Výuka v oblasti etiky
v ČR, SRN, VB
Zuzana Svobodová
Stručně o vývoji v ČR
• „Kulturní boj o školu“ - Otokar Chlup 1908 (1922: Rukověť přirozené
mravouky), Emanuel Rádl 1929 Revize pokrokových ideálů v národní
škole, Inocenc Arnošt Bláha 1929 O laický základ mravní výchovy,
dříve publikoval : Mravní výchova ze stanoviska sociologického, Etika
jako věda, Filosofie mravnosti, Základy mravnosti, 1940: Vědecká
morálka a mravní výchova
vítězí pozitivismus: O. Chlup prvním děkanem PedF UK 1945–1953
Patočka r. 1948: po Masarykovi se u nás rozpadl humanismus do dvou
směrů
a) humanismus přisuzující lidskému životu základ a smysl
metafyzický, uznávající také významný podíl náboženství v rozvoji
lidskosti,
b) humanismus laický, zásadně nemetafyzický.
Rádlovu snahu obnažit kořeny humanismu Patočka zároveň již názvem
článku označuje jako poslední slovo českého humanismu.
Stručně o vývoji v ČR
Náboženské složení SŠ-studentů v ČSR 1921-22:
• Římsko- katolické 73,0%
• Židovské 8,1%
• Různé evangelické 7,9%
• Bez vyznání 5,5%
• Československé 5,2%
• Řecko- katolické 0,2%
• Jiné 0,1%
Stručně o vývoji výuky v oblasti etiky v ČR
• od r. 1921 povolení MŠANO k výuce morální výchovy jako
samostatného předmětu národních škol
• 1922: občanská nauka a výchova (v návrhu školského zákona:
„občanská mravouka“
• další vydání školského zákona: 1948, 1953, 1960 – výuka
založená na „vědeckém světovém názoru marxismu-leninismu“
(1961: „Morální kodex budovatele komunismu“).
• 1990 - škola má být znovu svobodným tvůrčím prostředím,
zásady vlastenectví, humanity, demokracie, zabezpečení
výchovy rozumové, mravní, estetické, pracovní, zdravotní,
tělesné, ekologické i náboženské.
• 1991 osnovy pro výchovu k občanství, při níž by se
nevychovávali občané pro stát, ale lidé pro život.
• 2007 RVP GV (později RVP G): etická výchova jako nepovinný
předmět, 2010 RVP G objevují se základy filosofie a náboženství
mezi povinnou látkou
• 2010 RVP ZV: etická výchova jako doplňující vzdělávací obor
Etika v kurikulárních dokumentech Velké Británie
• Kurikulární dokumenty podle různých oblastí –zvláštní
kurikula pro oblast Anglie, Walesu, Skotska a Severního
Irska.
• Anglie: etika perfekcionistická – cílem dosáhnout
možného maxima, perfekcionismus zaměřený na
individuum (cílem je maximální pozitivní rozvoj jedince)
i perfekcionismus společenský. Poukaz na jedince a
jeho rozvoj v kurikulárních dokumentech vždy
předchází důrazu na rozvoj a prospěch společnosti.
• „Vzdělaný občan“: bytost rozumějící světu, orientující
se, schopná komunikace svých myšlenek, názorů,
postojů, respektující odlišnost svou i druhých, bytost
kreativní, schopná se aktivně zapojit do společnosti.
Dle národního kurikula v Anglii důraz na rozvoj
„spirituální, morální, kulturní, duševní a fyzický“ - ve
všech předmětech
Etika v kurikulárních dokumentech Velké Británie
• Žák se má tedy účastnit diskuzí, aby se učil
• v 16ti letech má být žák schopen: organizovat,
vést a shrnout debatu pro různé skupiny
posluchačů a podle různých důvodů debaty;
vhodně rozlišovat a třídit informace a
myšlenky pro vedení prezentace a diskuze;
hodnotit různé typy textů podle obsahu,
názorů a stylů, jimiž jsou prezentovány;
schopný kritického myšlení, interpretace,
úsudku, posuzování důkazů, povinná účast
v dobrovolnických činnostech , PSHE + SRE
Etika v kurikulárních dokumentech Anglie
• v obsahu kurikula výslovně např. Magna charta (1215),
Všeobecná deklarace lidských práv (1948), Evropská
úmluva o lidských právech (1950), Úmluva o právech
dítěte (1989)
• v kurikulu například tyto hodnoty: rovnost (příležitostí),
aktivita (vlastní příspěvek, kreativita, produktivita),
ohleduplnost či respekt (k sobě, druhým, životnímu
prostředí), kooperace (obětavost, začlenění do skupin –
od rodiny, přes různé spolky pro stát a aktivní občanství
v něm), kritičnost (schopnost správného posuzování a
rozhodování, umění rozlišování a výběru
nejvhodnějšího), komunikativnost (otevřenost pro
rozdílnost, která je vnímána pozitivně), férovost,
odpovědnost (nesobeckost), vyrovnanost, odolnost,
pružnost, podnikavost, ambicióznost.
