Vybrané kapitoly ze sociologie 2



Kde jsme minule skončili?
 Jaký je vztah mezi kulturou a společností?
 Co je etnocentrismus?
 Co je socializace a kdy v životě člověka probíhá?
 Co jsou kulturní univerzálie? Jmenujte některé.
 Jaké jsou výhody a rizika globalizace?

 Kultura je tvořena hodnotami, normami a hmotnými statky
 Společnost je systém vzájemných vztahů spojujících jednotlivce
 Úzký vztah mezi kulturou a společností, jedno bez druhého neexistuje
 Bez kultury nejme lidmi.
 Etnocentrismus – posuzování jiných kultur podle našich vlastních měřítek – snaha o minimalizaci v
sg.

Kulturní univerzálie
 Jazyk
 Rodina
 Manželství
 Náboženské rituály
 Majetková práva
 Zákaz incestu
 Umění
 Tanec
 Zdobení těla
 Hry

Co nás dnes čeká?
 Sociální stratifikace
 Sociální mobilita
 Sociální interakce

Stratifikace a struktura společnosti
 Sociální stratifikace – strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami lidí v rámci společnosti.
 Nerovnost je objevuje ve všech typech společnosti – lovci a sběrači vs. globalizovaný svět
 4 systémy stratifikací:
 Otrokářství
 Kasty
 Stavy
 Třídy
 Někdy existují i souběžně (starověké Řecko a Řím – vedle sebe otrokářství i třídy)

Otrokářství
 Extrémní forma nerovnosti
 Jedinec může vlastnit jiného, nebo být vlastněn.
 Právní postavení otroků se lišilo v různých kulturách (jih Spojených Států v 18.st. vs. starověké
Řecko)  Systémy postavené na nucené práci otroků nebyly příliš stabilní – nutná vysoká kontrola,
časté vzpoury (Spartakus)  Nejrozsáhlejší otrokářský systém vytvořili západní státy od počátku
koloniální éry do konce 19.st.
 Otrokářství nyní nezákonné ve všech zemích světa (v Nigérii od r. 2004)
 Fakticky přetrvává v některých zemích arabské a subsaharské Afriky (Mauretánie, Mali, Súdán,
Nigérie)

Kasty
 Spojován především s kulturami indického subkontinentu
 Kastovní systém je velmi složitý a místně proměnlivý
 Příslušníci nejvyšší kasty – bráhmáni – ztělesňují stav nejvyšší čistoty, nejnižší kasta –
nedotknutelní
 Kastu nelze v průběhu života změnit
 Přísná pravidla a velká tabu týkající se styku mezi různými kastami

Stavy
 Patří k dějinám feudální Evropy
 Feudální stavy měly vůči sobě různá práva a povinnosti, některé zakotvené v zákonech
 Šlechta – nejvyšší stav
 Kněží – přes nižší postavení řada privilegií
 „Třetí stav“ – nevolníků, svobodných rolníků, řemeslníků, obchodníků…
 Stavy nebyly zcela neprostupné (na rozdíl od kast)
 Zbytky systému přežívají ve Velké Británii – povyšování do šlechtického stavu

Třídy
 Třídní systém se liší od předchozích:
1.Třídy nejsou vymezeny náboženskými nebo zákonnými ustanoveními. Příslušnost ke třídě není
dědičná. Hranice mezi třídami nejsou striktní a kontakt mezi nimi není formálně upraven (např.
sňatky)
2.Příslušnost ke třídě je do určité míry získaným atributem. Vyšší sociální mobilita mezi třídami.
3.Podkladem třídního rozdělení jsou ekonomické rozdíly, vlastnictví prostředků (nikoliv např.
náboženské důvody) 4.Nerovnost není vyjádřena prostřednictvím osobních vztahů (otrokářství, kasty),
ale prostřednictvím širších neosobních vazeb mezi třídami ve společnosti (pracovní podmínky, platy)

Třída
 Rozsáhlá skupina lidí s obdobnými ekonomickými prostředky, které ovlivňují jejich způsob života.
Základem rozdílů jsou majetkové poměry a typ zaměstnání.
 Tři třídy v západní společnosti
1.Vyšší – vlastníci zdrojů
2.Střední – „bílé límečky“ – úředníci, odborníci
3.Dělnická – manuálně pracující
 V některých zemích tvoří čtvrtou třídu zemědělci (Francie, Japonsko)
 Diskuse o významu tříd v moderní společnosti – výzkumy dokládá rozdíly mezi třídami v mnoha
oblastech (vzdělání, zdraví, přístup ke zdrojům apod.)

 Vyšší třída – malý počet jedinců vlastnících značný majetek a prostředky , rozdíly se spíše
prohlubují, 1 % nejbohatších lidí bude brzy vlastnit více než zbylých 99 % dohromady (Oxfam, 2016)
 Střední třída – pracující lidé v mnoha zaměstnáních
          stará střední třída – malí podnikatelé a živnostníci
          vyšší střední třída – odborníci a manažeři, vlastní know-how (service class)
          nižší střední třída – učitelé, zdravotní sestry, od pracující třídy ji odlišují především
postoje, identifikace s hodnotami vyšší třídy

 Dělnická třída – manuálně pracující
            vyšší dělnická třída – kvalifikovaní dělníci v náročných manuálních povoláních, platy
podobné jako nižší střední třída
            nižší dělnická třída – málo nebo nekvalifikovaní dělníci, méně placení
            „underclass“ – znevýhodněná menšina s horšími pracovními podmínkami a životní úrovní
než většina populace, vysoká nezaměstnanost, často příslušníci menšin, migranti

Sociální mobilita
 ????


