Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Teologická etika 2 1.2.2016, Jabok Hlavní struktura: }1. Přínos biblického myšlení pro etiku }2. Znetvoření morálky podle Bible }3. Obsah etických požadavků podle Bible }4. Špatné postojové vzorce }5. Změna smýšlení 1. Přínos biblického myšlení pro etiku }Specifikum etiky: hodnotový soud se liší od popisu jevů }Hodnotový soud -› osobní volba } -› zkušenost, výchova, etnická skupina, náboženství …. }Důležitost uvědomění si vlastní podmíněnosti }Základní zdroje hodnot: filozofický a náboženský }Biblické myšlení obohacuje mravní uvažování a jednání }Vliv nelze přecenit }Biblické myšlení = jak SZ a NZ sdílejí své chápání světa, člověka, Boha }Úkol = najít specifičnost tohoto myšlení (mravnost se odvíjí od vztahu s Bohem) 2. Znetvoření morálky podle Bible }Paradoxní rozprava Bibli }a) zdůrazňuje důležitost patřit k národu/církvi/morální praxe }b) obžaloba morálky znetvořené hříchem a její znetvoření } }1. příběh (Genesis 2 a 3) }Smysl zákazu: stanovit hranici mezi Bohem a člověkem a umožnit jejich správný vztah }Pokušení – zákaz je omezením svobody člověka }Rozdíl se stává znakem toho čeho se musím zmocnit a zapomíná na dary / člověk nerespektuje odlišnost, vnímá ji jako potlačující moc / pýcha, soběstačnost }Morálka je redukována na povinnost vnucovanou zvnějšku } } 2. Znetvoření morálky podle Bible }2. příběh (Genesis 4) Kain a Ábel }Odlišnost -› rivalství -› vražda }Nesnesitelná odlišnost vede k zpochybnění jistoty }Legalismus jako znetvoření morálky; předstírat úctu k textu aby skryl odmítaní záměru textu: poskytnout místo druhému }Znetvořená morálka neslouží druhému, ale hýčká naše svědomí }3. příběh (babylonská věž, Genesis 11) }Univerzalita se mění v totalitu }Jednota jako smazání odlišností; odmítnutí přijat Jméno }Zmatení jazyků jako milost (a ne trest) }Etika jednomyslnosti vs. etika respektující rozdíly 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible }Trojí charakter Zákona: dar, příslib, mravní závazek }≠ oddělovat přikázaní od okolností a osoby Kdo vyhlašuje }Kdo vyhlašuje zákon? Proč? }„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví…. Nebudeš mít jiné bohy před mou tváří.“ }Ten kdo dává zákon = ten kdo dává svobodu }Bůh ≠ tyran }Vyžaduje se ale věrnost národa smlouvě -› v NZ potřeba obrácení }Ježíš chce vrátit Zákonu osvobozující funkci (příslib svobody) 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible }Biblická morálka = morálka naslouchání, dialogu }Co činí milosrdný Samaritán? }- Dojme ho zraněný (soucit) }- udělal mu místo ve svém živote }- podniknul rozumná opatření }- Byl pohnut soucitem = stal se zraněnému bližním }Etický požadavek zasahuje srdce, proto je suma zákona: }„Budeš milovat Boha celým….. Budeš milovat bližního jako sebe sama.“ }Zaslechnutá výzva je vyjádřena slovy, viz Desatero. } 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible }Dvě desky – zákaz považovat druhého za věc / respekt jinakosti }První a poslední jsou navázané / první ozřejmuje příčinu zla (touha tvořit si bohy a sebe vnímat jako boha) / touha sakralizovat věci -› žádostivosti }2. 3. a 6.-9.: negativně popisují jak zvrácenost vede k zlu }4. a 5.:pozitivné / život byl dán / nejsme svými tvůrci }Kázaní na hoře: Boží zákon redukovaný na občanský zákoník ztrácí osvobodivou hodnotu. 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible }Bible sama vypovídá o úchylkách morální praxi }Morálka je křehká }Vnitřní rozdělenost člověka (Římanům 7): }„Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím. 16Jestliže však to, co dělám, je proti mé vůli, pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý. 17Pak to vlastně nejsem já, kdo jedná špatně, ale hřích, který je ve mně. 18Vím totiž, že ve mně, to jest v mé lidské přirozenosti, nepřebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. 19Vždyť nečiním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci.“ }Rozštěpené svědomí vede k vyznání nemohoucnosti }Pod starou literou vs. v novém životě Ducha 3. Obsah a smysl etických požadavků podle Bible }„15Nepřijali jste přece Ducha otroctví, abyste opět propadli strachu, nýbrž přijali jste Ducha synovství, v němž voláme: Abba, Otče! 16Tak Boží Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. 17A jsme-li děti, tedy i dědicové – dědicové Boží, spoludědicové Kristovi; trpíme-li spolu s ním, budeme spolu s ním účastni Boží slávy.