Návrh teoretických témat pro metodický seminář k praxi v 1. ročníku
Praxe Speciální školy:
kdo jsou děti se speciálními vzdělávacími potřebami, školský zákon,
vyhlášky č. 72 (poradenství) a 73
Školský zákon
§ 16
Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
(1) Dítětem, žákem a studentem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním
postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.
(2) Zdravotním postižením je pro účely tohoto zákona mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové
postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování.
(3) Zdravotním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo
lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání.
(4) Sociálním znevýhodněním je pro účely tohoto zákona
a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,
b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo
c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní
ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu.11)
(5) Speciální vzdělávací potřeby dětí, žáků a studentů zjišťuje školské poradenské zařízení.
(6) Děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah,
formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných
podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského
zařízení. Pro žáky a studenty se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke
vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení
žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.
Délku středního a vyššího odborného vzdělávání může ředitel školy ve výjimečných případech
jednotlivým žákům nebo studentům se zdravotním postižením prodloužit, nejvýše však o 2 školní roky.
(7) Děti, žáci a studenti se zdravotním postižením mají právo bezplatně užívat při vzdělávání speciální
učebnice a speciální didaktické a kompenzační učební pomůcky poskytované školou. Dětem, žákům a
studentům neslyšícím a hluchoslepým se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo
prostřednictvím komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob podle jiného právního
předpisu11a). Dětem, žákům a studentům, kteří nemohou číst běžné písmo zrakem, se zajišťuje právo
na vzdělávání s použitím Braillova hmatového písma. Dětem, žákům a studentům, kteří se nemohou
dorozumívat mluvenou řečí, se zajišťuje právo na bezplatné vzdělávání pomocí nebo prostřednictvím
náhradních způsobů dorozumívání.
(8) Vyžaduje-li to povaha zdravotního postižení, zřizují se pro děti, žáky a studenty se zdravotním
postižením školy, popřípadě v rámci školy jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými
vzdělávacími programy. Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, žáci se souběžným
postižením více vadami a žáci s autismem mají právo se vzdělávat v základní škole speciální, nejsou-li
vzděláváni jinak. Příprava na vzdělávání dětem se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se
souběžným postižením více vadami nebo s autismem se může poskytovat v přípravném stupni základní
školy speciální.
(9) Ředitel mateřské školy, základní školy, základní školy speciální, střední školy, konzervatoře a vyšší
odborné školy může ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se
speciálními vzdělávacími potřebami, zřídit funkci asistenta pedagoga. V případě dětí, žáků a studentů se
zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského
zařízení.
(10) Ke zřízení jednotlivé třídy, oddělení nebo studijní skupiny s upravenými vzdělávacími programy v
rámci školy podle odstavce 8 a ke zřízení funkce asistenta pedagoga podle odstavce 9 je v případě škol
zřizovaných ministerstvem či registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi, kterým bylo
přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, nezbytný souhlas ministerstva, v
případě škol zřizovaných ostatními zřizovateli souhlas krajského úřadu.
§ 42
Vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením
Dítěti s hlubokým mentálním postižením stanoví krajský úřad místně příslušný podle místa trvalého
pobytu dítěte se souhlasem zákonného zástupce dítěte takový způsob vzdělávání, který odpovídá
duševním a fyzickým možnostem dítěte, a to na základě doporučujícího posouzení odborného lékaře a
školského poradenského zařízení. Krajský úřad zároveň zajistí odpovídající pomoc při vzdělávání dítěte,
zejména pomoc pedagogickou a metodickou. Dojde-li ke změně duševních a fyzických možností dítěte,
krajský úřad způsob vzdělávání odpovídajícím způsobem upraví.
§ 47
Přípravné třídy základní školy
(1) Obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní
školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně
znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou
třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí.
(2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného
zástupce dítěte a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení, které k žádosti
přiloží zákonný zástupce. Obsah vzdělávání v přípravné třídě je součástí školního vzdělávacího programu.
§ 48
Vzdělávání žáků se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více
vadami a s autismem
(1) Žáci se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, se souběžným postižením více vadami a s
autismem se mohou vzdělávat v základní škole speciální, a to se souhlasem zákonného zástupce a na
základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(2) Vzdělávání v základní škole speciální má deset ročníků a člení se na první stupeň a druhý stupeň.
První stupeň je tvořen prvním až šestým ročníkem, druhý stupeň sedmým až desátým ročníkem.
§ 48a
Přípravný stupeň základní školy speciální
(1) Zřizovatel základní školy speciální může zřídit třídy přípravného stupně základní školy speciální, které
poskytují přípravu na vzdělávání v základní škole speciální dětem se středně těžkým a těžkým mentálním
postižením, se souběžným postižením více vadami nebo s autismem. Ke zřízení třídy přípravného stupně
základní školy speciální registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno
oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, je nezbytný souhlas ministerstva. V
ostatních případech je ke zřízení třídy přípravného stupně základní školy speciální nezbytný souhlas
krajského úřadu, pokud zřizovatelem uvedené školy není kraj nebo ministerstvo.
(2) O zařazení dítěte do třídy přípravného stupně základní školy speciální rozhoduje ředitel školy na
žádost zákonného zástupce a na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení.
(3) Do třídy přípravného stupně základní školy speciální lze zařadit dítě od školního roku, v němž
dosáhne 5 let věku, do zahájení povinné školní docházky, a to i v průběhu školního roku. Třída
přípravného stupně základní školy speciální má nejméně 4 a nejvýše 6 žáků.
