Mgr. Zdenko Š Širka, ThD Teologická etika 2 08.03.2016, Jabok 1. Svoboda vyznání – součást lidsko-právních standardů }Charta základních práv EU, čl. 10: právo každé osoby na to, že může změnit náboženské vyznaní nebo světový názor, a svobodu, že může své náboženské vyznaní individuálně nebo společně s druhými veřejně či soukromě vyznávat prostřednictvím bohoslužby a obřadů. } }Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 18: „Každý má právo na svobodu myšleni, svědomí a náboženství; toto právo zahrnuje v sobě i volnost změnit své náboženství nebo viru, jakož i svobodu projevovat své náboženství nebo viru sám nebo společně s jinými, ať veřejně nebo bohoslužbou a zachováním obřadů“. }Úmluva o právech dítěte, čl. 14: „uznávají právo dítěte na svobodu myšleni, svědomí a náboženství “. } 2. Svoboda vyznání v ČR }Listina základních prav a svobod ČR: }(čl. 15) „svoboda myšleni, svědomí a náboženského vyznaní je zaručena. Každý má právo změnit své náboženství nebo viru anebo byt bez náboženského vyznaní“ }(čl. 16) „Každý má právo svobodně projevovat své náboženství nebo viru buď sám nebo společně s jinými, soukromě nebo veřejně, bohoslužbou, vyučovaným, náboženskými úkony nebo zachováváním obřadu.“ }-›Církve a náboženské společnosti spravuji své záležitosti }-› vyučovani naboženstvi na statnich školach }-› „ Výkon těchto prav může byt omezen zákonem, jde-li o opatřeni v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu (….) prav a svobod druhých“ 2. Svoboda vyznání v ČR }Neutralita státu vs. ne-neutralita státu }V Listině chybí triáda lidsko-právních povinností, stát má i vytvářet a zajišťovat prostor pro uskutečňování víry }Nestačí jenom zaměření na vyznávání víry. } 2. Svoboda vyznání v ČR }Nález Ústavního soudu ČR (2009): }stát „upravě snižuje standard ochrany svobody náboženského vyznaní “, „nerespektuje svébytné postaveni církvi “, „omezuje církve a církevní společnosti zakládat církevní právnické osoby jen za účelem organizace, vyznávaní a šíření náboženské viry “ }Stát „nepamatuje na celou řadu činnosti, jako je činnost charitativní, humanitární, zdravotnická atd., které tyto právnické osoby dosud vykonávaly. Omezením rozsahu jejich činnosti se církve v podstatě vyřazuji ze společnosti.“ 2. Svoboda vyznání v ČR }Zákon o církvích a náboženských společnostech (2001): }Zvláštní práva registrovaných náb. společností (Hl.II, §7): }„a) vyučovat naboženstvi na statnich školach; }b) pověřit osoby vykonávajíce duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčeni a ochranná vychová; }e) zřizovat církevní školy“. }Tento seznam ale stále nevyčerpává všechna zařízeni, v nichž církev působí či působit může nebo která může zřizovat (např. nemocnice, ustaví sociální a zdravotní peče, media). 3. Církevní dokumenty }Deklarace o náboženské svobodě DIGNITATIS HUMANAE (1965): }Průlom vztahu rím.kat. církve k náboženské svobodě }Ještě 1962: Je-li většina lidi v nějakem statě katolicka, pak musi byt i stat katolicky / Příslušnici jiných vyznaní nemají právo vyznávat svou viru veřejně / V tomto pojetí je tolerance pouhé snášeni a o vlastni náboženské svobodě se nedá mluvit. 3. Církevní dokumenty }Dignitatis humanae: }každa lidska osoba ma pravo na naboženskou svobodu }odvozuje ji z lidské důstojnosti a Božího zjeveni }Žádný člověk nesmí byt vystavován nátlaku od jednotlivců i společenských skupin }Má právo konat podle svého svědomí }Meze: Za bezpráví se označuje, když se člověku braní v tom, aby svobodně projevoval nábožensky život ve společnosti }při výkonu svych prav máme brat v potaz i prava druhych* zásady spravedlnosti a lidskosti. } 3. Církevní dokumenty }Dignitatis humanae zdůrazňuje lidsko-právní triádu: respektovat, chránit, zajišťovat }cirkev považuje naboženskou svobodu za jedno ze zakladnich lidskych prav. } Shrnutí }Právo na svobodu vyznání je ve světe porušováno }Svoboda vyznání má základ a cíl v lidské důstojnosti }Svobodné rozhodnutí / rovnoprávnost }Pozitivní a negativní aspekt svobody vyznání }Meze svobody vyznání? Je absolutní? }Tolerance vůči náb. vyznání ≠ lidské právo na svobodu vyznání }lidske pravo na svobodu vyznani je pravem nezadatelnym, univerzalnim a je zajištěno bez jakekoli diskriminace. } }Povinnosti sekulárního státu? }- všem lidem bez ohledu }- neutralita }- sekularita neznamená vnucovanou ateizaci }- žádná diskriminace } } }Případné otázky, konzultace, dodatečné informace na sirka@jabok.cz }