srpen–září / 2014
30
terapie
 Text: Mgr. Markéta Jindřichovská,
ergoterapeutka, FN Brno-Bohunice
Foto: Ivana Pytlíková, zahradní
terapeutka, FN Brno-Bohunice
Trocha historie na úvod
V  historii zahradní terapie lze nalézt
paralelu s  ergoterapií, terapeutickou
disciplínou dříve známou pod názvem
„léčba prací“. Počátky ergoterapie jsou
spojeny se vznikem rehabilitace v antice,
středověku a renesanci. Již antičtí lékaři
Hippokrates a Galén doporučovali svým
pacientům zaměřit se na  „postižení těla
i  mysli“, indikovali fyzické cvičení, masáže,
koupele, jízdu na  koni a  činnosti,
např. práci na zahradě, rybaření a další
aktivity.
V 18. století jsou patrné souvislosti ergoterapie
i zahradní terapie v oblasti péče
o psychicky nemocné (tzv. morální léčba
a zaměstnávání Phillipa Pinela). V  praxi
se jednalo o systematickou práci na zahradě
a na poli nebo v hospodářství, které
byly součástí pečovatelských zařízení.
V některých zařízeních byl kladen důraz
i  na  receptivní zahradní terapii
(pasivní terapeutické
využití
krajiny).
Prožitky
z  přírody
a  aktivity
v  zahradě
či na  poli
zmírňovaly
symptomy
onemocnění,
pozitivně
působily na 
m e n t á l n í
schopnosti
klientů
a  v  nep
o s l e d n í
řadě nap
o m á h a l y
také ekonomické
nezávislosti
těchto zařízení.
Nedochovaly se ale
žádné údaje o  tom,
zda a jak byly činnosti
v zahradě využívány
cíleně terapeuticky.
Význam a možnosti využití
zahradní terapie
V  dnešní době je využití těchto aktivit
v ergoterapii přidanou terapeutickou
hodnotou, která nenásilnou formou podporuje
fyzickou i mentální kapacitu klientů
s různými typy hendikepu. Terapie
by měla být vždy funkční, v ideálním případě
indikovaná lékařem a cílená na potřeby
klientů (s respektem k jejich možnostem
a  omezením). Velkou výhodou
zahradní terapie je, že může být využita
u lidí různých věkových skupin, původu
i schopností, zdravých i nemocných. Jejich
potřeby následně určují přístupnost
a vybavenost zahrady.
Terapeutickými zahradami v  rámci
zdravotnických nebo jiných zařízení
mohou být například smyslové zahrady,
venkovní školy chůze pro fyzioterapii,
zahrady pro pacienty s  onemocněním
demencí, zahrady pro nevidomé klienty
nebo bezbariérové zahrady pro klienty
s tělesným hendikepem a další.
Terapeutické přístupy v ergoterapii se
snaží zapojit klienty do běžných denních
aktivit i přes jejich hendikep. Aktivity vyplňují
veškerý čas a prostor člověka a dávají
jeho životu smysl. Vycházejí z potřeb
klientů – měly by být pro ně smysluplné
a důležité.
V ergoterapii se veškeré aktivity nazývají
odborným termínem výkon zaměstnávání
(z  anglického termínu occupational
performance) a  zahrnují následující
oblasti:
• běžné denní činnosti (z anglického termínu
Activities of Daily Living – ADL);
• pracovní potenciál;
• hra a volný čas;
• sociální schopnosti.
Zahradní terapii lze využít k ovlivnění
všech oblastí výkonu zaměstnávání.
V souladu s aktuálními trendy v ergoterapii
se přístupy zaměřují spíše na schopnosti
a potenciál jednotlivce než na jeho
deficit a kontraindikace.
Běžné denní činnosti zahrnují oblast
sebeobsluhy (např. obléct se přiměřeně
ve  vztahu k  počasí, nalít si čaj, zorientovat
se v prostoru zahrady), která úzce
souvisí s tělesnými strukturami, smyslovým
vnímáním a oblastí kognice.