Etika v kurikulárních dokumentech Walesu
• v kurikulu významné hodnoty: respekt, úcta,
férovost a odpovědnost
• v metodách, jak těchto hodnot dosáhnout
také: tajemství života a smrti, limity lidského
chápání, odezva na boží bytí
Etika v kurikulárních dokumentech Skotska
• oblast etiky zpracována zejména v jedné z osmi klíčových oblastí
vzdělávání: Náboženská a morální výchova, pro nejvyšší ročníky
(šestnáctiletí až osmnáctiletí) vyučován předmět Filosofie v rámci oblasti
nazvané Sociální studia.
• Maturant z filosofie by měl být schopen aplikovat vědomosti a
porozumění morálních teorií tím, že dokáže vysvětlit filosofické principy,
které tvoří kořeny pro morální teorii s vhodným odkazem na
konkrétního filosofa; zhodnotit různé morální teorie tím, že dokáže
analyzovat morální teorii odpovídající konkrétní situaci, poukázat na
alespoň jednu přednost a jeden nedostatek morální teorie, které se
mohou v dané situaci ukázat, vyjádřit srozumitelný a dobře
strukturovaný závěr v němž prokáže, jak může být užitečná morální
teorie pro morální rozhodování, s konkrétním odkazem k dilematické
situaci
• Kurikulum výslovně uvádí i klíčové hodnoty: moudrost, spravedlnost,
soucit a integrita – hodnoty, které jsou vyryty na žezlu skotského
parlamentu
Etika v kurikulárních dokumentech
Severního Irska
• v kurikulu klíčové hodnoty: odpovědnost,
respekt, úcta a férovost
• Téma lidská práva a sociální odpovědnost v
kurikulu pro 8mi-11tileté žáky (podobně v
jiných srovnávaných programech)
Etika v kurikulárních dokumentech
Spolkové republiky Německo
• pro každou z 16ti spolkových zemí vlastní ministerstvo školství
(s různým názvem)
Etika se vyučuje ve všech 16 spolkových zemích mezi povinnými
předměty většinou s možností alternace s předmětem
náboženství:
• předmět „Etika“ se vyučuje v 8 spolkových zemích;
• „Filosofie“ v 5 spolkových zemích; přičemž v Meklenbursku –
Předním Pomořansku je předmět na základní škole pojímán
jako „Philosophy for Children“ – „Philosophieren mit Kindern“.
• předmět „Hodnoty a normy“ v Dolním Sasku.
• „L-E-R“ – zkratku pro „Lebensgestaltung-Ethik-Religionskunde“
(Utváření života – Etika – Religionistika) užívají pro výuku
v oblasti etiky in Braniborsku.
• častý cíl/kompetence: schopnost etické reflexe
1 Bádensko-Württembersko,
2 Bavorsko,
3 Berlín,
4 Braniborsko,
5 Brémy,
6 Dolní Sasko,
7 Durynsko,
8 Hamburk,
9 Hesensko,
10 Meklenbursko-Přední Pomořansko,
11 Porýní-Falc,
12 Sársko,
13 Sasko,
14 Sasko-Anhaltsko,
15 Severní Porýní-Vestfálsko,
16 Šlesvicko-Holštýnsko.
16 F
8F
10
4
3 E
14 E
13 E
7 E
2 E
1 E
12 E
11 E
9 E
15
5 F
L-E-R
6 Hodnoty a normy
P4C, F
F
Etika v kurikulárních dokumentech
Spolkové republiky Německo
Oblast Ročník studia,
typ školy
Název
předmětu
Cíl Metoda
Dolní Sasko 1-9 Sachunterricht porozumění pro
skutečnost, orientace v
životě
samostatně a odpovědně
žijící osobnost, účastnící
se společenského a
kulturního života¨
konstruktivní řešení
problémů, osvojení
pravidel komunikování,
zásad otevřené
demokratické
společnosti, odpovědné,
kreativní jednání
pochopení práv a
povinností žáka pro
fungování školy
utváření volného času
podle zájmů, přání a
potřeb
duchovní rozvoj skrze
výuku zaměřenou na
získání kompetencí,
dřívější výukové
předměty se mění na
interdisciplinární přístup
a řešení projektů
pozorování, sbírání,
třídění, plánování,
konstruování, tázání,
třídění informací, jejich
interpretování,
hodnocení, vytváření
důležitých pojmů,
objevování hodnot,
formulování vlastních
názorů a sdílení
s ostatními;
Oblast Ročník
studia, typ
školy
Název předmětu Cíl Metoda
Dolní
Sasko
5–12
Niedersäch
sisches
Kultusminis
terium
Kerncurricul
um für das
Gymnasium
Schuljahrgä
nge 5 – 10
Werte und
Normen.