“ (Řimanům 8) }Boží smlouva ≠ sepsaný dokument } = vepsaná do srdcí (viz. Jer 31,31-34) } } 4. Příklady špatných postojových vzorců }Závist a žárlivost -> hybnou silou jednání, rozhodování, vražd }Žárlivost se často popírá a vytěsňuje; ničivé následky }„podzemní vody v hlubinách nevědomé psyché“ } Žárlivost: }Strach z ponížení, úsilí o výhradní vlastnictví, podezíravost,to co se domnívá že vlastní cítí jako ohroženo; mocichtivost; druhý mu musí patřit, protože potřebuje jeho/její lásku. }Závist: }Člověk něco nemá a intenzívně si to přeje / nepřeje to druhému }Chtít předmět, objekt, vlastnost, titul…. }Souvisí s nepřízní, nepřejícností, nevraživostí a záští 4. Příklady špatných postojových vzorců } }„Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou sama závist, vražda, svar, lest, zlomyslnost, jsou donašeči...“ (Řim 1,29); }„modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím“ (Gal 5,20-21); „ }Odhoďte tedy všechnu špatnost, každou lest, přetvářku, závist, jakékoliv pomlouváni“ (1 Petr 2,1); }„Vždyť kde je zavist a svarlivost, tam je zmatek a kdejaka špatnost“ (List Jakubův 3,16) 4. Příklady špatných postojových vzorců }Příběh A (Ráchel, Lea, Lában a Jákob) }„Když Ráchel viděla, že Jakobovi neporodila děti, záviděla (vzplála žárlivosti proti) své sestře a řekla Jakobovi: Dej mi děti, nebo zemřu!“ (Gen 30,1) }Rachel touží mít děti, které nemá, }Současně ma ale obavu, že ztrati lasku Jakoba }narušené vnímaní reality: Lea nemohla za její neplodnost; pocit méněcennosti 4. Příklady špatných postojových vzorců }Příběh B Josef a jeho bratři: }Jákob Josefa miloval vice než ostatni syny }Nenávist bratrů rostla, žárlili } }Příběh C Abram, Hagar a Sára }Sára neplodná; počala Hagar }Neplodnost = promarněný život }Sára pohrdá s ní, Hagar pak uprchla }Silná stránka druhého se stává hrozbou } 4. Příklady špatných postojových vzorců }Příběh D Náboženský představitelé a Ježíš }Ježíš byl ohrožením; ztráceli výlučné postavení }Ježíš nemluvil náboženské fráze, nepřinesl morální systém }Ztělesňoval Boží přítomnost } }Uzdravení z neřestí? }Posilování vědomí vlastní hodnoty a důstojnosti }Nalezení svého určení }Modlitba (ústřední část kázaní na hoře) }Výzva k obrácení! }Dobré postojové vzorce } } 5. Změna smýšlení }Lukáš 15 Podobenství o ztraceném/márnotratném synovi: }Otec….. }Mladší syn….. }Starší syn….. }Hříšnici = mladší / farizejové = starší syn }Proč syn odjel? }Jak dopadl? Proč? }Došlo mu. Co? Pokání. }O čem svědčí otcova reakce? }„Byl mrtev a zase žije, byl ztracen a je nalezen.“ ?! }Mladší syn našel cestu ze smrti do života -› vzkříšený život 5. Změna smýšlení }Starší syn: }pojetí otce je rigorózní }Jeho morálka má hranice }Legalistická morálka / morálka poslušnosti, fixace na autority } }Boží láska se nabízí každému / hříšnici mohou žít jen z Boží milosti a odpouštění / nemohou požadovat žádná práva 5. Změna smýšlení }Encyklika o Božím milosrdenství (1980): }marnotratny či ztraceny syn ma jako syn svou důstojnost v domě svého otce }osud porušené důstojnosti a vědomi promrhaného synovství }Jeho jednaní nebylo otci lhostejné }jejich vztah tím nebyl odstraněn, ani jednáním zrušen }Otec si uvědomuje, že bylo zachráněno a v určitém smyslu znovunalezeno lidství ztraceného syna. }Hlavni roli v otcově věrnosti sobě samému hraje důstojnost a lidství marnotratného syna. On pečuje o důstojnost svého syna. V kořenu je laská, jež je schopna se sklánět ke každému ztracenému člověku, ke každé lidské bídě, zejména k té morální. 5. Změna smýšlení }Smysl podobenství: důraz na obrácení }kromě změny smyšleni a jednaní i společenské důsledky }Obrácení: změny v jednání, chtění i vidění }„že když byl vyrván hříchu, je uváděn do tajemství Boži lásky a že Bůh ho volá, aby se s nim osobně spojil v Kristu. Neboť působením Boži milosti nastupuje nově obraceny duchovni cestu, na které se vírou již účastni tajemství smrti a vzkříšení a přechází od starého člověka k člověku novému (...) Tento přechod s sebou nese pokračující změnu smyšleni i chovaní; má se navenek projevit společenskými důsledky...“ (II Vatikán) 5. Změna smýšlení }Obrácení – metanoia: }působeni, v němž se nitro člověka doslova převrátí a obrati k Bohu }Prvek lítosti (pokání) }Antropologicky: Člověk má při vši své omylnosti a schopnosti chybovat a proviňovat se možnost sebe korektury }Teologicky: připomíná zkušenost, že se lide stále znovu proviňuji a člověk je i přes veškerou svou snahu odkázán na odpuštění 5. Změna smýšlení }Aspekty konceptu obrácení: 1.Identifikace s hříšníky a otevření se dialogu 2.Uvolnění a vyjití ze stávajícího stavu 3.Uvědomení si smyslu života 4.Akt rozhodnutí sebe-uskutečňováním 5.Vázáno na existenci Krista 6.Obrácení vede k radosti z nového života 7.Obrácení se týká celého života 8.Sociální rozměr je důležitý } 1. } }Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz }