „Úmluva o právech dítěte“ „Úmluva o právech osob se zdravotním
postižením“. Z knižní literatury, např.: MILFAIT, René. Teologická etika. Středokluky: Z.
Susa, 2012, s. 307-355; KROUPOVÁ, Alena. Lidská práva - nové rozměry a výzvy v 21.
století. In: FISCHER, Ondřej et al. (eds). Etika a lidská práva v sociální práci. Praha:
Centrum sociálních služeb, 2008, s.23-49; JANDEJSEK, Petr. Sociální práce jako profese
lidských prav. In: FISCHER, Ondřej et al. (eds). Etika a lidská práva v sociální práci. Praha:
Centrum sociálních služeb, 2008, s. 51-59; Etické kodexy sociálních pracovníků; Úmluva o
právech dítěte, 1991; Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, 2006.
17. Příklady oblastí aplikace teologické etiky: problematika počátku a konce
lidského života.
Teologická etika zasahuje do všech oblastí lidského jednání. Zde jsou voleny dvě oblasti, na
něž se student soustředí. Aby měly názory svá opodstatnění, nelze se obejít bez pečlivého
vymezování pojmů, bez vysvětlení možných napětí mezi stanovisky a představení různých
způsobů argumentace a jejich důsledků pro lidskou praxi. Otázka má dvě těžiště: (1)
SZZ obor PSP, předmět TEOLOGIE A FILOSOFIE. Stud.opora pro k verzi z 6.3.2017 7
teologicko-eticko-právní otázky spojené s nenarozeným lidským životem a (2) problematika
lidsky důstojného doprovázení nevyléčitelně nemocných a umírajících.
Zdroje: Viz studijní materiály z Teologické etiky na ISu, témata: „Otázka počátku života a
postoj k životu před narozením“, „Otázka konce lidského života“. Z knižní literatury, např.:
MILFAIT, René. Teologická etika. Středokluky: Z. Susa, 2012, s. 442-476, MILFAIT, René
Lidská práva v problematice lidsky důstojného umírání. In: Ibid, Milfait, René. Lidská práva
osob s postižením, nevyléčitelně nemocných a umírajících. Středokluky: Z. Susa, 2013, s. 155-
190; JANKOVSKÝ, Jiří. Etika pro pomáhající profese. Praha: Triton, 2003, s. 112-156.
18. Křesťanská sociální etika.
Otázka předpokládá celkové představení oboru (oproti příbuzným oborům), jeho specifik,
jeho biblických a teologických východisek (např. opce pro chudé), hlavních principů a
typických pohledů na vybrané problémy v současné společnosti (např. strukturální hřích),
včetně námětů na jejich řešení. To vše je třeba dát do historického kontextu a doplnit odkazy
na příslušné dokumenty.
Zdroje: Sociální encykliky, List Pokoj a dobro, Kompendium sociální nauky církve;
Anzenbacher, A. Křesťanská sociální etika; M.Martinek, prezentace KSE11-01 – 04 ve
studijních materiálech IS. Též odkazy v materiálech ze systematické teologie (Jandejsek).
19. Užití principů křesťanské sociální etiky v současné společnosti.
Smyslem otázky je ilustrovat, jak se mohou ve vybrané konkrétní praxi v současné společnosti
a v jejích institucích projevovat konkrétní principy křesťanské sociální etiky. Znamená to
především stručně tyto principy představit. Není ale nutné zůstat pouze u nich, neboť
křesťanská sociální etika se ve společnosti může konkrétně projevovat i jinak, než skrze
principy. Dále by měl obrátit pozornost na typické globální problémy, viděné či řešené
z pohledu křesťanské sociální etiky.
Zdroje: Sociální encykliky, List Pokoj a dobro, Kompendium sociální nauky církve;
M.Martinek, prezentace KSE11-05 – 11 ve studijních materiálech IS.
20. Řešení etického problému či dilematu v sociální nebo pastorační práci.
Otázka předpokládá, že je student schopen uplatnit znalosti z etiky či jiných oborů
v konkrétních eticky dilematických situacích. Je třeba si předem připravit libovolnou eticky
významnou situaci, problém či dilema a pokusit se na něm ukázat, jak je řešit. Prokázat
potřebné porozumění hodnotám, které se v dané situaci projevují. Bude třeba dbát na
rozlišení různých hodnot (požadavků) a principů, formulovat cíle profesní role atp., a kriticky
uvažovat při návrhu možného řešení, o němž lze říci, že bude eticky správné.
Zdroje: materiály k etice pro sociální práci, zejm. FISCHER., O., JINEK, J. Etika sciální
práce. In: Encyklopedie sociální práce..O.Matoušek (ed). Praha: Portál 2013, s. 206-210. Dále
Fischer, Milfait, Etika pro sociální práci. Dále Musil, L. Ráda bych Vám pomohla, ale … ,
kde se uvádí konkrétní příklady řešení etických dilemat. Též viz interaktivní osnovy k
předmětu T564 (Didaktika).