http://db2.
nibis.de/1d
b/cuvo/aus
gabe
Werte und
Normen
formovat osobnost žáků
na základě křesťanství,
evropského humanismu a
ideí hnutí za svobodu a
demokracii k utváření
svobodné a odpovědné
osobnosti, která má svůj
podíl ve společnosti;
rozvoj etického úsudku
vnímat a popsat, rozumět
a reflektovat, diskutovat a
usuzovat
Objevování smyslu,
pravdy („partikulární,
nebo univerzální?“),
empatie, tolerance, mezi
dalšími hodnotami např.
dobrý a spravedlivý život,
svoboda a odpovědnost,
pluralita a lidská
důstojnost, nenásilí,
poctivost, občanská
statečnost, vstřícnost,
naděje
řešení problémů, srovnávání různých
náboženských, filosofických a společenských
tradic z hlediska smyslu a cíle, přičemž se ctí
princip plurality, tato pluralita je v tomto
předmětu tématem
3 metodické kroky s úkoly: vnímat a popisovat
(žáci se soustředí na to, co v nich téma vyvolává –
kognitivně i emocionálně, první asociace, otázky,
očekávání), rozumět a reflektovat (zkoumání
různých informačních zdrojů, ověřování informací
ve vzájemných vztazích, analyzování odborných a
tématicky relevantních základních pojmů,
zkoumání explicitních a implicitních premis
normativních textů, výklad jiných perspektiv,
prozkoumávání myšlenkových experimentů,
zkoumání různých etických pozic a jejich účinek,
výklad, ilustrace různých způsobů řešení a jejich
morální problematika), diskutovat a usuzovat
(různé perspektivy a očekávání, diskuze o
strategiích k morálně relevantním konfliktům a
vytváření alternativ, rozvíjet a zkoušet nezávislou
a logickou argumentaci, rozvíjet předběžný vlastní
úsudek a zvažovat případné následky, vytvořit si
svůj vlastní úsudek založený a rozvinutý v diskurzu
a obhajovat jej mezi jinými úsudky)
Oblast Ročník studia,
typ školy
Název
předmětu
Cíl Metoda
Sever
ní
Porýn
í –
Vestf
álsko
5–10;
5–9
Gymnasium;
Sekundarstuf
e I
(Kernlehrplan
Sekundarstuf
e I in
Nordrhein –
Westfalen
Praktische
Philosophie.
Düsseldorf:
Ritterbach
Verlag 2008.
ISBN 978–3–
89314–958–
2.)
Praktische
Philosophi
e
rozvíjet osobnostní,
sociální a politické
vzdělání;
rozvoj osobnosti
k sociální
odpovědnosti,
k vytváření
demokratické
společnosti, k orientaci
na základní hodnoty,
spoluutváření kultury a
odpovědnému jednání
v povolání a práci,
rozvíjení schopnosti
empatie, rozvíjení
svědomí a vědomí
hodnot
odvaha, statečnost,
vstřícnost
samostatný, odpovědný
a tolerantní život
v demokratické
společnosti
sokratovský dialog, fenomenologický, analytický,
dialektický a spekulativní přístup;
argumentace, diskuze, reflexe, přičemž referenčním
bodem je řád hodnot, který je vyjádřen v ústavě spolkové
země a v základních lidských právech
logické myšlení, odvozování důsledků, sociální a kulturní
podmiňování, práce s emocemi, na základě nového
porozumění pro souvislost kognitivních a emocionálních
procesů se má vyučování stávat prostorem zkušenosti a
jednání, kde učebním kontextem budou také emoce a city
chápání stylu myšlení, předpokladů či předsudků druhých
lidí potřebné pro zapojení citů a rozvoj empatie na
základě věcných informací a kognitivních procesů
orientace v pluralitním světě skrze systematické hledání
smyslu a hodnot, hledání odpovědí na otázky po smyslu
lidské existence;
diskuze o různých kritériích norem, hodnot, idejí, která
podporuje utváření vlastní schopnosti reflexe a postojů
skrze porozumění různým postojům náboženským,
světonázorovým, a ideově dějinným zakládat interkulturní
a intrakulturní toleranci a umožnit kognitivní, emocionální
a sociální orientaci
Oblast Ročník studia, typ
školy
Název
předmětu
Cíl Metoda
Severní Porýní
– Vestfálsko
Meklenbursko
-Přední
Pomořansko
Berlín
Sekundarstufe II –
Gymnasiale
Oberstufe des
Gymnasiums und
der Gesamtschule
Gymnasiale
Oberstufe
Gymnázium 2.