Ergoterapií v  zahradě lze podpořit
svalovou sílu, zlepšovat rozsah pohybu,
„Člověk prostřednictvím
svých rukou, které jsou
ovládané myslí a vůlí,
může ovlivnit stav
vlastního zdraví.“
Mary Reilly, ergoterapeutka
Ilustrace: Fotky & Foto
srpen–září / 2014
31
terapie
úchopy, rovnováhu, vytrvalost, koordinaci
aj. Aktivní činnosti podporují vitální
funkce a  kardiovaskulární systém
a svalová aktivita umožní lepší vnímání
vlastního těla a pozitivně ovlivní náladu.
V oblasti senzorických vjemů lze v zahradní
terapii sledovat vůně, barvy, textury,
pohyb, zvuky, teplotu, chuť atd.
Pozorování okolí podpoří vnímání a kontakt
s realitou a změny v přírodě, např.
barva listí, sníh, kvetoucí rostliny aj.,
zlepšují orientaci v ročním období.
Během zahradně-terapeutických aktivit
dochází k aktivaci psychických procesů
– myšlení, vnímání, orientace, paměti,
učení, kreativity, časové a prostorové orientace
atd.
Velký význam v terapii má také zpracování
produktů zahrady v rámci nácviku
ADL.
Medy, šťávy, sirupy, bylinkové čaje, pomazánky,
zeleninové saláty aj. nabízejí
další pracovní kroky, sociální interakci
při skupinové aktivitě a  především stimulaci
chuťových buněk!
Zahrada umožní klientům vyzkoušet
si v  bezpečném a  podpůrném prostředí
pracovní potenciál, vytrvalost a soustředění
se na  aktivitu – zjištění vlastních
zdrojů a limitů.
Ergoterapeut vzhledem k  diagnóze
pacientů a  klientů navrhuje facilitující
prostředky – vhodné pracovní polohy,
střídání aktivit, případně kompenzační
pomůcky nebo ergonomické nářadí (teleskopické
násady, nářadí pro jiný typ
úchopu, podavače apod.). Při zahradních
aktivitách si mohou klienti osvojit nové
pracovní postupy, získat informace o zahradničení,
které mohou následně i profesně
realizovat.
Zahrada (příroda) slouží jako prostor
pro hru i  receptivní aktivity. Prožívání
volného času vychází vždy z osobnostního
zaměření člověka s ohledem na jeho
zájmy, popř. biografii (senioři). Někteří
lidé hledají na zahradě aktivity, jiní naopak
rádi relaxují. Vhodné jsou aktivity
zaměřené na prožitek v souvislosti s fenoménem
flow1
, které mají pro klienty
význam, hodnotu a smysl.
Zahrada nabízí také prostor pro kreativitu
(přírodní materiály, focení, artefakty
v zahradě), oslavy a rituály v přírodě.
Aktivita s  přírodním materiálem pomáhá
překonat komunikační bariéry,
popř. usnadní obtíže, které ovlivňují
sociální schopnosti. Zahrada a  aktivity,
které je v ní možné realizovat, nabízí prostor
pro otevřený sociální dialog.
Rostliny jako živý materiál mají vliv
na prožívání lidí. Pozorování jejich růstu
a změn odehrávajících se v přírodě lze terapeuticky
využít v komparaci s osobním
příběhem klienta.
Interakce mezi účastníky skupinové
zahradní terapie podporuje trénink spolupráce,
verbální i neverbální komunikaci,
přizpůsobení se, empatii a sdílení.
Zahradní terapie ve FN Brno
Terapeutická zahrada v areálu Fakultní
nemocnice Brno vznikala přeměnou
nemocničního parku v  rámci projektu
„Zahradní terapie – sociální zapojení
a  inkluze prostřednictvím zahradně-terapeutických
opatření a  aktivizací“.
Terapie je realizována ergoterapeutkou
vzdělanou v oboru zahradní terapie i zahradničení.
Terapeutické zahrady nemocnice
jsou využívány pravidelně pacienty
psychiatrické kliniky, ale i dalších
klinik a  oddělení, především v  oblasti
rehabilitace.