Sociální mobilita
 Pohyb jednotlivců a skupin mezi socioekonomickými postaveními
 Vertikální mobilita – pohyb vzhůru či dolů po socioekonomickém žebříčku
 Horizontální mobilita – přesuny do jiným čtvrtí, měst
 Obě často propojené – povýšení + stěhování
 Intragenerační mobilita – vzestup či pokles na žebříčku v průběhu života jednotlivce
 Intergenerační mobilita – změny na žebříčku mezi generacemi (rodiče, děti)

 Míra mobility ukazuje na míru otevřenosti společnosti

 Individuální mobilita
 Skupinová mobilita

 Vzestupná mobilita – obvyklejší, společnost generuje více pracovních příležitostí pro „bílé
límečky“  Sestupná mobilita – příčina úzkosti, často vlivem změněné osobní situace (zdraví, rozvod)
nebo strukturálních změn (ekonomická krize)

Sociální mobilita a úspěch
 Tvrdá a vytrvalá práce nemusí vést na vrchol
 Počet míst na vrcholu je omezený
 Lepší startovací čáru mají lidé s vyšším ekonomickým a sociálním kapitálem

 Jak můžeme využít znalost principů sociální stratifikace a mobility v sociální práci?



Sociální interakce jako před zkoumání sg.



 Co by na této situaci zkoumala
 Psychologie
 Pedagogika
 Sociální práce
 Sociologie?
Výsledek obrázku pro meeting on the street

Studium každodennosti
 Zkoumání každodenních sociálních interakcí přináší informace o nás i společnosti
 Zvyklosti tvoří valnou část naší sociální aktivity
 „stejně jako obvykle“
 Každodenní zvyky a interakce utvářejí a strukturují naše chování
 Studium interakcí osvětluje společenské systémy a instituce (např. zdvořilá nevšímavost)

Neverbální komunikace pohledem sg.
 Neverbální komunikace je forma sociální interakce
 Vrozené univerzálie vs. kulturní odlišnosti
 Univerzálie – štěstí, smutek, hněv, znechucení, strach, překvapení (experimenty na Nové Guineji a
s hluchoslepými dětmi)
 Vs. kulturní odlišnosti – všichni se smějí, ale každý jinak a v jiném kontextu
 Gesta a postoje těla kulturně podmíněné (bulharské ano/ne, pozdravy)
 Neverbální komunikace může podpořit nebo zpochybnit verbální projev

Verbální komunikace a sg.
 Řeč je základem společenského života
 Sg. zkoumá, jak lidé používají jazyk:
 Společenský kontext (A: Mám syna. B:OK. A: Mám taky psa. B: Tak to lituji)
 Sdílené znalosti (Co jsi včera dělal?) Slova nemají přesný význam, reagujeme na nevyslovené
předpoklady
 Formy rozhovoru reálné rozhovory jsou útržkovité, zajíkavé, gramaticky nesprávné vs. psaný text

 Více např. Erving Goffman a Harold Garfinkel

Intenzita interakce
 Zdvořilá nevšímavost – druhého registrujeme a neverbálně dáváme najevo, že se nepodezíráme ze
špatných úmyslů (vzájemné míjení na ulici, v dopravním prostředku)  Nezaostřená interakce – ve
větší skupině lidí dáváme najevo vědomí vzájemné přítomnosti. Neverbálně na druhé reagujeme
vzezřením, pohyby, postojem, mimikou. Vzbuzujeme dojem.  Zaostřená interakce – „setkání“ s druhými,
kdy vzájemně sledujeme reakce a dochází k interakci, která má také částečně ritualizovanou podobu.

Setkání
 Zahájení – přechod od zdvořilé nevšímavosti/nezaostřené interakce k zaostřené interakci („dáme se
do řeči“)
 Interakce – verbální i neverbální složka v souladu x v rozporu
 Orientační body – oddělují epizody zaostřené komunikace
 Neformální orientační body – hlouček na večírku
 Formální orientační body – zvonění v divadle

Osobní prostor při interakci
 Kulturní rozdíly
 V naší kultuře
 - 0,5 m intimní prostor – velmi blízké vztahy dovolující fyzický kontakt (rodiče-děti, partneři)
 - 0,5-2 m osobní prostor – přátelé a poměrně dobří známí
 - 2-3,5 m společenská vzdálenost – formální interakce
 - nad 3,5 m veřejná vzdálenost
 Narušení osobního prostoru je vnímáno rušivě
 Snaha o vytvoření fyzické hranice (sloupek knih knihovně mezi čtenáři)

Interakce v čase a prostoru
 Velké kulturní a historické proměny
 Veřejné a soukromé části obydlí
 Časoprostorové rozdíly – rozdíly v aktivitě v průběhu dne, různé aktivity v různých částech města,
aktivita den-noc