stupeň (2006)
Berlin
Mecklenburg-
Vorpommern.
Kerncurriculum für
die
Qualifikationsphase
der gymnasialen
Oberstufe
Philosophie. 2006
Philosophie schopnost filosofické reflexe problémů
orientace v myšlení jako předpokladu
odpovědného jednání
reflexe filosofické tradice
metodické řešení problémů,
vedení filosofického tázání včetně
společensko-politických otázek
práce s literárními texty, obrazy,
filmy, které umožňují filosofickou
reflexi
Bádensko-
Würtembersko
2. a 4. ročník
základní školy
Mensch,
Natur und
Kultur
rozvoj samostatného úsudku, rozvoj
osobnosti, odpovědnosti, orientace ve
společnosti, světě, odpovědné jednání
v přírodě, seznamování s vlastní kulturou i
s kulturami odlišnými, základní význam
velkých slavností a svátků, význam rituálů,
symbolů.
explorativní, kreativní, tématické,
projektové a problémové učení,
aktivní učení pomocí psaní
deníků, výstav, prezentací,
zapojení odborné veřejnosti –
tématických vstupů do výuky,
návštěvy muzeí, galerií, starání se
o rostliny, zvířata
Oblast Ročník
studia, typ
školy
Název
předmětu
Cíl Metoda
Branib
orsko
1–6
7-10
L-E-R
Lebensges
taltung –
Ethik –
Religionsk
unde
tématizace otázky smyslu
porozumění vlastní osobnosti a roli ve
společnosti, posílení vlastní osobnosti,
vyjasňování životních perspektiv a smysluplných
představ o budoucnosti světa;
vznik a vývoj specifického, systematického
vnímání, rozvoje a vyrovnávání se se světem a
skutečností
promyšlené přesvědčení o světě a skutečnosti,
zaměřené na odpovědnost
vést k rozvoji celoživotního učení
promýšlet a obhajovat lidskou důstojnost, lidská
práva
kontroverzní
otázky a
problémy, ale
diskursivní
projednávání,
aby dosavadní
morální úroveň
úsudku byla
překonána
k vyšší úrovni
Oblast Ročník
studia, typ
školy
Název
předmě
tu
Cíl a obsah Metoda
Meklen
bursko-
Přední
Pomořa
nsko
1–10
Grundschule
Jahrgangsst
ufen 5 und 6
der
integrierten
Gesamtschu
le
RAHMENPL
AN
Regionale
Schule
Verbundene
Haupt- und
Realschule,
Hauptschule
, Realschule,
Gymnasium,
Integrierte
Gesamtschul
e.
Jahrgangsst
ufen 7 -10.
Ministerium
für Bildung,
Wissenschaf
t und Kultur
Mecklenbur
g-
Vorpommer
n,
2002.
Philoso
phieren
mit
Kindern
přispívat k orientaci ve světě a rozvíjet kompetenci samostatného a
odpovědného jednání ve světě
odpovědný aktivní podíl ve společnosti, utváření smysluplného života
obsahy vyučování se orientují dle Kantových otázek, které dle
rámcového programu zdůrazňují charakter jednání uvažujícího více než
klasické disciplíny filosofie (teorie poznání, etika, metafyzika,
antropologie), objevování filosofů v regionu, filosofie v počítačových
hrách – objevování myšlenkových struktur a ideologií v hrách;
sny, představy, vzpomínky, zapomínání – individuální, kolektivní -
památníky;
zlo, násilí, strach, vina, svědomí, právo, spravedlnost, nespravedlnost,
válka, mír, svobodná vůle a determinismus, svoboda a odpovědnost,
různé typy norem a jejich funkce (norma, normalita, pravidlo, řád,
zákon, rituál, zvyk, mrav);
hledání identity – jak mohu najít / ztratit sám sebe, podobnost –
stejnost – identičnost, co se o sobě sama mohu dozvědět, co mě činí
individuem, co mě činí důvěryhodným, co cizím
objevování filosofických textů – „man“ u Heideggera, filosofie
pomalosti u Sloterdijka;
utopické myšlení – snahy o založení lepších společenství, řádů
(církevní, kibuc)
klonování, výzkum embryí – hledání vlastního stanoviska – na čem
závisí, reflexe argumentů pro a proti, život – umírání – smrt, životní
hodnoty (epikurejci, Montaigne, Nietzsche), člověk a časovost
(minulost – přítomnost – budoucnost, různé časové linie, různé
kalendáře, různé představy času – cyklická, lineární, modální –,
apokalypsa, naděje, vize, eschatologie); tradice, mýtus; estetika (krása,
umění, přirozenost, prostředí); životní styl (subjektivita a objektivita,
různé historické a populární styly jako vyjadřovací formy)
nová kultura učení, celostní aktivní učení,
zaměřené na rozvoj schopnosti jednat, učitel a
žáci vytvářejí „hledající společenství“
(specifikum programu Filosofie pro děti), tomu
slouží výběr materiálů, médií, textů, situací.