Pacienti nemocnice dochází na terapii
do zahrady každý den v dopoledních i odpoledních
hodinách v  rámci skupinové
ergoterapie (max. 10 pacientů) nebo individuálně.
V případě nepříznivého počasí
je terapie realizována v interiéru zahradnické
dílny.
Zahrada slouží k  aktivní i  receptivní
zahradní terapii. Nabídka aktivit je pestrá
– předpěstování a sázení rostlin, sklízení
úrody (zeleniny, bylinky, medy, sirupy
atd.), sportovní aktivity na zahradě
(zahradní šachy, dáma, „člověče, nezlob
se“), využití přírodních materiálů pro
kreativní tvorbu aj.1
Absolutní soustředění se na činnost, až extatické
prožívání, pohroužení se do aktivity (pozn. red.).
Zahradajako
terapeutické médium
nabízíprostor pro
setkávání, vzpomínání,
pozorování
(rostlin i živočichů),
kreativitu a moment
překvapení.
32
srpen–září / 2014 terapie
Zahradní terapeutka má k  dispozici
i  mobilní záhon, který zprostředkuje
zahradní terapii přímo na  odděleních.
Pro pacienty se sníženou mobilitou
(např. pro pacienty na  invalidním vozíku)
jsou k  dispozici vyvýšené záhony,
stolový záhon, bylinková spirála a smyslová
stezka, která slouží k nácviku chůze
v jiném terénu a při chůzi bez obuvi zároveň
ke  stimulaci propriocepce. Zahrada
jako terapeutické médium nabízí prostor
pro setkávání, vzpomínání, pozorování
(rostlin i živočichů), kreativitu a moment
překvapení.
Emmaus CityFarm v St.Pölten
Zařízením pro podobnou cílovou skupinu
pacientů/klientů je Emmaus CityFarm
v  rakouském St. Pölten, které
poskytuje následnou péči pacientům
s  psychickým onemocněním. Další jeho
cílovou skupinou jsou lidé bez domova
a lidé s mentálním hendikepem. Klienti
(označovaní jako „hosté“2
) tohoto zařízení
zde mohou absolvovat předpracovní
rehabilitaci, což jim zprostředkuje přístup
na volný trh práce.
Pracovním týmem Emmaus CityFarm
jsou ergoterapeuti, zahradníci, psychiatr,
pedagog, agronom a na péči participující
dobrovolníci. Klienti zařízení pečují o zahradu,
skleník, zpracovávají produkty,
prodávají je na  trhu, ale také vyjíždějí
do  terénu pečovat o  zahrady lidí, kteří
si tuto službu objednají (výjezdy do soukromých
zahrad). Tyto aktivity střídají
v  zimním období činnosti v  interiéru,
např. vaření, příprava čajů z bylinek, práce
se dřevem, péče o rostliny přezimující
ve skleníku apod.
Stejně jako ve  FN Brno zde probíhají
pravidelné rozhovory, kdy si klienti společně
s terapeuty stanovují plány aktivit,
diskutují o proběhlé terapii, o událostech
v zahradě, zapisují do zahradního deníku.
Závěrem
V současné době řada zařízení v České
republice má a využívá zahradu k terapii.
Jejich postupy, metody a  terapeutické
cíle se liší, stejně tak jako jsou odlišné
cílové skupiny klientů a  zaměření terapeutů.
Jejich společným cílem je podpora
zdraví, rozvoj individuálního potenciálu
klienta a hledání nových zdrojů k růstu
nebo vyjádření pocitů prostřednictvím
zahradnických aktivit.
Seznam použité literatury
• Jelínková, J. – Krivošíková, M. – Šajtarová,
L. Ergoterapie. Praha: Portál, s. r. o., 2009.
• Krivošíková, M. Úvod do ergoterapie. Praha:
Grada Publishing, a. s., 2011.
2
Host – pečujeme o něj, pozveme jej ke stolu, je
u nás na chvíli, po čase odchází (mají smlouvu
na určitou dobu).
31
INZERCE