(4) Vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvá nejvýše 3 školní roky.
http://www.inkluze.cz/_upload/73-2005.pdf
http://www.inkluze.cz/_upload/72-2005.pdf
instituce pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
vyhláška č. 73/2005
Typy speciálních škol pro účely jejich označování jsou:
a) mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově
postižené (střední odborné učiliště pro zrakově postižené, odborné učiliště pro zrakově postižené,
praktická škola pro zrakově postižené, gymnázium pro zrakově postižené, střední odborná škola pro
zrakově postižené), konzervatoř pro zrakově postižené,
b) mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro
sluchově postižené (střední odborné učiliště pro sluchově postižené, odborné učiliště pro sluchově
postižené, praktická škola pro sluchově postižené, gymnázium pro sluchově postižené, střední
odborná škola pro sluchově postižené),
c) mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé,
d) mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesně
postižené (střední odborné učiliště pro tělesně postižené, odborné učiliště pro tělesně postižené,
praktická škola pro tělesně postižené, gymnázium pro tělesně postižené, střední odborná škola pro
tělesně postižené),
e) mateřská škola logopedická, základní škola logopedická,
f) mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická
škola,
g) základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými
poruchami chování,
h) mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola
speciální při zdravotnickém zařízení.
individuální vzdělávací plán
Školský zákon
§ 18
Individuální vzdělávací plán
Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi
se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce
a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním
na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším
odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu i z
jiných závažných důvodů.
vyhláška č. 73/2005
(1) Individuální vzdělávací plán se stanoví v případě potřeby především pro individuálně
integrovaného žáka, žáka s hlubokým mentálním postižením, případně také pro žáka skupinově
integrovaného nebo pro žáka speciální školy.
(2) Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy,
závěrů speciálně pedagogického vyšetření, popřípadě psychologického vyšetření školským poradenským
zařízením, popřípadě doporučení registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře
nebo dalšího odborníka, a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným
dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka.
(4) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální speciálně pedagogické nebo
psychologické péče žákovi včetně zdůvodnění,
b) údaje o cíli vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, včetně případného prodloužení délky
středního nebo vyššího odborného vzdělávání, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a
plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu konání závěrečných zkoušek, maturitních zkoušek nebo
absolutoria,
c) vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka nebo další osoby podílející se na práci se žákem a
její rozsah; u žáka střední školy se sluchovým postižením a studenta vyšší odborné školy se
sluchovým postižením se uvede potřebnost nezbytných tlumočnických služeb a jejich rozsah 8),
případně další úprava organizace vzdělávání,
d) seznam kompenzačních, rehabilitačních a učebních pomůcek, speciálních učebnic a didaktických
materiálů nezbytných pro výuku žáka nebo pro konání příslušných zkoušek,
e) jmenovité určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola
spolupracovat při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb žáka,
f) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu
poskytovaných podle zvláštního právního předpisu 9),
g) závěry speciálně pedagogických, popřípadě psychologických vyšetření.
(5) Individuální vzdělávací plán je vypracován zpravidla před nástupem žáka do školy, nejpozději
však 1 měsíc po nástupu žáka do školy nebo po zjištění speciálních vzdělávacích potřeb žáka. Individuální
vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.
(6) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální
vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným
zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
(7) Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo
zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.
(8) Školské poradenské zařízení sleduje a dvakrát ročně vyhodnocuje dodržování postupů a
opatření stanovených v individuálním vzdělávacím plánu a poskytuje žákovi, škole i zákonnému zástupci
žáka poradenskou podporu. V případě nedodržování stanovených opatření informuje o této skutečnosti
ředitele školy.
(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahují na změny v individuálním vzdělávacím plánu obdobně.
role asistenta pedagoga
podle vyhlášky 73/2005
(1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga 2) jsou:
a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci
se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází,
b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí,
c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku,
d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během
vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského
rejstříku
uskutečňuje vzdělávání.
praktické příklady využití metod speciální pedagogiky
 Reedukace - postupy, kterými se zmírňuje nebo odstraňuje vada či porucha
 Kompenzace - porušená, ztracená, nevyvinutá nebo zaniklá funkce je nahrazena funkcí jinou
 Rehabilitace - postupy, jejichž pomocí se upravují společenské vztahy
 Komprehenzivní rehabilitace představuje koordinovanou snahu znovu zařadit člověka
postiženého na zdraví následkem nemoci, úrazu nebo vrozené vady do aktivního života. Jde o
celospolečenský proces, na kterém se podílí více rezortů a oborů (ucelená rehabilitace).
Podle OSN je kvalita úrovně rehabilitace kritériem kulturní úrovně společnosti.
 Léčebná - medikamenty, operace, rehabilitace, ergoterapie
 Výchovně-vzdělávací - všeobecné a odborné vzdělávání, výchovné poradenství
 Pracovní - možnosti zaměstnávání, rozvoj specifických schopností - tranzitní
programy, tréninkové programy…
 Sociální - bydlení, doprava, volný čas…
alternativní a augmentativní komunikace – praktické příklady
využití
http://www.alternativnikomunikace.cz/stranka-co-je-aak-9
http://www.dobromysl.cz/scripts/detail.php?id=96
vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením
http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/Rehabilit.program.pdf