Hlavním principem je reflexivita – původně
samozřejmé se stává otázkou, může se jednat o
kontroverzní otázky všednodenních situací dětí
a mládeže, východiskem pro argumentační
rozhovory mohou být i regionální problémy;
práce s textem (filosofické texty, novinové
články, knihy pro děti a mládež, písňové texty
apod.) –rozčleňování, strukturování, práce
s pojmy, následná ústní a písemná
argumentace, diskurzivní myšlení, řeč a myšlení
jako prvky a možnosti jednání, setkávání
s odlišnými typy myšlení, skrze jinakost různých
stylů prohlubování vlastní schopnosti myšlení a
argumentace,
myšlenkové experimenty, vlastní psaní textů
(eseje, komentáře k textům, novinové články,
práce s audiovizuálními pomůckami
(„filosofování s filmem, komixem, obrazy,
počítačem), divadelní formy filosofování
(mimické a scénické interpretace, rolové hry,
pro a proti diskuze);
návštěva národopisného muzea, místního
archivu – hledání informací o významných
osobách regionu;
vytváření sebeportrétu, komunikační hry, hraní
rolových – charakterových her
Oblast Ročník
studia,
typ
školy
Náze
v
před
mětu
Cíl a obsah Metoda
Berlín
Bavorsko
Bádensko-
Würtembe
rsko
7.-10.
ročník
gymn
ázia
8.-10.
ročník
středn
í
odbor
né
školy
Ethik schopnost etické reflexe
eticky reflektovat, orientovat se a jednat
hodnoty, normy, smysl a morálka
porozumění platným hodnotám a normám, aktivní péče o hodnoty a normy pro
zdařilý život
prohloubit vlastní osobnost – svobodné bytosti, hodnotovou orientaci – základní a
lidská práva, kulturu, tradici, hledání smyslu, schopnost orientace v pluralitním
světě, schopnost samostatného myšlení a argumentační schopnosti – racionální,
logická komunikace; konstruktivní řešení problémů, znalost základních přístupů
etických systémů, základní informace o náboženství, monoteistických tradicích, ctít
práva a důstojnost druhého člověka, posilovat morální autonomii studenta,
přispívat ke kompetenci morálně etické argumentace
Individualita, socialita, utváření života, konflikty, štěstí a smysl, hodnoty a normy;
konzum, média, příroda a člověk, židovství, analytická, hermeneutická,
komunikativní a kreativně konstruktivní dimenze morálně etické argumentace,
filosofická etika; láska, manželství, rodina; stárnutí, umírání, smrt; násilí a nenásilí;
křesťanství, islám, svoboda a závislost, obraz člověka, pluralismus, etika štěstí,
eudaimonistická etika, etika ctností, utilitarismus, deontologie, etika odpovědnosti,
etika práva, etika vědy a techniky, lékařská etika, ekologická etika, fenomenologie
náboženství, náboženství a rozum
etické komise, Evropský soud pro lidská práva, Spojené národy
svoboda, tolerance, schopnost dialogu, možnost volby, důvěra, spolehlivost,
citlivost
rozpoznávání,
kritické
promýšlení,
zvažování
hodnotových
východisek
lidského jednání,
reflexe jejich
rozmanitosti
rozpoznání a
porozumění,
zvažování a
hodnocení, vcítění
a účast, etické
jednání a
komunikace
reflexe, různé
argumentační
styly, rozhovory,
vysvětlování,
analyzování,
hodnocení, čtení a
interpretace
různých
filosofických textů